Ebro & halibut pelety

- Tomáš Hanáček

      Už sám nadpis prozrazuje, o čem budu psát. Není to tak dávno, kdy se na kaskádě přehrad na řece EBRO podařilo ulovit rybářům, lovícím na halibutí pelety, velké sumce. Sami byli překvapeni, že sumec, který se loví na živou rybu, jim sebral návnadu, která byla nachystána pro kapry. Již o několik let dříve jezdili na tyto vody rybáři, kteří zde zaznamenali velké úspěchy v lovu kapra na halibutí pelety. Tuto nástrahu zde začalo používat stále více rybářů. Jak je známo, veškeré pelety v teplé vodě uvolňují dobře přísady, ze kterých byly vyrobeny, a tím dostatečně lákají ryby. Netrvalo dlouho a sumci v těchto vodách začali pelety vyhledávat jako zdroj lehce získané obživy.
      Halibutí pelety, jak již název napovídá, obsahují velké množství masa a oleje z mořské ryby - halibuta. Při zpracování této ryby vzniká odpad, který se používá na výrobu těchto pelet. Při vysoké teplotě se v parní lázni namleté zbytky halibutů lisují do různých velikostí, od malých granulí až po pelety o rozměru dvacet pět milimetrů.
      Když jsem před čtyřmi lety navštívil Ebro poprvé za účelem lovu sumce velkého, začalo se o lovu na tuto nástrahu dost mluvit. Někteří rybáři praktikovali tento lov sumců už několik let před tím, ale vše se drželo pod pokličkou. Časem se tento způsob lovu dostal na povrch a stal se v této oblasti hitem. Dnes, kdy legislativa zakazuje na Ebru použití kapra jako nástrahy, nezbývá rybářům jedoucím do těchto končin i tisíce kilometrů za trofejními sumci nic jiného, než lovit na halibutí pelety.
      Způsob tohoto lovu není náročný. Nejdříve musíme sehnat ty správné pelety. Už to není jako před lety, kdy se v rybářských potřebách na kraji rybářského městečka Mequinenza dal koupit jen jeden druh pelet. Dnešní doba nabízí nespočet druhů a od různých výrobců. Proto je dnes těžké vybrat správné pelety, které budou dostatečně mastné, a tím nám zaručí, že se rychle nerozpustí a budou pomalu uvolňovat svou esenci, a tím dlouho lákat ryby. Nedoporučuji lovit na pelety, které mají v sobě různá barviva a příchutě, sumci jsou naučení na jeden druh pelet a může se stát, že jiné příchutě budou ignorovat.
      Pro dosažení úspěchu v lovu na pelety je nutné dostatečné krmení, a proto doporučuji pro dva až tři rybáře jeden pytel o váze 25 kg na den. Vím, že tento lov je dost finančně nákladný, jelikož pytel o zmiňované hmotnosti stojí sedmdesát euro. Odměnou za to ale může být ulovení i více než deseti sumců za den. Montáže, které se používají pro tento lov, se svojí sestavou nijak neliší od montáží používaných při lovu na boilies. Jen si musíme uvědomit, že budeme lovit velké a silné ryby, a proto nesmíme podcenit žádnou maličkost a montáže raději předimenzovat.
      Použijeme raději sumcové jednoháčky menších velikostí. V místních rybářských potřebách se dají zakoupit jednoháčky určené pro lov tuňáků o velikosti 6/0. Tyto háčky se zdají být malé, ale při tomto způsobu lovu se mi velice osvědčily. Při použití větších háčků se může stát, že háček dobře nesedne sumci do tlamy, takže se vysmekne nebo taky zlomí, jako se to stalo mně, ale to byla jen daň za nezkušenost.
ebro
      Návazcovou šňůru musíme zvolit s co největší nosností, ale zároveň musíme myslet na její průměr. Pelety mají v sobě malou díru, a když bychom měli silnou návazcovou šňůru, nemuselo by se nám podařit provléct koncový suk přes peletu a mohlo by dojít k prasknutí pelety. Já používám návazcovou šňůru o nosnosti 80 kg. Délku návazce volím podle místa lovu - když lovím na místě, kde voda téměř stojí, používám délku návazce 40 až 50 centimetrů. Při lovu v tekoucí vodě, jako je například řeka Segre, přitékající do prostřední přehrady, nebo na začátku horní přehrady, u města Escatron, kde je silný proud, používám návazec dlouhý minimálně osmdesát centimetrů. Obratlík volím vždy minimálně na stokilovou zátěž. Olovo, které je navázané průběžně, by mělo být minimální hmotnosti 200 gramů, aby šla montáž dostatečně došponovat a abychom zaznamenali i ty nejjemnější záběry. Někdy se může stát, že nám i tak těžké olovo bude unášet proud ze zakrmeného místa, a proto s sebou vozím i těžší olova. Při poslední návštěvě Ebra jsme museli zvýšit zátěž až na 660 gramů, protože se nám proud opíral do kmenových šňůr, a nástrahy tím posunoval ze zakrmeného místa.
ebro
      Na kmenovou šňůru, nad olovo, umisťuji zarážku ve vzdálenosti asi osmdesát centimetrů od olova. Ta má sloužit k zastavení průběžného olova při záběru, tím se sumec sám přisekne v tom případě, že bude směřovat s nástrahou přímo k nám.
