Krmení a komponenty pro domácí směs

22.4.2010 - Miki

      Zdravím všechny přátele MRKu. Po dlouhé debatě a přesvědčování ze strany některých rybářů zde na MRKu jsem se rozhodl uveřejnit složení svého rybářského krmení, které (jak tvrdím já) může dobře konkurovat některým laciným komerčně vyráběným směsím, a to za méně než poloviční cenu. Pro rejpaly opakuji zvláště slovo „některým“!
      Až do nedávna jsem byl přesvědčen, že krmnou směs schopnou kvalitativně konkurovat komerčním krmením nelze doma vyrobit. Když jsem ale osobně navštívil majitele dvou výrobců rybářských krmení, debatoval s nimi a viděl vše v praxi, názor jsem trošku změnil.
      To, co zde uvedu, jsou jen mé postřehy a zkušenosti. Otevřeně říkám, že nemusím mít pravdu, ale také stejně otevřeně říkám, že vím, o čem zde píši, a ať si na to udělá každý názor, jaký chce. Uvedené krmení jsem testoval nezávisle se svými kamarády na různých vodách, a to po dobu asi dvou let (jinak si krmení míchám už od roku 1989 a trošku zkušeností mám). Samozřejmě, že jsem ho bral i na různé místní závody, kde se prověřilo asi úplně nejvíce, a musím říci, že nedopadlo špatně.
      Vím, že se dají do krmení přidat a dávkovat „určité věci“, které kvalitu směsi rapidně vylepší. Pokud o nich budete vědět a dokážete je sehnat (věřte, že nebudete a běžnou cestou je neseženete), zjistíte, že je to cenově nepřijatelné, a nemá tedy cenu se o tom bavit. Navíc jsou to „utajené“ přísady některých výrobců, o kterých jsem se zavázal nemluvit a vlastně jsem je už zapomněl. Jen tím chci naznačit, že některá krmení doma prostě opravdu v žádném případě nenamícháte - toť vše.
      Nejprve vyjmenuji „své“ komponenty a řeknu něco zevrubného o jejich vlastnostech. Dále uvedu i ceny. Jsou orientační a záleží, kde co kupujete. Pokud někde uvidíte cenové rozmezí například 10-15 korun, budu vždy uvádět vyšší částku. Jestli dokážete sehnat níže uvedené komponenty za ceny nižší, budiž vám to přáno.

