Úlovky na Moravě dnes a před 40 roky

- kakr

      Následující tabulky a grafy jsou amatérským pokusem z veřejně dostupných zdrojů pohlédnout na posun sportovního rybářství za posledních 40 let. Údaje jsou z P + MP vod. Všechny údaje vychází z evidencí úlovků v ČRS a MRS. Kolegům v Čechách se omlouvám, do zpracování jsou zahrnuty jen údaje z Jihomoravského kraje a MRS. Nicméně se domnívám, že se dají aplikovat na celou ČR. Stačí násobit třemi.

      Základní vstupní údaje:
      Počet členů všech věkových kategorií:
      rok 1970 … 24 600
      rok 2007… 70 000 …… 280%

      Výměra revírů P+MP ha
      rok 1970 … 4 438
      rok 2007 … 7 382 …… 166%
      Roční úlovek na člena v kg
      rok 1970 … 12,5kg
      rok 2007 … 13,7kg …… 110%

      Již v letech 1963 - 74 došlo k nárůstu členů o 172%. Z 17 992 v roce 1963 na 30 988 v roce 1974.
      Při svém vzniku v r. 1990 měl MRS 55 794 členů, vrchol 79 224 byl v r. 2003 a od té doby stále klesá na současných cca 70 000 členů.
      Výměra revírů stoupla hlavně díky Mušovským nádržím a Dalešické přehradě.
      Roční úlovek v přepočtu na člena je mírně zvýšený. Ale pozor, zde se má statistika dostává na tenký led. Pokusím se objasnit, v čem jsou statistické údaje zavádějící. V letech šedesátých obecně platilo heslo „co na háčku, to do sáčku“. Neexistovalo žádné „chyťapusťáctví“ a vrácený čistý sumář úlovků byl raritou. Průměrný úlovek tak zhruba kopíroval podíl všech členů na úlovcích. Dnes je tomu diametrálně jinak. Více jak 50% sumářů se vrací jen s vykázanými docházkami, bez úlovků.
      Zde si dovolím malou vsuvku: mnozí z vás považují zapisování docházek, kdy nebylo dosaženo úlovku, za zbytečné. Opak je pravdou, docházky se významnou měrou podílejí na podílu peněz na koeficient zarybňování. Tedy určitě v MRS.
      Zpět k úlovkům - pokud více jak polovina členů nic nevykáže, tak druhá polovina uloví dvojnásobek průměru. V praxi je to ještě jinak, na úlovcích se rozhodující měrou podílí cca 8% rybářů, ti ostatní mají jednoho, dva kapříky či nějakou štičku nebo candáta. Dochází zde k paradoxu hladového a nasyceného. Půjdu s kolegou, koupíme si kuře, sním ho sám a statistika vykáže, že každý z nás zkonzumoval ½ kuřete (M. D. bude mít z příměru radost).
      Vím, o čem píši, sumarizaci dlouhodobě zpracovávám.

      Z tabulek 1 a 2 vycházejí následující grafy, léta šedesátá jsou brána jako výchozí (100%). V tabulkách jsou uvedeny úlovky, které jsou v následujících grafech rozvedeny na jednotlivé druhy ryb.



      Pár vět k jednotlivým druhům. Jedná se o mé vlastní názory na problematiku.

      KAPR – jen se potvrzuje, že kult kapra narůstá, pro mnohé rybáře ryba = kapr. Tomu odpovídá trojnásobné zvýšení počtu kusů a téměř pětinásobný nárůst váhy. Jaký dopad bude mít hojně zaváděný K70 si netroufám odhadnout. Pokud se někdo domnívá, že v našich vodách budou samí „trofejní“ kapři, tak se hluboce mýlí. Čas ukáže.

      CEJN – kusy srovnatelné, váha zvýšená.



      REOFILNÍ – jelec tloušť, parma, ostroretka. U těchto druhů je pokles úlovků nejmarkantnější. Dnes mnozí rybáři reofilní ryby rádi loví a vrací zpět do vody. Tak se ve výkazech úlovků neobjeví. Přesto je mnohde parma velmi vzácná - a to se poměrně intenzivně vysazuje podobně jako ostroretka a tloušť ve formě ročka. V šedesátých letech byly tyto druhy závislé jen na přírodním výtěru a lovil se jich pětinásobek. Nechci být pesimistou, ale léta padesátá a šedesátá se už asi nevrátí.


