Velký korálový útes - Cooktown

31.7.2007 - Tom Fronek

     Cooktown je malé městečko asi 4 hodiny severně od Cairns. Je to pouhých 240 km, ale cesta je stížena tím, že jedete často po prašných cestách s mnoha zatáčkami. Legenda říká, že tohle bylo první místo, kde Kapitán Cook spatřil Austrálii a přistál zde. Ale když na tomhle kontinentu chvíli žijete, tak zjistíte, že mnoho měst se pyšní touto historkou. Toto město si, narozdíl od ostatních, alespoň zachovalo Cookovo jméno v názvu.

     Těsně před Cooktownem projíždíte mezi dvěma horami, které tvoří velikánské černé balvany, což je neskutečné na pohled. Takový úkaz se nevyskytuje nikde jinde na světě. Domorodá legenda praví, že kdokoli nedodržuje zákon kmene, promění se v černý balvan. Tak jsem si říkal, že tam muselo být mnoho rebelů.

     Za touto branou se otvíra rovina a za ní jen malé vyvýšeniny. Na pravé straně sem tam prosvitne oceán.

     Po příjezdu jsem nakoupil zásoby jídla, návnadu a vydal se ke kamarádovi, který v Cooktownu bydlí. Je to velký rybář a na vodě je každy den, pokud nefouká vítr.

     Vítr je v Cooktown problém, protože leží na malém výběžku a vzduch se v těchto místech často točí. Proto je vždy dobré sledovat předpověď počasí.

     Glen už mě očekával a okamžitě jsme vyrazili na vodu. Plán byl jednoduchý. Chytit co nejvíce druhů ryb. V těchto místech je dobré, že turistické lodě nesmí na Velkou korálovou bariéru – to mohou jen privátní lodě. A to byl náš případ.

     Jeli jsme asi 40 minut a zastavili kousek od malých ostrůvků, které se vynořují z vody pouze za odlivu. Pod námi se sem tam zableskly prohánějící se malé ryby a my jsme začali náš dvoudenní výlet na tomto místě.

     Bylo bezvětří a voda byla jako zrdcadlo. Nahodil jsem pod sebe a během 2 minut jsem měl záběr. Ryba táhla mezi kameny a já ji musel tahat rychleji, abych ji neztratil. Glen si byl jistý, že to je koralový pstruh. (Foto 2/3) A taky že ano. Jsou to nádherné ryby. Jsou hnědé a červené, zbarvené do modra nebo zelena. Jsou to dravci a berou na všechno. Chobotnice, malé rybky, kousky ryb, mušle... Záleží na tom, kde se zdržují. Chuťově 5 hvězdiček z 5-ti.

     Používal jsem krátký prut, ale ne moc silný, abych vše lépe cítil a splétané vlákno místo silonu. Pletenku používám místo silonu na většině svých lovů - kromě chytání z pláže. Toto vlákno se nenatáhne ani o milimetr. Na korálovém útesu nebo u kamenů je to veliká výhoda, protože ryba nemá čas vplavat mezi kameny.

     Háčky používám většinou Eagle Claw červené nebo černé barvy a velikost podle ryby, kterou chci chytit – asi tak 4 – 8 cm. Olůvko většinou nepoužívám, nechávám nástrahu pomalinku klesat. Ryby ji sledují hned, jak spadne do vody. Tím si můžeme být jisti. Olůvko by nástrahu zbytečně stáhlo mezi korály.

     Vytáhl jsem svého prvního korálového pstruha. Je to super pocit, když se zasekne ryba, o kterou člověk usiloval.

     Jěště ale zbývá 10 druhů ryb, které bych chtěl na téhle rybačce ulovit, takže mám co dělat. Navázal jsem jiný prut s malými háčky a snažil se nachytat si nějakou živou nástrahu.

