fotojakes - Profil | Po 20.10.2014 17:38:25
Martin... >> ještě když jsem dělal u rybářů, měli jsme kolem 10 kusů čistých sazanů a fakt to byl i opticky znatelný rozdíl asi jako mezi kaprem a karasem, prostě jiná ryba. Jen mě v té době nenapadlo je fotit:-( Myslím, že někde na výzkumáku bude ještě sazan zašitý, ale kdo ví.
Denny - Profil | Po 20.10.2014 17:33:58
kakr >> Diky za info.
MAXXSKATER - Profil | Po 20.10.2014 17:26:55
Denny >> Ten přemnoženej kapr v Austrálii rozhodně není sazan, ale je to to, co chytáme u nás.
kakr - Profil | Po 20.10.2014 17:16:05
Denny >>
Kapři (škůdci) v Austrálii pochází z Evropy (Maďarsko). Byli dovezeni v okolo roku 1960 -70. Jednalo se o klasické "maďary", (hrbáči). V Austrálii se velmi rychle adaptovali a dopadlo to s nimi podobně jako z králíky. Přizpůsobili se teplým proudným vodám, těla se protáhla a kapři "zjelcovatěli". Vytlačili původní druhy, třou se 3 -4x ročně a pro tamní vody jsou postrachem. Ulovený kapr se nesmí vrátit do vody, nechtějí je ani do psích konzerv.
Informace mám od kolegy, který měl od UNESCA grant na ekologickou likvidaci kapra a v Austrálii pobýval nějakou dobu.
Martin... - Profil | Po 20.10.2014 16:52:27
Denny >> ¨Není zač, ono i na těchto tocích je to se Sazany rok od roku horší.
Denny - Profil | Po 20.10.2014 16:49:17
Martin... >> Diky.
Martin... - Profil | Po 20.10.2014 16:43:12
Denny >> Dnes žije sazan jen vzácně ve veletocích východní Evropy (Dunaj, Volha, Don). Jinde je to už zušlechtěná forma kapra, ač to tak nevypadá
Denny - Profil | Po 20.10.2014 16:38:12
Mam dotaz.Doma uz sazana clovek jen tak nespatri,pokud tam vubec jeste je,ale jak je to v jinych evropskych statech,vite to nekdo? A jeste jeden dotaz.ti kapri,ktere chytame tady(USA) nebo ti,co se vyskytuji napr v Australii,jsou to sazani?Marne se snazim najit ejake info na internet.
Denny - Profil | Po 20.10.2014 16:17:53
Mates PB >> Myslim,ze mas pravdu,co vidim tady,tak je to podobne.Cetl jsem studii o ohrozeni zdejsich lososu a je to docela alarmujici.
MAXXSKATER - Profil | Po 20.10.2014 16:04:56
U nás ve východních Čechách znám jeden rybník, kde výtěr kapra probíhá každoročně a opravdu se potom dají malí kapři chytit. Je to ale asi výjimka, nikde jinde na revírech malé kapříky v takovém množstvím nechytám. Jinak letos jsem chytil ještě na 2 revírech malé kapříky o délce tak 10 - 15 cm.
fotojakes - Profil | Po 20.10.2014 15:53:21
Denny >> jj, zatím se tomu nikdo nevěnuje intenzivně, jen se upozorňuje, že to asi bude problém. Řešit se to začne až bude pět minut po dvanácté:-(
Mates PB - Profil | Po 20.10.2014 15:51:29
Denny >> Je zajímavé, že na tu antikoncepci trpí většinou jedlé ryby. Vidím to na pstruhovkách, potočáci a lipani jsou úplně sterilní, ale na tlouště a střevle to nepůsobí. Zajímavé.
fotojakes - Profil | Po 20.10.2014 15:50:31
Mrknato >> mezidruhové křížení je jasné, to "pojistka" přírody, aby nedocházelo k další a dalším mutacím v následných generacích. Triploid je ryba s lidmi pozměněnou genetikou i když se to může vyskytnout i v přírodě, ale opět se to nemůže množit.
Denny - Profil | Po 20.10.2014 15:05:27
fotojakes >> hormonální antikoncepce lidí ve spojitosti s rybama,to je asi velikej problem,nejen doma :-(
Mrknato - Profil | Po 20.10.2014 15:04:37 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
fotojakes >> To, co popisuješ se děje např. u přirozeného křížení sivena s pstruhem obecným. "Tygří ryba" také někdy dožije do dospělosti a bude se třít dále? Stejná náhoda jako u té tygří ryby je dožití kapra z přirozeného výtěru a je pravdou, že někde může být vyjímečně i pravidelný.....
