II. Browning Cup - Madunice

Kategorie: Feeder
Madunice jsou tradičním místem feederových rybářských závodů, ale já tam ještě nikdy nechytal. Dlouho jsem váhal, jestli se mám Browning cupu na začátku června zúčastnit, ale při pohledu na startovní listinu, která se hemžila slavnými jméný ze Slovenska, Česka, Ruska a Maďarska, jsem se nakonec rád přihlásil. Podle všeho to měl být velmi prestižní a skvěle zorganizovaný závod s velkým rozpočtem, což se nakonec potvrdilo.



Do Madunic jsem přijel v pátek dopoledne. Po ubytování a obědě jsem vyrazil trénovat, vykoušet zvolené krmení a vůbec zjistit, co mne zde v závodě čeká. Teklo hodně vody - tak jak to mají místní rybáři rádi, protože při nízké vodě prý ryby většinou neberou. Ale ony nebraly ani teď. Na tréninku bylo několik desítek rybářů, ale většinou jsme na sebe jen smutně koukali a výjimečně někdo něco vytáhl, pokud tedy nepočítám oukleje, kterých se dalo nachytat mnoho. Pro představu chytalo se cca 25 - 35m od břehu v hloubce 3 - 4 metry s krmítky mezi 90 a 130 gramy. Pár místních lovců dokáže chytat až 50 metrů daleko, což bych nevěřil, dokud jsem to neviděl - mám se ještě co učit, konkurenční výhoda to je obrovská.

Já zkoušel krmítka až do 130 gramů včetně "nožiček" z elektrikářské stahovací pásky, ale na 30ti metrech jsem takové krmítko jen velmi obtížně udržel. Nemám rád, když mi krmítko sjíždí a roztahuji si své zakrmené místo. Navíc otravné oukleje dokázaly nacpat do svých tlamek i 8 červů na 12tce háčku, ale na takto našponovaná sestavě jejich záběr zpravidla nebyl vůbec vidět - zůstaly tam viset a čekaly, než je vytáhnete při přehazování. Do závodu jsem měl o čem přemýšlet.... Už v tréninku se mi zdálo, že zdejší ryby budou velmi citlivé na kolísání hladiny, což mi potvrdil masivní odchod většiny rybářů kolem 17. hodiny, když to všem po poklesu vody asi o 10 cm na dlouho přestalo brát. Abych byl upřímný, mně to tedy v tréninku nebralo ani před tím - chytl jsem asi 5 malinkých podouství a jinak jen oukleje. Zkoušel jsem návnadu Sensas Super Black Breme s Epiceine (sladké karamelové sušenky) a lepivou hlínou, protože jsem měl zprávy, že by to mělo být hlavně o cejnech. Já cejna nechytil a nebyl jsem si jistý, jestli to nebude spíše o parmách, kterých tady je také dost a prý nejsou tak náladové. Místo vyložene cejnového krmení jsem se na druhý den rozhodl udělat více universální návnadu s gross gardonskou, která funguje snad na všechny druhy kaprovitých ryb, kterou jsem smíchal s lepivým říčním krmením a černou težkou lepivou hlínou.



Večer jsme s Lubošem Kunešem, se kterým jsem byl ubytován na stejném penzionu, probírali získané poznatky, namíchali krmení, dali si pár piv, nastavili budíky na šestou ráno a šli brzy spát.

První závodní den začal přípravou živých návnad - měl jsem 3/4 litru utopených červů, 3/4 litru živých červů, 1/2 litru kukel, necelého 1/2 litru rousnic a trochu hnojáků na háček. K tomu povolených 12 litrů vnadící směsi takto: 6 litrů návnady s "grosskou", 4 litry hlíny a pro jistotu 2 litry masovky (rybina, krill) jako plán B. Hlínu jsem do směsi hned nezamíchával, abych se mohl až v závodě rozhodnout, do které návnady a v jakém poměru ji budu přidávat.

Při losování jsem si šáhnul pro číslo 49 - a to bylo přesně stejné místo, na kterém jsem v pátek trénoval! Byl to horní ze tří sektoru, na které jsme byli rozděleni. Los celkem na pohodu a hlavně jsem věděl, že zde bych neměl trhat o slávičky, kterých na jiných místech může být opravdu mnoho, a místní rybáři musí často chytat na wolframové návazce, silné fluorocarbony a podobné brutality.

