Mořští pstruzi na mušku 2

2.7.2006 - Marfic

      Je půlka května a cílené chytání mořských pstruhů přes den je prakticky nemožné. Obrovské množství mořských jehel, které se připluly vytřít ke švédským břehům, nedává pstruhovi velkou šanci dostat se k nabízeným muškám. Jehly jsou velice agresivní a hlavně rychlejší než pstruh. Pokud budete chtít ulovit pstruha, musíte vyrážet na pobřeží ještě před rozedněním nebo se západem slunce. V tuto dobu nejsou mořské jehly tolik aktivní a naopak aktivita pstruhů se výrazně zvyšuje. Tento lov praktikujeme po celé léto.



      Mořské jehly odplouvají ke konci června, ale v menší míře se dají chytat až do července, kdy se objevují první makrely. Makrela je neuvěřitelná, nebál bych se jí dát přídomek „létající ryba". Většinou jsem chytal ryby kolem 35 cm, ale jejich síla byla opravdu šokující. Když jsem měl tu čest s první krasavicí, v prvním momentu jsem měl pocit, že jsem konečně zapřáhl onoho vysněného pětikiláka. Po několika desítkách vteřin se ale ryba dostala k hladině, nebo spíš nad hladinu, a zbytek zdolávání už jenom tančila po hladině a nad ní. Většinou se jezdí na otevřené moře nebo alespoň na hlubší místa. Dají se ovšem ulovit i ze břehu. Hledat je budeme na místech, kde se mělčina prudce láme do hloubky. O jednom takovém místě jsem se dozvědel náhodou, když jsem projížděl kolem zátoky a v jejím středu bylo asi 30 malých lodí namačkáno vedle sebe do dlouhého pruhu, vypadalo to jako nějaké závody. Když jsem se ptal místních, vysvětlili mi, že v tomto místě je písečná hrana, proti které makrely náhánějí malé sledě. Za večer nebyl problém pro rybáře z lodi chytit na malé rybičky i 200 kusů makrel.




      Vraťme se ale k mořskému pstruhovi a letnímu chytání. V květnu a červnu je nejlepší doba před rozedněním a po západu slunce, ale ještě nezůstáváme přes noc. Během července až do půlky srpna jsem vyrážel k moři pouze na noční rybolov. K vodě jsem dorážel až po desáté večerní hodině a končil lov kolem 4 ráno. Noční muškaření má své kouzlo a východ slunce na západním pobřeží je opravdu nezapomenutelný zážitek.

Jarní pstruzi

      Na rozdíl od jarního chytání, kdy se pstruhy snažíme najít na mělčinách do 2 m, kde se voda prohřívá rychleji, v létě je tomu trochu jinak. Snažil jsem se najít místa s prudkými zlomy do větších hloubek. Říká se, že ideální teplota vody je mezi 8 - 12 °C, v létě se voda v moři rychle prohřívá a v roce 2003 dosahovala až 27 °C (pak že je ve Švédsku zima). Pstruzi se přes den zdržují ve větších hloubkách. O hloubce moře na západním pobřeží bych se zmínil poněkud podrobněji. Na rozdíl od Norska má Švédsko pouze jediný opravdový fjord, tedy jak tvrdí sami Švédové. Je to Gullmarn fjord, a jeho nejhlubší místo přesahuje stometrovou hloubku pouze o 10 metrů, ale to je velká výjimka. Další „velká" hloubka je asi 65 m a i těchto hloubek je opravdu málo. Pokud se podívám na velmi podrobnou vojenskou mapu, kterou jsem vyměnil za 50 mušek, a v níž jsou zakresleny i hloubky moře, odhaduji průměrnou hloubku moře od Göteborgu na sever do Munkedalu něco mezi 18 - 25 metry, což je opravdu málo.
      V létě je pstruh téměř výhradně noční lovec a tomu se i přizpůsobují mušky. Zásadně se používají černé a to ve větších velikostech. Pstruh loví sledě, a proto se klade důraz na siluetu mušky a její velikost. Černé mušky používáme kvůli kontrastu s letní oblohou. Používáme plovoucí nebo pomalu potápivou intermediální šňůru. Při pohledu zdola proti obloze vytváří černá muška siluetu rybičky, za kterou se pstruh vydává.


