MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

První letošní mníkolov

21.12.2010 - xmac

Je státní svátek 28. října a sedím doma naštvaný sám na sebe, že jsem se ještě letos nevypravil na mníky. Těším se na to celý rok, koukám po internetu na fotky mníků, už i na Mrku v Můj lov byli první mníci a pak se sám nejsem schopný dokopat, abych na ně vyrazil. Příležitostí jsem měl již spoustu a i počasí bylo perfektní, ale buď mi přítelkyně „přilehla peřinu“ a nebo se mi prostě nechtělo sedět samotnému ve tmě a zimě. Rozhodnu se, že jdu nalovit rybičky a v neděli vyjedu, i kdyby padaly trakaře. Je to poslední den kdy budu moci sedět do tmy. Bohužel lovcům „mníkařům“ rybářský řád moc nepřeje a výjimka je sice na jejich lov, ale od 1.11. do 31.1. je stejně hájen. Pár rybek se mi daří hned na první nához síťky. Jdu prakticky najisto a čeřínek mě po třetím vytažení ujišťuje, že letos se rybkám dobře dařilo a pěkně se vytřely. Naloveno tedy mám a už zbývá jen připravit náčiní a oprášit teplé oblečení.

jedna

Doma přehazuji cívky na navijácích a zkouším, jestli vlasec z loňských lovů vydrží i letošní mníkařinu. Na to, že byl několikrát v mrazech a pak celý rok ve skříni, je naprosto v pohodě. Ovšem zjišťuji, že mi chybí háčky a olov taky není zrovna dost, takže ještě musím vzít útokem rybářské potřeby. V pátek, hned po práci letím dokoupit, co je třeba. Vybírám větší, slabé, ale pevné háčky, šedesáti až osmdesáti gramová plochá olova a hlavně nesmím zapomenout chemická světýlka. Beru radši ty práškové, vloni se osvědčily a byly pěkně vidět. Bohužel v nich nejsou přibaleny plastové držáčky na špičku, takže budu muset prohrabat tašku - ach jo, to bude zas něco. Obtěžkán taštičkou plnou olova a kupodivu jen o dvě stovky lehčí, ale spokojený, vyrážím k domovu. Přemýšlím, že bych vyrazil už i v sobotu a v duchu si promítám loňské souboje a zážitky, ale na zem mě vrací přítelkyně, která rezolutně odmítá, že bych se vyhnul rodinné oslavě na kterou jsme asi měsíc pozvaní. Po několika chabých námitkách a lehké uraženosti, kdy se v duchu nemůžu srovnat s tím, že ta oslava musí být zrovna teď, rezignuji a holt budu muset vydržet do té prvoplánové neděle.

V sobotu si na oslavě ani nevzpomenu, že jsem mohl mrznout u vody a užívám si. Avšak v neděli nemohu ani dospat a hned ráno už přemýšlím, co a jak. Potichu vyskočím z postele a zarazím se. Sakra, byla změna času, vždyť je teprve sedm a ne osm, jak ukazuje budík. To bude dnes dlouhé čekání. Přeřizuji všechny hodiny a běžím si pro rybářské náčiní. V obýváku si rozkládám vše co potřebuji a dělám úklid v tašce, abych našel ty zatracený držáky na světýlka. Na navijáky nacvakávám cívky s dvaadvacítkou, vyměňuji feederové špičky za pevnější a osazuji jeden prut šedesátkou a druhý osmdesátkou „škebličkovým“ olovem. U háčků zamačkávám protihrot, protože po loňských zkušenostech jsem zjistil, že ryby nepadají a zažraným mníkům to vytáhnu ven jako nic a nemusím to stříhat. Je to i úleva pro mě, protože navazování se zmrzlýma rukama není to, co bych měl za zábavu. Přítelkyně vstává, jde se podívat co dělám a když se podívá ven z okna do mlhy a pak na mě s tím vším cajkem v obýváku, prohodí něco o maximálním bláznovi a ať jdu radši zpátky do postele. Neodpovídám a dál se věnuji přípravám. V duchu už se vidím, jak večer táhnu ze tmy prvního draka. Obesílám smskou dva kamarády, kteří ještě mníka nelapili a rádi by si splnili sen o mramorovém dráčkovi. Jeden nemůže kvůli domácím povinnostem a druhý o tom přemýšlí, ale po poledni píše, že musel pracovně odjet. Celý den jsem jak na trní a nemůžu se dočkat odpoledne. Ať dělám cokoliv, pořád mě pronásledují myšlenky na ryby. Jo, rybařina je opravdová droga.

