- Otázky a diskuse
- Seznam
- Diskuse
Souboj článků :o) - Kocháč
Nehodlám na tom nic měnit, ani to po sobě číst, jsem rád že jsem ten myšlenkovej průjem dostal do not.
Duel
Tak už je středa, sedím na zadnici a čumím na bílou plochu Wordovského listu nepříjemně na mne svítícího z monitoru počítače. Snažím se soustředit myšlenky a vypáčit z té své provokatérské obtloustlé palice nějaký zajímavý námět nebo aspoň drobnou myšlenku, které bych se mohl chytit a tu nepříjemně svítící plochu konečně trochu zaplnil a zmírnil tak ten pocit beznaděje. Jenže ony ty myšlenky pořád neposedně přelétají z místa na místo a ona místa jsou zatím jen nic neřešící promlouvající výčitky: „ Proč jsi tu hlavu do té oprátky narval egoisto? Vždyť víš, že jsi schopen psát jen, když máš v hlavě příběh bezprostředně spojený s posledním lovem a navíc ta tvoje kaprařina nikoho nezajímá. Ty jsi ale kus vola, teď si to pěkně vyžer až do dna magore. Spoléhal jsi, že budeš mít čas a zvládneš to? Včera jsi i Jitku s malou odvezl na autobus do Chorvatska, ale nic, co? Pořád duto a před sebou tabula rasa. Nacpi si něco do břuchu, abys nezkolaboval, jedl jsi přeci naposled už před třemi hodinami, zapal si potom brčko a zamysli se nad sebou!“
No moc se mi ty myšlenky nezamlouvaly, ale strach před kolapsem z hladu mě rozhejbal a vypravil jsem se směrem k bílému sexu. Čím jsem byl blíž tím zřetelněji jsem slyšel lahodné pobrukování chlazení naší ledničky. Bělostná dvířka jsem elegantním často trénovaným zkušeným tahem otevřel, jenže jaký byl můj šok, z ledničky se na mě nevyvalila libá vůně uzenin, ale jen zima. Z poličky se skutálela plechovka s kočičím žrádlem a padla mi přímo na palec. Znechuceně jsem i přes asi hlady šilhající a žadonící pohled kocoura narval plechovku zpět: „ Dostaneš Foxíku až se vrátím.“
Vyrazil jsem k nedalekému řeznictví a napůl převaloval téma duelu a napůl si pohrával s myšlenkou jestli vyhraje Vahalova šunka nebo nějaká pěkně prorostlá Anglická slaninka. No a v tom nápad, bingo, mám to, to budou čumět jakej jsem literát a v bahně kaprařiny skrytej talent. Začal jsem si pohrávat s kostrou příběhu. Levá noha střídala pravou, šlo se mi nějak lehčeji i to brčko chutnalo jinak, lahodněji. S chutí jsem převaloval kouř sklípky a proháněl průdušnicí. Vyživoval jsem mírou nemalou své ego a říkal si: „ Jak na to asi zareagují, vždyť to tady ještě nebylo, to bude absolutní bomba.“ Kolemjdoucí lidé si jistě museli myslet, že jsem vyhrál minimálně v Risku, Kufru nebo jsem lehce zhulenej. Zažíval jsem pohodu a vzhříval si xicht v letním slunci. Z dálky už na mě z výlohy zářil erb s dvěma sekyrami a veselým úsměvem odseknuté prasečí hlavy. Čím jsem se blížil víc a víc tím zřetelnější podobu získávala umělá zelenina a ovoce rozložené mezi tácy se svalovinou. Přibližoval jsem se stále blíž a dokuřoval brčko, už byli vidět i skotačící masařky prohánějící se tou umě naaranžovanou výstavkou. Už jsem se chystal vstoupit do ráje, když mne oslovil malý človíček: „ Dobry den, dva tunel kdě?“ Chvilku mi trvalo než jsem si uvědomil, že to asi nebude počátek invaze hobitů, ale ztracená nešťastná zmenšenina Ukrajince toužící po zařazení do pracovního procesu v naší malebné zemičce, jejíž náruč je stále doširoka otevřena. Chvíli jsem na něj koukal a hledal v paměti ruská slovíčka a snažil se rozluštit jeho otázku. No vzhledem k tomu, že jsme zrovna stáli nad nově raženými tunely pod Královým polem, které nám mají dopomoci se ještě rychleji a agresivněji přesouvat z bodu A do bodu B, ukázal jsem s směrem k místu, kde mizí Tatry pod zemí a řekl: „ Tuda.“ Mužik pochopil a vyrazil svižným krokem směr krtčí díra.
Koupil jsem si nepřítomně kus slaniny a vyrazil k domovu. Cestou jsem přemýšlel nad tím co tam chce asi dělat, odhadem mohl mít tak 56let, měřil tak 150cm a váha se mohla pohybovat kolem 44,3kg, ale to i s botami. No co už, třeba je to nejakej specialista na větrací šachty.
Šašíroval jsem si to zpět k počítači s pytlíčkem uzeniny a pár voňavými rohlíčky. Snažil jsem se vzpomenout, co jsem to vlastně před tím podivným setkáním řešil. Hlava mapa, ale tentokrát docela slušně vymazaná. Už to mám, duel, článek a měl jsem perfektní nápad, ale kde nic tu nic. Vykouřilo se mi to z palice, no to snad není pravda, úplně perfektně si pamatuji těch asi tři sta čistě kladných pochvalných odpovědí a zdrcující porážku soupeře, ale námět v .......