     V těchto vodách je mnoho dravých a velkých ryb, které mám v plánu chytit. Po nějaké chvíli jsem si nachytal drobné rybičky a převázal udici na něco většího. Dva háčky, jeden na volno a jeden na pevno, velké 4 a 8 cm. Nastražená rybka má asi 20 cm a myslím si, že pokud jí něco vezme, tak budu mít co dělat.

     Nahodil jsem a prut nechal na konci lodě. Začal jsem opět chytat druhy ryb, které se spíše zdržují u dna.

     Měl jsem několik krásných záběrů a úlovků (koralový pstruh). V tom náhle zazněl NÁDHERNÝ ZVUK! Rozjel se mi naviják. Okamžitě jsem běžel k prutu a Glen měl co dělat, aby mi uhnul. Zasekl jsem a začalo to! Ryba vyjela na otevřené moře a já neměl šanci ji otočit. Tak to bude asi problém, řekl jsem si. Snad mám dost šnůry. Po chvíli jsem cítil povolení a další zátah. Zasekl jsem ještě jednou, ale jemněji a začal jsem rybu tahat blíž k lodi, abych získal alespoň trochu pletenky zpátky. Kdo ví, kdy se zase otočí.

     Ryba se nechala přitáhnou blíž a zajela pod lod. A DALŠÍ NAVIJÁK SE ROZJEL! Glen měl nahozeno taky a něco mu to vzalo. Asi kladivoun. Těch tu je neskutečně mnoho a jsou neúnavní. Glen zasekl a oba jsme měli velkou rybu na prutu. “Jen ať se nepřekříží!”, volal Glen, ale ja se spíš staral, ať ji udržuji blízko lodi. Má ryba se unavila a já měl šanci ji vytáhnout na loď. Glen stále bojoval. “Reef shark! ” (útesový žralok) , zvolal Glen a já se jen pousmál. Já mám cobia (rachycentron canadus)! A pěkne velkou! (Pokud někdo chce vidět fotku, pošlete mi e-mail.)

     Glen násilím přitáhl žraloka k lodi a uřízl silon. Druhá ryba, kterou jsem chtěl - a je to kousek! Tento druh ryb se zdržuje přes den blízko hladiny. Většinou plavou po dvou či po třech. Jsou velmi dravé a silné. K večeru se stahují ke dnu, kde se živí kraby a pod.. Chuťově 3 hvězdičky z 5-ti.

     “Tenhle den se mi daří.”, pomyslel jsem si a napíchnul další návnadu. Tentokrát malou makrelu. “Pokusím se chytit tuňáka nebo španělskou makrelu.”, říkal jsem si: “Kdo ví, možná budu mít úspěch.”

     Během dne se už moc nedělo, tak jsme se rozhodli zakotvit na blízkém ostrůvku a udělat tábor. Měl jsem v plánu hned ráno jít se potápět a nachytat si langusty (Foto 4). Žijí tady korálové langusty (Panulirus ornatus), které dorůstají až 9-ti kg a nedají se jako jiné chytat do košů. Jejich tykadla, která jsou 4x delší než ony samy, se nedají ohnout a tak se do koše nevejdou. Jiné druhy mohou složit tykadla a bez problémů se do koše vlezou. Plánoval jsem si je na ráno. Mezitím jsem si chytal v kamenných bazénech malé rybky na další den.

     Časně ráno jsme se vydali na vodu a já se ihned po příjezdu na první útes ponořil do nádherné čisté a teplé vody. Měla 29 stupňů - v poslední době se teplota moc neměnila - a to začíná být problém pro Koralový útes.

     Měl jsem sebou i harpuny – pro jistotu, člověk nikdy neví.

     Po ponoření jsem si uvědomil, že jsem udělal dobře. Podemnou plaval cca 3-metrový žralok. Otočil jsem se a vracel se do lodi. Glen mi vysvětlil, že to není žádný problém. Pomyslel jsem si: “Žádný problém, jen 3m žralok asi 10 m ode mne!” Glen se potápí v těchto místech mnoho let a vysvětlil mi, že tito žraloci (grey reef shark – carcharhnius amblyrrhynchos) nemají nejmenší zájem o lidi.

