Jarní lov na picker na malých stojatých vodách

25.1.2007 - Petr K.

     Když zima pomalu předává pomalu své žezlo jaru, začínají roztávat ledy na nejmenších stojatých vodách. Jsou to hlavně malé rybníčky kolem jednoho hektaru, které určitě roztají dříve, než o mnoho větší rybníky či pískovny. V okolí mého bydliště je takových rybníčků docela dost. Proto ten, kdo celou zimu „študuje“ nejrůznější knihy, časopisy a také dnes již DVD filmy, je natěšený na každý okamžik, kdy bude moci konečně nahodit. Stačí, když je třeba čtvrtka ledu z rybníčku pryč a už začínají svrbět ruce k prvnímu nahození.

     Jaký prut použít? Plavačkáři určitě neodmyslitelně vyberou nějaký bič nebo odhoz či snad nějakou kratší děličku. Já mezi plavačkáře až tak moc nepatřím, v takových 95 % beru s sebou k vodě feeder a těch zbylých pět procent se pokouším lovit na plavanou. Takže určitě vyrazím k vodě s nějakým feederovým či spíše s pickerovým prutem. Pickerový prut používám z jara raději než feeder, a to hned ze dvou důvodů. První důvod je takový, že picker dokáže zviditelnit mnohem více záběrů. Mohu s klidným svědomím prohlásit, že na picker mám na menších stojácích více záběrů než na feeder.

     Několikrát jsem měl oba pruty nahozené vedle sebe a rozdíl byl většinou v poměru 3:1 pro picker. Používal jsem feeder typu light a na něj nasadil nejměkčí špičku, kterou jsem měl ve výbavě (3/4 oz). Oba pruty jsem nahazoval do stejného místa a na obou byla stejná montáž a síly kmenových a forpasových vlasců byly na obou prutech také stejné. Také jsem si tuto skutečnost ještě několikrát ověřil s kamarády, kteří lovili na feeder a používali odlišné montáže, nástrahy a krmení. Na picker bylo prostě více záběrů. Nebo spíše špička pickerového prutu dokázala zviditelnit více záběrů než na feederový prut.

     Druhý důvod je takový, že při zdolávání cítíte na prutu sebemenší rybičku a doslova si s rybou na prutu vyhrajete. To po zimních měsících každého určitě potěší.

     Teď je třeba se zmínit pár větami o nejdůležitějším prvku celého našeho jarního rybaření, což je určitě pickerový nebo také winklepickerový prut. O výběru těchto jemných „skvostů“ už byl napsán nějaký ten článek. Takže to vezměme trochu letem světem, protože ve většině bych se shodoval s ostatními články.

     Pickery jsou takovými „menšími brášky“ jejich feederových kolegů. Tyto proutky bývají nejčastěji dvoudílné. Ve své výbavě mívají většinou 2 až 3 špičky. Vyrábějí se do délky 3 metrů. (Delší prut jak 3 metry jsem zatím neviděl, proto si myslím, že asi nejspíše budou do délky 3 metrů.) Existují pickery s tzv. prodlužovacím dílem, takže při koupi jednoho prutu máte vlastně proutky dva o různých délkách. Výhoda prodlužovacího dílu je v tom, když chytám na stojaté vodě, kde mám těsně nad sebou větve nějakého stromu, mohu si délku prutu upravit, abych při záseku netloukl prutem o větve. To by určitě žádnému proutku neprospělo.

     Mně osobně se nejlépe chytá na stojatých vodách s pruty o délce 3 metrů. S touto délkou se mi nejlépe a nejpřesněji nahazuje.

     Při koupi prvního pickeru vybírejte raději z těch jemnějších variant, které jsou k sehnání. Vždyť budeme, jak se později dočtete, lovit na jemné vlasce. To by vám prut, který se chová jako tyč či lešenářská trubka, byl naprosto k ničemu. V rybářských obchodech mi bylo umožněno k vidění mnoha těchto trubek či tyčí na jejichž blanku byl barevný nápis picker nebo winklepicker. Jeden z těchto proutků měl pod nápisem winklepicker napsanou délku 240 cm a vrhací zátěž 120 g. Fakt nekecám! Nebo také jeden proutek měl sadu tří barevných špiček, z nichž ta nejměkčí špička se rovnala přibližně 2 oz. Tyto proutky určitě nesloužily k jemnému jarnímu rybolovu. Při nákupu prutu se nikdy neodbývejte větou „Na to moje chytání to stačí“. Raději přišetřete a kupte si prut, po kterém toužíte.