Tak už zase sedím před počítačem koukám na bílý list a snažím se vzpomenout co mi to asi jen na zlomek sekundy vytanulo na mysli. Říká se, že každý člověk je pár vteřin ve svém životě geniální, no já si ty vteřiny zřejmě vybral a teď už budu po zbytek života, když to dobře půjde, pouhý šedivý průměr. Nesmím se vzdávat, o čem to bude? O čem mám psát? Snad o svém dětství? Připomínám si atmosféru článků svého soupeře, barvitě rozepsané krásy okolní krajiny s nádechem Rychlých šípů a všudy přítomného zdravého rozumu s lehkým nádechem míru a bratrství. No to bych tedy mohl sekundovat zážitky ze svého dětství, kdy mne strejda vodil k řece a učil chytat první čudličky, zatím co on tahal nádherný kapry. Brodili jsme se ranní rosou, naše těla zabalená do teplých kabátů prořezávala v dolinkách cáry ranních mlh, kolem se probouzela příroda do nového dne, vyplašení bažanti poletovali nad polem a do vzdáleného lesa uháněl krásný srnec. Než na nebi pohasly poslední hvězdy, my byli na našem místě mezi stromy u malého ohniště. Batohy jsme opatrně položili do mokré trávy a začali přípravy na jedinečný lov. Nachystat proutky, napíchnout červíka nebo kus rohlíku případně vanilkové těsto, nastavit hloubku a šup do vody. Ten klid, pohoda a napětí v očekávání věcí příštích se mi vrylo hluboko do paměti, bylo to jiné ticho než to dnešní současné. Dneska už není ticho jako bývalo, ani to napětí není takové, je prostě jiné.
Tak si po sobě čtu pár posledních řádek a je mi z toho zle, takhle by měl vypadat můj článek? S tímhle mám jít do duelu? No tak to kurwa ani omylem. To se na to raději vyseru. A proč taky ne, prostě uznám, že na to psaní zrovna nejsem. Nebo se vymluvím, že jsem byl nemocnej a celý noci u mne probděl náš rodinný lékař a rval mne ze spárů smrti? Nebo třeba řeknu, že jsem musel služebně do Mexika? Nebo se na to prostě jen vystolicuju a přestanu na nějaký čas chodit na MRK. Potom až budu mít absťák, tak tam pod cizím nickem vložím nějakou pomluvu a oni zapomenou.
No minimálně to určitě nějak dopadne
Duel
Tak už je středa, sedím na zadnici a čumím na bílou plochu Wordovského listu nepříjemně na mne svítícího z monitoru počítače. Snažím se soustředit myšlenky a vypáčit z té své provokatérské obtloustlé palice nějaký zajímavý námět nebo aspoň drobnou myšlenku, které bych se mohl chytit a tu nepříjemně svítící plochu konečně trochu zaplnil a zmírnil tak ten pocit beznaděje. Jenže ony ty myšlenky pořád neposedně přelétají z místa na místo a ona místa jsou zatím jen nic neřešící promlouvající výčitky: „ Proč jsi tu hlavu do té oprátky narval egoisto? Vždyť víš, že jsi schopen psát jen, když máš v hlavě příběh bezprostředně spojený s posledním lovem a navíc ta tvoje kaprařina nikoho nezajímá. Ty jsi ale kus vola, teď si to pěkně vyžer až do dna magore. Spoléhal jsi, že budeš mít čas a zvládneš to? Včera jsi i Jitku s malou odvezl na autobus do Chorvatska, ale nic, co? Pořád duto a před sebou tabula rasa. Nacpi si něco do břuchu, abys nezkolaboval, jedl jsi přeci naposled už před třemi hodinami, zapal si potom brčko a zamysli se nad sebou!“
No moc se mi ty myšlenky nezamlouvaly, ale strach před kolapsem z hladu mě rozhejbal a vypravil jsem se směrem k bílému sexu. Čím jsem byl blíž tím zřetelněji jsem slyšel lahodné pobrukování chlazení naší ledničky. Bělostná dvířka jsem elegantním často trénovaným zkušeným tahem otevřel, jenže jaký byl můj šok, z ledničky se na mě nevyvalila libá vůně uzenin, ale jen zima. Z poličky se skutálela plechovka s kočičím žrádlem a padla mi přímo na palec. Znechuceně jsem i přes asi hlady šilhající a žadonící pohled kocoura narval plechovku zpět: „ Dostaneš Foxíku až se vrátím.“
Vyrazil jsem k nedalekému řeznictví a napůl převaloval téma duelu a napůl si pohrával s myšlenkou jestli vyhraje Vahalova šunka nebo nějaká pěkně prorostlá Anglická slaninka. No a v tom nápad, bingo, mám to, to budou čumět jakej jsem literát a v bahně kaprařiny skrytej talent. Začal jsem si pohrávat s kostrou příběhu. Levá noha střídala pravou, šlo se mi nějak lehčeji i to brčko chutnalo jinak, lahodněji. S chutí jsem převaloval kouř sklípky a proháněl průdušnicí. Vyživoval jsem mírou nemalou své ego a říkal si: „ Jak na to asi zareagují, vždyť to tady ještě nebylo, to bude absolutní bomba.“ Kolemjdoucí lidé si jistě museli myslet, že jsem vyhrál minimálně v Risku, Kufru nebo jsem lehce zhulenej. Zažíval jsem pohodu a vzhříval si xicht v letním slunci. Z dálky už na mě z výlohy zářil erb s dvěma sekyrami a veselým úsměvem odseknuté prasečí hlavy. Čím jsem se blížil víc a víc tím zřetelnější podobu získávala umělá zelenina a ovoce rozložené mezi tácy se svalovinou. Přibližoval jsem se stále blíž a dokuřoval brčko, už byli vidět i skotačící masařky prohánějící se tou umě naaranžovanou výstavkou. Už jsem se chystal vstoupit do ráje, když mne oslovil malý človíček: „ Dobry den, dva tunel kdě?“ Chvilku mi trvalo než jsem si uvědomil, že to asi nebude počátek invaze hobitů, ale ztracená nešťastná zmenšenina Ukrajince toužící po zařazení do pracovního procesu v naší malebné zemičce, jejíž náruč je stále doširoka otevřena. Chvíli jsem na něj koukal a hledal v paměti ruská slovíčka a snažil se rozluštit jeho otázku. No vzhledem k tomu, že jsme zrovna stáli nad nově raženými tunely pod Královým polem, které nám mají dopomoci se ještě rychleji a agresivněji přesouvat z bodu A do bodu B, ukázal jsem s směrem k místu, kde mizí Tatry pod zemí a řekl: „ Tuda.“ Mužik pochopil a vyrazil svižným krokem směr krtčí díra.
