U svěráčku - Cheeky Devil Matuka

- Ála Richie

Úvod

Předmětem dnešního článku bude můj favorit mezi drobnými a střízlivými vzory říčních streamerů, které svou celkovou lehkou konstrukcí mohou být použity jako větší mokré mušky – myslím tím hlavně pojetí lovu s nimi. Tento vzor jsem velice rád a často používal před několika lety a i nyní po něm sáhnu hlavně jako po pstruhové, tloušťové a okounové mušce. Píšu před několika lety, neboť u většiny svých vzorů pozoruji jistý příběh v mém chytání s nimi. Vždy si nějaký vzor oblíbím a na něj převážně chytám. Postupem času přecházím na vzor jiný - nový a ten starý vypouštím, ovšem jen na určitou dobu. Poté se k jeho vázání a chytání na něj vracím a lov s ním mi přináší nové zážitky. Myslím, že je to přirozený průběh. Člověk sice stále objevuje a vyvíjí věci nové, ale neměl by v žádném případě zapomínat na to, co mu dříve přinášelo úspěch a krásné zážitky. Zůstat věrný, ovšem stále ve střehu a pozoru ku pokroku a novým věcem.

jedna

Vybavení

„Drzoun“ je velice jemná a lehká muška, proto není třeba, aby náčiní bylo zbytečně předimenzované. Postačí standardní říční prut AFTMA 3 - 6 délky 2,55 – 2,75 m osazený plovoucí šňůrou DT, WF totožné kategorie. Použití plovoucí šňůry s potápivým či intermediálním koncem, je také velice vhodná alternativa pro lov s touto muškou. Průměr vlasce používám od 0,12 – 0,18 mm. Při velikosti této mušky převážně nepředpokládám útok štiky, takže průměr vlasce volím hlavně vzhledem k čistotě vody, druhu a velikosti lovených ryb. V případě lovu na jezeře samozřejmě přizpůsobujeme vybavení podmínkám (vítr, hloubka, ve které se ryby vyskytují, velikost ryb atd.) Já ovšem tuto mušku používám převážně na řece, kde má, díky své konstrukci, mnohem lepší využití než na stojaté vodě.

Způsob lovu

Jak jsem napsal, revír číslo jedna pro chytání s touto muškou, je revír tekoucí. Její konstrukce je proto vyvinuta pro říční proud a do míst, kde ryba nemá dlouhou dobu na to, aby zkoumala „životnost“ naší nástrahy. Za těchto podmínek pro rybu funguje pravidlo: Buď vezmeš, nebo jsi o hladu. Rozhodování je otázkou vteřiny! Při chytaní na „Drzouna“ používám dvě metody lovu. První metoda je klasická mokro/streamerová, kdy přehazuji mušky přes proud směrem k protějšímu břehu, oživuji je drobnými zátahy, pocukáváním za šňůru a mušky směřují od břehu do středu řeky. Mušky používám maximálně 2 na návazci s tím, že Cheeky Devil slouží jako muška koncová. Na přívěs nejraději používám menší přírodní mokrou mušku s výrazným prvkem (drobná zlatá hlavička, výrazný spouštěcí tip). Tato metoda je velice úspěšná hlavně na tlouště, kteří vyhledávají přítomnost břehu, kde utočí na hmyz z pevniny a okolních trav a také na drobné rybičky, které tam najíždějí. Zažil jsem také dny, kdy jsem s velkým úspěchem lovil i cejny, ve kterých jsem s Cheeky Devil probudil jejich dravé já.

Druhý styl chytání je velice efektivní na menších pstruhových kamenitých tocích plných tůněk a tišinek mezi proudy, kde pstruzi stojí a loví drobné vodní živočichy. V tomto případě postupuji proti toku a samotnou mušku na kratším návazci (1,5- 2,0 m) nahazuji proti proudu a rychlými trhavými pohyby stahuji pryč z tůně nebo slabšího proudu. Tento styl napodobuje zmatenou unikající rybičku, která nevědomky zamířila do teritoria lovících pstruhů. Proč ne jezero? Odpověď je prostá. Konstrukce mušky je spíše statická - použití kohouta. Takováto muška by na stojaté vodě působila pohybově hodně fádně a nepřilákala by pozornost ryby v takové míře, v jaké na jezeru potřebujeme. Ovšem samozřejmě to neznamená, že na jezeru úplně vybuchne, to nikoliv.

jedna

Používaný vázací materiál

Použitého materiálu je u Cheeky Devil Matuka velice málo. V tom je síla této mušky. Lehké a střídmé pojetí, nebo-li jak se říká - v jednoduchosti je krása. Není třeba přehánět a experimentovat s navyšováním materiálu. Sám jsem to zkoušel, přidával jsem jemný marabou ocásek, obohacoval tělíčko, zvýrazňoval hruď. Ale vždy jsem byl nucen navrátit se k původnímu řídkému vzoru, neboť ryby na něj reagovaly nejlépe.

