Proc nechranime sve reviry sami?

Pyzda | Ne 4.2.2007 11:48:32

Petr Havlíček : Asi si "rozumíme", proč by svazy bojovaly za původní řeky, potoky, když jejich zájem je jinde? Pokud bych udělal za větou tečku, těžko bych se tě mohl zeptat, jestli z toho máš radost, nebo to vůbec nevnímáš?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Petr Havlíček - Profil | Ne 4.2.2007 9:18:10

Pánové, pánové jaký proti povodňový opatření? Pyzda na to přišel jako jediný z vás. To se všechno dělá kvůli kaprům!!!!!!!! Koryta se betonujou ne kvůli povodním, ale aby se tam šouply mega kapři. Jo, jo víte prd proč se kurví příroda.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Petrson - Profil | Ne 4.2.2007 6:18:47

>> Míra rybář > k rybám jsem se dostal letos zatím jen teoreticky. Když jsem si šel pro povolenku, zůstal mi cestou z krámu v ruce i prut, ale ještě nebyl čas ho průbnout. Přitom, zrovna teď je venku tak hezky, netrčet v hokně, právě by to šlo... :))

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Petrson - Profil | Ne 4.2.2007 6:12:31

>> Míra Rybář > škody, o nichž mluvíš, jsou jistě veliké. Mně na tom ale vadí, že místo aby se dnešní politická reprezentace z těch zhovadilostí poučila, dál je v přírodě páchá v intenzivní míře s tím, že oněch nevratných zásahů bych řekl přibývá snad ještě víc a v obludnější míře. Krom hustě obydlených aglomerací si z minulosti nevybavuji žádný úsek mohutného říčního toku (dnes Sázava, Berounka, místy hojně Vltava...), který by souvisle lemoval betonový kordón nebo šutrový val. Dokonce i v těch držhubných časech se od podobně brutálních kousků začalo upouštět. Jistě si vybavíš spoustu napřímených toků z z onoho času, ale valná většina má alespoň přirozený břeh (v dnešní době již zubem času mnohde nahlodaný, čehož se mohlo využít k postupnému "navracení toků přirozenému stavu"). Uvozovky jsou záměrné, jde totiž o fragment ze záhlaví projektu, který mj. realizuje Ochrana přírody (dříve AOPK). Vždyť je to jak u blbečků na dvorečku - na jedné straně milionové dotace na tyto projekty, a na druhé moloch Povodí a jeho betonářští nohsledi, utápějící miliardy v pravém opaku. A veřejnosti je mazán kolem huby med s příměsí čehosi protipovodňového. Jediné, v čem vidím rozdíl je, že tu o tom můžem bezstrestně (snad) plkat.
Věřím ale, že i tohle se dostane na přetřes vládního stolu a někdo už tuto černou díru státoprachů zarazí. Bohužel, při liknavosti našich zákonodárců tomu asi bude muset předejít další povodeň, která ukáže v praxi to, co odborníci dávno tvrdí - tedy že betonové koryto povodni nezabrání, naopak urychlí tok přívalu a zvýší jeho razanci v místech, kde několikametrové zábrany chybí.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Mira Rybář - Profil | Ne 4.2.2007 0:27:46

Petrson - Samozřejmě v něčem pravdu máš a nechci se s tebou dohadovat, ale nemohu s tebou souhlasit v tom, že se namůžeme odvolávat na ty rudý zločince.Škody, které napáchali na přírodě jsou takřka nevratné a neopravitelné!!! A prostředky, které se dnes vynakládají na protipovodňová opatření jsou jen nepatrným procentem toho, co by stálo obnovení krajiny zničené plánovaným hospodařením. A to se netýká jen ryb. Promluv si s nimrodama, díky rozoraným mezím, vykáceným remízkům , meliorovaným mokřadům a jiným svinstvům se nemá kde ukrývat a tím pádem ani rozmnožovat drobná zvěř.