      Kukuřičný šrot - je ze všech vyráběných šrotů asi nejlepší. Má menší lepivost, ale dobře se na dně rozpadá, absorbuje vodu a pod vodou stále bobtná a pracuje. Může se např. spařit horkou vodou, čímž se docílí větší lepivosti i vůně. Pro opravdové fajnšmejkry uvádím, že se z něj dá upéci i jakási buchta, která se pak nadrtí do krmení. Myslím si ale, že šrot stačí použít bez jakékoliv úpravy. Cena je cca 10-15 Kč za kg.
      Strouhanka - doporučuji strouhanku smísit i s jiným pečivem (sušenky, perníky, chleba, rohlíky, co vás napadne). Klasická chlebo-rohlíková strouhanka se dá ještě mírně upražit, čímž se zintenzivní její vůně a např. na stojáku je to opravdu dobrá věc a perfektně se pak vyplavuje z nakrmeného místa nebo z krmítka. Já ji ale pro své krmení nepražím. Cena kolem 10 Kč za 0,5 kg.
      CocoBelge - tahle přísada působí jednak jako voňavá záležitost, ale taky jako udržovací složka v krmení, která ryby „udrží na fleku“, i když vedle vás soused rovněž zakrmuje a snaží se vám je přetáhnout. Navíc tahle složka ryby nutí k žravosti a nezasytí je. Je to opravdu zajímavá složka do studenější vody nebo tam, kde se ryby slabě krmí. CocoBelge se dá dnes běžně sehnat v e-shopech i rybářských obchodech a cena je kolem 90 Kč za 1 kg.
      Kopra melasa – dobrý komponent zejména na cejna a kapra. Jedná se o směs mleté dřeně kokosového ořechu s melasou. Cena je cca 75 Kč za 1 kg. Záleží na výrobci a já můžu doporučit Sensas. Někdo tvrdí, že je v krmení nepostradatelná. Moje zkušenost je taková, že je Kopra melasa jakýmsi univerzálním komponentem, vhodným především na cejna velkého, případně jiné větší ryby. Občas jsem měl pocit, že dokáže vyselektovat drobnější rybu z krmného místa. Tohle ale s jistotou tvrdit nemůžu.
      Arašídová moučka - tady si nejsem jistý cenou, záleží vždy na výrobci. Každopádně se cena za 1 kg pohybuje okolo 100 Kč. Arašídová moučka je vynikající na téměř všechny druhy ryb. Pochopitelně ji má rád především cejn a kapr, ale odchytal jsem s ní úspěšně i na vyloženě ploticových vodách nebo tam, kde byl zastoupen karas, lín i podoustev.
      Konopné semínko, pražené a mleté, je další vynikající záležitostí. Když ho umelete a 20 min. povaříte, je to ještě lepší, protože se z něj vylouhuje maximum vůně a oleje. Pokud ale krmení dělám v sypkém stavu do zásoby, nemůžu ho samozřejmě vařit a stačí jej upražit a semlít. V krmení má funkci hlavně k nalákání a udržení ryb na místě. Navíc, jak se z něj pod vodou uvolňuje olej, vytváří to na hladině malé, ale viditelné bublinky, které tak nepřímo označují místo zakrmení. Konopné semínko lze výtečně nahradit mletou slunečnicí a moje zkušenost je taková, že slunečnice je někde ještě lepší! Cena za 1 kg konopného semínka je cca 60 Kč (slunečnice je až 4x levnější).
      Cukr je další nepostradatelnou věcí v krmení, protože by mělo nejen dobře vonět, ale taky chutnat. Cukr mají rádi jak kapři, tak cejni. Cena za 1 kg cukru je cca 20 Kč (ve slevě i 10 Kč). Umělá sladidla lze rovněž použít, ale já to nedělám.
      Antuka - tu dávám jen pro barvu a kal. Nedokážu ze svých dosavadních zkušeností říci, že by vyloženě červené, žluté či jinak barevné krmení mělo lepší funkci než třeba krmení v klasické „natur“ barvě. Samozřejmě je pravda, že by mělo být trošku tmavé a nerušit na dně svou světlou barvou. Na plotice se dokonce doporučuje krmení úplně tmavé, téměř černé. Antuku používám, protože jednak krmení zatíží, jednak ho obarví, a hlavně ve vodě dělá zákalový mrak. Antuku přidávám samozřejmě, jako by šlo o rovnocenný komponent, a to i na stojatou vodu. Pokud jdu chytat s feederem, již krmení dále nezatěžuji, když to okolnosti (rychlost proudu) nutně nevyžadují.
      Kousky barevné strouhanky - červené/žluté. Barevnou strouhanku lze dnes rovněž sehnat v jakémkoliv rybářském obchodu nebo e-shopu. Používám ji hlavně kvůli zatraktivnění celé směsi a taky proto, že barevné červeno-žluté kousky se pod vodou vyplavují, a lákají tak ryby. Ceny jsou různé, kilo stojí cca 80-90 Kč.
      Rybí moučka - s tou opatrně. Zde opravdu méně znamená větší efekt, než když to přeženete! Rybí moučku přidávám kromě jiného proto, abych krmení tzv. aktivizoval a dodal mu jakýsi přívlastek živočišnosti, když zrovna nemám v krmení živou složku, červy atp. Rybí moučka chutná a dráždí k žravosti většinu ryb, především cejnka malého. Taky se mně osvědčilo přidávat rybí moučku do chladnější vody a vzhledem k tomu, že svoje krmení používám téměř celoročně, chtěl jsem ho složit z komponentů, které by mu dávaly přívlastek „univerzální“, dá li se to tak vůbec říci. Ceny jsou opět různé a záleží na kvalitě. Já ji kupuji tuším za 100 Kč za 1 kg.
      Sůl - kdesi jsem četl, že například kapři jsou k soli absolutně neteční, a třeba podoustve ji mají vyloženě rády. Také jsem slyšel, že slané krmení je dobré na studenou vodu. Tohle opravdu nedokážu potvrdit. I když jsem častokrát připravoval krmení vyloženě slané (v zimě i v létě), je pravda, že podoustvím to chutnalo, ale nedokázal bych si na to vsadit. Jinými slovy, já sůl do krmení přidávám především pro jakousi stabilizaci a vyrovnání všech chutí, a rozhodně ne proto, abych chytal na vyloženě slané krmení. To platí především u níže uvedených směsí.
      Esence a aroma - hledal jsem ideální vůni krmení, ale cesta to byla nelehká. Vůně se dá použít v podstatě jakákoliv a záleží vždy na tom, jak se „trefíte“ do rybího čichu. Nicméně můžu přeci jen něco doporučit - vůni jahody. Jahodové aroma nebo potravinářská tresť fungují dobře a rozhodně se tím nic nezkazí, stejně jako třeba vanilkou nebo karamelem. Další v pořadí je mletá skořice, která rovněž velice dobře funguje, a uvedu zde i koriandr. Pochopitelně nemusíte krmení aromatizovat vůbec a můžete se spolehnout jen na vůni komponentů. Každopádně tím markantně snížíte cenu. 1 lahvička potravinářské tresti stojí kolem 20 Kč a vystačí na provonění cca 2 kg krmení.
      Hlína - je poslední, ale zároveň dle mého ne méně důležitý doplněk krmné směsi. Hlínu používám pokud možno z krtinců, a ještě ji přetlačím přes hrubé síto, abych odstranil případné kamínky či drobné klacíky. Dobrá je mírně jílovitá, načervenalá. Já mám trošku patriotsky v oblibě „naši“ labskou hlínu, která je dle mého naprosto perfektní. Chytal jsem ale všude možně a také jsem používal kdejakou hlínu. Jde hlavně o to, zatížit krmení v říčním proudu a aby hlína ideálně lepila. Jinak je nutné zmínit, že pokud je v krmení hlína v poměru 1:1 s krmením, ryby jsou přinuceny více hledat, a tím spíše objeví háček s nástrahou. Tohle jsem zkoušel při lovu s bičem na Labi, kdy jsem někdy dával i 70 % hlíny do krmení, a fungovalo to opravdu bezvadně. Osobně ale doporučuji držet se rozumných, níže uvedených poměrů. Obvyklá volba je cca 20-25 % hlíny v krmení na řece. Záleží na proudu, hloubce atp.