Rok staré ostroretky.

Roček parmy.

      ŠTIKA – ulovených štik ubývá, nádrže, které po napuštění štikou oplývaly, stárnou.

      CANDÁT – zde je jednoznačně vidět zvýšení úlovků jak ve vztahu k letům šedesátým, tak i devadesátým. Asi se už nikdy nebude opakovat situace z Brněnské přehrady z roku 1954. Tehdy bylo v úlovcích vykázáno více candátů (2287 ks) jak kaprů (2218 ks). Skoro se dá říci, že candát štiku vytěsňuje.

      SUMEC – velký nárůst v kusech a zvýšení průměrné váhy ze 6 na 10 kg. Tradiční revíry jsou Dyje 5, 7, 15. Na Mušově a Nových Mlýnech je průměrná váha ulovených sumců přes 13 kg. Mušovští kapříci jim chutnají…

      ÚHOŘ – zde jsme asi na polovině lovených kusů. Ovlivnilo to několik faktorů, téměř šílená cena monté (10x), výskyt hlístice a následný úhyn velkého množství (Vranov) a v neposlední řadě zařazení úhoře EU mezi nepůvodní druhy v povodí Moravy. Lepší to asi nebude.




      LOSOSOVITÉ – PO, PD, lipan, siven. V absolutních číslech se dostáváme výše, ale je to způsobeno jedenáctinásobným zvýšením úlovků PD, kterým je hojně nahrazován nedostatek PO. Vše ukazují příslušné grafy a tabulky. Vrátím se k lipanovi, proti letům šedesátým je vidět značný nárůst, ale ve srovnání s rokem 1990 jsme někde na 20% úlovků. Je fakt, že velká většina muškařů a jiná sekta rybářů lipana prakticky neloví a vrací je zpět do vody. Přesto lipana ubývá. Srovnání s lety šedesátými pokulhává, tehdy se lipan nevysazoval ve formě ročka intenzivně jako dnes, jednalo se hlavně o přirozený výtěr.
      Sivena uvádím jen v tabulce, nárůst je astronomický, 54 000% hovoří za vše.
      Podobně jako PD slouží siven k náhradě PO. Pokles úlovků u PO nevypadá vlivem zprůměrňování tak dramaticky, jako je tomu ve skutečnosti.

      Více o PO se dozvíte v článku „Pstruh obecný před čtyřiceti lety a dnes“ publikovaném na MRKu dříve.


Roček lipana.

Potočáci před vysazením.

      Pár vět závěrem.
      Tabulky a grafy potvrzují, že problematika kolem ryb mnohokrát na MRKu probíraná se opírá o reálné podklady. Je to kult kapra a duháka, úbytek ryb reofilních, štiky, lososovitých, daří se sumcům a částečně candátům. Tak lze v krátkosti shrnout stávající stav na revírech MRS.
      Kapra a duháka lze bezproblémově odchovat, proto jich je dostatek. Navíc alespoň u kapra se jedná o rybu oblíbenou jak pro lov, tak i pro maso. Nejsme v Austrálii, kde je kapr považován za škodnou a nikdo by jeho maso do úst nevzal.

      Každá generace prožívá svůj život v prostředí, které může ovlivnit jen částečně. Jaké bude sportovní rybářství za dalších padesát let si netroufám odhadnout. Doufám, že nezanikne, a našim následníkům přeji čistou vodu a pěkné úlovky.

      Seznam použité literatury:
      Miloslav Jurák – Úvod do právní problematiky rybářství
      Jiří Libosvárský, Stanislav Lusk, Jaroslav Krčál – Hospodaříme na pstruhových vodách
      Václav Podubský, Eduard Štědronský – Pstruhařství a umělý chov ryb
      Antonín Kotulan – Sumarizace a statistiky MRS

Autor: kakr - ®

Diskuse k článku (69 reakcí)

Přečteno: 18 732x
Průměrná známka: 1.12

NPstruh obecný na našich revírech před čtyřiceti roky a dnes

Nahlédnutí do statistik úlovků potočáků.