jedna

Konečně je kolem čtvrté a začínám se oblékat. Několik vrstev oblečení, rukavice, kulich, šála a lyžařský komplet. Od loňska si pamatuji, jak je zima u vody vlezlá. Přítelkyně se mi snaží ryby ještě naposledy rozmluvit, ale když vidí, že tentokrát nepochodí, vaří mi do termosky čaj a dělá svačinu. Rozloučím se, skáču do auta a kontroluji teploměr. Zatím je krásných 10 stupňů a už frčím, co to jde k vodě.

Jsem tu. Od minulého roku se řeka změnila jen nepatrně. Po každoročních povodních jsou tůňky a úkryty jinde, ale věřím, že je najdu. Doufám, že mníci povyrostli a vyhnuli se všem nástrahám. Nedočkavě rozbaluji ještě za světla náčiní, zapichuji vidličky, když v tom si všímám, že na druhé straně jezu u vpusti přechodu pytlačí nějaký rybář. Zakřičím na něj a i když asi mnoho z mých nadávek neslyšel přes hukot splavu, pochopil a zabalil si svoje „fidlátka“. Zase jsem se přesvědčil, že kus masa je cennější než vlastní důstojnost. Konečně napichuji z domova připravený filet z okounka a nahazuji do tišiny.Voda je krásně čistá a jen sem tam propluje zbytek listí. Druhý prut obsadí mrtvá plotička a letí přímo do proudu, který si s osmdesátigramovým olovem pohrává jako nic. Nasazuji světýlka a vypínám špičky vysoko k obloze. Proud si pohrává s vlasci a špičky neúnavně cvičí svůj aerobik. Ještě za světla však najednou přichází dvě prudké rány a levý prut téměř vyskočí z vidličky. Je mi jasné, že si pro nástrahu přijel pěkný tlouštík a po cca pětiminutovém zdolávání se mi z řeky podaří vytáhnout statného čtyřicátníka, který je vzápětí vpuštěn zpět do proudů. Nastražuji znovu plotičku a už se začíná šeřit. Od jezu se zvedá pára a tak nasazuji bundu s kapucí, abych nebyl provlhlý a přidávám další oblečení, protože se ochlazuje k nule. Konečně se setmělo, přehazuji pruty a zjišťuji, že na jednom někde visím. Tolik typické převazování při lovu pod jezem se mi tedy ani dnes nevyhne. Je skoro sedm, v nedaleké obci svítí lampy a mírně osvětlují vodu. Špice svítí k obloze, mírně se pohupují a je krásně jasno. Najednou padá hvězda. Jsem překvapený, že v tomto ročním období vidím padat hvězdu a proto si ani nestihnu přát mníka na háčku. No co, snad přijde i tak.