      Lovné místo bychom si měli pečlivě vybrat, na něm záleží nejvíce. Hledáme staré koryto, kde se hloubka pohybuje od čtyř do deseti metrů. Jsou to místa, kde sumci odpočívají a přijímají potravu v podobě pelet, které jsou pro ně snadnou kořistí. Tomu, kdo místní vody nezná, doporučím, aby se spojil s někým zkušeným a dle stavu vody vybral pečlivě své místo. Hladina Ebra se dost často rychle mění v závislosti na suchu a srážkách. To znamená, že místo, kde skupina rybářů lovila před pár dny spousty sumců, už nemusí být po několika dnech tak atraktivní. Je proto lepší si vybírat místo lovu dle aktuálního stavu vody, ale není na škodu zabrat místo po skupině rybářů, lovících nějaký ten den před vámi. Toto místo bude dostatečně zakrmené před vámi lovící skupinou rybářů a potom stačí jen ho udržovat.
ebro
      V případě, že si najdu nové místo přímo ve starém korytě řeky, označím si ho, nejlépe GPS navigací. Lze použít i bójku, ale na přehradách jsou zakázané. Mohlo by se stát, že přijede hlídka a bójku vám z hladiny odstraní, a vy ztrácíte přehled o zakrmeném místě. Označené lovné místo je třeba dostatečně zakrmit. Na počáteční zakrmení použiji deset kilo pelet, snažím se je rozházet v co nejmenším okruhu, ale tak, aby se do lovného místa dalo umístit co nejvíce montáží s návnadou. Ta by měla být v podobě čtyř až pěti kusů pelet pod háčkem, může být i více. Zavážení není složité. Nachystanou montáž s návnadou přivezu nad určené místo a začnu spouštět návnadu kolmo dolů do zakrmeného místa. Tím, že mám těžší olovo, jde montáž s nástrahou pěkně dolů.
      Když montáž dosáhne dna, přihodím ještě na to samé místo hrst nebo dvě pelet pro lepší zakrmení. Takto to praktikuji pokaždé a nemusím znovu po nějakém čase opět krmit celé místo a mám zaručeno, že nástrahy i krmné pelety jsou čerstvé. Pruty umístím do stojanů, které se používají při lovu sumců na takzvanou trhačku. Můžu je mít kolmo, ale raději je dávám trochu šikmo, směrem k zakrmenému místu. Poté stačí už jen připevnit rolničku, lehce došponovat a čekat na záběr. Někdy se záběr projeví jen slabounkým pocukáváním, a někdy je tak razantní, že se nestačím divit tomu, jak se ohnul prut.
      Vždy, když jsme si zakrmili nové místo, záběry začaly přicházet pomalu. První den byl velký úspěch, když jsme se dočkali jednoho nebo dvou záběrů, ale s přibývajícím časem a stálým přikrmováním se počet záběrů zvýšil. Vždy brzo ráno jsme rychle zavezli všechny pruty a do hodiny od zavezení začaly první záběry. Někdy se podařilo, že jsme zdolávali několik sumců najednou. S přibývajícím časem začaly záběry ustávat. Bylo to tím, že zavezené návnady se značně rozpustily a neuvolňovaly přísady, ze kterých byly vyrobeny. Proto jsme vždy před obědem a před setměním vyměnili nástrahy a znovu je zavezli. Vždy se opakoval stejný scénář: po hodině od zavezení začaly záběry a poté postupně ustávaly.
      Po setmění jsme už na pelety nelovili. Po zkušenostech vím, že sumec začíná po setmění aktivně lovit ryby a nejeví zájem o námi nabízené pelety nastražené na dně. Jen velmi zřídka se stalo, že přišel záběr na pelety po setmění.
olihen na sumce       Při poslední návštěvě Ebra jsem vyzkoušel trochu jinou nástrahu, kterou sumci atakovali i po setmění - mořské olihně. Zakoupil jsem je v místním supermarketu, s tím, že je vyzkouším jako nástrahu, o které jsem se dozvěděl jen náhodou od jednoho kamaráda, který loví sumce na řece Po v Itálii. Vyprávěl mi o domorodcích, kteří tam na ně loví velké sumce. Navázal jsem dva střední sumcové jednoháčky ve vzdálenosti pět centimetrů od sebe a s návazcem dlouhým osmdesát centimetrů. Na háčky jsem napíchl jednu oliheň a zavezl ji do místa, které jsme měli zakrmeno peletami. Záběr na sebe nenechal dlouho čekat. Takto jsem lovil dva dny, než jsem vypotřeboval všechny olihně. Byl jsem překvapen početností záběrů, a ještě víc mě potěšilo, že ryby, které atakovaly tuto nástrahu, byly větší váhové kategorie. Do budoucna už vím, jaké nástraze se budu více věnovat.
      Přeji všem, aby si tento způsob lovu jednou vyzkoušeli. Není to klasická sumcařina, ale úlovky a jejich počet určitě potěší každého. Při lovu na pelety jsou sumci ušetřeni mnohým zraněním od montáží trojháčků, které jim občas poškodí tlamu. Naopak při lovu na pelety se používá jednoháček, který ve většině případů skončí v koutku sumcovy tlamy, a tím je šetrnější. Doufám, že jsem vám tímto článkem osvětlil lov sumců na tuto netradiční nástrahu. Přeji mnoho úspěchů.

Autor: Tomáš Hanáček - ®

Diskuse k článku (33 reakcí)

Přečteno: 23 468x
Průměrná známka: 1.31