Koupil jsem si nepřítomně kus slaniny a vyrazil k domovu. Cestou jsem přemýšlel nad tím co tam chce asi dělat, odhadem mohl mít tak 56let, měřil tak 150cm a váha se mohla pohybovat kolem 44,3kg, ale to i s botami. No co už, třeba je to nejakej specialista na větrací šachty.
Šašíroval jsem si to zpět k počítači s pytlíčkem uzeniny a pár voňavými rohlíčky. Snažil jsem se vzpomenout, co jsem to vlastně před tím podivným setkáním řešil. Hlava mapa, ale tentokrát docela slušně vymazaná. Už to mám, duel, článek a měl jsem perfektní nápad, ale kde nic tu nic. Vykouřilo se mi to z palice, no to snad není pravda, úplně perfektně si pamatuji těch asi tři sta čistě kladných pochvalných odpovědí a zdrcující porážku soupeře, ale námět v .......
Tak už zase sedím před počítačem koukám na bílý list a snažím se vzpomenout co mi to asi jen na zlomek sekundy vytanulo na mysli. Říká se, že každý člověk je pár vteřin ve svém životě geniální, no já si ty vteřiny zřejmě vybral a teď už budu po zbytek života, když to dobře půjde, pouhý šedivý průměr. Nesmím se vzdávat, o čem to bude? O čem mám psát? Snad o svém dětství? Připomínám si atmosféru článků svého soupeře, barvitě rozepsané krásy okolní krajiny s nádechem Rychlých šípů a všudy přítomného zdravého rozumu s lehkým nádechem míru a bratrství. No to bych tedy mohl sekundovat zážitky ze svého dětství, kdy mne strejda vodil k řece a učil chytat první čudličky, zatím co on tahal nádherný kapry. Brodili jsme se ranní rosou, naše těla zabalená do teplých kabátů prořezávala v dolinkách cáry ranních mlh, kolem se probouzela příroda do nového dne, vyplašení bažanti poletovali nad polem a do vzdáleného lesa uháněl krásný srnec. Než na nebi pohasly poslední hvězdy, my byli na našem místě mezi stromy u malého ohniště. Batohy jsme opatrně položili do mokré trávy a začali přípravy na jedinečný lov. Nachystat proutky, napíchnout červíka nebo kus rohlíku případně vanilkové těsto, nastavit hloubku a šup do vody. Ten klid, pohoda a napětí v očekávání věcí příštích se mi vrylo hluboko do paměti, bylo to jiné ticho než to dnešní současné. Dneska už není ticho jako bývalo, ani to napětí není takové, je prostě jiné.
Tak si po sobě čtu pár posledních řádek a je mi z toho zle, takhle by měl vypadat můj článek? S tímhle mám jít do duelu? No tak to kurwa ani omylem. To se na to raději vyseru. A proč taky ne, prostě uznám, že na to psaní zrovna nejsem. Nebo se vymluvím, že jsem byl nemocnej a celý noci u mne probděl náš rodinný lékař a rval mne ze spárů smrti? Nebo třeba řeknu, že jsem musel služebně do Mexika? Nebo se na to prostě jen vystolicuju a přestanu na nějaký čas chodit na MRK. Potom až budu mít absťák, tak tam pod cizím nickem vložím nějakou pomluvu a oni zapomenou.
No minimálně to určitě nějak dopadne
Autor diskuse: Petr Koch - Profil , 2.7.2008 všeobecné - ostatní
- Zobrazit vybrané uživatele.
načítám...
1x v oblíbených a 0x v ignorovaných.
Mikyrybář - Profil | Po 14.7.2008 15:27:51
Tak jsem přelouskal i Kocháčovo dítko. Zprvu jsem po několika řádcích myslel, že popisuje v jakémsi referátu to, co se dělo před oním "velkým třeskem", než ho políbila múza, ale posléze jsem pochopil.... dočetl jsem a musím říct- líbí se mi to, hodnotit kdo je lepší ale nejde, každý je jiný a totožné je jen to, že oba používají písmenka.