Edit : Jde to i u jiných druhů ryb. Jen mi je divné že těm triploidním línům "nejebnou" L70"..)))))
http://user.mendelu.cz/urban/frvs-doc/FRVS_2030_2007-baranek.pdf fotojakes - Profil | Po 20.10.2014 15:03:13
Mrknato >> u duháka je chov trioploidů, tedy ryb neschopných reprodukce za účelem rychlejšího růstu běžný, ale u kapra jsem o tom ještě neslyšel. ale zaznamenal jsem pár studií, které upozorňují na vliv hormonální antikoncepce lidí, která ovlivňuje rozmnožování ryb. Stejně tak ta chemie ve vodním prostředí může nejspíše ovlivňovat pohlaví ryb. Ale třeba se pletu, tím, že už to přímo nedělám, tak možná došlo v tomto směru k posunu, který jsem nezaznamenal.
PaJaS - Profil | Po 20.10.2014 15:02:42
račet >> WR-9 (štuker) - 20.10.2014 13:12:37 >> Nám se kapři v rybníku třou každoročně a celkem i úspěšně. Až na pár výjimek vždy, když probíhá výlov, slovíme i malé kapříky, které použijeme dále jako násadu. Pro upřesnění, jedná se o cca 1,5 ha mělčí rybník, obsádku tvoří z 99 % kapr.
fotojakes - Profil | Po 20.10.2014 14:56:21
hanyking >> přirozený výtěr se úspěšně používá i dnes a dokonce na severu naší země, jen to nelze kontrolovat a občas to hold nevyjde ani v tom chovném rybníce.
Mrknato - Profil | Po 20.10.2014 14:54:53
hanyking >> Já bych velmi věřil, tomu co napsal hned v prvním příspěvku alx a pak i tomu, co napsal splávkař. Co si pamatuju tak pokaždé na Vánoce mám mlíčáka. A pokud se plůdek kapra kupuje z produkčního rybářství, tak jde o hybridy, stejně jako jsou hybridy různé formy pstruha obecného z produkčních chovů.
Mnozí pstruhaři chtějí zachránit "divokou" linii pstruha, která je schopna se přirozene množit. U kapra to už bohužel není možné. Divoký kapr sazan z našich řek již vymizel.
fotojakes - Profil | Po 20.10.2014 14:47:41 - SKVĚLÝ ZÁPIS!
První problém přirozeného rozmnožování kaprů je počet pohlavně dospělých ryb v daném revíru, protože těch kaprů se dospělosti zas až tolik nedožije. První rok dospělosti nebývá zrovna úspěšný, třeba generačky (v té době ještě remonti) pro umělý výtěr na líhních se nechávají vytřít první rok přirozeně s tím, že se s potomstvem ani nepočítá. Jen aby si to odzkoušeli:-)
Když už je v daném revírů pár ryb schopných reprodukce, musí to být souhra náhod, že se budou třít souběžně, aby byla šance, že vůbec dojde k nějakému oplození jiker.
Pokud se úspěšně vytřou a jsou oplozeny jikry, začíná přírodní boj:-) Jikry jsou snadným soustem snad pro všechno, co ve vodě je od plísní až po ryby a jiné živočichy.
Po vykulení zbylých jiker je daleko zásadnější než počet dravých ryb složení planktonu, protože pokud chybí ten jemný, který potřebuje váčkový plůdek k tomu aby přežil první dny, těžko ti něco přežije, což je nejspíše příklad tebou uvedené zarostlé vody, kde bude asi celkem čistá voda (chybí v ní jemný plankton, ale na druhou stranu je tam dost toho hrubého, který bývá dravý a živí se krom jiného i plůdkem po vykulení).
Pak nastupují ty jiné ryby a nejen dravci, protože plůdek žerou všechny ryby, které žerou plankton. Dále různé druhy hmyzu, hadi, ptáci, atd...
Sám znám jen jeden revír, kde se kapři úspěšně třou a rostou. Dokonce tak úspěšně, že se sem tam odlovují, protože jich je tolik, že nerostou.
V rybničním chovu (přirozený výtěr) je základ úspěchu právě eliminace negativních vlivů, které v revíru jsou a nelze se jim vyhnout. Tím poloumělým a umělým se spolu s k tomu účelu připraveným rybníkem (bez jiných ryb, napuštěn jen krátce před vysazením K0, aby zde byl plankton té správné velikosti bez toho velkého dravého) daří úspěšnost přežití v procentech, maximálně desítkách procent. Ve volných vodách jsou to promile.
načítám...
Rybářské centrum Olomouc
