Knapík - Profil | Ne 6.4.2008 19:46:46
Kachny sežerou mrtvé čudly, které ve strachu naskákaly před dravcem na břeh a tam chcíply, feromon je přítomen, kachny se do vody vyserou a na tomto místě chytal můj děda vždy s úspěchem všechny druhy ryb, nalákané kachním trusem..........
je třeba být otevřen a řijímat nové informace a nelpět příliš na konzervativních doktrínách..., možné je ledacos
jepice - Profil | Ne 6.4.2008 18:18:52
Mám takovou příhodu z jara, že jsem za lov chytil asi nějakých 20 ryb a každá z nich mi posrala ruku... To jen tak jsem odbočil.
Dejv - Profil | Ne 6.4.2008 18:11:08
mě připadá, že ryby chodí kálet hlavně na mně, když se je pokouším chytit...:-)))))))
Flander - Profil | Ne 6.4.2008 17:09:55
No já myslim, že někam sem :-)))))))
Srneček - Profil | Ne 6.4.2008 16:55:42
no když se vykálím z pořádný vejšky do vody tak ryby taky zaplaším nebo ne??? Ale jestli na několik týdnů,to nedokážu odhadnout?!?!?!? Lidské schopnosti u ryb??? říká se,že každá ryba má na břehu svího "řeknu to slušně" pohlavního orgána tak proč by nemohli mít i schopnosti nám podobné....:o)))))) :o))))))))) :o))))))))
mirmen - Profil | Ne 6.4.2008 16:11:13
No, výkaly dravců údajně vyplaší bílou rybu až na několik týdnů
Vítek - Profil | So 17.2.2007 13:14:37
Nejspíš k tomu analogie na souši není (kromě vzdušné vlhkosti)- co když ryby "cítějí" celým povrchem těla, nozdrami a dutinou ústní?Svým způsobem se pohybují ve vodivém roztoku, kde probíhají změny na úrovni několika iontů.
JKL - Profil | So 17.2.2007 12:55:35
Tenhle "čich" u ryb je asi stále dost velká neznámá - žralok dokáže ucítit krev i v malém množství na velkou vzdálenost, a tam je to naředění obrovské.
Vítek - Profil | So 17.2.2007 12:16:56
to all:jestli ryby něčím nějaký feromon vylučují, tak určitě pokožkou(třecí vyrážka, žlaznaté buňky v pokožce). ty co žijí v hejnech mají ještě společné bioelektrické pole.
mirmen - Profil | So 17.2.2007 12:04:24
Máte někdo nějaké nové poznatky??
Strex | Ne 1.8.2004 14:09:27
Já jsem potkal štiku v kadiboudě.
strejka - Profil | St 14.7.2004 9:36:45
ono to s tim uherem muze byt koneckoncu i pravda, ale kdyby mel kvuli kazde kapce, kterou uciti, a ze jich v kazde vode je, prestat zrat, asi by brzy chcipnul hlady, tzn. at uz citi nebo ne, nijak zasadne to neresi a ani resit nemuze...
miki | Út 13.7.2004 18:08:28
hraji: souhlasím, ale například s tím lososem je třeba si uvědomit, že když se po čase vrací, není, nebo spíše nemusí být chemické složení řeky, kterou opustil, stejné a přece ji bezpečně najde. Ale to už jsme někde jinde. S tím úhořem to je jaksi pofidérní, i když se to samozřejmě léta tvrdí, stejně tak, jako že bolen omráčí svou rybku a až pak ji jde sežrat. S bolenem je to blbost, o úhoři pochybuji a spíš si myslím, že je to nepravděpodobné. Co se týká oněch "lidských schopností" u ryb, někdo to možná opravdu přehání, nic méně si myslím, že ryby jsou na tom, co se týká čichu, hmatu, vnímání tlaku a třeba i lokalizace nepřítele na břehu-v podobě rybáře, nebo i ve vodě v podobě dravce, lépe vybaveny.
Jinak se objevuje stále více teorií o způsobu života ryb, které nejsou zatím vědecky prokázány, nic méně bychom se nad nimi měli alespoň(čistě pro zajímavost) pozastavit. Mám teď na mysli ony poplašné feromony atp.
hraji - Profil | Po 12.7.2004 14:45:27
Miki: uvědom si ale, že losos necítí chemickou látku, ale cítí "svoji" vodu a té je mnoho - teče jeho řeka která se vlévá do jiné řeky, ale pořád to není několik mililitrů kontra řeka. S tím úhořem je to neprokázané, teorie je teorie. myslím si, že fyziologie ryb je docela dobře probádaná a když o něčem takovém hovoří s krajní nedůvěrou i pracovníci ústavu rybářství MZLU i z Vodňan, moc bych na to nesázel. Myslím si, že to rybáři začínají s tím přiřazováním "lidských schopností" rybám přehánět. Např. pes má mnohem vyvinutější nervovou soustavu než ryby a když si značkuje svůj revír, neorientuje se ani zrakem, ani pamětí ale jen čichem. Takže když mu vyčichne značka na patníku, obnoví ji.