     Tak jsem se ponořil zpět a pod prvním převisem jsem našel nádhernou langustu – samec asi tak 4 kg. Vytáhl jsem jej ven a vyplaval zpět k lodi. Další mi trvala trochu déle, protože jsem se většinou díval, co má v plánu můj kamarád žralok. Druhou langustu jsem našel asi po 20-ti minutách, ale nebylo tak jednoduché ji dostat ven. Byla trochu menší, asi 2,5 kg a byla v místě, kde byl těžší přístup. Používám tyč s lankem se smyčkou na konci, kterou dám přes ocas a vytáhnu jí ze štěrbin a děr ven. Nechtělo se jí, ale po chvíli jsem ji dostal a vyplaval jsem s ní ven.

     Potápěl jsem se ještě chvíli, je to úplně jiný svět – krásné velikánské akvárium. Hraje to tam všemi barvami a tvary.

     “A když už jsem tady, tak si najdu Nema!” říkal jsem si.

     Náš den se po té začal pomalinku rozbíhat. Chytili jsme několik korálových pstruhů, ale jinak nám moc štěstí nepřálo. Přejížděli jsme z místa na místo a nedařilo se. Převázal jsem tedy na menší rybu. Menší háček možná bude to, co potřebuji. Nástraha malý krab a uvidí se.

     A hned záběr od gray worwong (Nemagdactylus dauglasii). Nádherná ryba. Tyto ryby se živí převážně kraby a malými rybkami. Je docela složité je vytáhnout - zdržují se v kamenech a hned po záběru se vrací zpět. Člověk musí být ve střehu, zaseknout a táhnout nahoru hned po záběru. Používám na ně jen malé 2 cm háčky a malinké olůvko, aby návnada padala dolů rychleji. Chuťově 2 hvězdičky z 5-ti.

     Začalo se jich shromažďovat hodně kolem nás, tak jsem převázal a soustředil jsem se na jiný druh ryby.

     Našli jsme hluboký kanál, kde se určitě zdržují větší tyby. Použil jsem filetu z makrely a nahodil. Nástraha se potopila do 40ti metrů a náhle přišel zátah. Zasekl jsem a začal boj. “Ryba se určitě snaží dostat ke kamenům nebo koralům!”, blesklo mi hlavou. “Musím ji dostat na otevřenou vodu!“ Prut se prohýbal a sem tam se odmotala šnůra z navijáku. Ale po chvíli jsem cítil, že nad rybou vítězím. Zahlédnul jsem červený obrys. Že by to byl opět korálový pstruh? Ne byl to red emperor (Lutjanus sebae). To je TROFEJ. Ne každý den se povede chytit takovou rybu. Dorůstají až 14 kg a jsou to bojovníci. Tyhle ryby se drží u korálů, ale v hloubkách a jsou opatrné. Chuťově 5 hvězdiček z 5-ti a jedna k tomu.

     Náš výlet se blížil ke konci. Pomalu se začal zvedat vítr a moře se začalo houpat. Chvíli jsme ještě chytali, ale bez úspěchu. Já vědel, že mám před sebou dlouhou cestu domů, tak jsme vyrazily zpět. Mnoho druhů ryb, které jsem měl v plánu ulovit, musí počkat na příště.

     Cesta ubíhala docela rychle, pobřeží Cooktownu se blížilo a já se vracel zpět v myšlenkách pod vodu, kde svět dostáva úplně jinou podobu. Australie i Nový Zéland jsou země vhodné pro lov s harpunou. Tenhle způsob mě nikdy nezaujal, i když pod vodu si vždy harpunu beru.

     Přátelé, doufám, že jsem vám trochu přiblížil lov na Velkém koralovém útesu.

     Určitě se tam vrátím brzy zpět.