     S prutem je neodmyslitelně spjatý naviják.

     Navijáky vybírejte spíše menších velikostí. Vyhněte se ale navijákům s označením „micro“. Tyto navijáčky slouží především pro zimní lov na dírkách a dost kroutí vlasec. Je jedno, jestli použijete naviják s přední brzdou, zadní brzdou či brzdou bojovou. Ať si každý vybere co mu vyhovuje. Také jsem se dočetl, že některé druhy navijáků vůbec nešly uložit do sedla jednoho prutu. Já s tímto zatím problém neměl, ale při výběru navijáku si na to určitě dejte pozor.

     Nemusíte vybírat naviják s 10 a více ložisky, jak ukazují některé propagační letáky. Bohatě stačí naviják, jenž má 3 nebo 4 ložiska. Naviják také nemusí mít velmi vysoký převod. Stačí převod 5:1. Navijáky s vysokým převodem se používají spíše na plavanou.

     Prut a naviják vybírejte s rozvahou, nejsou to přeci věci na jednu sezónu. Ne abyste vběhli do obchodu a nabrali, co vám padne do oka a později u vody pak litovali, co jste to koupili za nevyhovující náčiní!

     Dále na naviják vybereme nějaký kmenový vlasec. Pletenou šňůru jsem ještě jako kmen nepoužíval. Myslím si, že na moje chytání několik metrů od břehu vlasec postačuje. Při brzkém jarním rybolovu, kdy je ještě část rybníka zamrzlá, volím kmenový vlasec o průměru 0,12 mm. Poté, co se jaro rozjede na plné obrátky, přitvrdím a nasadím na naviják cívku s vlascem o průměru 0,14 mm. S vlascem o průměru 0,14 na pickeru pak odchytám podstatnou část sezóny. Až na konci podzimu a na prahu zimy zjemním opět na průměr 0,12.

     Nepodceňujte kvalitu vlasců a raději si kupte kvalitnější výrobky, i když si připlatíte. Několikrát se mi stalo, že mi začal levnější kmenový vlasec rapidně snižovat svojí nosnost a začal se trhat při jemnějším škubnutí. Bylo to asi dáno působením studenější jarní vody, do které byl vlasec po celou dobu lovu nahazován.

     Kmenový vlasec máme vybraný, ale u vlasců ještě chvíli zůstaneme.

     Musíme ještě zvolit patřičný návazcový materiál nebo chcete-li vlasec pro tvorbu forpasů. Jako jarní návazcový materiál používám vždy vlasec. Připadá mi dost morbidní hned použít forpas z pletené šňůry. Hlavně mě také k tomuto počinu okolnosti ještě nedonutily. Vždyť promrzlé rybky ještě tak hodně potravu nepřijímají. Tady také jako u kmenových vlasců upřednostňuji kvalitnější materiály. U méně kvalitních návazcových materiálů se mi taktéž stávalo, že mi ve studenější vodě praskaly. Jako forpasové materiály budeme používat od průměru 0,06 mm až po průměr 0,10 mm. Takový můj jarní univerzál je návazec o průměru 0,08 mm. Podle intenzity záběrů pak na síle návazce přidávám nebo ubírám.

     Háčky používám většinou menší, ale když mi ryby začnou při zdolávání z háčku padat, tak samozřejmě velikost háčku zvětším a netrvám na menších typech. Možná těmito velikostmi některé čtenáře doopravdy překvapím a řeknou si, že jsem se zbláznil a že ještě na tak malé háčky nechytali. Nebojte nezbláznil jsem se. Mám k tomu svůj důvod. Protože rybky ještě nejsou tak aktivní, jako třeba v létě, a k jejich lovu postačí naprostá „pidi“ sousta. Záměrně jsem připíši celý název a značku firmy, od které jsou háčky vyrobeny, protože jak to všichni známe není velikost háčku jako velikost.

     V mé sbírce háčků pro jarní rybolov se najdou tyto druhy:

• Trabucco Nexus Pro Sword 100 vel. 20 a 18
• Owner 50286 vel. 16
• Mustad Round Bend Match vel. 16 a 18

     Pokud se při nákupu zděsíte velikosti a řeknete si, že to nikdy nenavážete, nevěšte hlavu, vždyť v dnešní moderní době jsou k sehnání nejrůznější vazače háčků, ať již ruční nebo elektronické.