Na Slovensku se chytá podle mezinárodních pravidel, což mimo jiné znamenalo chytat pouze na průběžné montáže s návazci alespoň 50 cm dlouhými a háček nejvýše velikost 10. Nachystal jsem si tedy 3 pruty na průběžky o různých delkách, všechny s kmenovým vlascem 0,20 mm, s kratší šokovkou z 0,30 mm fluorocarbonu kvůli slávičkám, který pokračoval ještě 30 cm pod krmítko, následoval návazec o síle 0,15 mm a na konci háček velikost 12.



Po signálu na úvodní zakrmení jsem naházel na své misto asi 10 středních krmítek a po druhém signálu začal chytat. Cíleně jsem chtěl chytat hodně menších ryb a rychle přehazovat, abych tím na úvod dostával do vody co nejvíce krmení. Ouleje šly na hod, i když polovina záseků šla do prázdna (přece jen chytat oukleje se 100g krmítkem 30 m od břehu v 4m hloubce není ideální kombinace). Šlo to celkem dobře a občas jsem zkusil na háček dát větší sousto (12 červů, hnojáky, kousek rousnice, kukuřici), abych vyzkoušel, jestli na mém místě nejsou i větší ryby, a hned na tom nevisela ouklej. Dvakrát se mi takto podařilo trefit jesena kolem 35-40 cm, ale byly to ojedinělé záběry. A často i na tyhle nástrahy skočila ouklej a já pak několik minut nechtěne chytat na rybičku. Chytal jsem tedy cíleně oukleje a doufal jsem, že i na "střední" nástrahy (6 červů) se splete něco většího. A ano, spletlo se několik podoustviček, jenže každá měla hmotnost asi jako 3 oukleje, což bylo o ničem.

Průšvih byl, že jsem zasekával přeba po 15-30 sekundách a šíleným tempem mi ubývalo krmení. Potřeboval bych pro tento styl lovu malinké krmítko o objemu kolem 15 ml, ale těžké 100 g. Vyřešil jsem to částečně tím, že jsem pletivo krmítka přišlápnul a zmenšil jeho objem, ale přesto jsem za 2,5 hodiny vykrmil 3/4 své "hlavní" směsi s hlínou a musel jsem něco změnit. Tou dobou jsem měl asi 1 kg ouklejí (většinou fakt velké) a k tomu tak 1,5 kg větších ryb. Zkoušel jsem i druhé krmení, které by mělo menší ryby z mého místa odehnat, ale ouklejí tam bylo tolik a byly tak hladové, že to s nimi neudělalo vůbec nic. Ani lepení červi, ani nastříhané rousnice, ani krátký či dlouhý návazec - nic nefungovalo. Špatně se hledá fungující kombinace, když víte, že i na tu správnou by byl tak jeden záběr za hodnu (i to by stačilo na dobrý výsledek).

V mém sektoru to bylo s úlovky slabé - sledoval jsem kolegy kolem sebe oběma směry a nikdo nic zajímavého nechytal - výjimečně měl někdo jednoho cejna a to spíše hned ze začátku kola. Soused pode mnou chytal u břehu oukleje a šlo mu to pěkně. Vyhodnotil jsem tedy, že nemá smysl čekat na větší ryby, a začal jsem také chytat asi jen 8 m od břehu oukleje. Dá se vůbec lovu s 45g krmítkem na 3m hloubce takto říkat?

Druhou půlku kola jsem až na pár pokusů chytal už jen u břehu - velké oukleje šly pěkně a připletl se mezi ně i jeden bonusový cejn kolem 40 cm.

Věděl jsem, že sousedy ve svém okolí jsem přechytal, ale jak chytal zbytek sektoru, to jsem nevědel. Jen jsem mlhavě tušil, že to nikomu moc nebralo, ale těch 5 kilových ryb za 5 hodin se lehce přehlédne, a někdo je nachytat mohl. Popravdě když je sektor dlouhý 300 metrů, tak to bez informátora nemáte šanci sámi ohlídat. Tohle byla jediná věc, která mi organizačně na těchto závodech vadila - 20 lidí v sektoru. Samozřejmě je to rozhodnutí pořadatele, které je třeba respektovat, a závod byl celkově zvládnut skvěle - klobouk dolů!

Můj úlovek vážil 5,7 kg, z toho odhaduji tak 3 kg ouklejí. Stačilo to s přehledem na jedničku. Dvojku dělal kolega pod mnou se 4 kg v ouklejích. Zbytek sektoru měl kolem 2-3 kg (většinou jedna až dvě spodovky a zbytek oukleje).



Sice jednička, ale s černým puntíkem, protože utéct k ouklejím, navíc v pohárovém závodě, není zrovna žádné hrdinství. To jsem vědel sám moc dobře a celý večer mi vrtalo hlavou, jak by to asi dopadlo, kdybych vydržel v zadu s hnojákama na háčku a pasivnější taktikou na větší ryby. Takto chytala většina v mém sektoru a nevyšlo jim to, ale mně tam 2 ryby za první 2 hodiny přišly (plus menší podoustve) a jiným se to nepodařilo za celý závod...