Péťo, trochu jsi mě překvapil a neříkám, že nepříjemně ;))
Péťo, trochu jsi mě překvapil a neříkám, že nepříjemně ;))
Petr Koch - Profil | Po 7.7.2008 7:40:56
Petrson - ®: děkuji za připomínky. U mě je asi trochu problém v tom, že neumím psát postupy, které tady popisuješ. Jestliže mám chuť něco napsat, tak to napíši jedním dechem. Neumím se vracet, číst to po sobě a upravovat, části vyhazovat nebo nahrazovat. ještě když jsem chodil do školy, cpali do nás něco jako úvod, stať a závěr, jenže to u mě nějak nefunguje. Mám nápad nebo zážitek ( a tento můj poslední výtvor je jen vyjjimka), tak to hodím do počítače a potom na stránky ( naše stránky ). Už se mi i stalo to, že jsem poslal k posouzení článek klukům z naší firmyčky, měli nějaké připomínky, tak jsem to už ani nepřepisoval a spláchl to. Nebavilo by mě pracovat s textem a vybrušovat příběh. Nemám vlasně ani žádné spisovatelské ambice :o) Jo a jsem lenoch.
Petrson - Profil | Ne 6.7.2008 23:15:54
>> Kocháč > .... a uvedl jsem ho taky kvůli Tvému textu. Něco mi říká, že kdyby jsi tu dřeň (kterou tu každý máme jinde, ale pořád je to svým způsobem klika), uměl vytěžit právě z takového veletoče, co jsi chytil tu > Petr Koch - ® Čt 3.7.2008 13:20:44, ... produmal to, načrtnul, uležel, vyškrtal...a tak dál :)) - hodil na papír, a pro změnu to tentokrát neodflákl, tak by ses možná dost přiblížil i tomu Charliemu (tím samo nenaznačuji někoho kopírovat). Přitom je kolikrát vopruz hlavně jen start (vlastně jde spíš o překonání pohodlnosti), pak to kolikrát "píše samo".
Je to volba každého, nechci Vám tady chlapi nikomu lanařit zájmy. Jen zamyšlení z mého pohledu na psaní o rybách, což tu zas není tak časté téma :) Při novejch článcích každopádně aspoň bude zas o čem poplkat.
Je to volba každého, nechci Vám tady chlapi nikomu lanařit zájmy. Jen zamyšlení z mého pohledu na psaní o rybách, což tu zas není tak časté téma :) Při novejch článcích každopádně aspoň bude zas o čem poplkat.
Petrson - Profil | Ne 6.7.2008 22:57:23
>> bucharovic > ještě k Tvému zamyšlení, myslím určitou schopnost máš - zachytit realitu. Původ si poodkryl "jen" minisondou, ale právě "zkratka" dost řekne o schopnosti vybrat podstatné - oddělit zrno od plev. V beletrii to může být výhoda, když vystačíš se "zážitky" a nemusíš "pracně vymýšlet" (i když to je asi jak kdy - občas právě fabule mrská hlava na papír, jeden neví kde se berou:). Ale i zde stojí za to vážit, zda každý nahodilý zážitek třeba s průměrným úlovkem poskytne dost materiálu. Může asi víceméně vždy - osekán na dřeň. Tady třeba uvažuju stylem: 1 ryba, aha. Kde mám první záběr? Začátek druhé strany - hovadina. Stránka keců o přípravě , "šálcích kávy a tak" :)))) bude nuda. A jdu vyhazovat. Je to opakované mravenčí prosévání textu, ale nutno dodat, že většinou se mi daří "balast" nahrazovat nějak líp nebo zjistíš, že text ztrátou nijak neutrpí.
Jistě nějaké vzdělání v tomto pomůže, u mě to byl skvělý přístup třídního, prof. Sklenáře z Velmezu (jména jen tak neuvádím) na sš. Jedničky jsem nasbíral na diktátech a slohovkách, takže mu nevadilo, když jsem pod lavicí louskal třeba Kunderu, on sám věděl, co má učit (ne podle tabulek). Nedělám to často, ale musím jej za ten mráček pozdravit.
Ovšem, nejvíc člověk stejně musí "nakousat" sám. Bukowskiho jsem ostatně nevzpomněl náhodou, prošel si asi peklem (jeho příběhy se tak aspoň jeví), měl to těžší, než příslušníci "mainstreamu". ....
Jistě nějaké vzdělání v tomto pomůže, u mě to byl skvělý přístup třídního, prof. Sklenáře z Velmezu (jména jen tak neuvádím) na sš. Jedničky jsem nasbíral na diktátech a slohovkách, takže mu nevadilo, když jsem pod lavicí louskal třeba Kunderu, on sám věděl, co má učit (ne podle tabulek). Nedělám to často, ale musím jej za ten mráček pozdravit.
Ovšem, nejvíc člověk stejně musí "nakousat" sám. Bukowskiho jsem ostatně nevzpomněl náhodou, prošel si asi peklem (jeho příběhy se tak aspoň jeví), měl to těžší, než příslušníci "mainstreamu". ....
macin - Profil | Ne 6.7.2008 22:07:31
Petr Koch - ® na těch spamech trvám:) Je to zajímavě napsaný. "Soupeřův" článek jsem zatím nečetl.. jak bude nějaká minutka zkouknu ho.
Petr Koch - Profil | Ne 6.7.2008 21:31:59
Když filosofovat, tak kladivem :o)))
Macin: pořádně si to přečti, dostal jsem po ťapkách, ale míň než jsem čekal a měl dostat, páč jsem to odflákl a vyvrhl tak nějak jedním dechem :o)
Macin: pořádně si to přečti, dostal jsem po ťapkách, ale míň než jsem čekal a měl dostat, páč jsem to odflákl a vyvrhl tak nějak jedním dechem :o)
Petrson - Profil | Ne 6.7.2008 20:49:18
>> bucharovic > potvrdila se mi věta, kterou, jsem dnešní -re začal: Tvůj poslední příspěvek se opravdu čte líp, než reakce z rána :). Když jsou ale diskutéři schopni uchovat základní slušnost, dobře míněnou informaci ("pravdu") prostě nějak zkousnou, přestože jim nechutná, a ještě se můžou dohodnout.
