Jakuba Vágnera už zase obviňují z nemravných praktik. V jeho rybníku prý plavou ryby podivného původu

Nejúspěšnější český rybář Jakub Vágner (34) zase vzbuzuje řadu vášní. Přítel Elišky Bučkové je nejnověji obviňován z toho, že v rybníku Katlov, který má dlouhodobě v pronájmu, jsou k výlovu ryby, které přitom patřily úplně jinam. „Ukradl je, tajně je převezl, bylo to nelegální a nemorální!“ zuřili někteří rybáři. „Dlouhodobě se mu někteří rybáři snaží škodit. Jde o pokus zlikvidovat jméno Jakuba i mistrovství světa v lovu kaprů,“ bránili Vágnera jeho lidé. Hlasujte v anketě na konci článku!

Nikdo toho neudělal pro propagaci rybářství v Česku tolik, co Jakub Vágner. Dosáhl dokonce takové prestiže, že natáčel i seriály pro věhlasné světové televizní kanály National Geographic a Discovery Channel. Možná i proto mu někteří závistivci nemohou přijít na jméno a za každou cenu se snaží najít na něm špínu. Je to i tento případ, nebo mají snad kritici tentokrát pravdu?

V poslední době se rozjela kampaň kritizující ho za to, že se v jím pronajatém rybníku Katlov objevily ryby, které jiní rybáři údajně prokazatelně chytili už jinde. Jak se tam dostaly? Byly ukradeny, nebo koupeny? To vyvolává řadu otázek.

„Je na pováženou, když si někdo dovolí říci v souvislosti se mnou slovo krádež. Na všechny své ryby mám na rozdíl od spousty jiných veškeré faktury od produkčních rybářství v ČR. Víc se ke kauze nebudu vyjadřovat, lepší by bylo zaměřit se na mistrovství světa, které bude mít pro Českou republiku obrovský význam,“ uvedl stručně Jakub Vágner, který dlouhodobě odmítá aféry svými vyjádřeními rozviřovat. Chce se soustředit na práci.

„Jakub je natolik charakterní člověk, že by se ničeho nekalého nedopustil. Mrzí ho to, co se občas v souvislosti s jeho jménem řeší, když se přitom obětavě snaží zpřístupňovat svou vášeň ostatním. Nakupujeme obrovské množství ryb, jejich původ není v našich silách kontrolovat. Jestli se skutečně v Katlově objevily ryby, které byly jinde, je také otázkou. Některé mohou mít podobné charakteristické rysy jako ty, které rybáři popisují, ale není to jistota,“ řekla jeho mluvčí Tereza Vágnerová.

Ničeho nelegálního se prý ani Jakub ani jeho lidé nedopustili. „Řada lidí to vnímá coby etický problém, ovšem ryby převáží mnoho lidí a teď se bez důkazů ukazuje nespravedlivě na Jakuba. Zajímavé načasování před mistrovstvím,“ pokračovala jeho sestra a mluvčí. Už příští týden se koná mistrovství světa v kapraření pro juniory právě na Katlově, na Nových Mlýnech má pak být seniorské mistrovství v září.

Aféra prý zatím juniorské mistrovství nijak zásadně nepoškodila. Odhlásil se zatím jeden slovenský tým a byla omezena nedělní Akademie, při které měly kaprařské společnosti učit lovit děti. Kdosi je údajně cíleně obvolával a snažil se akci i Jakuba zdiskreditovat, proto se některé raději omluvily, aby snad nebyly spojovány s něčím, co zavání průšvihem. ■

Nelíbí 1
Líbí 1

silorus - Profil | Pá 22.4.2016 10:02:16

:-) :-) :-) :-)