Háček: Nejlépe se mi osvědčily háčky silnější jezerní, pokud možno s prodlouženým raménkem, které ale není podmínkou. „Drzouna“ vážu i na jezerní háčky nymfové s raménkem klasickým. Muška je sice kratší a menší, svým vzhledem se podobá více mokré mušce, ale je neméně úspěšná. Výhodou jezerních nymfových háčků je jednak pevnost a za druhé hluboký oblouček. Háček potom lépe sedí v rybí tlamce.

Nit: Neměly bychom to přehánět se sílou nitě. Musíme stále myslet na to, že chceme mít mušku co možná nejštíhlejší. Silné nitě tento faktor příliš nepodporují. Nejlepší variantou je použití pevných, ale tenkých dvouvláknových nití. Důležitá je v tomto případě barva, neboť základ tělíčka vytváříme z průhledné lesklé lametky, přes kterou nit prosvítá. Je tedy na nás, jakou barvu nitě zvolíme, neboť ta pak určí barvu výsledného průsvitu. Já nejraději využívám barev bílých a šedavých. Tělíčko pak zůstává přirozeně leklé s barvou rybího bříška.

Oči: Opět mé oblíbené řetízkové. Na mušky s řetízkovýma očima reagují velice pozitivně hlavně pstruzi obecní a takto vyhlížející mušky přijímají s velkou ochotou a důvěrou. To samé platí pro tlouště, boleny, okouny. Muška samotná funguje velice přirozeně a živě. Řetízkové oči na této mušce slouží zároveň jako jediný zátěžový prvek a způsobují mírné přepadávání na hlavičku.

Lametky: Vytvářejí blýskavé štíhlé tělíčko. U Cheeky Devil používáme lametky dvou druhů. Jedna slouží jako základová. Tato lametka je průhledná a hází růžovo-zelený odlesk. Používám lametku silnějšího průměru pro eliminaci ovinů. Druhá lametka je tenčí holografická, jejímž úkolem je zvýšit atraktivitu celé mušky především za slunečného počasí, kdy odráží sluneční paprsky prošlé vodní hladinou.

Křídlo/hřbítek/ocásek: Tvořen 2 kvalitními srpky hnědo-medového kohouta.

Vlasec: Zpevňovací a zároveň kroužkovací vázací materiál. Používám čiré či hnědé vlasce o průměru 0,12 mm. Vlasec lze samozřejmě nahradit zlatým, měděným, černým drátkem. Drátky mají ovšem tendenci lámat se, a proto se mně k tomuto účelu lépe osvědčuje vlasec.

„Nožičky“: Nejsou podmínkou. V případě, že je na mušce vážu, používám stejného kohouta jako u hřbítku či jemnější pohyblivější slepici. Ze srpku poté uvážu řídký věneček „nožiček“.

Záhlaví/hruď: Část, která by měla být z celé mušky nejmohutnější, ovšem ne příliš. Používám na ni drsný tulení tmavě hnědý dubbing nebo kombinaci hrubších dubbingů (tuleň, zajíc) s lesklými syntetickými dubbingy typu andělské vlasy, gleamy dubbing apod.

Lak: Zpevňující materiál, který používám mezi jednotlivými vázacími kroky. V tomto případě můžeme využít lak (epoxid) jako zpevňující a hlavně optický prvek lametkového tělíčka. Po vyvázání tělíčka lametkami jej můžeme celé zalakovat, což mušku zpevní, ale obohatí i o vzduchové bublinky na povrchu tělíčka a dá tělíčku mnohem atraktivnější optický vzhled. Jedná se ovšem o zdlouhavý krok, kdy se musí čekat na zasychání a vyrovnávání epoxidového povrchu pomocí Rota - Dry systému a proto tento krok většinou vypouštím.

jedna

Varianta Goldhead s V ocáskem.

Popis vázacího postupu

jedna

Krok 1: Bezprotihrotový háček upevníme do čelistí svěráčku a přichytíme si vázací nit u očka háčku. Na nit kápneme malé množství vteřinového lepidla, do kterého položíme pár drobných řetízkových očí. Oči přivážeme osmičkovými oviny přes spojovací hrazdičku a oviny nitě zakápneme lakem.

jedna

Krok 2: Raménko háčku si potřeme malým množstvím laku a vázací nití se pravidelnými blízkými oviny přesuneme k obloučku háčku. Píšu pravidelnými a blízkými, neboť tím si vytvoříme pevný základ tělíčka. Nehrozí pak, že by se navázaná část mušky svlékla z háčku. Ten, kdo nelakuje, dobře zná. Ten kdo nenalakuje, brzo pozná.