Dobrá zpráva přišla z prostředního sektoru, kde Luboš Kuneš udělal také jedničku s asi 10 kg cejnů, a to přitom o mnohem více ryb přišel, když mu řezaly návazec o slávičky. Skvěle mu zafungovala taktika i krmení zaměřené vyloženě na cejny, pro které se prý pevně rozhodl až díky poslední rybě v tréninku. Byla to asi ta pověstná kapička, která převážila nerozhodnou váhu na stranu této taktiky.

Dolní sektor vyhrál na forhontu Marián Hason s asi 14 kg (údajně hlavně parmy - bez záruky). Dobře chytal i Jozef Vígh na dvojce hned nad Mariánem - 10 kg. Celkově spodní část závodní trati byla na úlovky bohatší.

Po sobotě jsme tedy měli dvě jedničky pro ČR a nálada v "týmu" byla dobrá. Z našich pěkně zachytal ještě Pepa Peřina, který vychytal pětku s asi 8mi většími rybami. S dvaceti lidmi v sektoru není pětka vůbec špatná a dá se s ní ještě udělat dobrý celkový výsledek.

Na neděli jsme si udělal již jen říční krmení s grosskou a hlínou - plných 12 litrů, masovku jsem vynechal. Udělal jsem to jen více do sladka - doufal jsem, že se ryby více rozkoušou a bude to hlavně o cejnech.

Ranní losování mne poslalo zase do horního sektoru, na jeho spodní část na číslo 41. Taktika byla chytat celou dobu na 28 metrech, dávat hodně živé do krmítka a zkusit se vyhnout ouklejím velkým háčkem (č.10) s velkými nástrahami (15 červů, 6 hnojáků apod.). Zakrmil jsem si sice i druhé místo asi 15 metrů od břehu, kde jsem udržel 60g krmítko, a měla to být taková "ouklejovo-náhodno-cejnová" pojistka, ale využil bych ji jen nouzově.

Za asi 20 minut jsem měl první záběr, ale rybu jsem utrhl brzy po záseku - vlasec byl podle mne načnutý od slávičky, protože patnáctka by tohle měla vydržet. Vyměnil jsem návazec za 0,17, který by měl vydržet o pár škrábanců déle (to byl omyl). Druhou rybu jsem sice již vytáhl (parma tak 40-45 cm) a to hned na další nahození, ale třetí jsem znovu utrhl nebo uřízl. Prodloužil jsem fluorocarbon pod krmítkem na 50cm a zkrátil rizikový tenký návazec jen na 15 cm, což jednu rybu vydrželo (zase podobná parma), ale následující byla opět pryč.

Bylo mi jasné, že jedna parma nebo cejn váží více, než co ulovím za hodinu chytáním ouklejí. Byly tak 3 slušné záběry za hodinu, stačilo by jeden vždy využít. Bohužel to platilo jen první 2 hodiny, pak už to bylo znatelně vlažnější. Sice jsem pak ještě vytáhnul 2 cejny, ale jedna se mi setřepala u břehu, další rybu jsem utrhl a ke konci jsem přišel o nějakou ponorku, která si nejdříve vzala asi 10 m vlasce z navijáku, pak sjela k sousedovi po proudu, následně se sama rozhodla vrátit se ke mně, ale bohužel mezitím objela sousedovi jeho vlasec, on zasekl a mně to celé upálil. Sice jsem na něj před tím houknul, že mi tam jede ryba, ale asi mne neslyšel, nebo nepochopil, že to je na něj. Asi by se stejně taková ryba nepočítala a kdo ví, kolik sektorů by mi ještě přejela. Vytáhl jsem letos několik pěkných ryb v podobně silném proudu na podobném náčiní, takže si trouhnu odhadnout, že to byl kapr přes 70 cm. V závodě je taková ryba prakticky nezdolatelná.

