Je to už nějaký ten pátek, co bydlím ve Velké Británii. Jakožto věrný člen Petrova cechu jsem i zde nevydržel dlouho bez rybařiny. Začal jsem rybařit nejprve na soukromých revírech na jednodenní povolenky. Poté i na free úseku řeky Great Stour, protékající městem Canterbury. Časem (z úsporných důvodů) jsem si sjednal členství v klubu „Mid Kent Fisheries.” Rybaření zejména na jaře (ale i po celý rok) je zde opravdu parádní záležitost. O tom se však v tomto článku nehodlám rozepisovat. Rád bych věnoval pár řádků nám, českým rybářům. Abychom se zamysleli nad tím, jak se u vody chováme. Jak v naší rodné zemi, tak i v zahraničí.
Přehradní nádrž Rozkoš. Proč je to s úlovky na této malebné východočeské přehradě rok od roku horší?
Již při prvním rybaření v Anglii si mě během pravidelné kontroly všiml porybný (asi díky mému přízvuku) a podivně se vyptával. Když jsem mu prozradil, odkud pocházím, hned mě upozornil na to, že zde ulovené ryby musejí bezpodmínečně putovat zpět do vody. Přestože jsem mu vysvětlil, že ryby pouštím, chvíli mu trvalo, než mi to uvěřil.
Na jednom ze svých oblíbených rybníků „Blue lagoon” v obci Chilham se jednou stalo něco, co mi dlouho nedalo spát. V létě mě přijela navštívit rodina ve složení táta, máma, přítelkyně a babička. Vzal jsem je tedy s sebou na ryby, abych jim to tu trochu ukázal. No a co se nestane - poblíž sedící kolega po našem příchodu vytahuje z kapsy mobilní telefon a kamsi telefonuje. Hned po chvíli přijíždí bílý jeep s porybným, který mne následně kontroluje. Naštěstí se spolu již známe a on s přáním dobrého lovu odjíždí zpět do kanceláře. Tato událost mě zarazila. Až teprve nedávno jsem si přečetl dodatečné informace klubu. Tam jsem našel odpověď na to, proč onen rybář tehdy jednal takto obezřetně.
Zde je upozornění jak v originále, tak i jeho překlad:
Cedule upozorňující na možný rybolov pouze členů Mid Kent Fisheries.
POACHING - It is becoming an increasing problem that our Eastern European friends are taking fish for food. If you see anything you are suspicious of then contact us immediately and we will deal with the problem. Do not confront them yourselves because they can be nasty and I don’t want anybody getting hurt - just phone the office or mobile numbers and we will be there mob handed.
Pytlačení - To je přicházející a narůstající problém našich východoevropských přátel beroucích si ryby k jídlu. Jestli uvidíte cokoli podezřelého, tak nás neprodleně kontaktujte a my tento problém budeme řešit. Nestavte se proti nim sami, protože můžou být sprostí (nebezpeční) a my nechceme nikoho zraněného - jen zavolejte do kanceláře nebo na mobil a my je zneškodníme.
Co si o tom pomyslet? Je jasné, že zde mají s východoevropskými přáteli špatné zkušenosti. Konkrétně mi můj kolega jeden případ přiblížil. Jednalo se o skupinu pravděpodobně Poláků, která si chodila naplnit mrazák na jeden z místních rybníků. Prý v domnění, že je zde rybolov povolen pro všechny. Dva metry vysoký plot a cedule s nápisy „ Rybolov povolen pouze pro členy Mid Kent Fisheres” jim zřejmě nic neříkaly. Ale nejen s Poláky zde mají špatné zkušenosti, také s ostatními Východoevropany.
Naskýtá se otázka, proč tomu tak je… Proč lidé z našich končin nedokáží respektovat zákony té které země a mnohdy ani té své?
Z velké části je to dáno naší minulostí, socialistickou výchovou. Ale proč teď? Osmnáct let po pádu komunismu se v tomto směru změnilo myšlení lidí jen nepatrně? Stále u nás přebývá názor „kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu” a „co je doma, to se počítá”. Tím nechci říci, že jsme takoví všichni. Bohužel je ale mezi námi takto myslících lidí stále mnoho. V současných podmínkách není problém za pár tisíc cestovat po celém světě. Tudíž se do zahraničí ročně dostane i spousta lidí, kteří se nechovají zrovna příkladně. Často pak o nich slýcháme a čteme v médiích.
Proč v České republice po odpovědi, že ryby pouštím, nastane otázka: „Když tu rybu chceš pustit, nebylo by lepší, kdybys mi ji dal?” Samozřejmě na takovéto otázky odpovídám, že nebylo, a rybu před zraky nechápajícího člověka pustím. Dokonce se mi jednou stala na jistém nejmenovaném rybníce v Batňovicích tato příhoda.
V poklidu lovím s feederem malé cejny a jinou droboť. Když vtom si poblíž rybařící pán všiml, že ryby pouštím. Nedalo mu to, aby se nezeptal: „Proč ty cejny pouštíš? Radši mi je dej.” Nechápavě jsem na něj zavolal: „Co s nimi chcete dělat, vždyť mají sotva 25 cm?” Pán odpověděl: „No co by, mám doma kocoura a on ryby rád.” Pokusil jsem se mu tedy vysvětlit, že je ryba živý tvor a že tímto způsobem v rybníce za chvíli mnoho ryb nezůstane. Pán to bohužel nepochopil a odpověděl, že jsem !!! lakomý !!! Nad některými lidmi opravdu zůstává rozum stát…
Cejn velký 64 cm chycen v Anglii na Blue lagoon.
I cejn 25 cm dlouhý může dorůst takovýchto rozměrů, tak proč mu tu šanci nedat?
Co napsat závěrem? Lidé jsou různí, jiný kraj - jiný mrav. O tom žádná… I přesto bychom si my, poznamenaní socialistickým režimem, měli uvědomit, že naše reputace v cizích krajích není příliš dobrá. Proto bychom se při návštěvě takovéto země měli chovat reprezentativně. Dokázat, že už nejsme ti hloupí Češi, kteří myslí jen na to, jak si namastit kapsy a naplnit mrazáky. V neposlední řadě bychom měli brát ohled na samotnou přírodu jako takovou. V minulosti jsme jí ublížili již dost. Je na čase jí pomalu začít vracet to, co jsme vzali. I když na tom někdy proděláme.
Takový lín si zaslouží svobodu nejen ve Velké Británii!
Bylo mi vysvětleno, že oni přece nepovezou odpad přes 200 km domů, že vlastně za všechno může obec, protože jim nepřistavila za prdel kontejner, že je to vizitka obce a … Vyslechl jsem si ještě tisíc jiných argumentů, proč se můžou u vody chovat jak prasata!!!
CC MOORE akce 2+1
Nash křeslo Low Moon Chair | SLEVA 46%
Rybářské centrum Olomouc
