Jednoduchá preparace trofejí

6.1.2007 - Jan Opatřil

     Spousta rybářů už se jistě někdy podívala na svou prázdnou stěnu v předsíni a řekla si: „Kdyby tu tak visela ta štika, kterou jsem v létě chytil…“ Pokud nechcete nebo nemůžete vložit váš úlovek do rukou profesionála, mám pro vás návod, kterak si při troše zručnosti a trpělivosti můžete pořídit preparát sami.

     Není pravidlem, že pěkný preparát je pouze ryba rekordních rozměrů. Můžete preparovat i menší úlovky, abyste si na nich vyzkoušeli postup a zjistili, jak bude finální produkt vypadat.

     Tedy začneme. Máme štiku či candáta, kterého jsme ulovili a jehož hlavu bychom chtěli mít vystavenou na pěkném místě na zdi. Rybu zabijeme obvyklým způsobem a nožem oddělíme její hlavu asi 1,5 - 3 cm za žaberními oblouky. Prsní ploutve nikdy neodřezáváme! V mém případě zde počáteční fáze končí, neboť omytou hlavu vložím do igelitového sáčku a schovám do mrazáku. Vlastní preparování nechávám až na podzim, abych nemusel zbytečně dělat vše vícekrát, jelikož do podzimu většinou ještě nějaká ta hlava přibude.

     Fáze druhá spočívá v tom, že hlavy štik vyndám z mrazáku, nechám je rozmrazit a co nejvíce vydlabu zbylou svalovinu ze zadní části. Poté hlavu důkladně omyji a připravím si kus plochého prkénka, na které hlavu přibiji špendlíky nebo úzkými hřebíčky. Jeden dávám vždy ke hřbetní části, další dva propíchnu skrz skřele a jeden dám zespod. Hlava by měla mít vzhledem k prkénku kolmé postavení. Tlamu štiky rozevřeme dřívkem požadované délky. Je jedno, zda zvolíte přirozený tvar pootevřené tlamy bez dřívka nebo hluboké rozevření čelistí, které by odkrývalo ostré zuby. Důležité je, jak se to bude líbit vám. Dřívko vždy zapřete za horní kartáč zubů a dolní konec za „jazyk“ ryby. Když spodní konec zapřete za kost dolní čelisti, bílá spodní část žáber nebude napnutá a ve výsledné podobě to nebude ono.

     Prkénko s hlavou dále ponoříme do nádoby (starý kýbl) s technickým či denaturovaným lihem, který můžeme zředit vodou v poměru 1:1. Líh zbaví preparát bakterií a zajistí její sterilnost. Právě proto, aby se líh dostal všude, je potřeba zbavit hlavovou část masa. Připravenou hlavu necháme takto odležet asi týden.

     Po uplynutí této doby hlavu vyjmeme a připravený roztok můžeme použít pro další štiku. Již použitý líh nikdy neschraňuji delší dobu. Hlavu necháme okapat, zkontrolujeme její tvar a souměrnost. Prsní ploutve, které jsme neřezali, napneme pomocí malých špendlíčků pod hlavou. Poté necháme hlavu oschnout a vysušit. Umístíme ji proto do dobře větraných teplých prostor, kde by ovšem neotravovala náhodné kolemjdoucí odérem vypařujícího se lihu. Schnutí může trvat několik dnů, při nichž se nám preparát malinko smrskne a oči se propadnou do důlků.

     Jestliže je hlava důkladně vysušená, můžeme přejít k dalším, poměrně dekorativnějším, krokům. Pokud budeme chtít hlavu trochu oživit, jistě se neobejdeme bez temperových barev. Velmi jemně bez zbytečné intenzity naneseme zředěnou bělobu na spodní stranu skřelí a rozetřeme do ztracena. Pokud potřebujeme zvýraznit i tmavé partie hlavy, které se většinou až tolik nemění, učiníme tak. Nechci zdůrazňovat, že v přirozenosti je krása, proto se omezme na co nejmenší a zcela nezbytné malířské zákroky, abychom později nebyli obviněni, že máme na zdi kýčovitě zmalovanou sádrovou atrapu. Rozdíly mezi přirozenou a barevně doladěnou rybou jsou patrné na fotografiích.

     Jakmile jsme s barvami spokojeni, přistoupíme k otázce, zda použít umělé oči či nechat prázdné důlky. V přiložených fotografiích máte možnost posoudit jak preparát bez očí, tak se skleněnými a natřenými korálky. Nevím, kolik stojí profesionální skleněné oči. Vím jen, že se dají objednat podle velikosti, druhu ryby. Má finanční situace mi ale nedovolila investovat do jejich nákupu. Pokud umělé oči chcete, neváhejte a na internetu si je objednejte.

     A nyní již konečně celý povrch preparátu nalakujeme. Nejlepší je lesklý lak a malý štěteček, kterým se dostaneme i do tlamy a mezižaberních prostor. Stejným lakem nalakujeme i podložku. Ta by měla být ze smrku či borovice, můžete použít i břízu. Podložku šikmě seřízneme asi pod úhlem 45°. Jednu stranu do hladka osmirkujeme a nalakujeme. Z druhé strany podložky natlučeme poutko a vyvrtáme dva otvory pro šroubky, které by měly být pod sebou a měly by držet hlavu na podložce, tudíž by měly být jen tak dlouhé, aby nepřesahovaly hlavovou dutinu, když hlavu přiložíme k podložce.

     Nyní již máme vše připravené ke konečné fázi, kterou je připevnění hlavy k podložce. Spíše kratší šroubky můžeme zašroubovat do otvorů a pro jistotu zakápnout sekundovým lepidlem. Hlavovou dutinu vyplníme plastelínou, která nám poskytne vhodný materiál pro zavedení šroubků. Jeden známý místo plastelíny používal polystyren, ze kterého vyřízl požadovaný tvar, ale tento způsob se mi neosvědčil. Plastelínu zarovnáme a vyzkoušíme nanečisto, zda sedí rovně na podložce. Poté již stačí jen styčnou plochu zakapat sekundovým lepidlem, vtlačit do plastelíny dva šroubky a hlavu naaranžovat do vhodné a rovné polohy.

     Na této preparaci jistě není nic světoborného a zázračného. Přesto si myslím, že kdo z rybářů se nudí a chtěl by si sám upravit trofej, kterou ulovil, může se řídit dle předcházejícího návodu a při trpělivosti a troše zručnosti bude s výsledkem velmi spokojen. Já jsem takto vypreparoval již přes desítku hlav a myslím, že k takovéto trofeji budu mít daleko větší vztah, než k dokonalému výrobku profesionála. Výsledky můžete sami posoudit na fotografiích. Přeji vám mnoho úspěchů při lovu štik a také mnoho úspěchů při preparování hlav úlovků, které jste se rozhodli si ponechat.