Rád si další Tvé věci přečtu a ještě se k tomu vrátím, jen trpělivost, t. č. jsem trochu zavalen prací a nestíhám (nejde jen o CR v kartě:)).
Sebekritické ohlédnutí potěšilo - už jsem se začínal bát, že bez něj Tvé šance posunout se dál budou mizivé. V předchozích traktátech jsem možná měl být víc konkrétní a méně "filozofovat". Ovšem jsme na zájmovém webu, proč bychom "jen tak cvičně" nemohli zpětným reakcím předkládat "své pokusy", a i když jistá serioznost v případě tzv. kritiky je na místě, nemusíme se brát smrtelně vážně. Oproti "profíkům" máme totiž výhodu: nejsme nikde organizováni, můžeme si psát co chceme a jak chceme (jak by řekl známý malíř :)) - já třeba mudrovat a říkat tomu recenze, což neznamená, že jsem stejně jako profi-kritikové nekritizovatelný :)) Víme, že to není dokonalé, to v začátcích ovšem neměl ani Bukovski, přesto se z něj stala hvězda. Zde jde hlavně o zpětnou vazbu, poskytnutou diskuzí. Může být pvrním zásadním ukazatelem další cesty.
Rád si další Tvé věci přečtu a ještě se k tomu vrátím, jen trpělivost, t. č. jsem trochu zavalen prací a nestíhám (nejde jen o CR v kartě:)).
Sebekritické ohlédnutí potěšilo - už jsem se začínal bát, že bez něj Tvé šance posunout se dál budou mizivé. V předchozích traktátech jsem možná měl být víc konkrétní a méně "filozofovat". Ovšem jsme na zájmovém webu, proč bychom "jen tak cvičně" nemohli zpětným reakcím předkládat "své pokusy", a i když jistá serioznost v případě tzv. kritiky je na místě, nemusíme se brát smrtelně vážně. Oproti "profíkům" máme totiž výhodu: nejsme nikde organizováni, můžeme si psát co chceme a jak chceme (jak by řekl známý malíř :)) - já třeba mudrovat a říkat tomu recenze, což neznamená, že jsem stejně jako profi-kritikové nekritizovatelný :)) Víme, že to není dokonalé, to v začátcích ovšem neměl ani Bukovski, přesto se z něj stala hvězda. Zde jde hlavně o zpětnou vazbu, poskytnutou diskuzí. Může být pvrním zásadním ukazatelem další cesty.
macin - Profil | Ne 6.7.2008 20:44:08
MM: Mrk asi atakují nějaký spamy, není jinak možný, aby ho tu tolik lidí chválilo
bucharovic - Profil | Ne 6.7.2008 19:17:31
Petrson - Tak takhle jo, to beru... O těchto nedostatcích vím. Nevím jestli jsi četl něco z mých novějších věcí,( www.vladimirkroupa.blog.idnes.cz ) oba články se kterými se můžeš setkat o ,,patro " víše jsem psal asi před půl rokem. Jsem si vědom určitých nedostatků o kterých jsi psal.Poslední dobou se snažím tyto nedostatky odstraňovat.Pokud by jsi měl čas a chuť, byl bych ti vděčnej, kdyby jsi se na můj blog mrknul a napsal mně tvůj názor na dílka které tam mám. Myslím to vážně.Je mně jasné, že jsi v literatuře fakt zběhlej.Já se musím přiznat , že moje vzdělání není nijak převratné. Moje bývalá profese potřebovale jinou ,,specializaci" než byla skladba vět a moje škola byla škola života a přežití za určitých podmínek....Jsem bez maturity ( přesto dnes působím jako vedoucí skladu ) a vím že např na středních školách se v literatuře učí právě ty ,,věci" které mně chybí.Psaní mně baví, podle některých lidí určitý talent pro vyprávění prý mám.Tvou kritiku beru a pokud by jsi mně mohl a chtěl být svým názorem nápomocný, byl bych ti vděčný.Myslím to vážně. Ahoj
Petrson - Profil | Ne 6.7.2008 18:49:25
>> bucharovic > kritika se asi vážně nečte dobře a jak vidno je mnohdy těžké ji přijmout nezaujatě a s odstupem. Ale každý, kdo se zcela vážně prezentuje jako literát (zmiňoval jsi i přípravu knihy), by toho měl být schopen. K uspokojení mých nároků čtenáře netřeba probírat nejvyšší patra knihoven, ani to nemusí být jmenovaní autoři, i když některé si přečtu rád. Bohatě mi stačí například některé články a povídky na MRKu (jednu velmi vydařenou v diskuzi níž třeba odkazuje plavan). "Obcházení kolem kaše" jak vidím asi nebyla štastná a srozumitelná volba, raděj na rovinu uvedu, které nedostatky mě z Tvého dílka bijí do očí, a u výše zmíněných článků je postrádám: mnoho zbytečných příslovců a slov vůbec (text by šlo zkrátit, aniž by sdělnost podstatně utrpěla), některá příliš často po sobě se opakující slova, přehnané množství interpunkčních znamének a závorek, které narušují plynulost textu, totéž mohu říct o dlouhých souvětích.... To jsou jen namátkové jevy, které si tak vybavuji - číst to znovu nehodlám. Myslím, že kdyby Tvůj text dostal do rukou skutečný literární kritik, mnohem nekompromisněji by upozornil na tytéž momenty - jde totiž o základní poučky, kterými by se každý, kdo to s litareárním psaním myslí vážně, měl zabývat. Dokonce je mi divné, pokud si přečetl tolik známých jmen, že Ti rozdíl nebyl patrný. Největším kritikem sám sobě musí být vždy autor, měl by najít sílu slabší místa textu bez milosti vyhazovat do koše.