Zkoušel jsem v hluchých obdobích i bližší místo, ale ouklejí tam mnoho nebylo a stále mne lákalo chytat spíše větší ryby v dálce, kterými jsem byl navnazen na začátku kola. Na ty mi ke konci možná pomáhalo dávat do krmítka hodně červů - zátkovat mrtvé nebo lepit živé. Polovinu záběrů jsem měl na červy, polovinu na hnojáky - oboje velká sousta kvůli ouklejím. Ke konci kola jsem také začal dávat do krmení dvojnásobné množství hlíny a zdálo se mi, že to také trochu pomohlo. Ale musím znovu zmínit, že se těžko hledá úspěšná taktika, když nejsou prakticky žádné signály od ryb, že to děláte dobře. Nejsem z těch, kteří podle jednoho záběru prevážou všechny pruty a nasypou do krmení celý posilovač (pokud bych ho používal, jako že nic takového nepoužívám), když po jeho vyzkoušení byl ten jeden záběr. Potřebuji jasnější indicie, abych mohl říct "ano, tohle funguje". Jenže on už žádný druhý signál třeba nebyl, a nebo další přišel až zase s úplně jinou nástrahou a montáží.

Opět jsem byl nesvůj z toho, že nemám přehled o úlovcích ve svém sektoru. Seděli jsme ve vysekané vysoké trávě a nebylo nikam vidět. Když jsem se v půlce závodu postavil a rozhlížel, viděl jsem jen, že na dohled nikdo nechytá oukleje a všichni velmi pasivně a odevzdaně čekají na ojedinělý záběr. Moji nejbližší sousedé měli po jedné nebo dvou rybách. O svém výkonu jsem neměl žádné dobré mínění, měl jsem nachytané méně než včera a to hlavně díky ztraceným rybám, jinak bych měl kolem cca 7 kg a s tou ztracenou velrybou ještě 2x tolik. Myslel jsem si tedy celou dobu, že někomu to třeba bere podobně, ale ryby třeba neztrácí, a že tedy pokud jej chci dohnat, tak nemá smysl chytat drobotinu, ale potřebuji chytat velké ryby, abych měl šanci na slušný výsledek.

Po konci kola jsem se krutě přesvědčil, jak jsem se pletl. V celém mém sektoru se ryby téměř nechytaly. Já měl 3,2 kg a kolegové přede mnou 3,34 kg, 3,35 kg a 3,5 kg. Dělal jsem tedy čtverku. K celkovému vítěztví v závodě mi chyběla jedna ze ztracených ryb nebo aspoň informace, jak jsou na tom ostatní v mém sektoru. Díky této informaci by mi stačilo poslední půl hodiny chytat oukleje a "bylo by to doma".

V mém sektoru chytal i Marián Hason, který skončil druhý za Pepou Peřinou (3,5 kg). V prostředním sektoru vyhrál Ján Lantaj těsně před Lubošem Kunešem, oba měli kolem 8 kg především v cejnech, a tedy si relativně zachytali. Na dolním sektoru exceloval Miloš Galgoci, kde prý taktikou "půl cihly uprostřed řeky" nachytal krásných 18 kg. Nejmenovaný kolega, který tomu přihlížel, mi pak říkal, že se spolu s ruským závodníkem pokusili o něco podobného s asi 150g krmítky, ale to jen proplavalo jejich úsekem, což si s krčením ramen navzájem okomentovali slovy "niemóžno".



Celkově vyhrál Marián Hason (1+2) před Lubošem Kunešem (1+2) díky lepší celkové váze. Lubošovi uteklo první místo doslova o chloupek a snad jako vůbec jediný po oba dny dokázal držet na svém místě hejno ryb a pravidelně je odlovovat, a to byl oba dny v relativně průměrném středovém sektoru. Mariánovi hodně pomohl sobotní spodní forhont.

Třetí byl zmíněný Miloš Galgoci (3+1), bramborová medaile zůstala pro mne (1+4) a pátý byl Pepa Peřina (5+1).

Sice jsem byl na sebe po druhém kole naštvaný, hlavně kvůli ztraceným rybám, ale celkově musím uznat, že čtvrté místo je skvělé a hlavně zase jsem získal pár nových poznatků, které se budou přístě hodit. Chytání na této vodě je značně odlišné od chytání na mých domovských vodách, a přestože mi tento "hrubý" styl není úplně vlastní, je potřeba umět lovit i takto.



Během nedělního kola se odehrál i závod dětí, ale jelikož jsme se s dětmi potkali až u vyhlašování výsledků, nemohu o něm napsat nic více, než že děti nachytaly v horní části revíru velmi slušné váhy, které by často stačily na nadprůměrný výsledek i mezi dospělými. Byl to jeden ze závodů slovenské dětské "ligy" Kinder Feeder Tour, která se vyhodnocuje v několika kategoriích podlě věku dětí. Spojit dětské závody se závody dospělých beru jako velmi dobrý nápad, neboť nejenže takto děti využijí velkolepé organizační zázemí a profesionální personál, ale také přičichnou k "velkým závodům", na kterých se mohou potkat se známými závodníky z několika zemí Evropy.