     Při vyndávání takto malého háčku z úst ryby je dobré použít plavačkářský obůstek. Nepoškodí forpas a háček se vyndá snadněji. Také jsem nějakou dobu experimentoval s háčky bez protihrotu. Mohu prohlásit, že se mi tyto háčky na picker a nebo feeder neosvědčily. Ryby mi z těchto háčku dost padaly, ale můj kamarád lovící převážně na plavanou na ně chytá a nemůže si je vynachválit.

     Při svých jarních vycházkách k vodě používám jako zátěž malá feederová krmítka. Jenom občas použiji jako zátěž koncová olůvka, a to tehdy, když mi dojde krmení nebo ryby úplně ignorují krmení v krmítku, ale na mém krmném místě se vyskytují. Většinou to vypadá tak, že nahodím s naplněným krmítkem a jsem bez záběru. Vyměním za krmítko olůvko a nahodím do místa, kde jsem několikrát nahodil s krmítkem a během chvíle mám záběr. Několikrát jsem se nad tímto úkazem zamýšlel a myslím, že na vině bude dopadající krmítko, které způsobuje moc hluku, ale ruku do ohně bych za to nedal.

     Krmítka používám s velmi malou zátěží. V jednom obchodu jsem objevil hranatá krmítka, kde je místo zátěže jenom olověný pásek. Tato krmítka si nemohu vynachválit a pro můj jarní lov maximálně vyhovují. Když je nahodím, nedělají na hladině takový rozruch jako krmítka s olověnou zátěží. Navíc je ryba nemůže použít jako opěrný bod, aby utrhla návazec, což je také obrovská výhoda vzhledem k tomu, že lovíme s tenkými vlasci.

     Tak jsem vypsal všechny součásti pro vytvoření nějaké té jarní feederové nebo spíše pickerové montáže.

     Přečetl jsem v několika knihách i časopisech, jak autor popisuje, že používá návazec kolem 50 cm. Nechci nějak zatracovat toto tvrzení, ale mně připadá tento návazec až příliš dlouhý. Několikrát jsem si tuto montáž s delším návazcem vyzkoušel a dokonce i nějaké jarní rybky nachytal. Mohu ale směle konstatovat, že mnohem lépe jsem pochodil s kratším návazcem tak do 20 cm. Samozřejmě nejde hned tvrzení s 50cm návazcem zatracovat, vždyť přeci každá voda je jiná. Jaká by to byla rybařina, kdyby na všechny vody platila jedna jediná univerzální délka návazce.

     Pro mě nejlepší jarní pickerová montáž je a asi i v budoucnu bude dvounávazcový balaton. Určitě jste tuto montáž již několikrát v životě viděli. Používá ji většina „bobkařů“ po celý rok. Tuto montáž sestavuji pomocí dvou tzv. vodních uzlů, kterými přiváži kratičké návazce. Návazce mívají délku maximálně 15 cm. Spíše ale používám kratší, a to kolem 10 cm. Měl jsem možnost vidět balatony, kde místo uzlů jsou použity různé druhy izolepy a také ventilkové gumičky. Ani jedna montáž s těmito „vychytávkami“ mě moc neoslovila a proto jsem zůstal u klasických uzlů. Také jsem viděl obrázek, na kterém bylo sestavení balatonu, kde místo uzlů jsou tzv. plastové spojky. Po spatření mě tato montáž doslova nadchla. Ihned mě napadlo, jak si budu moci regulovat vzdálenost návazců od krmítka a tím pádem stoupne i počet záběrů. Když se mi podařilo tyto plastové spojky sehnat, následovalo obrovské zklamání v podobě zpracování těchto plastových „vychytávek“. Měli spoustu ostrých prvků, o které by se mohl předřít slabý forpásek jako nic. Další, co mě zaráželo, byla velikost - pro jemné jarní lovy mi připadaly moc velké. Samozřejmě abych tyto pomůcky ihned nezazdil, tak jsem je vyzkoušel. Zdaleka jsem s nimi nedosahoval tolika záběrů jako s klasickými uzly. Ještě připomenu, že je dobré celou montáž po určité době lovu převázat, protože kratičké návazce jsou extrémně namáhány při zdolávání ryb. Vlivem mé lenosti jsem kvůli tomu ztratil mnoho pěkných ryb.