Soukromě, už jsi zahájil letošní sezonu, mě to ještě zdravíčko nedovolilo, ale snad už to bude lepší.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

vilík - Profil | So 3.2.2007 21:40:04

Na každou úpravu břehu či koryta potoka musí ze zákona proběhnou vodoprávní řízení. Držitel výkonu rybářského práva je rovněž ze zákona povinným účastníkem tohoto řízení. Vodoprávní řízení vyhlašuje odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu jsou stavební práce prováděny. Tento skutečně mnohdy, aby se vyhnul komplikacím, vykonavatele rybářského práva má tendenci vynechat. V tom případě záleží na každé organizaci, aby mu tuto jeho povinnost připoměla a svoji účast si vydupala. A pokud tak nečiní, má organizace možnost obrátit se na vyšší článek státní správy. Nedělám si iluze, že se Vám podaří ve vodoprávním řízení této úpravě zabránit. Ale máte možnost se k ní vyjádřit, požadovat různé úpravy - jako kamenné prahy, záhozy, volně položené velké balvany, které čeří vodu a skýtají úkryt rybám. Pokud budete důslední, orgány státní správy si nedovolí Vás vynechat.
Hraji - pokud Vám vjela těžká technika do toku bez Vašeho souhlasu, žádejte na ivestorovy celé akce náhradu škody, způsobené na rybí obsádce. U nás ve Zlíně dokonce investoři proplácení organizaci práci lovící čety, která před jakýmkoliv vjetím techniky do toku odloví rybí obsádku el. agregátem.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Petrson - Profil | So 3.2.2007 21:15:06

Jistě výrazně přispělo už zmíněné "hospodaření" za sociku, ale tím se téměř 20 let po sametu nelze moc ohánět. Průšvih je, že stejný nebo možná ještě horší, a se stejně "demokratickou" možností (tedy nulovou) věci připomínkovat a ovlivnit, přístup je uplatňován i dnes. Tzv. "protipovodňová opatření" jsou svým způsobem výjimečným nástrojem, mají obdobný statut jako normy, přijímané v legislativní nouzi. Což prakticky znamená, že žádný z účastníků kromě zadavatele a investora nemá právo tato rozhodnutí připomínkovat, na tyto úpravy nemusí být vyhlášeno výběrové řízení. Čili hovoříme o průhledné legislativní páce, která státu umožňuje skrze podniky Povodí, betonářské a stavební giganty hezky česky - klientelsky rozfofrovat státní finance v miliardových objemech.
Samotné úpravy proti povodním přitom nejsou špatnou myšlenkou, ale dají se realizovat mnohem levněji a šetrněji k přírodě (tedy i člověku). Je řada alternativ vůči svazování řek do betonových žlabů - tyto realizované stavby jsou vlastně opatření, které povodním jako takovým nemůžou zabránit, naopak jim v některých úsecích dost pomáhají. Břehy lze však zpevňovat souvislými pásy již osvědčených dřevin v kombinaci s přírodními hrázemi, za užití ekologických panelů a materiálů, a doplňovat systémy suchých poldrů (tedy přirozeně ohraničených rezervoárů přívalových vod - pásem, vytýčeným v hůře obdělávatelných pobřežních oblastech, lesích, mokřinách...). Všeobecně se to ví, existují studie odborníků, které to dokladují, přesto se ale hezky po socialisticku betonuje a šutruje, za což všichni zaplatíme mnohem víc, aniž bychom se k tomu mohli adekvátně vyjádřit.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

hraji - Profil | So 3.2.2007 16:51:10

Pan Slamáček: musím se bohužel přidat na stranu těch, kteří zde vyjadřují negativní stanovisko na základě vlastní zkušenosti. V říjnu minulého roku nám vjeli s bagrem na trdliště pstruha a těžili a těžili. žhavil jsem telefony, obvolával státní úředníky a dověděl jsem se, že pokud se jedná o protipovodňové opatření, nedělá se klasické řízení, ale práce se provede jen na tzv. ohlášení. A byl jsem v řiti. Akorát jsem po telefonu vynadal stavebnímu dozoru z Povodí Moravy. Takže asi tak.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Ladislav Čečelovský - Profil | So 3.2.2007 13:40:02

brach-tu má rybářská stráž,když ti zadrží povolenku.S těmi lesy máš pravdu.I s pyzdou se lze shodnout,je třeba hledat rovnováhu,každý extrém je škodlivý.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Mira Rybář - Profil | So 3.2.2007 13:37:30