Cottus - Profil | Ne 6.7.2008 11:57:01
Wright: Možná je to i tím přístupem k" otevřeným očím"...když je zavřeš,tak můžeš snít nadále.
Wright - Profil | Ne 6.7.2008 11:36:28
Cottus: motivace končí naprosto vždy s první zkušeností, následovat může pouze změna motivace, bohužel...
bucharovic - Profil | Ne 6.7.2008 7:21:41
Petrson- Jestli ty na to nejdeš moc ,,vědecky" a vážně.Ve tvé kartě máš uvedeno,že děláš do cestovního ruchu.Asi by ti slušelo víc být literárním kritikem.Tvé ,,síto" je zdá se velice husté.Neprošel jsem jím, inu dobrá.Botky si kvůli tomu nerozkousám.Jen by mně zajímalo kde ty, tak náročně ,,nastavený" čtenář jakým bezesporu jsi, uspokojuješ svou touhu po duševní potravě.Asi nikdo kromě Kafky , Kiruaca ( nevím jestli jsem to napsal správně- jsem jen ,,obyčejný čtenář") tě uspokojit nedokáže.To musíš mít docela hoňku, sehnat něco, co bys ,,mohl" číst.Já si vystačím s Clancym, Forsythem, Clavelem,Francisem,Karlem Mayem a Ottou Pavlem., I s nimi se dá žít.Nemusím s nimi totiž koumat zda je pravda v nesmrtelnosti chrousta, či jestli to NIC o kterém občas ,,filozofičtěji naladění autoři" píší znamená skutečně NIC, či jestli tím chtěl autor něco říci.
Žij blaze
Žij blaze
Petrson - Profil | So 5.7.2008 19:50:20
>> bucharovic > ..."Píšu pro snílky, život je svině a někdy je dobré se zasnít"..., jsem vděčným cílem takto charakterizovaného žánru, přímo se vyžívám u romanticky vykreslených příběhů, spojených s přírodou a lovem ryb. Takové líčení však bez nadsázky považuji za jednu z nejtěžších stylizací. Skýtá totiž dost "falešných uliček", kterými se autor lehce může vydat na zcestí kýče a vyumělkovanosti. Proto je třeba pečlivě vážit každé slůvko - zdrobnělinu, ozdobu, aby celkový dojem nesklouzl k paradoxnímu jevu, kdy se forma stane závažím, které oslabí důvěru v obsah textu.
Protože romantizujícím popisům se v tvorbě věnuje mnoho autorů, je pro ně těžké vtisknout mezi řádky svou jedinečnost. Poukaz na nepůvodnost jsem nemyslel jako varovný prst, mířící na jiný konkrétní opus - v tomto ohledu autorskou licenci rozhodně nezpochybňuji. Za léta však člověk přečte podobných dílek bezpočet. Některé sami najdou šedými závity cestu k paměti, zatímco ostatní se slijí v neosobitý koktejl z pastelových barev. Při setkání s počinem obdobné úrovně se pak sečtělý jedinec dojmu, "kde jsem už to četl", zbavit nedokáže. I když je mu jasné, že předchozí příběhy formulovali jiní autoři, jinými slovy, atmosféra výsledného dojmu je podobná, zažil ji už mnohokrát.
Reálnost příběhu jako takovou přitom vůbec nehodnotím - ta je směrodatná u žurnalistiky či publicistiky. V literatuře však není podstatná. Právě přesvědčit čtenáře o pravdivosti slov vidím jako její zásadní ambici (důvěryhodně psaná povídka se prostě mnohem líp čte), bez ohledu na skutečné ukotvení děje v realitě.
Protože romantizujícím popisům se v tvorbě věnuje mnoho autorů, je pro ně těžké vtisknout mezi řádky svou jedinečnost. Poukaz na nepůvodnost jsem nemyslel jako varovný prst, mířící na jiný konkrétní opus - v tomto ohledu autorskou licenci rozhodně nezpochybňuji. Za léta však člověk přečte podobných dílek bezpočet. Některé sami najdou šedými závity cestu k paměti, zatímco ostatní se slijí v neosobitý koktejl z pastelových barev. Při setkání s počinem obdobné úrovně se pak sečtělý jedinec dojmu, "kde jsem už to četl", zbavit nedokáže. I když je mu jasné, že předchozí příběhy formulovali jiní autoři, jinými slovy, atmosféra výsledného dojmu je podobná, zažil ji už mnohokrát.