miki | Po 12.7.2004 12:44:19
rybomil: mohu potvrdit, sám jsem takto chytil několikrát kapra a ne druhý den, ale dokonce za pár hodin od jeho utržení-ještě měl v tlamce háček. Ty samé zkušenosti mám i s bílou rybou a štikou .
hraji: Je fakt, že některé ryby dokáží rozpoznat chemismus vody na velkou vzdálenost a tak bych rozhodně přímo nevyvracel, co jsem popsal níže. Vzpomeň si například na vracející se salmonidy-losos, nebo na dávnou teorii, že ůhoř ucítí kapku oleje rozpuštěnou v Ženevském jezeře. Losos konkrétně, dokáže najít přesně místo-řeku, ze které uskutečnil svůj tah a to podle složení vody i za velmi dlouhou dobu .
Navíc ona zmíněná látka kterou kapři nemusejí vypouštět análním otvorem, ale třeba ústy, nebo pokožkou, se ve vodě nemusí držet roky, ale např. pár dnů, týdnů, nebo měsíců. Možná právě to zaručuje, že "kapři nelezou za žrádlem na břeh" a jsou stále ve vodě. Otázkou zůstává, jestli tuto schopnost ryby opravdu mají.
rybomil | Po 12.7.2004 10:44:56
Štiku, kterou jsem si poznačil jsem hned druhý den chytil na Sázavě o dobrý kilometr výš.Když má hlad, asi jezdí dokud se nezasytí. Podobně a víckrát jsme chytli opakovaně stejný ryby, když jsem s RNDr. Hannelem prováděl výzkum
tlouště v r. 97.
hraji - Profil | Po 12.7.2004 10:30:58
zajímavý příspěvek k vědeckému přístupu k rybaření. Těžko dodat něco chytrého, ale když si představím, že skutečně ryba (kapr) vypustí nějakou chemickou látku, která je natolik stabilní, že se nerozloží ve vodním prostředí, musí se nutně vázat na pevné části dna (větve, kameny, zem) protože pohyb vody i ve zdánlivě stojaté vodě nádrží by za krátko způsobil, že by ti kapři museli za žrádlem lézt na břeh, na řece ani nemluvě. Takže to asi tak úplně přesné nebude. Zejména ta otázka stability a naředění. Uvědomme si fakt, že když kapr vypustí nějakou látku, pravděpodobně análním otvorem, protože moc jiných možností nemá, v proudící vodě řeky v množství maximálně několik mililitrů, naředí se tato chemikálie v tisícovkách litrů vody v řece a pevné části dna může zasáhnout až metry od místa vypuštění. Takže tohle nebude moc pravděpodobné. Ve stojaté vodě to bude totéž v bleděmodrém. Navíc teorie o štice jako vysloveně stanovištní rybě jsem si ověřoval minulý týden na vlastní oči společně s bratrem, kdy před námi v těsné blízkosti břehu popojížděla štika, evidentně na lovu a neustále měnila stanoviště, vyloženě hledala rybky. Byla v malé hloubce, takže jsme ji viděli naprosto zřetelně. A schopnost cíleně vyprazdňovat zažívací trakt na jednom místě neumím posoudit. Vliv stresových feromonů vydávaných napadenými tvory funguje v živočisné říši obecně, takže není důvod pochybovat, ale stabilita těchto signálů se počítá na minuty.
miki | Ne 11.7.2004 17:40:05
Jak je to s tím "sraním", to nevím, ale moc se mi nezdá, že by štika měla svoje vyhraněné "kaliště". Co se však týká těch poplašných feromonů, v knize "Lov kapitálních ryb" se píše, že např. kapr, který se někde něčeho špatného nažere, nebo má v některých místech špatnej zážitek, vypustí jakousi látku(možná jde o nějaký druh feromonu) a toto místo je pak schopen identifikovat i po dlouhé době a tudíž se mu i vyhýbá. To by třeba vysvětlovalo některá "hluchá" místa.
mirmen - Profil | So 10.7.2004 12:47:23
siro: když vidíš, jak kachna ve vodě pustí, tak se to za ní táhne a vlní a vypadá jako prapodivná tasemnice. Jenže u ryby se to při průchodu trávícím ústrojím zahušťuje. Stačí projet skalpelem celý trávící trakt až ke konci. Na konci už z toho není řídká hnačka, ale něco jako tuhý , skoro černý váleček. Pak jí může stačit jen poodjet kamsi a zatlačit. Možná to tam má nacpaný jak zátku, nevím.
siro | So 10.7.2004 9:08:43
Feket veme proud a je hluchá půlka řeky.Proudění máš i na rybníku.První půlce věřim neb jsem četl článek v kterém toto testovali za pomoci dvou oddělených akvárek.To že by chodila štika házet kaštany na jedno místo,tomu nevěřim.Nemá svěrač tudíž s... kdy to na ní přijde;o)
načítám...
-48% PRESTON feederový prut
Geoff Anderson komplet DOZER 6 + Urus 6
CA Worldfishing