Nelíbí 0
Líbí 0

silorus - Profil | Čt 21.4.2016 6:44:12

Revitalizace štěrkovny by do budoucna zcela změnila Hlučínsko
Kolem dvou set pracovních míst by mělo přibýt na Hlučínsku po dobu, co bude probíhat revitalizace Hlučínského jezera. Vyplývá to z analýzy, kterou si nechal v červenci vypracovat Městský úřad Hlučín. Po ukončení všech sanačních a rekultivačních prací by následný rozvoj oblasti přinesl další desítky pracovních míst v oblasti turistického ruchu i v údržbě celé lokality a obsluze nových vodních staveb.
Hotový projekt, který je největší v novodobé historii Hlučína a měl by přijít na 800 milionů korun, odevzdal starosta Hlučína Pavel Paschek ministerstvu průmyslu a obchodu v květnu. Protože o něm bude rozhodovat celá vláda, obrátil se poté starosta dopisem na všechny ministry s žádostí o schůzku, aby mohl osobně objasnit význam projektu pro region. „Naposledy jsem se potkal tuto středu po zasedání vlády v Moravskoslezském kraji s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, který byl překvapen, že už máme projekt kompletně hotov. Zamlouval se mu,“ uvedl starosta Pavel Paschek. V minulém týdnu projekt představil také Vladimíru Špidlovi, řediteli odboru poradců a poradkyň předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Štěrkovnu kvůli tomu navštívil také ministr financí Andrej Babiš při své březnové návštěvě Moravskoslezského kraje. Město Hlučín věří, že vláda zařadí projekt co nejdříve do svých priorit.
Za dobře připravený ho považuje též vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala. "Podporuji všechny projekty, které přinášejí pracovní místa. Tento projekt patří mezi ty dobře připravené, které mohou mít významný přínos pro zaměstnanost v našem regionu, navíc může přinést práci jak při sanačních a rekultivačních pracích, tak poté při dalším využití a rozvoji lokality. Program, ze kterého by měl být projekt financován, bohužel ´běží´velice pomalu a schválené připravené projekty čekají velmi dlouho na realizaci. Ale věřím, že ministerstvo financí vyslyší naše opakované prosby, aby došlo k akcelerování revitalizačního programu," prohlásil Cienciala.
Cílem projektu sanace, rekultivace a revitalizace území štěrkovny Hlučín je protipovodňová ochrana zejména území Děhylova a Martinova, kam by se v případě rozvodnění řeky Opavy mohla vylít voda z Hlučínského jezera. Proto je nutné zvednout hráze nádrže a rekonstruovat technické vodní objekty.
Už při povodních v roce 1997 vznikly obrovské škody na komunikacích i na vodních stavbách. „Tehdy se přelily říční hráze na řece Opavě mezi Děhylovem a Jilešovicemi, voda se propojila s Hlučínským jezerem. Škody na majetku, který spravuje státní podnik Povodí Odry, se pohybovaly v řádech desítek milionů korun. Šlo o velmi nebezpečnou situaci. Aby se už neopakovala a řeka i Hlučínské jezero byly od sebe pro případ povodní odděleny, měly by se v uvedeném úseku říční hráze navýšit na úroveň stoleté vody s převýšením 0,5 metru. Tím nedojde ke vzájemnému ovlivňování hladin řeky i jezera v případě zvýšených, povodňových průtoků,“ informoval Čestmír Vlček z Povodí Odry.
V bývalém dobývacím prostoru se bude zároveň obnovovat dopravní infrastruktura zničená v důsledku těžby štěrkopísku.
„Projekt, který se dotkne nejen Hlučína, ale též katastrálních území Kozmic, Dobroslavic, Jilešovic a Děhylova, bude financován z prostředků Ministerstva financí ČR. Meziresortní komise pro řešení revitalizace Moravskoslezského kraje ho doporučila k realizaci již v roce 2008,“ doplnil vedoucí odboru městského majetku hlučínské radnice Miroslav Zmrzlík.
„Město Hlučín má v současnosti už vydaná veškerá rozhodnutí nezbytná pro realizaci stavby. Do přípravy investovalo cca 9 milionů korun ze svého rozpočtu, a to zejména na výkupy pozemků. pozemků. Náklady vynaložené státem na zpracování projektové dokumentace a související inženýrskou činnost se pohybují v řádech desítek miliónů korun,“ informovala Jiřina Kosmová, pracovnice odboru městského majetku, která měla přípravu projektu na starosti. Práce by měly od zahájení trvat tři roky.
Realizace by konečně umožnila další rozvoj významné turistické lokality, který je v současnosti omezen, protože je v záplavové zóně. „Máme v současnosti jen velmi omezené prostory, kde můžeme cokoliv dalšího postavit. Pokud by se podařilo projekt zrealizovat, otevřely by se na Hlučínské štěrkovně velké možnosti pro další rozvoj nejen našeho Sportovně rekreačního areálu, ale i pro nové podnikatelské aktivity v oblasti turistického ruchu. Umím si představit, že by na jezeře přibyly k půjčovnám lodí nebo lyžařskému vleku další vodní atrakce, že by tu vyrostl nějaký penzion a podobně,“ řekl ředitel Sportovně rekreačního areálu Petr Breitkopf.
V Hlučínské štěrkovně se těžil písek od 60. do 80. let minulého století. Při povodních v roce 1997 bylo celé území zatopeno včetně přilehlých komunikací. Další povodně, byť menšího rozsahu, se opakovaly v letech 2006 a 2007. Stát převedl stavbu vodního díla Hlučínského jezera na město Hlučín v roce 2008. Již tehdy bylo zřejmé, že bude nutné provést jak rekultivaci území, tak opatření k zabezpečení staveb na vodním díle Hlučínského jezera. V případě povodní totiž hrozí zaplavování území v okolí toku řeky Opavy a destrukce většiny objektů jezera, jakož i devastace krajiny a zhoršení již tak špatného stavu infrastruktury. Projekt počítá zejména s navýšením hrází řeky Opavy nad úroveň stoleté vody, zpevněním břehů, rekonstrukcí objektů Hlučínského jezera a s odstraněním negativních následků po těžbě štěrkopísku, tedy s obnovou krajiny, zeleně, přirozeného vodního režimu i poškozených a zničených komunikací.