Reálnost příběhu jako takovou přitom vůbec nehodnotím - ta je směrodatná u žurnalistiky či publicistiky. V literatuře však není podstatná. Právě přesvědčit čtenáře o pravdivosti slov vidím jako její zásadní ambici (důvěryhodně psaná povídka se prostě mnohem líp čte), bez ohledu na skutečné ukotvení děje v realitě.
bucharovic - Profil | So 5.7.2008 8:15:55
Petrson - nemám nic proti stylu Kocháče, dokonce jsem byl jedním z prvních kdo ho pochválil.Tento ,,duel" mně znovu utvrdil v tom,jak různé jsou názory lidí. Znám hodně lidí,kterým se můj ,,naleštěný a sladký " styl psaní líbí. Píšu pro snílky, život je svině a někdy je dobré se zasnít.Nerozumím trochu tvé poznámce,že jsi už někde něco podobného četl.Moje příběhy jsou stoprocentně moje a nikde!!! jsem ,,neopisoval". Mám dost fantasie a nemám zapotřebí, abych se k něčemu podobnému snížil. Moje příběhy jsou vždy založené na skutečných událostech a postavy v nich skutečné.Možná se zdají býti naleštěnými a sladkými... :-)
Petrson - Profil | So 5.7.2008 6:11:53
I když Kocháč se tak trochu nevědoucně převaluje "obrazovkou", zprvu si alibisticky pohrává s myšlenkou "jak psát a nemít co", proniknutím nahoty svého příběhu do ulic mu dává barvu, krev, tep drobných epizodních postřehů, v nichž vyjadřuje smysl pro situační humor. Jistě by jej uměl rozvinout, mít zrovna po ruce čerstvý zážitek. Odhaluje však víc, nejen přímost ducha, s nímž se nehodlá schovávat za vybroušené formulace líčení (které taky svěže načrtnul). Vpodstatě splnil beze zbytku, co si předsevzal - "od každého něco, hlavně o rybách".
S těmito smíšenými pocity a o to větším očekáváním jsem se tedy vrhnul na dlouhý, a už na první pohled pečlivě vypracovaný, příběh Bucharovic. Ani jej příliš nechci hodnotit, spíš shrnu: při čtení tohoto (i předchozího) textu se mi neustále vtírá pocit, kde jsem už to (cosi podobného) četl, ovšem vyjádřeno mnohem líp, pestřeji a výstižněji.
Takže - narovinu, byť tentokrát nejde o "žádný hit", boduje u mě neotesaná upřímnost ducha nepříliš střízlivého. Mimochodem, právě ona mě utvrdila, že brčko bylo reálné (a vnímal jsem jej - přiznám - trošku s nelibostí, neb i tenhle motiv je dnes už klišé "nezávislých tvůrců"). O to víc mě dostalo, že příhoda je smyšlená, čímž Kocháč podtrhnul životaschopnost "své literatury". Jako její cíl totiž vidím přesvědčit o obsahu čtenáře. Kolegovi Bucharovic, při vší úctě, se to ovšem moc nedaří, možná právě proto, že jeho styl je moc naleštěný a sladký.
S těmito smíšenými pocity a o to větším očekáváním jsem se tedy vrhnul na dlouhý, a už na první pohled pečlivě vypracovaný, příběh Bucharovic. Ani jej příliš nechci hodnotit, spíš shrnu: při čtení tohoto (i předchozího) textu se mi neustále vtírá pocit, kde jsem už to (cosi podobného) četl, ovšem vyjádřeno mnohem líp, pestřeji a výstižněji.
Takže - narovinu, byť tentokrát nejde o "žádný hit", boduje u mě neotesaná upřímnost ducha nepříliš střízlivého. Mimochodem, právě ona mě utvrdila, že brčko bylo reálné (a vnímal jsem jej - přiznám - trošku s nelibostí, neb i tenhle motiv je dnes už klišé "nezávislých tvůrců"). O to víc mě dostalo, že příhoda je smyšlená, čímž Kocháč podtrhnul životaschopnost "své literatury". Jako její cíl totiž vidím přesvědčit o obsahu čtenáře. Kolegovi Bucharovic, při vší úctě, se to ovšem moc nedaří, možná právě proto, že jeho styl je moc naleštěný a sladký.
Cottus - Profil | Pá 4.7.2008 20:07:44
Různé pohnutky vedou lidi.A když motivační prvky končí u první zkušenosti,pak to snad ani jinak dopadnout nemůže než nočním rybolovem.
Wright - Profil | Pá 4.7.2008 19:45:39
Cottus: jsem zcela bez ambic a dopředu říkám, že kvalitní motivační prvky jsem naposledy spatřil při prvním sexu.
Wright - Profil | Pá 4.7.2008 19:25:31
Cottus: no, popravdě čekal jsem za svoji kritiku něco podobného, ale že od tebe to mne překvapilo.
Až se v potocích nebude blýskat fialovými blesky a rodové linie budou opět nalezeny, tehdy i já několika literami znesvětím sněhobílou krásu prázdného listu. Do té doby bude nutné přestat s vychcánkovstvím a alibismem. Toť v téhle chvíli asi vše...
Až se v potocích nebude blýskat fialovými blesky a rodové linie budou opět nalezeny, tehdy i já několika literami znesvětím sněhobílou krásu prázdného listu. Do té doby bude nutné přestat s vychcánkovstvím a alibismem. Toť v téhle chvíli asi vše...
Cottus - Profil | Pá 4.7.2008 19:17:16
Wright: Zkus zaslat něco v podobném rozsahu svého....tam totiž začíná odvaha.
Wright - Profil | Pá 4.7.2008 19:14:50
Petr Koch: hmm, je mi líto, ale jako článek, který stojí alepoň za něco tohle brát nemůžu. Každopádně alespoň sebereflexe tam je a i kus odvahy tohle zveřejnit.