jedna

Delší dobu se nic neděje, hodinky ukazují po půl osmé a tak vytahuji svačinu . Musím přiznat, že teplý čaj opravdu potěšil, když vtom vidím, jak se špice prutu náhle narovnala a začala se škubat a vrtět. Je u toho mník, tolik typický záběr nejde nepoznat a ihned si vzpomínám na ty samé záběry z loňských lovů. Zmocňuje se mě vzrušení. Čaj se rozletí po břehu a sekám. Ihned cítím prudké záškuby a točení na druhé straně vlasce. Přitahuji mramoráčka ke břehu, rozsvítím baterku a odhaduji mu cca čtyřicet centimetrů. Rychle lovím foťák připravený v kapse, když v tom se mník osvobozuje a prchá do hloubky. Jsem na sebe trošku naštvaný, že jsem ho nestihl vyfotit, ale stejně bych ho pustil. Foťák pokládám na židličku a nahazuji zpět. Když pokládám prut, strčím do ní a fotoaparát se učí plavat v mělčině. Potřetí, za tu dobu co ho mám je v něm voda. Je zajímavé, že to vždycky rozchodí na jedničku. Ani ne za patnáct minut nadávek a proklínání sebe samotného, doprovázeného otíráním a vysušováním přístroje, usedám k prutům a vidím další záběr. Špička se třese a když položím ruku na prut cítím, jak se mník na druhé straně nacpává rybkou. Jsem napjatý jek velký asi bude. Po záseku opět cítím typické tancování na druhé straně a tentokrát již nedávám svému protivníkovi šanci. Je o něco větší než ten předešlý, tipuji tak pětačtyřicet a konečně mám toho prvního letošního na břehu. Má to pěkně za kraj tlamky, vyháčkuji ho a pokládám do mělčiny. Pouštím namočený foťák, který vypadá, že se po záchranné akci jakž takž vzpamatoval a doufám, že aspoň něco z fotky vyjde. Tři rychlé fotky a dráček mi zamává mramorovým ocasem a mizí v hlubině za předešlým bráškou. Sám jsem zvědav co z toho bude. Naposled nahazuji a beru do ruky telefon, abych se pochlubil kolegovi. Nevolám, je dost hodin a tak radši volím smsku. Podle okamžité odpovědi vytuším, jak ho mrzí, že dnes nemohl jet. Do konce lovu už se nic neděje, kromě labutě, která mě vylekala, když vyplula ze tmy přímo přede mě. Balím a i když pěkně prochladlý, ale s dobrým pocitem, že jsem tu dnes byl a chytil odjíždím domů do tepla.

jedna

Doma přichází obligátní otázka jestli ryby braly. Hrdě ukazuji rozmazané fotky, suším foťák a zase poslouchám něco o bláznovi, co v zimě mrzne do tolika hodin u vody a navíc vykoupe foťák. Uvnitř mě ale hřeje dobrý pocit, že dráčci od loňska povyrostli a přišli se na mě podívat. Už se těším na další výpravy a doufám i v toho mého vysněného mníka přes šedesát centimetrů.

Autor: xmac - ®

Diskuse k článku (92 reakcí)

Přečteno: 11 707x
Průměrná známka: 1.26

Co je nového - všeobecné
Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Podpora mládeže.

V průběhu závodu Method Feeder Cup proběhne sbírka rybářských věcí, které následně věnujeme rybářským kroužkům v našem okolí. Jestliže nepotřebujete staré pruty, splávky, háčky a další věci, které vám...

Čest Tvé památce..

Ivoši, přeji Ti tam nahoře splnění snu, který si přetvořil do textu své písně: "Jedno přání na srdci mám, tak mě poslouchej. Může se zdát trochu pošetilý, přesto ho mám.
Chtěl bych být řekou,...

pozdrav

Posílám pozdrav tam nahoru Ivošovi S........nikdy nezapomenu :-(

Odešel Rybář

Dnes nás náhle opustil kamarád, rybář a skvělý muzikant Ivo Sláma
Všichni,kdo jste ho znali, věnujte mu tichou vzpomínku…

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybarenifox supa brolly 60" mk2 system camo + tričko zdarma

Za 11 990 Kč s DPH.
Na základě obrovské poptávky ze strany rybářů na nejprodávanější přístřešek Supa Brolly MK2 60ins System se Fox rozhodl k uvedení také v exkluzivním Fox Camo vzoru.


akce, rybareniPrologic Boty Cross Grip-Trek (SLEVA 60%)

Za 1 389 Kč s DPH.
Kvalitní trekingová obuv poskytující vynikající stabilitu nohy i na nerovném povrchu.


Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
Tropic Liberec - Nikdo vám nedá více...  Tropic Liberec - Nikdo vám nedá více... 

Moderní e-shop s více než 15 letou historií nabízí přes 80 000 produktů pro všechny rybolovné techniky. Profesionální poradenství a 100%...