Je duben, středa půl jedné odpoledne, venku 20 stupňů a "šajn jak hovado" (slunečno). Já zjišťuji, že v práci je celkem klid, skoro až nuda a v podstatě mě tam nic nedrží. Vyrážím tedy za šéfem, který je občasný rybář s jasnou otázkou. Na jasnou otázku jasná odpověď: "Můžeš na ryby, ale úderem dvacáté hodiny musíš být zpět a jet na montáž". S radostí tedy vyrážím a po menších komplikacích s autem držím volant a letím domu zabalit.
Volba revíru byla od prvopočátku jasná. Měl jsem jen pár hodin a proto jsem se vydal na typický "park lake". Malá dvou hektarová svazovka uprostřed krásného obrovského parku, kde si rád užívám slunečné dny, ba dokonce zde i začínám sezonu většinou tak druhého ledna vymrzlej s plavačkovým proutkem.
Jedná se o revír, kde jsem byl do dnešního dne přesvědčen o tom, že je zde hodně malých okounků, cejnů a pár kapříků okolo 35 cm, spíše menší. Chtěl jsem tedy chytit alespoň nějakého kapříka, ale ani cejn by mi nevadil, protože jsem si chtěl hlavně zachytat a užívat si krásný den strávený mimo své pracoviště. Nástrahu volím jednoznačně - bonduelku a k tomu na zaprášení trochu krmítkovky, která se mi letos ve studené vodě hodně osvědčila. Nějaké kuličky jsem s sebou měl také, ale spíše pro nadrcení do punčošky než pod háček.
Okolo třetí hodiny jsem na místě, kde jsem se rozhodl lovit a zjistil jsem, že PVA punčocha zůstala v autě cca kilometr od vody. Po pár nadávkách jsem rozmíchal krmítkovku s půlkou plechovky kukuřice s dostatečným množstvím vody, abych docílil těstíčka, kterým budu moct obalit olovo a nástrahu, ale aby se zároveň rychle rozpadalo pod vodou. Všechno je nachystané a zbývá jen nahodit. Pravý prut posílám blízko břehům do mělčích míst. Pod háček jsem vyslal dvě zrnka a celou nástrahu i olovo jsem poctivě obalil připraveným těstíčkem a dokrmím pár kuliček těsta "plus mínus přesně" přímo k nástraze. Levý prut jsem hodil dál do cca tří a půl metrové hloubky a nastražil tři zrna. Na rozdíl od pravého prutu jsem na levém obalil těstem jen olovo a to ještě dost zlehka. Tento prut jsem se snažil nalíčit na většího kapříka kdyby náhodou. Myslel jsem si tak 45-50 centimetrů. No nic, pruty jsou ve vodě a já si rozvalím mikinu, vyhrnu nohavice a plnými doušky si užívám slunce.
Jak si tak užívám, najednou vedle mých prutů přistane do vody klacek a za ním skočí pes. Otočím se na bábu, která měla hod na svědomí a beze slova zakroutím hlavou. Paní vše pochopila a její další velehod již směřoval jinam. Pět minut na to dostávám dva mini padáky krátce po sobě na pravý přikrmený prut a řekl jsem si: "Ha, už se začíná něco dít :D". A dál se ale na tomto prutu nedělo vůbec nic. Za to levý se asi deset minut na to rozjel až se hulilo z navijáku. Zvedám prut a za libového zvuku brzdy zjišťuji, že mám na prutě někoho, o kom jsem ani v nejmenším netušil, že tu bydlí. Další věc, kterou zjišťuji je, že jsem si při tom všem rozjímání nevybalil podběrák. Kapra nejprve trochu unavím a pak povolím brzdu a prut odložím na zem, abych mohl rychlostí blesku složit podběrák. Uprostřed skládání podběráku kapr nabral druhý dech a zamířil přímo do napadených větví u břehu asi sedm metrů ode mě. "Dobře mi tak." říkám si. Když jsem došel až nad něj, zjistil jsem, že nic není ztraceno a po chvilce se mi ho podařilo otočit na volnou vodu a po pár minutách skončil v podběráku. Byl jsem štěstím bez sebe. Kapra jsem opatrně položil na trávu, protože jsem s sebou neměl podložku a nevěřil svým očím. Váhu jsem s sebou také neměl, ale při jeho 64 centimetrech a vypaseném pupku ho šacuji na cirka 6,5 až 7 kilo. Žádný obr, ale na této kaluži jsem opravdu nic takového nečekal.
Kapříka jsem polil vodou a začal štelovat samospoušť. Nakonec mě oslovil pán se dvěma dětmi, že mě vyfotí, a že něco takového ještě v životě neviděl. Po pár fotkách jsem chlápkovi poděkoval, zul jsem si boty a fusekle a vlezl do vody. Celá rodinka udiveně koukala a vůbec nechápala co to dělám. :D Během rozplavávání kapra jsem jim vylíčil malou osvětu a následně se slovy:"Měj se kámo!" kapříka pomalu vypustil z rukou.
Žádný další záběr jsem sice už neměl, ale to mi vůbec nevadilo. Dokonce mi ani nevadilo, že musím zpět do práce. Kapr zkrátka nemusí mít 10+ aby udělal radost, je to prostě náš kámoš a hotovo.
Keep it reel!
Za Grow Carp
Bobeš
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