     Na oba návazce dávám stejné nebo podobně veliké nástrahy. Rybář na břehu nikdy nemůže vědět, na kterou nástrahu zrovna ryba zabere. Takže si myslím, že by nebylo dobré na jeden háček nastražit housku a na druhý pořádný kus rousnice.

     V pořadí „moje“ druhá jarní montáž je klasický páternoster. Tuto sestavu vyrobím pomocí rozstřižení smyčky. Na kratší návazec naváži karabinku a do ní připnu olůvko nebo krmítko. Na delším návazci vytvořím smyčku, na kterou pak přiváži klasický návazec s háčkem. Tuto montáž používám, když jdu k vodě třeba jenom na chvíli a nechci se navazovat s balatonem.

     V pořadí třetí je průběžná montáž. Tu sestavuji následovně. Na vlasec dám obratlík, do kterého upnu olůvko nebo krmítko. Obratlík bude volně klouzat po vlasci. Před obratlík dám menší gumový korálek a před gumový korálek bude následovat malý broček. Broček bude sloužit jako zarážka obratlíku s krmítkem nebo olůvkem. Dále bude možno pomocí bročku se flexibilně přizpůsobovat situacím, aniž bych musel měnit návazec - stačí jenom, když posunu broček a hned mám návazec delší anebo naopak kratší. Samozřejmě že bude lepší vyměnit návazec, ale když je venku zima nebo silně prší, tato činnost bude lepší než promrzlými prsty navazovat nový háček. Za bročkem bude následovat smyčka, do které upnu návazec. Musím se přiznat, že tato montáž není z mé hlavy, ale vyčetl jsem ji v jednom rybářském časopise.

     Tak o svých oblíbených jarních montážích jsem se zmínil a teď bych měl něco vybrat na krmení a samozřejmě také něco na háček.

     Ryby, které v brzkých jarních měsících lovím na stojatých vodách, jsou cejn a plotice. Občas se splete i nějaký ten kapřík s línem. Hlavní lovenou rybou budou již zmiňovaná plotice s cejnem.

     Nejsem žádný expert přes míchání krmení. Ve většině případů sáhnu po nějakém hotovém krmení od známých plavačkářských firem. Vyberu od nich nějaký druh na konkrétní cílovou rybu, v našem případě to bude plotice, protože krmení na plotice bývá málo výživné a má hnědou nebo černou barvu, což je v brzkém jaru rozhodně plus. S nástupem jara se také uplatní i barva červená. Když ovšem neseženu krmení na plotice, sáhnu po kombinaci cejn / plotice nebo po nějakém tmavším cejnovém krmení. Také je možné koupit i světlé krmení a dobarvit ho hlínou, kterou naberu v krtincích kolem rybníka a doma ji přeseji na kuchyňském sítku. Další možnost, jak obarvit krmení je potravinářským barvivem. Pokud jste při penězích, můžete sáhnout po komerčně vyráběných barvivech od plavačkářské firmy.

     V brzkých jarních měsících moc krmení neředím žádným šrotem. Je to z toho důvodu, že ryby ještě moc nepřijímají potravu a snažím se je přimět k jakémukoliv zájmu o nějakou potravu. Další důvod je ten, že krmení moc nespotřebuji. Pokud se jaro rozjede na plné obrátky a rybky jsou při chuti, krmení ředím nejčastěji kukuřičným šrotem, jehož cena je v hospodářských potřebách velmi příznivá.

     Samozřejmě také jde koupené hotové krmení vylepšit. Můžete do něj přidat některé posilovače, což není nezbytně nutné, ale v konkurenci ostatních rybářů může vaše krmení bodovat. Většinou používám ploticové posilovače, dokonce jednou jsem zkoušel i čokoládový posilovač a byl jsem příjemně překvapený. V zimních a jarních měsících se také používají krmení obohacená o minerální soli. Můžete si koupit buď hotové krmení, ve kterém je sůl už přidaná, nebo stačí vaše krmení jenom nepatrně přisolit kuchyňskou solí. Na závěr ještě krmení protlačte přes jemné síto.