Nelíbí 0
Líbí 0

silorus - Profil | St 20.4.2016 11:55:21

Povodí Odry, státní podnik ve spolupráci s Českým přehradním výborem zve všechny vodohospodáře, odborníky a příznivce na mezinárodní konferenci.

Termín konání: 21. - 23.6.2016

Clarion Congress Hotel Ostrava

Organizátoři:

Povodí Odry, státní podnik
Ing. Pagáč Jiří

Český přehradní výbor
doc. Ing. Satrapa Ladislav, CSc.

Nelíbí 0
Líbí 0

silorus - Profil | St 20.4.2016 10:28:45

Podívaj sa na té dcérky :-) :-) :-)

Nelíbí 0
Líbí 0

silorus - Profil | Čt 14.4.2016 15:52:46

:-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) :-) hned jsem si vzpomněl na pana Nitku:-) :-)

Nelíbí 0
Líbí 0

silorus - Profil | St 13.4.2016 22:27:05

V místech dnešní Tylovy ulice se rozprostíral velký rybník Záhumeník

Nelíbí 0
Líbí 5

silorus - Profil | St 13.4.2016 22:22:58

Hráz bývalého plodového rybníku pod zámkem v Zábřehu

Nelíbí 0
Líbí 6

silorus - Profil | St 13.4.2016 21:42:52

Rybníkářská minulost na jihu Ostravy
Podzim s sebou každoročně přináší výlovy rybníků v okolí Ostravy. Málokdo však již dnes ví, že také na území našeho obvodu bylo ještě před sto lety možné nalézt několik rybníků, a že v dávnější minulosti bychom malých i velkých rybníků v Hrabůvce, Zábřehu a Výškovicích našli více než padesát.

Zakládání rybníků

Kořeny zdejšího rybníkářství sahají až na samý počátek patnáctého století, kdy podle dochované listiny byly v Zábřehu nad Odrou tři rybníky. V této době začínají rybníky ve větší míře vznikat na celém území Moravy a Čech. Svého vrcholu však rybníkářství dosáhlo až ve století šestnáctém, na jehož konci počet zábřežských rybníků vzrostl na bezmála dvacet.

Rybníkářství se tehdy stalo jednou z nejvýnosnějších podnikatelských aktivit šlechty. Samotné vybudování menších rybníků nebylo v této době náročné a investice se brzy vrátila z prodeje ryb poddaným a na okolní trhy.

Kde se rybníky nacházely?

Zatímco dříve se rybníky zakládaly spíše osamoceně, v šestnáctém století byly budovány celé rybniční soustavy. V Hrabůvce vznikla soustava rybníků v prostoru dnešní haldy u Místecké ulice. Ve Výškovicích byla rybniční síť vybudována v prostoru mezi řekou Odrou a západním okrajem Proskovické ulice a také v Zábřehu vznikla celá soustava rybníků táhnoucí se od severního okraje Bělského lesa (v místech pozdějšího sídliště Stalingrad) kolem dnešní ulice Horní až k samotné obci Zábřeh. Další rybníky se nacházely volně roztroušeny v centrech obcí a jejich nejbližším okolí. V šestnáctém století bychom tak například v Zábřehu našli rybníky pojmenované jako Nebeský, Živný (nebo Zifný), Záhumeník, Bratrskej a mnohé další, v Hrabůvce pak například Mazurovec nebo Hranečník. Zábřežská soustava rybníků byla zásobována vodou z potoku Zábřežka. Ten pramenil v Bělském lese a poblíž současné křižovatky u radnice ÚMOb Jih se spojoval s potokem Živ (někdy také Ziff), přitékajícím z polí mezi Novou Bělou a Hrabovou.