Děkuji organizátorům za realizaci tohoto závodu.
 
Martin M. - 15.6.2013

Diskuse k miničlánku

salamander - Profil | Čt 20.6.2013 17:14:29

mohol som sa ja cudovat ze co je tam tolko rybarov :) a nakonec z toho vysvitnu medzinarodne preteky.

Martin M. - Profil | St 19.6.2013 14:31:58

Fishky >> ze by oukleje byly jistota jsem se dozvedel ale az po zavode :-) Vetsinou to druhy den bere lepe, tady to neplatilo.

Fishky - Profil | St 19.6.2013 13:47:45

Petr Havlíček >> z článku jsem to pochopil tak, že toho litoval sám - tedy nebylo co vytýkat - jen jsem v návaznosti na toto přitikal, že osvědčené věci se na závodech nemění, resp. chytá se na jistotu - a to je celkem zásada - kterou když nedodržíš a můžeš být sebelepší, často se to nevyplatí.

Petr Havlíček - Profil | St 19.6.2013 13:35:43

Fishky >> tak se mě zdálo, že jsi mu vyčinil, že změnil taktiku ...

Fishky - Profil | St 19.6.2013 13:15:43

Petr Havlíček >> kde jsem radil? :-)

Petr Havlíček - Profil | St 19.6.2013 13:13:39

Fishky >> hele, Martin je naprostá fídrová špička a to jak závodník, tak i jako rybář, co je imrvére u vody. Tak mě přišlo trochu úsměvné mu radit s taktikou.

Fishky - Profil | St 19.6.2013 12:35:11

Petr Havlíček >> Tak to brrr... :))) osobně bych tedy nikdy strategii, která funguje neměnil. Závody nejsou o tom, aby si člověk pěkně zachytal, každý chce vyhrát - a je jedno zda na cejnech, parmách či ouklejích. Na druhou stranu mě zajímala jen možnost, kdyby byl ve startovním poli i někdo s jiným přístupem, zda by uspěl. Nic víc v tom nebylo :-)

Petr Havlíček - Profil | St 19.6.2013 12:28:24

Martin M. >> vidíš to, Fishky by ti poradil raz dva a ty to tam takhle podojíš :-)))

Martin M. - Profil | Út 18.6.2013 21:56:43

KOFY >> ahoj, nezkousel, moc se mi nehodi.

KOFY - Profil | Út 18.6.2013 19:39:05

Martin M. - >>
noo nazdar, zas nove video super sice ako divak ale parada . tesim sa na dalsie...
uz si skusal krmenie od BRowningu :) ci su ho posunul dalej, ak hej ako si bol spokojny ? :)

Martin M. - Profil | Út 18.6.2013 15:00:54

Fishky >> podle mne bych chytl kulovi.

Fishky - Profil | Út 18.6.2013 12:59:52

Martin M. >> vycházel jsem jen z tvého poznatku - a tu "ponorku" jsi na prutě měl, takže by šance (i když malá) byla, navíc parma či jelec by to se silnější sestavou "neupálili".
Na druhou stranu na závodech platí pravidlo, které jsi v druhém kole "nedodržel" - a mě by zajímal právě výsledek, kdyby se srovnal první přístup lovu v prvním kole s extrémem v podobě "sázky na jednu kartu" - větší ryba, ale se vším (žádný 0,15 mm silon).

Martin M. - Profil | Út 18.6.2013 12:48:35

Fishky >> udajne se zde na zavodech nikdy zadny kapr nechytl, ale to jsem jen slysel.

Fishky - Profil | Út 18.6.2013 12:44:26

Tak to bych byl zvědav, jaký výsledek by mezi profi feedraři udělal na takovém závodě kaprař, co by cílil na větší rybu, resp. on by to nemusel být ani kaprař, stačilo by cílit na ty kapry feedrem.

KóĎA - Profil | Po 17.6.2013 11:51:16

já čumim jako puk na tu dotaci závodu...

Petr Havlíček - Profil | So 15.6.2013 14:23:34

Martin M. >> no tak 2 metry jsem možná přehnal :-)), ale v neděli jsem něco málo chytil a pamatuju se, jak bylo krásně vidět těch pár ryb, co se mě proháněli v tunelu ...

P.S. a ten počet ryb, to byl hodně smutný pohled :-)))

Martin M. - Profil | So 15.6.2013 13:19:00

Petr Havlíček >> byla pruhlednost tak 50 cm.

Petr Havlíček - Profil | So 15.6.2013 13:16:25

Moc hezky napsaný ... a co čistá voda byla? Já když tam chytal, tak bylo vidět snad do dvou metrů.