     U tématu krmení si neodpustím jednu malou poznámku. Dříve jsem se domníval, že krmení má velký podíl na chycení ryby. Vždyť musí samotnou rybu přilákat svojí vůní a chutí k háčku. Posléze jsem ale zjistil, že krmení není všechno. Je to jenom pomyslná kostička do skládačky. Uvedu jednu krátkou příhodu, abyste pochopili, co tím vlastně chci říct.

     Byl sychravý podzim, foukal velký vítr, teploměr ukazoval dva stupně nad nulou a já se vydal na jednu z posledních rybářských vycházek. Po příchodu k rybníku jsem si připravil pickerový proutek a navázal jednoduchou a osvědčenou montáž. Poměrně kvalitní krmení, které jsem měl připravené z domova, jsem navlhčil do požadované konzistence. Jelikož byla hrozná zima a podzim pomalu ale jistě předával žezlo zimě, tak moje první i následující náhozy směrovaly do jednoho místa, které se nacházelo u hráze. Člověk by řekl, že ty ryby tady musí zkrátka být. Jaké však bylo moje překvapení, když pomalu za tři hodiny jsem neměl ani jeden náznak záběru. Za dobu, co jsem lapal na tomto tutovém fleku, jsem si všimnul několika výskoků ryb. Ty ovšem byly v prostředku rybníka. Pomalu ale jistě jsem se smiřoval s tím, že ten den budu bez záběru.

     Stáhl jsem montáž, vyměnil kostňáky a nahodil do prostředku rybníka, kde před pár okamžiky byl další výskok, pravděpodobně od kapříka. Prut jsem uložil do vidličky. Uběhlo asi 5 minut a špička se jemně oklepala a provedla úklon do písmene C. Sekl jsem a cítil kontakt s rybou. Po pár minutách boje jsem přitáhl ke břehu menšího kapříka. Měl jsem ohromnou radost. Na břehu jsem v rychlosti provedl několik fotek a pustil kapříka zpět do rybníka. Znovu jsem nahodil na předešlé místo a opakoval se stejný scénář, tentokrát s větším kapříkem.

     Tak se to opakovalo pořád dokola. Byl jsem promrzlý na kost, k větru se přidával déšť, ale já jsem pořád chytal až do konce povolené doby.

     Podobná příhoda se mi opakovala ještě několikrát a bylo to i v jarním období. Tak jste pochopili, co jsem chtěl před příběhem říci? Ani sebelepší krmení neloví ryby tam, kde zkrátka nejsou. Trvalo mi poměrně dost dlouho, než jsem na tohle přišel. Vždy jsem si představoval, že před sebe do vody vysypu krmení, ryby najedou a já začnu mít záběry a budu tahat jednu za druhou.

     Teď je potřeba se zmínit něco málo slov, co na jaře dávám rybám na háček. V dnešní době je možné sehnat nepřeberné množství nástrah. K mým nejpoužívanějším jarním nástrahám jednoznačně patří: hnojáčci, kostňáci (nejlépe pinkie) a pařená houska.

     Málokdy se mi stane, že mi to na tyto nástrahy nebere. Nikdy nekrájím pařenou housku nejrůznějšími rybářskými kleštičkami. Dle mého názoru to musí rybám připadat divné, když do vody padne nějaký slisovaný tvar housky. Určitě je lepší napařenou housku ručně utrhnout a nastražit. Kostňáky nastražuji nejčastěji dva, a to tak, že jednoho natáhnu na ramínko háčku a druhého dám normálně za hlavičku pod něj. Jestliže budeme chytat na kostňáky, budou s nimi v krabičce i kukly, což je také dobrá nástraha a stojí jistě za vyzkoušení, ať už jako samotné kukly na háčku nebo kombinace s jinými nástrahami.

     U hnojáků většinou dbám na to, aby před náhozem z nich trochu vycházela ta žlutá, pro lidi zapáchající, tekutina. Proto většinou po nastražení hnojáka úmyslně poškodím nehtem.

     Pokud nejsou hnojáci k sehnání, můžete také použít žížaly, co se prodávají v rybářských potřebách pod názvem Dendrobena. Nejsou to sice hnojáci, ale je to lepší než nic.

     Jsou ovšem případy, kdy ryby výše zmíněné nástrahy nechtějí. Nejdříve začnu na háček dávat jejich kombinace např. hnoják a houska, kostňák a houska nebo hnoják a na špičku háčku dám jednoho kostního červa. V jarních měsících také chytám na toastový chléb. Občas také udělám těsto z toastového chleba a krmení, které používám do krmítka.