Největší škody na přírodě nadělali soudruzi za jejich 40 leté vládnutí v této zemi ( rozorání mezí, drenážování polí a luk, vysazování pouze smrků,aj.) a teť se to musí napravovat betonovejma korytama řek, protože příroda není schopna zadržet větší množství srážek.Další, co k tomu přspívá, je dlouho omýlané globální oteplování, kdy časté, velké bouře a silné poryvy větů ničí právě ty lesy a vše, co by mělo vodu v krajině zadržovat. Nemůžeme se divit lidem, kteří byli několikrát po sobě vytopeni, že s těmi bet. koryty souhlasí, ale na druhou stranu bagrování a čištění koryt je myslím ve prospěch věci i když na někaký čas pro rybí obsádky nevyhovující. Naplaveniny v potocích a řekách je práve zaviněno rozoráním mezí, kdy ornici nemá o co zadrřet. A po vybagrování řek je jen otázka času a několika lijáků, kdy se zase ty koryta dostanou do přijatelného stavu.Toto je pouze můj názor, který nikomu nevnucuji a nerad bych tím rozpoutal nějakou zuřivou diskuzi.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

brach - Profil | So 3.2.2007 12:55:52

Co je to retenční schopnost?:-))))))

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Ladislav Čečelovský - Profil | So 3.2.2007 12:33:40

Honza J.-dlouhotrvající lokální srážky,myslím tím 2-3 dny trvající silné srážky,které vypadnou na jednom nevelkém území.Retenční schopnost takového území se rychle vyčerpá a nastanou místní záplavy.Lépe to vyjádřit neumím.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

jepice - Profil | So 3.2.2007 12:25:15

ti naši voli z Podyjí pod každým splavem bagrujou a tím pádem ničí i přirozený úkryty ryb- například Loucký splav. ti koko*i to tam komplet srovnali, pomalu tam není žádnej proud a všechny větší balvany, který byly pod splavem a poskytovaly rybám perfektní úkryt jsou najednou na břehu a zpevňujou břehy... a ještě podotýkám že tyto práce dělali v době tření potočáka
a teď zase regulujou Podhradí... a to jsem tam chtěl letos na parmy

jinak souhlasím s Váma, před třeba 50ti lety se zaplavily jen nějaký louky a žádný škody na majetku nebyly. jenomže českej lid je blbej a on si na ty louky kolem řek musí postavit rekreační chatky a hotely a přitom ví, že právě tyto části bejvaj zaplavený

• Nelíbí 0
• Líbí 0

brach - Profil | So 3.2.2007 11:51:13

Proc nechranime sve reviry sami?

Kurňa, Jirko, to skutečně myslíš vážně?

Když mi prostřednictvím Povodí Labe vlítne parta betonářů s bagry a jinými čističi do řeky, můžu se na hlavu postavit a nemám žádný nárok jim to překazit.
Příklad - v současné době si starosta + lidi v jedné obci, dopraváci a nevím kdo ještě, stěžují, že jim spadne silnice v obci do potoka. Co se stane?
Přijedou betonáři, postaví zeď a je po potoku.
Samozřejmě tomu předchází stavebí řízení, projekt dostanu ke schválení, neschválím ho ale veřejný zájem mě převálcuje. A ruku na srdce, co s tím potokem? Proč se silnice postavily podél potoka a nikoliv ve vzdálenosti minimálně 20 m?

Protipovodňová opatření:
99% procent lidí ví, že to je skutečně špatné, ale přesto se v rámci civilizace ruší - sakra vypadl mi název - dobře, rozlívací místa podél řek, řeky se napřimují, vytváří se lichoběžníkový betonový profil a já nevím, co všechno, jen aby se zabránilo povodním.
Můj názor je takový:
Když před 20-ti přišla povodeň, mluvilo se o stoleté, nebo dokonce dvousetleté povodni. Za 18 let přišla stejná povodeň. A za pár další. Intervaly se tvrdě zkracují.
Proč?
Podívej se do lesů - dříve jsi skrz les neviděl. Na místech, kde dříve byl les, je nyní holina.
A za vším stojí člověk.
Zabij úředníka a zachráníš přírodu. Vlastně už ne.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Honza J. - Profil | So 3.2.2007 9:38:18

