K napsání toho netradičního článku mě donutilo chování některých rybářů, kteří v poslední době dělají věc, nad kterou nejen mně osobně zůstává rozum stát. Vnímám to především u kaprařů, ale tuším, že obdobný problém se týká všech rybářů bez ohledu na to, jak a co loví. Možná by se mohlo jednat o jakési pokračování článku od Vládi Krpeše Skončeme se sakováním, kde rozebírá jiný velký nešvar, který já osobně zavrhuji a sakování ryby jen pro fotku doopravdy nechápu. Každý takový rybář by se měl hluboce zamyslet, proč vlastně ryby chytá. Ale zpět k věci. Já bych zde chtěl poukázat na další, pro mě osobně celkem velký problém - a to je propalování českých svazových revírů.
Objevil jsem poklad. Snad mi někdo bezohledný tu radost nezkazí...
Na začátek musím sám přiznat, že ani já jsem nebyl "svatý" a nějakou tu fotku se snadno rozluštitelným pozadím jsem udělal a veřejně pustil. Ovšem chybami se člověk učí, tedy jen někteří. Už delší dobu mi vrtalo hlavou, proč se někteří kapraři fotí jen s křovím za zády a nikde neukazují fotky vody, kde chytali. Později mi to samozřejmě došlo. Nechtějí si propálit to, co objevili a odhalit místo, kde našli, co hledali. Není přeci nic horšího, než když vám někdo cíleně sedá na místa a že rybářů prahnoucích po konkrétních místech je ještě stále dost. Ale jsou i vody a na některých spíše jejich úseky, kde je trvalý tlak na rybu z důvodů, že se tam zdržuje skoro po celou sezonu a tam už není moc co propalovat, proto nemá cenu se o těchto místech bavit a cokoliv řešit. Jde spíše o vody, které zatím nejsou pod velkým tlakem, nebo jsou opomíjeny. Už jsem několikrát slyšel názor, že v dnešní době vlastně není co provalit, neboť ta a ta voda je tak a tak velká, takže se tam vejdou všichni a není třeba se čehokoliv obávat a můžeme tudíž vesele propalovat. To si já osobně nemyslím, považuji to za stejně zcestné jako propalování menších vod.
Sám patřím mezi rybáře (nebojím se napsat samotáře), kteří mají rádi klid, a nemám potřebu sedět díky někomu v lajně mnoha jiných rybářů a čekat na zázrak. Kvůli těmhle věcem je potřeba přizpůsobit i veřejnou prezentaci úlovku. V tomhle ohledu se mi jako nejlepší varianta jeví své úlovky veřejně vůbec neprezentovat a o chycení pěkné ryby nejlépe mlčet. Na druhou stranu, co si budeme povídat, rybáři se rádi pochlubí svým úlovkem a já nejsem výjimkou. Jde spíš o to, jak to celé dělat, abych neprozradil svá místa, která jsem často pracně hledal. Přeci jen se stačí vyfotit s vegetací nebo svahem za sebou a není nutné ukazovat celou vodu. Opravdu hodně komické mi přišlo focení s obřím transparentem firmy za zády, to sice asi nebylo z důvodu neprozrazení místa, ale takové lidi beru už spíše za šašky než jako rybáře. Nicméně je to jejich věc...
Videoprezentace může být ještě daleko horší nástroj jak propalovat, proto by se měla dělat o to více pečlivěji, nejlépe záběry s vodou v pozadí vůbec nepouštět na veřejnost. Nestačilo by tedy přeci jen do jakýchkoliv zápisů psát voda svazová, bez bližšího určení. Nikomu není nic do toho, jestli chytám na pískovně, řece, přehradě, jezeru, tůni atd. Další věc je ta, že se musí na obdiv veřejnosti dávat pouze super fotografie třeba i s vodou za zády. Nestačí na tuto prezentaci pouze průměrnější fotka s nějakou průměrnou kulisou? A tu lepší fotku si třeba doma pověsit na zeď ? Já si myslím, že bohatě stačí už jen pro lidi co se řídí heslem - není fotka, není ryba. Myslet si, že podle pozadí, na kterém je vše podstané vidět, nikdo nic nepozná, je opravdu naivní, protože vždycky se někdo takový najde. Je třeba si také uvědomit, že na tom či onom revírů rybaří vícero rybářů a jsou mezi nimi i "domorodci", kterým se tohle propalovaní většinou nelíbí, což dávají často najevo i u vody.
Nedávno jsem napsal jednomu rádoby "kapraři", že v jednom svém článku celkem hodně propaluje vodu, ke které mám určitý vztah. Dostalo se mi odpovědi, že prý si mám všímat svého a starat se sám o sebe. V tom měl dotyčný sice tak trochu pravdu, ale já k dané vodě cítím určitý srdečný vztah, takže to beru za svou věc.