jedna

Krok 3: Uchytíme kroužkovací vlasec. Všechny kroužkovací materiály (vlasce, drátky, lametky atd.) přivazuji u obloučku háčku a poté je vyvazuji přes celé raménko až k očku a zpět. Tím docílím rovnoměrného tělíčka a nevznikají zesílené části u obloučku mušky, kde je zvykem přivazovat jen krátké části kroužkovacího a tělíčkového materiálu.

jedna

Krok 4: Stejným způsobem si přivážeme i kroužkovací holografickou lametku.

jedna

Krok 5: Pokračujeme uchycením tělíčkové lametky a nití se přesuneme do hruďové části mušky.

jedna

Krok 6: Přesnými a utaženými oviny vyvážeme tělíčko průhlednou lametkou. Lametku poté přichytíme nití a zbytek odstřihneme.

jedna

Krok 7: Tělíčko překroužkujeme holografickou lametkou, kterou stejně tak jako tělíčkovou lametku přichytíme vázací nití a zbytek odstřihneme.

jedna

Krok 8: Přivážeme 2 protilehlá pírka kohouta. Délka jejich přesahu by měla odpovídat délce raménka háčku. Pírka by měla být přivázána v přesné rovině s tělíčkem. Ohlídejte si, aby se nikde nevychylovala, nenakláněla se například k jedné straně atd. Mělo by to negativní vliv na chod mušky – překrucování v proudu a různé nežádoucí rotování v průběhu stahování.

jedna

Krok 9: Stylem zvaným „matuka“, který byl vyvinut na Novém Zélandu k vázání křídel streamerů na tamější jezerní pstruhy, navážeme křídlo „Drzouna“. Postupuji tak, že uchopím kohoutí srpky, přitáhnu a přiložím je k tělíčku. V místě, kde končí tílko a chci začít přivazovat křídlo vlascem, si srpky rozčepýřím a stáhnu je proti směru růstu větviček ke kmenovému brku. Tím si vytvořím místo pro počáteční uchycení křídla k tělíčku. Stejným způsobem kroužkování/přichycení pak pokračuji až k hrudi, kde si vlasec přichytím nití a zbytek odstřihnu. V případě, že nějaké horní větvičky ze srpků přivážete k tělíčku, vezměte jehlu a opatrně je z kroužkování vytáhněte. U této mušky vynechávám odírání spodních větviček – směrem k tělíčku. Hřbítek má pak hustší profil a spodní větvičky přivázané k tělíčku v tomto malém množství nikterak nepřekážejí. U hustších srpků a větších mušek je zvykem spodní větvičky, před přivázáním k tělíčku, odrat.

jedna

Krok 10: Vytvoříme hruď nadubbováním tuleního dubbingu do smyčky. Zakončíme mušku ztracenými uzly a v místě zakončení zalakujeme.

Slova na závěr

Cheeky Devil Matuka je muška, kterou lze snadno a rychle navázat. Sám jsem ji vyvinul ve svých muškařských začátcích a je jednou z těch, které mi přinesly krásné chvíle u vody, a kvůli kterým jsem zůstal muškařině nadosmrti věrný. Je to malá drobná muška s velkou osobností. Snad ji v ní najdete i vy - slušní a rozumní muškaři, kterým se odvděčí za svoje zrození ve svěráčku.

jedna

Autor: Ála Richie - ®

Diskuse k článku (11 reakcí)

Přečteno: 13 047x
Průměrná známka: 1.16

NU svěráčku - „Carp Tuty“

Carp Tuty jsem pro tyto účely začal vázat ve větších velikostech, neboť kapry je nutné zaujmout ihned po dopadu mušky do jejich teritoria

NU svěráčku - „Rhyacophila Barbus Tungsten“

Pro květnový díl rubriky „U svěráčku“ jsem si pro vás vybral svůj oblíbený říční vzor mušky určený především pro parmy.

NU svěráčku - „Gentle Sparkler“

Tentokrát jsem si pro vás připravil vzor mušky s celoročním použitím, který je velice typický a oblíbený pro lov na jezerech v Anglii.

NU svěráčku - Winky Ghost

Nastal čas, kdy většina muškařů uzavřela svou letošní sezonu a dala rybám zasloužený čas klidu a odpočinku pro načerpání nových sil na zimu.

NU svěráčku - Little Booby Boy

Podzim je pro muškaření neobvykle krásné období. Příroda se barví do překrásných odstínů, voda nabývá čistoty křišťálu a ryby se připravují na dlouhou zimu vydatným krmením pro doplnění síly a energie.

NU svěráčku - Beadheart Cactus

Pro další epizodu našeho vazačského seriálu jsem zvolil svou naprosto nejoblíbenější mokrou mušku.

NU svěráčku - Goldhead Chenille Bloodhound

Dnes jsem si pro vás vybral oblíbený vzor lury/stremeru, mou jezerní variantu nesmrtelné klasiky jménem Wooly Bugger.

NU svěráčku - Grey Knight

Pro první díl nové rubriky jsem vybral svůj oblíbený vzor streameru.