Ryby

V rybnících se chovali především kapři, k násadě se ale přidávaly také štiky a líni. Vzhledem k tomu, že ryby byly rozšířenou postní stravou v období církevních svátků, probíhaly na zdejších rybnících výlovy často těsně před Vánocemi a před velikonočními svátky. To, jak takový vánoční výlov vypadal, ukazuje vyprávění zachycené v hrabovské kronice, které popisuje období druhé poloviny devatenáctého století, kdy rybníky byly již často majetkem bohatých sedláků: „Předvánoční týden byl netrpělivě očekávaný. (…) Všechno mužské pokolení v dávno dobře namaštěných vysokých botech, těžkých beranicích a s rukavicemi na špagátě kolem krku od časného rána se shromáždilo kolem haltéřů s neckami, vanami a rybářskými stoly. Sousedé chalupníci pomáhali svému sedlákovi ryby vybírat, třídit a nakládali do beček na voze, aby ještě za ranného šera často v třeskutém mraze bylo možno vyrazit živým klusem do Ostravy na trh. (…) Prodavači z města přijeli někdy až pozdě večer promrzlí a mokří jako hastrmani. Všichni zasedli v hospodě k družné besedě, až hospodyně přišly pro ty chlopy, aby bez újmy na zdraví mohli se druhého dne chopit téhož programu.“

Zánik rybníků

Kolem rybníků byly vybudovány hráze a strouhy, jejichž opravy prováděli poddaní v rámci svých robotních povinností. V dobách, kdy rybníkářství prosperovalo, probíhaly opravy pravidelně a o rybníky bylo řádně pečováno. V průběhu osmnáctého a devatenáctého století však nastal postupný úpadek tohoto odvětví, které již přestalo být výnosné jako dříve. Se zánikem roboty se péče o rybníky stala nákladnější, poptávka po rybách se zmenšovala a jejich cena klesla, mimo jiné v důsledku dovozu levnějších mořských ryb. Udržovat rybníky se proto přestalo vyplácet.

Protože hráze sloužily často také jako polní cesty, bez oprav je časem rozjezdily povozy a rozšlapal dobytek. Vzniklé bahno bylo splavováno do rybníků, které se postupně zanášely a ztrácely tak svůj původní účel. Mnohé rybníky byly postupně zcela zrušeny, vysušeny a využity jako zemědělská půda.

Přesto, že rybníky zanikly většinou více než před sto lety, některé stopy připomínající rybníkářskou minulost našeho obvodu dodnes zůstaly. Až půjdete kolem zábřežského zámku, všimněte si například hrází malého rybníku, který se nacházel v jeho těsné blízkosti a sloužil k přezimování rybí násady.

V místech dnešní Tylovy ulice se rozprostíral velký rybník Záhumeník

Nelíbí 0
Líbí 5

silorus - Profil | St 13.4.2016 15:27:52

Dneska kaprodrom na pilikach:-) :-) :-) :-) supr bavičko

Nelíbí 0
Líbí 0

Gil l - Profil | So 19.3.2016 0:30:42

PetrVa >> Nebude vadit, když se ryby dovezou liazkou sklápěčkou a roznesou rovnoměrně po celém revíru v přepravkách ?
http://skupina.msporuba1.cz/fotogalerie-/fotogalerie-2015/kapr-podzim-2015

Nelíbí 0
Líbí 0

Kajman60 - Profil | Pá 18.3.2016 21:59:21

Gil l >> ...že tě hanba neobluje, se tu chlubit třemi přepravkami....

Nelíbí 0
Líbí 0

Sharry - Profil | Pá 18.3.2016 21:51:34

PetrVa >> vidim to podobne uz par let...! ;-))

Nelíbí 0
Líbí 0

PetrVa - Profil | Pá 18.3.2016 21:24:47

Vidím že výsatba je v plném proudu. Před lety kdy byl svět ještě normální, se vysazovalo liazkou nebo avíí a frungalo se to tam po tunách žlabem. Dnes se jezdí pikapem a s velkou slávou se na bečkárnu dá 8 kaprů. Příští rok to můžete donést v igelitce a nebo těch pár kousků předat těm důchodcům co tam sedí od rána do večera. Už teď mám obavu že předešlý stav vody na žermanicích nahrál do karet a nedala se tam ani šupina. Už jsem to říkal před lety, kdyby za ty naše peníze byly poctivě vysazované ryby tak by jsme při koupání museli po nich šlapat.Bral jsem povolenku i pro dceru a nechal jsem tam půl výplaty.

Nelíbí 0
Líbí 1

Dart Ness - Profil | Pá 18.3.2016 20:42:41

Nenašel jsem tady zmínku , tak vás informuji , at´ nedopadnete jako já - nalítaných kilometrů do cypa a na Dukle je ode dneška do konce měsíce hájení...