Výroba vábničky na sumce

18.4.2008 - Jakub Navrátil

      O vábničkách na sumce nebo dokonce o samotném vábení bylo napsáno dost a dost.
      Proto jsem se rozhodl mírně poodhalit jejich samotnou výrobu a přidat pár zdánlivě malých, avšak v konečném výsledku rozhodujících postřehů.
      Pokud jste dostatečně zruční a chcete si samotnou výrobu vyzkoušet, tak právě pro vás mám užitečné rady.

Výběr dřeva

      U výroby obecně platí, že čím tvrdší a hustější dřevo, tím lze dosáhnout větších detailů při zachování požadované tuhosti výrobku. Tudíž nezapomínejte na přirozené dorůstání dřevin a mějte na paměti, že v krajových částech stromu (budoucích desek) je hustota letokruhů největší (nejtvrdší dřevo). Nemáte-li však možnost volit krajové kusy dřeva, počítejte s tím, že při stejné tloušťce bude tělo vábničky mnohem ohebnější než při použití dřeva hustého.

Úhel hlavy a zúžení těla

      Když jste si dřevo vybrali a nařezali z něj požadované hranoly, přichází na řadu jedna z nejdůležitějších částí - zvolit správný úhel hlavy vábničky k jejímu tělu. Musím se omluvit, ale tyto informace bohužel nepodám, protože každý výrobce se v těchto číslech o něco liší. Je dobré dělat vábničku podle zaběhaných originálů a úhly si zjistit. Po uřezaní požadovaného úhlu plochu dokonale vyrovnejte a již vyleštěte. Samotný tvar a broušení hlavy je dobré si ponechat na později.
      Poté si k budoucí hlavě vábničky nakreslete pod pravým úhlem (je velice důležité jej dodržet) tělo a zužte jej spolu s hlavou na 5 - 6 mm.

      Na tělo si nakreslete hrubý profil a až poté jej dále zužujte do požadované tloušťky. Nezapomeňte na dostatečnou pevnost, aby vám při samotném vábení příliš měkké tělo neuhýbalo ve vodě.
      Dále přichází na řadu dodělání tvaru a tloušťky hlavy. Já osobně doporučuji použít malou ruční frézku se smirkovými kotoučky. Pozor však na to, že na horní straně není hlava rovná, ale nepatrně se zvedá směrem k tělu vábničky.

      Máte-li (podle mě) tu nejtěžší část za sebou, dodělejte do detailů tvar těla a poté jeho ostří. Pomůckou může být při švihnutí vábničkou ostrý svištivý zvuk - tak poznáte, že jste odvedli dokonalou práci.
      Výrobu už jen stačí dokončit povedenou rukojetí přesně vám do ruky, vyleštit a máte hotovo.
      K nátěru je nejvhodnější použít 2 - 3 vrstvy lodního laku. Ten používám především díky jeho stálosti v opravdu extrémních podmínkách a při vysoké zátěži jakou bezesporu vábení je.
      Není však lehké vyrobit precizní a dokonale fungující vábničku, a proto přeji pevné nervy všem, kteří se o to pokusí a zároveň smekám přede všemi, kterým se to již podařilo. Odměnou vám ovšem mohou být nádherné kousky - a to o mnohem menší hmotnosti a stejné funkčnosti jako profesionální vábničky.
      A věřte mi, že i po desítkách zhotovených vábniček je na finální výtvor vždy nádherný pohled.



      Ještě jednou mnoho úspěchů přeje Jakub Navrátil.