Štika – královna českých vod

Autor: Václav Fikar

      Knihu vydalo plzeňské nakladatelství Fraus. Na pultech knihkupectví se objevila koncem roku 2006. Autorem tohoto díla je Václav Fikar, který je rybářskou veřejností znám především jako dlouholetý závodník v přívlači a pisatel do odborných rybářských periodik. Zúčastnil se také natáčení filmu „Ostře sledovaní dravci“, kde názorně ukazoval lov štik na umělé nástrahy. Tato kniha není autorovou prvotinou. Před ní se ještě na pultech prodejen oblevily dvě publikace. První z nich je „Krokodýl Dándý: obludná štika z Jesenice“ (beletrie). Druhá publikace nese název „Přívlač na mimopstruhových vodách“ (odborná kniha). Nakladatelství Fraus zařadilo knihu (Štika – královna českých vod) do edice “Průvodce sportovního rybáře“ . Tato edice se vyznačuje tím, že všechny knihy které jsou zařazeny do této edice jsou napsány výhradně českými autory.
      Ještě před vydáním knihy se konal polovině měsíce prosinec roku 2006 křest knihy v rybářské prodejně Tomi- Korda, která se nachází v Praze. „Sudičkami“ knihy se stali mediálně známí rybáři – Rudolf Hrušinský a Pavel Tomi. Spolu s křestem proběhla i autogramiáda obou „sudiček“ a autora.
      Celá knižní publikace disponuje 126 stranami. Text se rozprostírá na 104 stranách a zbytek tvoří reklamní upoutávky na cestovní kancelář a rybářské nádobíčko využívané převážně při lovu štik.
      Celé dílo je napsáno do 8 kapitol. Některé z nich jsou pro ještě hlubší popsání problematiky rozděleny na několik podkapitol. Opět jen pro představu Vám ve zkratce napíšu názvy kapitol a několika větami naznačím o čem se ve které kapitole můžeme dočíst.
      První kapitola nese název „Mé první setkání se štikou“. Tato kapitola slouží jako úvod do knihy. Autor zde popisuje příběh ze svého mládí, jak se společně se svými kamarády snažil ulovit svou první štiku, kterou viděli v jedné zátoce. Celý příběh končí tím, že štika byla ulovena pytlákem, který zaslechl vyprávění chlapců, když se domlouvali, jak postupovat při přelstění „zubaté královny“.
      Druhá kapitola má název „Štika obecná“. V této kapitole se můžeme dočíst především o výskytu štiky u nás i ve světě a o příbuzných naší štiky obecné. Nechybí zde ani cizojazyčné názvy štiky z několika vybraných jazycích.
      V pořadí třetí kapitola má název „Biologie“. V této kapitole se můžeme přečíst o samotných charakteristických rysech štiky. Nechybí zde ani podkapitoly, které pojednávají o tření štik a smyslových orgánech tohoto dravce. V této kapitole dále nalezneme nejslavnější rybářské mystifikace o obrovských štikách (tato část mě velice zaujala, zvláště když jsem se dočetl, že v roce 1497 byla ulovena štika o délce 6 metrů a váze 180 kilogramů, hezká fáma, co?).
      Další kapitola má název „Život štiky“. Na začátku této kapitoly se dočteme o potravě a žravosti štiky. Poté o úspěšném ročním období, čase a jaký vliv má počasí na braní štik. Dále je kapitola doplněna o vyhledávání štik na přehradách a na malých či velkých řekách. V závěru této kapitoly je psáno o mazanosti některých trofejních štik, které se autor nebo jeho přátelé snažili ulovit.
      Následující kapitola má název „Lov na přirozené nástrahy“. Popisuje se zde několik způsobů šetrného nastražení rybičky. Lov na mrtvou a živou rybičku, lov na položenou a na plavanou. Nechybí zde z autorova pohledu výhody a nevýhody lovu na živou rybičku. V celé této kapitole je brán důraz hlavně na šetrné chytání štik na rozdíl od praktik starých rybářů, kteří zasekávají až dokouří cigaretu. V této kapitole mě hodně zaujal lov s mrtvou „zdechlinou“, což je důkladně uleželá mrtvá rybička, která při své délce uležení dostatečně zavání a vábí štiky.
      Pátá kapitola má název „Lov na umělé nástrahy“. Z počátku kapitoly autor popisuje, jak je důležité být ve správný čas na správném místě. Následuje pojednání o tom, jak je v dnešní době těžké ulovit některou z trofejních štik na přívlač. Poté kapitola pojednává o chytání štik na autorovi oblíbené štičí nástrahy, což jsou woblery, rotačky a plandavky. Nechybí zde ani lov na gumové nástrahy a v závěru celé kapitoly lov na streamery za pomoci muškařského nebo vláčecího prutu. V této kapitole také nalezneme instrukce, jaká místa je dobré provláčet na řekách a přehradách.