Cottus - Profil | Pá 4.7.2008 18:41:34
nějak to tu zvadlo , tak tedy požádám i Petra Kocha o myšlenkové snění ....bucharovic už zabral.
vasrmen1 - bývalý reinkarnovaný švec - Profil | Čt 3.7.2008 18:04:21
Kocháču nějak moc tě tady chválí,na tom něco bude
a) asi je to tak dobrý
b)fšichni foxáci sou na rybách
Tak nevím co je správně :-))
a) asi je to tak dobrý
b)fšichni foxáci sou na rybách
Tak nevím co je správně :-))
Pan Slamáček - Profil | Čt 3.7.2008 16:40:56
Petr Koch> sikovnej kluk. nevim jak bucharovic, na to se mrknu za chvilku, ale jestli se drzel tematu je pro mne vitez. ale napsal jsi to opravdu dobre. tedy kecat muzes dal :-)))
Petr Koch - Profil | Čt 3.7.2008 15:21:49
bucharovic - ® : moje taky, tohle byla vyjjimka, která si o to říkala.
bucharovic - Profil | Čt 3.7.2008 14:37:17
Kocháč - jo , máš pravdu a jak vidíš i já nechávám ,,masařky" na pokoji :-) ať už tady jsou či ne...:-)) Jo a nevím,jestli mně to budeš věřit, ale moje ,,příběhy" mají reálnej základ. Jasně že fantasii se meze nekladly, nejde o ,,zásluhu" mít zážitek, ale popsat ho . Vata tam samozřejmě je, ale podnět byl... Čus a pozdravuj kocoura :-))))))
Petr Koch - Profil | Čt 3.7.2008 14:11:33
Bachy - ®: mazat to nebudu, prdím na to :o)))
Palky - ® : no nic z toho není pravda a je to pouhý myšlenkový pochod. I to brčko pouze posloužilo a nebylo reálné :o)) Už v zadání bylo domluveno, že to nemusí být reálné.
Palky - ® : no nic z toho není pravda a je to pouhý myšlenkový pochod. I to brčko pouze posloužilo a nebylo reálné :o)) Už v zadání bylo domluveno, že to nemusí být reálné.
Petr Koch - Profil | Čt 3.7.2008 14:08:37
bucharovic - ®: myslím si, že spor byl trochu někde jinde a vůbec bych z toho nesoudil na to, že by zdejší plkači byli masařky, ale to není podstatný, každej jsme už pohledem na věc někde jinde a to je asi dobře .o))
Bachy - Profil | Čt 3.7.2008 14:05:07
Petr Koch - Klidně tady ty kecy o M. vymaž, ať to máš jen k tématu.
Živě na MRK.cz
Kde to žije - všechna témata
22:21Úhyn kaprů v rybníku 1,5ha 44
21:54Kleště na O kroužky 4
21:36Pruty Hearty Rise 273
21:18Rybáři a vinařství 197
21:13Černé stavby u novomlýnské nádrže mají lidé zbourat (Bleskovka) 10
20:43Jak poznám dopad krmítka na dno ? 19
20:41Ryby se mi po chvilce vypnou, co dělám špatně? 70
20:28Feeder vs. picker 15
17:14Pruty pro lehkou kaprařinu 44
14:32Výběr prutů značky Century 593
14:10Rybolov v Rumunsku 0
12:06Lepší prut na těžší přívlač 705
10:13🚷 zabezpečení výbavy a místa k lovu🚷 125
3:38Nohejbalové jádro rybářů 414
StOrient Rods pruty 196
Co je nového - všeobecné
17:31Bleskovka: Černé stavby u novomlýnské nádrže mají lidé zbourat
PoBleskovka: V JAR proběhl 45. kongres C.I.P.S.
NeBleskovka: Děti a rybáři společně oživili řeku Bílinu novými obyvateli
. . . Video: Zimní feeder - mražení červi a lisovaný rohlík
. . . Článek: Rybář Jarmil Koloušek a MRK.cz - ukázka z knihy Netipy + soutěž
. . . Článek: Polední ryby nejsou náhoda
. . . Miničlánek: Závěr sezóny s osobákem
. . . Recenze: Nabíjecí čelovka Fenix HM65R
. . . Miničlánek: Karas obecný - pomozte najít lokality
Akční nabídky
Nash křeslo Low Moon Chair | SLEVA 46%Za 1.899 Kč
Využijte luxusní akce na jedno z neoblíbenějších a nejpohodlnějších křesel od značky Nash. Akce platí pouze do vyprodání zásob.
CC MOORE akce 2+1Za 2.698 Kč
Při nákupu boilies 2x5 kg (Pacific Tuna / Odyssey XXX) získáte Bait BOOSTER 500 ml ZDARMA! Doprava také ZDARMA! Více na www.chytil.cz
Oznámení - obecné
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
Kalendář akcí - obecné
26.4.Benátský Blinkr 2024
27.4.OBSAZENO !!!! Jarní rybářské...
27.4.Jarní rybářské závody Víceměřice...
27.4.Přísnotické jarní závody
27.4.Rybářské závody DOMAŽLICE 2024
27.4.rybářské závody Trojice Jaroměř
27.4.Rybářské závody na rybních pod...
27.4.Rybářské závody v Horním...
28.4.O putovní pohár MO ČRS Příbram -...
28.4.Rybářské závody Čelákovy -...
Doporučujeme e-shop
Saccon Carp
Rybářský e-shop se zaměřením na moderní kaprařinu. Máme dlouholeté zkušenosti, na trhu úspěšně působíme přes 10 let....
