Před mnoha lety jsem někde, a tuším že to bylo v ábíčku četl článek o tzv. pískové lednici k vychlazení něčeho - třeba piva, sestávalo to tuším z kýblu, písku, soli a vody. Také jsem na Aukru viděl inzerát na bednu na pískovou lednici používanou za 2.s.v.v. afrikakorpsem. Každému kdo o tom něco ví, budu vděčný za popis. Díky dopředu. Honza
Fishky >> A co je vlhkost?? Mikrospopické částice vody...
Nebudu se s tebou dohadovat - Ing. Karel Maurer - Základy vzduchotechniky - myslím, že tam píše přímo i tento případ - každopádně si každý rok užíval na vyhazování lidí od maturity, když jim položil otázku s talíři polévky.
Neohřeje - poněvadž složka, která by ohřála vzduch v místnosti je buď konvekce nebo sálání. Konvekcí to je dle plochy talíře cca 7 % a sáláním cca 2 %. Rosný bod 7°C je tabulkově odvozen. Každopádně máš pravdu, že se pohybuje asi +- o 1 °C od těch 7°C. Toto se dá krásně znázornit v I X diagramu dle entalpií, relativní vlhkostí a teploty vzduchu, ale to už jsme od tématu trochu dál. Ano ochladí ji i v létě páč fyzika to tak chce - dochází k odparu a teplo spotřebovává. Toto je nereálný případ s těma polévkama, ale je to dobré k zamyšlení a princip je pořád stejný. Samozřejmě tady nikdo neříká, že tu místnost ochladí o kdoví kolik stupňů, ale díky odpařené páře je v místnosti vlhko, na které spotřebuješ konvekčním topením 4 x víc energie k jeho vytopení. Tudíž ti dochází k poklesu na výkonu OT a tím i k ochlazení. Těch faktorů tam je spousta a o přídavném topení tu nebyla řeč, ale v principu tvrdím, že se místnost ochladí.
Diakoon >> vodní pára je pořád "voda" rozložená na malé mikroskopické částice, které se dále vypařují a k tomu spotřebovávají více a více tepla?
coooo? :-))
a) když tu polévku naleješ v létě při 35°C ve stínu, ochladí místnost stejně tak jako v zimě když se topí?
b) voda a vypařování ochladí místnost až v sekundárním dopadu při kondenzaci a následném vypařování - nejspíš otázka spíše několika minut, ale primárně jí ohřeje - ihned po nalití polévky, ne?
c) rosný bod tak nějak nastává "jak kdy" - 7°C není vždy směrodatné, záleží na nasycenosti vzduchu a teplotě, ne?
Fishky >> I ta vodní pára je pořád "voda" rozložená na malé mikroskopické částice, které se dále vypařují a k tomu spotřebovávají více a více tepla. Ale jelikož v té místnosti rapidně stoupne vlhkost, která jak říkáš kondenzuje na plochách, které mají nižší teplotu než samotná pára (rosný bod nastává při rozdílu 7 °C = zrcadlo v koupelně po sprše, které se orosí). To je například i tvé tělo. Na něm kondenzuje vlhkost a tvému tělu zase odebere teplo potřebné k odpaření. Obecně ochlazuje celou jídelnu. I zdem, na kterých se vlhkost vysráží odebírá teplo, které je ve zdivu na aukumulované.
Jednoduše řečeno se vždy budeš cítit lépe v místnostech s nišší relativní vlhkostí když se topí. Jestli máš chatu, chalupu a jezsíš tam v zimě tak je to naprosto tento případ. Když po delší době zatopíš tak uvnitř chaty začne kondenzovat vlhkost na konstrukcích, které mají nižší teplotu než vytvářenej teplej vzduch. V tomto bodě jsem vyhrál i pár sázek, protože mě všichni nadávají proč ve vymrzlé chatě ještě otevírám všechny okna a dveře. Jednoduché chata bez přítomnosti vlhka se daleko rychleji vytopí (teplo z chaty odnese vlhkost otevřenými dveřmi a okny ven a po zavření je teplo daleko rychleji než při nevyvětrání.
