Jak začít? Je těžké sepsat rybářské zážitky a potěšení do jednoho článku, ale snad se to povede. Rybaření v Austrálii, kde jsem žil 18 let, a na Novém Zélandu, kde žiji už čtvrtý rok, je velmi zajímavé a patří ke zdejšímu životu. V obou zemích jsou stejná pravidla, licence (povolení) jsou potřeba jen na některé řeky a jezera, což je dobře, protože si myslím, že člověk by měl mít tu volnost jít na ryby kdykoli se mu zachce a ne se ještě shánět po povolení. Zato pravidla jsou tu ostrá, což je správné. Každá ryba nebo mušle má svou míru a počet, které rybáři musí dodržovat. Nebudu vás ale zatěžovat těmito maličkostmi a hned se dám do vyprávění svého příběhu.
Jezdím na ryby dost často, tak 2x týdně, ale většinou jen blízko města. Ne že by tu ryby nebyly, ale není jich tolik. Dlouho jsem se chystal na cestu na sever na Kerri Kerri peninsula, což je poloostrov asi 4 hodiny nad Aucklandem. Je to nádherné místo, známé na skvělou rybačku.
Začalo se oteplovat, tak jsem se jeden pátek večer vydal na cestu. Po čtyřech hodinách jsem dojel na poloostrov a začal jsem hledat malinkou odbočku, kde se musí použít náhon na všechny čtyři kola, aby se člověk dostal na pláž. Stále jsem ji nemohl najít, a tak jsem jel až na konec téhle malé cesty a dojel jsem na písečné duny. Byla jedna hodina ráno a já neměl v úmyslu hledat místo, na které jsem chtěl původně dojet.
Šel jsem se tedy podívat za duny, tam byla nádherná pláž. Neváhal jsem a šel pro auto. Zajel jsem až k vodě a hned jsem navázal pruty.
Na plážích používám 4 - 5 m dlouhé pruty, pokud možno měkké. Navazuji na konec 20kg vlasce “pavouka”. To je závaží s drátky, drží se dobře v písku. Pokud je silný proud, nástraha se posouvá jen pomalu. Po záběru nebo když prudce zatáhnu, se nožičky složí a závaží se uvolní. Je to velmi velká pomoc pro chytání na plážích.
Asi 50 cm nad závaží udělám asi 30 cm dlouhou odbočku, na kterou dávám barevnou perličku nebo fluro trubičku, hned za to jde háček. Používám různé háčky, ale většinou tři háčky, které jsou zaháknuté v sobě. Je to velmi dobré na ryby jako jsou snappy. Je to silná a dravá ryba s velkou tlamou a dosahuje 40 až 48 kg. V těchto oblastech ale tak velké nejsou často vidět, normální úlovky jsou 2 - 4 kg.
Také používám 2 háčky asi 5 cm velké a to tak, že jeden je navázaný na konci a druhý volně jezdí na silonu. Je to taky vyzkoušená technika.
Nástrahu používám různou, většinou sardinku nebo mulletu (15 - 20 cm).
Celou sestavu nahazuji asi 20 - 25 m od břehu. Snappy chytám v různých hloubkách, tentokrát asi v 0.9 – 1.20 metru. Je zde pláž, která se velmi zvolna svažuje do hloubky. Jindy chytám snappy ve velkých hloubkách, ale to je zase úplně jiný styl lovu.
Po nahození jsem si vychutnával nádherný teplý večer.
Asi po dvaceti minutách se prut prohnul a já jsem zaseknul a vytáhl první snappu. Paráda, mám večeři, řekl jsem si. Snad chytím aspoň ještě jednu.
Jak jsem dával rybu do eski (přenosná lednice s ledem), druhý prut se mi prohnul, ale tentokrát o hodně víc. Hned jsem jej zasekl a začal boj. Tahal jsem rybu blíž a blíž ke břehu a cítil jsem, že tahle ryba může mít aspoň 10 kg. Najednou jsem však nic necítil. Vytáhl jsem jen jeden háček, druhý povolil!
Hned jsem to převázal a v okamžiku jsem měl znovu oba pruty nahozené. Netrvalo dlouho a prut se opět prohnul. Tentokrát jsem vytáhl větší snappu než tu předešlou. Po té už ale přestaly brát a já se šel na tu zítřejší rybačku vyspat.
Ráno hned po rozednění jsem měl nahozeno a čekal jsem na záběr. Ale marně. Celý den jsem strávil na pláži s pruty ve vodě a bez úspěchu. Asi kolem sedmé večer jsem vytáhnul nástrahy ven a k mému udivení byly obě nedotčené. Vyměnil jsem tedy nástrahy, znovu nahodil a čekal na setmění.
Jako podle hodinek jsem měl první záběr hned za tmy. Nádherná 5kg snappa. A za 15 minut další. Paráda, říkal jsem si. Mám už ale málo místa v ledničce! Náhle se prut prohnul jak nikdy před tím. Joooo, to je ono!!! Hned jsem tahal rybu, která měla nádhernou sílu. Zdolával jsem ji dost dlouho, tak 15 - 20 minut, nechtělo se jí ven. Tyhle ryby se perou s proudem celý život a mají ohromnou sílu a výdrž. Rozběhl jsem se tedy nahoru po pláži a tahal ji z vody co nejrychleji. Povedlo se! Na břehu se plácala nádherná 10kg snappa.
Vyjel jsem domů ten samý večer. Byl to nádherný čas strávený na rybách.
Mnoho let jsem žil v Austrálii. Po několika prvních týdnech v této zemi jsem si naplánoval cestu po zdejším severu CAIRNS-DARWIN. Ve všech rybářských magazínech a TV pořadech jsem viděl, že tam krásná příroda a dají se tam chytit nádherné ryby. Mé plány se mi podařilo zrealizovat až po 15-ti letech a stálo to za to!
Nový Zéland je známý díky mnoha věcem, ale jak tady chvíli žijete, zjistíte, že lov salmonidů je zde jedna z nejoblíbenějších zábav. Každý má svůj způsob na jejich lov, např. já jsem nenašel oblibu v muškaření, tak je lovím přívlačí.
GScarp.cz