Plynulý rozpad je zásadou správné funkčnosti krmení

krmení se samovolně rozpadá, kalí a uvolňuje se z něj množství malých kousků...

...a ne jen kousků, ale i bublinek vzduchu.

      Dále lze samotné krmení doplnit o tyto další komponenty:
      Partikl - zpravidla kukuřice v plechovce. Dají se použít i kroupy atp., ale já používám výhradně kukuřici v plechu nebo mraženou.
      Živá složka - červi, patentky a stříhané hnojáky. Vím, že tady na MRKu byl někdo kdysi nazýván „vrahem“, protože stříhá chudáky žížaly, ale já to dělám a dělat budu dál. Když hnojáky nastříháte, uvolní do směsi své aroma, a navíc se zmenší jejich velikost, a některé ryby to akceptují lépe, než když do krmení přidáte celé hnojáky. O červech nic psát asi nemusím a stejně tak o jejich kuklách. Všichni vědí, že červi i kukly jsou vynikající. Snad jen patentky - larvy pakomárů - stojí za zmínku. Pokud k nim někdo má přístup a dokáže je obstarat, má velikou výhodu. Patentky jsou asi jedna z nejlepších nástrah, co znám. Nastražování vyžaduje určitý cit a zkušenost, protože patentky jsou velmi jemné, ale jak se říká: „ Když už nenachytáš na patentky, nenachytáš na nic.“ Není to sice tak docela pravda, ale je fakt, že když je někde prochytaná voda nebo velký rybářský tlak, jsou patentky velkou zbraní.
      Co se týká srovnání krmení versus živá návnada, zmíním se zde ještě o jedné větě, kterou jsem několikrát slyšel: „Krmení je jen nosič pro živou složku - patentky, červy, hnojáky.“ Je v tom hodně pravdy a já sám jsem v jednom ligovém závodě skončil na druhém místě, když jsem krmil jen hlínou s červy! Ale když uvážíte, že každé krmení, ať už domácí nebo komerční, má nepřeberné množství variací, výrobců, druhů a typů, tak to není zase až tak docela pravda. Kdyby byla, chytali by všichni se třemi kily strouhanky, kilem hlíny a 5 litry červů. Já osobně si myslím, že každé rybě chutná něco jiného a krmení slouží k tomu, abychom si ryby „stáhli na flek“. Když se alespoň trošku strefíme do jejich chuti, dokážeme je na místě udržet a dobře si zachytat. Ne každý má ostatně možnost sehnat litr červů na jedno obyčejné chytání. Účelem tohoto článku je především nabídnout levné, ale kvalitní krmení, které by asi neobstálo v první lize, ale lze si na něj kvalitně zachytat při „gulášovkách“ nebo jen tak v klidu soukromě, což ostatně může posoudit každý, kdo to zkusí.