     Další možností je použití extrudovaných kliček. V rybářských prodejnách jich mají nepřeberné množství. Můžete vybírat z nejrůznějších příchutí i barev. Jenom bych vybíral rozhodně ty nejmenší velikosti, které jsou k sehnání.

     Vzpomínám, jak jsme jednou lovili s kamarádem na pickery obstojně plotičky. Byly to sice plotičky kolem asi 15 cm, ale v tu dobu byl člověk rád za každý záběr. Jako nástraha sloužila půlka extrudované kuličky. Kuličku jsme rozkousli v zubech a půlku nastražili na háček. Pak stačilo jenom nahodit do krmného místa, počkat a asi během 5 minut byla plotička na břehu.

     Pokud budete chtít chytat na extrudy a máte delší forpas, tak na něj přicvakněte nějaký menší plavačkářský broček, aby se kulička extrudy nevznášela někde bůh ví kde ve sloupci, zatímco rybky by ochotně přijímaly krmení, které je u dna.

     Co se týče nastražování, nechte u všech nástrah koukat špičku háčku.

     Tak prut a naviják máme vybraný, montáž navázanou, krmení namíchané, nástrahy připravené a teď vzhůru k vodě.

     Jedno z nejlepších období je tehdy, kdy se zbavuje hladina rybníku pomalu ledu. Nevím, jestli to samé funguje i na jiných lokalitách, ale na těch, co navštěvuji já, si vždy parádně zachytám, byť je třeba z poloviny rybník zamrzlý. Toto období může také nastat třeba v některých zimních měsících jako je leden a únor. Pak se můžete třeba koncem ledna pochlubit fotkou s kapříkem, což určitě každého potěší. Málokdy se mi ale podaří toto období vystihnout, protože většinu času trávím ve škole.

     Pokud jdu v brzkém jaru na ryby, většinou sedám na nějaké místo, kde se mělčina po několika metrech prudce svažuje do hloubky a chytám na rozhraní mělčiny a hloubky. Jelikož je rybník malý, další varianta je ta, že třeba přijdu k vodě odpoledne a svítí sluníčko, tak se usadím na mělčině a jak postupně přichází večer a začíná se ochlazovat, přestěhuji se na hlubší místo. Jednou jsem tak lovil ryby pod betonovými schody které vedly z hráze až na dno rybníka.

     Další možnost, která stojí na jaře za prozkoumání, je přítok rybníka. Vhodným jarním místem mohou být také pásy rákosí a potopené větve stromů. Tady už je lepším u síly návazce přitvrdit. Většinou si také všímám života na hladině, například kruhy od ryb, vyskakující ryby anebo bubliny od ryjících ryb. Pokud mi ryby neberou a já vidím, jak na druhé straně rybníka vyskakují ryby, tak se bez milosti přestěhuji.

     Pokud jaro začíná a zima neřekla ještě poslední slovo, chodím k vodě jen nalehko, abych byl mobilní a mohl se za rybami kdykoliv přestěhovat. V brzkém jaru se ani na to nejlépe a nejpečlivěji připravené krmení nesjedou ryby z celého rybníka. Pokud je jaro v plném proudu a ryby začínají přijímat potravu, většinou na nějaké zakrmené místo přijedou a posléze i zaberou. Když jaro předává žezlo létu, už rybky přijímají potravu bez problému.

     Tak a rybářské místo máme také vybrané.

     Pokud se budete zdržovat na rybách do konce povolené doby, tak se určitě tepleji oblečte, byť třeba teploměr kolem poledne ukazuje krásných 10 stupňů a venku svítí sluníčko. Věřte tomu, že k večeru se pořádně ochladí a taková čepice s rukavicemi a teplé ponožky na nohy přijdou jistě vhod. Také si nezapomeňte přibalit nějaký teplý nápoj do termosky. Každý ať si vezme to, co mu nejvíce chutná. Pokud chcete být styloví jako angličtí rybáři, berou si prý teplou polévku s noky nebo černý čaj se mlékem. Ať se každý rozhodne sám, já asi zůstanu u svého osvědčeného černého čaje s cukrem.

     Všem, kteří se dočetli až sem, přeji mnoho krásných úlovků nejenom na jaře, ale v kterékoliv roční době. Co si ale budeme povídat, jaro je přeci moc krásné.