      Předposlední ze všech kapitol má název „Lov v zahraničí“. V té je popsáno několik zemí, kam je dobré vycestovat za lovem štik, aby se naše úspěšnost chycení trofejní štiky nepatrně navýšila. U jednotlivých zemí je vysvětleno, na co se při lovu připravit a jak to vypadá s místní obsádkou trofejních štik. Abych pravdu řekl, po přečtení této kapitoly jsem nabyl dojmu, že ani v některých zahraničních zemí to nevypadá díky nájezdům pytláků a masařů nijak růžově.
      Poslední kapitola celé knihy má název „Největší štiky“. Autor zde zpracoval za pomoci časopisu „Rybářství“ přehled největších ulovených štikách od roku 1996 až do roku 2005 na českých lokalitách. Nechybí zde ani nejtěžší a nejdelší ulovená štika v historii naší republiky. Celou tuto kapitolu uzavírá odstavec s názvem „Kam na ně“, kde jsou napsány názvy slavných nebo zajímavých revírů v ČR, které by měli být domovem či snad byly domovem několika obrovských „zubatých krokodýlů“.
      Kniha je napsána srozumitelným a čtivým textem. Při čtení narazíme na některé autorovi zážitky při lovu štik, které teoretickou část báječně doplňují. Kniha určitě neslouží jen pro začínající zájemce o lov štik, ale i některý z „ostřílených štikařů“ si ji určitě se zájmem přečte.
      Pro lepší pochopení celkové problematiky je kniha doplněna velice kvalitními nákresy a fotografiemi.
      Na celkové publikaci se kromě autora (Václava Fikara) podílí ještě několik spoluautorů. Prvním je Karel Mařík (západočeský muškař a vláčkař) , který své zkušenosti s lovem štik napsal do poněkud rozsáhlého odstavce s názvem „Abeceda štikového streamerování“ .Ve které píše o svém lovu štik za pomoci muškařského a vláčkařského nádobíčka. Dalším autorem je Zdeněk Edelman (majitel cestovní kanceláře Pepa) , ten však napsal celou kapitolu s názvem „ Lov v zahraničí“. V této kapitole je v několika odstavcích popsána problematika chytání štik v jednotlivých zemích jako jsou Švédsko a Finsko, Irsko a Skotsko, Španělsko a Portugalsko, Maďarsko, Rumunsko, Polsko a Pobaltí, Bělorusko, Rusko, Kazachstán, USA a Kanada.
      Dalšími autory jsou Pavel Skála (úspěšný západočeský závodník v přívlači) a Josef Zahrádka (mistr ČR v přívlači 2006; 2. místo na štikovém Lapland Fishing Festival 2006). Tito dva poslední autoři nejsou tvůrci žádné podkapitoly ani kapitoly. Jejich zkušenosti jsou v knize prezentovány v kratičkém odstavečku s názvem „Můj názor na..“. Další odstavec vyplňující knihu má název „Nej..“ , kde jsou zaznamenány ty doopravdy nej úlovky štik u nás i ve světě. Další odstaveček nesoucí název „Kam na ně“ je ucelený přehled top revíru k lovu štik nacházející se v ČR. Následujíc odstaveček vyplňující knihu má název „Výbava“, v němž je velice stručně popsáno jakou použít výbavu na štikovou přívlač. Poslední okno má název „Tip“ ve kterém jsou zpracovány autorovi tipy na přelstění trofejního úlovku nebo jsou zde prezentovány některé „vychytávky“ při lovu.
      Musím konstatovat, že kniha se velmi pěkně čte. Sám jsem se od ní často nemohl odrhnout, doslova mě při četbě pohltila, ale přišla mi taková nedotažená.
      Nejvíce mi v ní chyběly kapitoly co se týče štikové výbavy k lovu, ať již na přívlač nebo pro lov z živou nebo mrtvou rybičkou. Přeci jenom jeden kraťoučký odstaveček mi připadá dost málo, pro začátečníka, který zatouží lovit štiky na přívlač. Také jsem zde postrádal přívlač s mrtvou rybkou a nebo lov na netradiční gumové nástrahy (např. smáčky). Možná by také neuškodily ilustrace zobrazující způsoby vedení různých typů přívlačových nástrah.
      Pro někoho může být nežádoucí počet a velikost fotografií. Je pravdou, že kniha je doslova „nadupaná“ fotografiemi nejrůznějších velikostí (ty největší v knize zabírají i 2 stránky). Pokud si mohu dovolit subjektivní názor na rozsah fotografií, tak mě to zase až tak nevadilo, ale určitě by si kniha zasloužila místo některých fotografií spíše vložit text.
      Několikrát jsem se v knize setkal s odkazem na autorovo předešlé dílo („Přívlač na mimopstruhových vodách„). Možná, že se mé nalezené nedostatky nachází v první autorově odborné knize. Poté by obě knihy vytvořily ucelený přehled o lovu štik na přívlač. Bohužel ale já jsem předešlou autorovu knihu nečetl, tak nevím, ale zdá se mi poněkud netradiční, aby budoucí zájemce o lov šik na přívlač musel kupovat obě knihy..
      Co říci závěrem? Jak jsem již napsal kniha jako taková mě při čtení uchvátila, ale po přečtení jsem se nemohl a stále nemohu zabavit dojmu, že celému překrásnému dílu chybí to závěrečné dotažení do „finiše“.
      I tak bych přes zmíněné nedostatky knihu zařadil nad střední příčku pomyslného žebříčku.

brčkoo, 10.5.2008