Diakoon >> voda v bodu varu se vypařuje po celém objemu a tak vzniká vodní pára mnohem rychleji - tak úplně tedy nerozumím jaká vlhkost se dostává do ovzduší, která se chce dále vypařovat - vodní pára se už dál nevypařuje, ale kondenzuje, ne? že změna skupenství vody jde ruku v ruce s odebíráním tepla okolí je jasný - jen mi to nešlo dohromady s těmi nalitými polévkami, když vodní pára co vznikne má mnohem vyšší teplotu než vzduch a vzhledem k akumulaci je tedy schopný jeden litr polévkových par nahřát 4 litry vzduchu - aby tak vznikla průměrná teplota mezi počáteční teplotou vzduchu a páry, ne? ;-)
Fishky >> Protože dochází k odpařování a do ovzduší se dostává vlhkost, která na sebe váže teplotu místnosti, ale jelikož i tato mikroskopická částice vlhka se "chce" odpařit tak spotřebuje teplo z místnosti. Ono se trocha toho vzduchu ohřeje konvekcí (princip radiátoru), ale to jen asi ze 7 % a to tím jak proudí vhduch po plášti talíře. Plynová konstata vzduchu je 1010 a vody je 4086 což znamená, že voda přenese teplo lépe než vzduch a to 4 x. To platí i v opačném případě a to, že částečky vlhkosti díky odparu mají již nižší teplotu než je v místnosti. Obecně řečeno je levnější ohřát vzduch než vodu, protože voda má akumulaci jak jsem již psal 4 x vyšší. Ten kdo má vysokou relativní vlhkost v bytě tomu se potom špatně vytápí a trvá to déle než na sebe voda teplo naváže, ale díky odparu zase rychleji padá teplota.
Jednoduchý pokus: foukni si na ruku a zapamatuj si ten pocit, poté si ruku namoč do vody a zase foukni. Schválně jestli něco rozeznáš.
Starý princip, proč byly obaly na čutory z filcu? Jednak aby necinkaly ale hlavně proto, aby se obal namočil a zatímco trampík pochodoval, sluníčko mu chladilo obsah čutory.
Číhal jsem na ten octan sodný. Bohužel je to naprosto pravý opak toho čeho tu chce Michalych dosáhnout. Octan sodný se používá jako ohřívadlo. Roztok se zahřeje na 58 °C a poté ochladí na 15 °C. Nakonec stačí do tohoto roztoku sáhnot prstem a začne krysalizovat a při tom se uvolňuje veliké množství tepla např. ohřívací polštářky, ve kterých se zlomí ten kov a začnou hřát.
Chlazení pomocí zmiňovaného ručníku se nazývá adiabatické odpařování, při kterém se odpařuje vlhkost, která na tento úkon spotřebovává teplo (představte si např. 1000 polévek nalitých v jeden okamžik o teplotě 100 °C postavených v jedné jídelně - co se stane 99 % dotázaných řekne, že se místnost zahřeje, ale ona se naopak ochladí - samozřejmě to je nereálné, ale pro příklad dostačující).
Proto lze takto ochladit např. lahváč či plech (není to žádný zázrak, ale lepší je pivo o nižší teplotě než je okolní vzduch). Nejlepší je na to použít co nejtmavší ručník, který hodně nasákne vodou a je členitý (froté) a to z důvodu co největšího pohlcování sluneční energie.
Zkoušel jsem si na výpravu brát sněhový hasičák. Pytel do něj pívo a z vrchu foukat hasičákem - vzniká suchý led - osvědčené, ale ne nejlevnější (dle toho kde získáte hasičák :-) )
Když jsme zamlada jezdili na vandry,tak docela fungovalo vykopat díru dát do ní pití a nějakou konzervu a přikryli jsme to hodně namočenou vojenskou dekou.Ta deka musela být pořád mokrá.Pokud by jsi tam chtěl uchovat rybu,(krátkodobě)tak musí být vykuchaná.
Zkus omotat lahev s nápojem několika vrstvami novin, namočit a nechat na slunci .. voda se odpařuje, odnímá teplotu okolí - tedy i lahvi - .. samozřejmě, že musíš dát pozor, aby po odpaření nebyla lahev dlouho na slunci, jinak se začne zahřívat. Případně několikrát opakovat, jedno odpaření moc teplotu nesníží.
Za 1.790 Kč XK-BONE Feeder jsou výborně vyvážené pruty pro feedrový rybolov na stojatých nebo pomalu tekoucích vodách. Větší očka umožňují i použití pletené šňůry.
Není spacák jako spacák. Při výběru hraje zásadní roli teplotní rozsah, jaký spacák zvládne, materiál, jakým je vycpaný, střih i drobné vychytávky. U nás si ovšem vyberete ten svůj :-)
načítám...
WFT prut XK Bone Heavy Feeder 390cm
Spací Pytle Giant Fishing - VŠE SKLADEM!
Saccon Carp