Ladislav Čečelovský: Prosim, omlouvam se za podotazku, ale co je to "dlouhotrvající lokální srážka"?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Ladislav Čečelovský - Profil | So 3.2.2007 3:04:49

Pan Slamáček-částečná,velmi fundovaná odpověď na vaši otázku zde na mrku v jiné otázce-Násada potočáka,zarybňovací plán od TomR Pá 2.2.2007 14:45:49.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Chlebyk - Profil | So 3.2.2007 2:52:24

zdravim vsechny rybare muj nazor je dokud byla priroda panenska a reka se neupravovala byli zatopove casti napr. luzni lesy zde se reka pri povodni vilila a byl klid a v teto oblasti nikoho ani nenapadlo neco stavet pak se reky zacli regulovat a vysledek vidime vsichni betonove koryta sama nadrz a to vsechno na ukor prirody otzkou je jestli si tim clovek pomohl samozrejmne chapu majitele domu a obyvatele vesnic ale neni jednodusi nechat reku nekde rozlit do poli a lesu do mist kde se nebude hospodarit a ktera nebude obdelavana nez vse regulovat a myslet si ze sme pany sveta nad prirodou nikdy clovek nevyhraje a slova porucime vetru desti se stejne nikdy neuskotecni je potreba myslet ze hodne veci si priroda zaridi a zaridila vzdy sama

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Ladislav Čečelovský - Profil | So 3.2.2007 1:41:54

Pyzda-s první částí vaší odpovědi nelze nesouhlasit,povodně jsou daň za neekologické chování v minulých letech,neschopnost krajiny zadržet větší množství srážek je evidentní.Nelze se divit občanům,kteří byli opakovaně vytopeni,že se snaží protipovodňová opatření uskutečnit za každou cenu.Je však tristní když se ničí krásné pstruhové říčky a potoky regulací za pomocí těžké machanizace. Myslím si,že majetek lidí je stále na prvním místě,takže tento stav nikdo nezmění.Mít dům v zátopové oblasti,s těžkým srdcem bych nejednal jinak.Je třeba apelovat na úředníky,aby úpravy byli k přírodě pokud možno co nejšetnější.Avšak po skončení volebního období je téměř nemožné kohokoliv soudit.Velmi si vážím a obdivuji lidi,kteří jsou schopni s úředním molochem bojovat.S druhou částí vaší odpovědi budu polemizovat.Bez profesionální rybářské stráže a uskutečnění k-70 se nemusíte útoku velekapra obávat.Jsem přesvědčen že velcí staří kapři za povodně nemohou a tolik aby zničili ekosystém jich asi v našich svazových vodách nikdy nebude.Lepší manipulační řády na údolních nádržích pomohou následky povodní snížit,ale před velkými dlouhotrvajícími lokálními srážkami jsme bezmocní.Pro Pana Slamáčka-bojujte, alespoň budete mít čisté svědomí,že jste pro přírodu něco udělal.

• Nelíbí 0
• Líbí 0

JKL - Profil | So 3.2.2007 1:20:19

Pan Slamáček : OS se může stát účastníkem stravebního řízení, pokud se jedná o předmět jeho deklarovaného zájmu. Pokud se příslušná MO chová dle zákona, je její povinností se na posdobných dílech podílet. Tolik idea. Kde je skutečnost?

• Nelíbí 0
• Líbí 0

Pyzda | So 3.2.2007 0:35:47

Pan Slamáček : je to daň za rozšiřování zemědělské půdy v 70tých letech, daň za pocit bezpečí před povodněmi v nedaleké minulosti a v současnosti nás ohrožuje myšlenka velkého kapra do každé rodiny, řeky a rybníčku. To první se po letech těžce snažíme odbourat, ale o tom posledním si někteří aktivisté myslí, že tím spasí svět. Ne, udělají jen další "koryta" a zlikvidují další část přírody na úkor velekapra, modly dnešního rybářského světa. Milý pane, i přes tyto negativa si myslím, že úbytek ryb nastává i tam, kde se regulace nekonaji, klesá úživnost vod. Tam, kde jsem před 20lety nacházel "dřeváky" na každé haluzi ve vodě, je dnes prd. Pokud do tohoto nemocného systému pustíme ještě velekapry, potěšbůh.

• Nelíbí 0
• Líbí 0