Celkem zajímavé je, že velmi často propalují revíry rybáři, které jsem si označil jako "firemní testery". Samozřejmě netvrdím, že každý tester = propalovač revírů, jsou i rozumní testeři, kteří mají své tajemství a dle mě je to dobře. Pochopitelně to není jen problém testerů, ti jsou jen mnohem více vidět, ale i běžní rybáři, kteří se snaží zviditelnit, jdou často cestou, která zanechává nemalé stopy na revírech, které byly takto propáleny. To všechno jen pro pár fotek či videí, aby se ukázali, nebo někomu zavděčili.
Tím, že jako rybáři uveřejňujeme fotky revírů, na kterých jsme úspěšní, dáváme komukoliv "vstupenku", aby tam přišel také, ale nemůžeme si vybrat, kdo přijde. Je třeba myslet na to, že kromě slušných rybářů, kteří sice zvednou rybářský tlak na vodu, ale jinak se chovají s úctou k přírodě, přijdou i rybáři, kteří se ženou spíše za množstvím a velikostí úlovků, protože své revíry v okolí už zdárně odrybnili. No a samozřejmě jsou i tací, kteří objíždí svazové revíry s úmysly převážet velké ryby do soukromých revírů, což je z mého pohledu to nejhorší, čeho se rybáři dopouštějí.
Někdo bere ukazování revírů jako rady pro začínající rybáře, ale to mi přijde nefér, vždyť na rybařině je jedna z nejkrásnějších věcí právě poznávání nových revírů a míst, tak proč ty začátečníky o toto ochuzovat a dávat jim vše až pod nos.
Krom uveřejňování informací na internetu a v médiích je třeba zvažovat, komu ze svého okruhu rybářských přátel informace o vlastních místech dáte. Opravdu se zamyslete, než někomu ukážete své "tajemství". Teď to zní asi sobecky, ale když vím, kolik úsilí a času mě stálo, než jsem ta svá oblíbená místa našel, tak bych byl nerad, kdybych musel hledat co chvíli nové a nové. Kdo k hledání míst přistupuje takto, jistě ví, o čem mluvím.
Moje nejcennější ryba z kdysi oblíbeného revíru. Dnes je lovné místo "zničeno" a voda pod velkým tlakem.
Kaprařina je v současné době více méně "davová zábava", bohužel... Proto bych chtěl apelovat na ty, kteří "udávají směr", a je jedno, jestli jsou to pisatelé článků, výrobci boilie nebo jejich testeři. Myslím to tak, aby oni sami i v tomto udávali směr a v tom co publikují nepropalovali revíry. Ono když široká rybářská veřejnost vidí, že to dělají jejich vzory také, tak proč by to oni neměli opakovat po nich.
Vím, že tohle celé je jen o lidech a pokud někdo nechce, nezmění ho ani stovky podobných článků, ale já to prostě napsat musel. Už jen proto, že jsem zažil, jak prezentace pár jedinců může revír a jeho obsádku poškodit. Nejhorší je, že jim samotným to nedochází a nejspíš nikdy nedojde a budou pořád dokola propalovat revíry a místa.
Každý kaprař by si měl zase rozmyslet jestli chytá ryby sám pro sebe, nebo pro veřejnost a své ego. Větší rybářský tlak totiž neodnášejí jen rybáři, ale také ryby, které mohou špatným zacházením dost utrpět. Mnohdy dnes kapři mají na svazových vodách potrhané tlamky jako na některých rybářsky vytížených soukromých vodách, a to pak rozhodně není pěkný pohled. A ruku na srdce, kdo chce takovéhle ryby s radostí chytat.
Ideální pozadí fotky s úlovkem.
Rozhodně si nechci nějaké vody nebo místa přisvojovat, ty svazové jsou nás všech, ale nepřijde mi prostě rozumné ukazovat jiným rybářů revíry a místa, kde jsem ryby sám nachytal, hlavně když se jedná o lokality, které jsem dlouho hledal ,a zjištění, že jsou dobrá, mě stálo mnoho úsilí a času. Tento článek nemá v úmyslu poukazovat na konkrétní osoby, ty by se v něm měli poznat samy, ale jde spíš o to, zamyslet se nad svými činy než cokoliv vypustím do světa. Prostě se jen chvilku pozastavit nad tím, jestli svým počínáním nemohu "ublížit" i nějakému slušnému rybáři v okolí, kterého ani nemusím znát. A tím být aspoň krapet ohleduplný a nejen bezohledný rybář. Není snad nic horšího, než pozorovat ,jak na vodě, kde byl relativní klid, se teď nedá pomalu kam v klidu zalézt a schovat se před světem. Kde přibývá hlučných partiček rádoby rybářů, a tím i odpadků, hluku a dalších nešvarů s tímto spojených.
Rybářské centrum Olomouc