      Teď k samotné skladbě krmné směsi.

      Krmení č. 1:

      Možno doplnit samozřejmě partiklem či živou složkou (hnojáci, červi atp.).
      Celkem je toho cca 7,5 kg = 255 Kč, z toho vychází 1 kg za cca 34 Kč.

      Toto krmení jsem sestavil jako takovou první základní verzi. Je jasné, že komponenty výše uvedené a popsané se dají kombinovat. Protože variací a kombinací je mnoho, uvádím takovou skladbu, kterou jsem opravdu testoval nejvíce.

      Krmení č. 2 - lepší verze:

      Celkem cca 6,5 kg = 296 Kč a z toho vychází cca 45 Kč/kg.

      Abych článek uzavřel, musím se zmínit i o správné přípravě, a to konkrétně o vlhčení krmení. Z vlastní zkušenosti nedokážu přesně a s jistotou určit, jestli je podstatný rozdíl v tom, když si krmení navlhčíte doma vodou z vodovodu, nebo vodou z lokality, kde chcete chytat. Jasně, je vždycky lepší používat vodu ze zdroje, ve kterém chytáte - to je bez pochyby, ale na druhou stranu je také dobré mít krmení navlhčené již tak 2 hodiny před lovem. Déle namočené krmení má lepší vlastnosti než krmení, které namočíte u vody, a během deseti dvaceti minut s ním krmíte.
      Opět uvedu vlastní zkušenost. Když si jdu klasicky zachytat na Labe např. na odhoz, navlhčím si krmení doma, odstátou vodou z vodovodního kohoutku. Když pak přijedu k vodě, dovlhčuji již samozřejmě vodou z Labe. Nechť si o tom každý myslí, co chce, ale já preferuji delší dobu vlhčení před striktním dodržením pravidla, že bych měl k máčení použít vodu z místa lovu. Opakuji, že za nejlepší dobu považuji min. dvě hodiny. Podle mě spíš záleží na délce navlhčení než na tom, jakou vodou budete vlhčit - alespoň pro běžný lov. Pokud máte čas, je nepopiratelně lepší vlhčit vodou z dané lokality, ale pokud jedete na rybářskou výpravu, která trvá 3-4 hodiny, nebudete přeci čekat 2 hodiny, než vám nabobtná krmení a budete moci zakrmit.
      A na závěr pár důležitých postřehů. Připravovat některá z výše uvedených krmiv pro lov na klasickou položenou je dle mého zbytečnost a týká se to především lovu na plavanou či na feeder, kde místo předem prokrmíte. Tomu, čím krmíte, musíte vždycky věřit, ať už je to „vaše“ domácí míchanina nebo se jedná o „komerčku“. Rovněž je důležité dobře zakrmit a umět trošku zachytat. Krmte tam, kde jsou ryby, a kritizujte až poté, co to vyzkoušíte několikrát, ne hned po jednom zachytání.
      Tolik tedy o „mých“ zkušenostech s domácky připraveným krmením.

      S pozdravem
      Miki