Podzimní pstruzi

      Podzim – budu přesný: 29. srpna 2003 se mi konečně podařilo objevit zátoku, kde se větší míře krmili pstruzi. Bylo to až neuvěřitelné. V hloubce od 20 do 80 cm jsem najednou začal chytat rybu za rybou. Pstruzi byli krásně zmasilí a bylo zde i pár ryb přes 50 cm. Jak jsem měl možnost poznat o několik dní později, i ryb přes 70 cm. Podzimní pstruzi se svým zbarvením velice blíží potočákovi, tmavý hřbet a žluté břicho je pro podzimního mořského pstruha typické. Hlavní a vlastně i jedinou muškou, kterou jsem používal, byla přírodní napodobenina krevety, velice řídce vázaná na streamerovém háčku č. 8, tedy poměrně malá muška. Házel jsem výhradně na ryby, které jsem viděl. Mušku jsem začal stahovat okamžitě po dopadu do vody. Záběry přicházely téměř okamžitě. Velká vlna, kterou vytvořil pstruh pronásledující mušku, někdy sváděla k předčasným zásekům, ale postupem doby jsem se tomuto nešvaru odnaučil.
      Jednou jsem si vzal belly-boat, normálně jsem ho nepoužíval, protože na moři je rychlejší přesun po břehu nutností a belly-boat je velmi pomalý, a projížděl jsem zátoku ve větší vzdálenosti. Křišťálová voda prozrazovala, že pode mnou je asi 2m hloubka bez rostlin a zbytek, tedy asi další 2 m na dno, tvořila změť vodních rostlin a řas a právě nad nimi se ryby pohybovaly. Když jsem si prohlížel zátoku, tahal jsem mušku jen tak za sebou a při jednom takovém přejezdu jsem dostal velice razantní záběr. Hned bylo jasné, že to nebude žádný drobeček. Přetahovali jsme se dobrých pět minut a mě už začínala pěkně bolet ruka. Na moři pstruzi nepodnikají žádné stometrové úprky, ale nedostanete je k sobě. Ryba stále jezdila asi 5 - 6 m ode mne a nedala se přitáhnout. Vítr mě sfoukával dál do zátoky, až jsem byl kousek od lodě, kde se vláčelo. Ryba jezdila přímo pod lodí, a tak ji kolegové viděli. A jejich odhad byl 4 kg, což převedeno na cm je něco kolem sedmdesátky. Po další minutě si pstruh vybojoval zaslouženou svobodu a mně se ještě další dvě hodiny klepala kolena.

      Nejenom mořský pstruh, ale spousta dalších ryb se dá umuškařit ve Švédsku. Vezmu to podle ročních období. Jak jsem se zmínil na začátku, v květnu se objevují mořské jehly. Nejlepší lov jsem zažil mezi 20. květnem a 20. červnem. Jehly hledáme na podobných místech jako pstruhy, mělká voda s vegetací je ideální. Zvláštností je stahování mušky, to by mělo být velmi rychlé. Jehly jsou velice agresivní a vidí malou mušku na několik metrů. Dokonce jsem zažil, jak jehla skákala k mušce z 6 m jako delfín. Další zvláštností jsou mušky, resp. háčky. Jde o to, že jehla má dlouhou kostnatou tlamu s velice jemnými zoubky. „Zobák" je až 15 cm dlouhý a velice úzký. Osobně jsem používal tandem na suchých háčcích č. 16.
      Další rybou je cípal tlustopyský (jenom jsem to přeložil do češtiny, takže ichtyologové mají šanci mě kamenovat) tuto rybu jsem pouze viděl a poznatky o jejím lovu teprve získávám, ale už jenom to, že se jí říká bonefish severu, o něčem svědčí.
      Mým snem bylo ulovit mořského okouna, o jehož bojovnosti se vyprávějí neuvěřitelné historky, ale to štěstí jsem neměl a vím jen o pár místech, kde se ulovilo několik ojedinělých kusů.
      Platýz – ve Švédsku žije několik druhů, daleko častěji ho ulovíte na položenou, ale v místech s dostatečným výskytem není jeho úlovek neobvyklý. Jeho hlavní lovná sezona je na podzim.
      A nakonec si nechám lososa. Ulovil jsem v moři jenom jednoho, a to ještě starý kus, který se vracel na jaře z řeky do moře. Nebyl to žádný obr, něco kolem 60 cm. Ale zejména na podzim jsou místa, kde vidíte v moři vyskakovat lososy kolem 1 metru délky. Na některé se dá i dohodit, ale záběru jsem se nedočkal. Přikládal jsem to malým muškám, které byly primárně určeny mořským pstruhům, ale nemusí to tak být. Dám vám ale dobrou radu, pokud uvidíte na místě, kde chytáte, skákat lososy, raději se přemístěte jinam. Mořští pstruzi jsou daleko menší a bojí se jich, a tak se vám může stát, že budete 3 hodiny házet mezi lososy bez jediného kontaktu a o 500 m dále bude váš kolega tahat jednoho mořského pstruha za druhým.



      Ješte si dovolím malou poznámku na závěr. Tento článek byl napsán před dvěma lety, a pouze aktualizován do současné podoby. Od té doby jsem již byl 5x ve Švédsku a 2x v Dánsku a jak jinak, než že cílovou rybou byl mořský pstruh. Mám mnoho nových poznatků a zkušeností, ale na ty dojde snad někdy příště. V loňském roce, uprostřed léta, se například zvýšila lovná míra na západním pobřeží z 40 na 45 cm. Někdo si řekne maličkost, ale musím potvrdit, že průměr ryb rok poté se opravdu rapidně zvýšil, a tak za jednu výpravu bylo nachytáno několik ryb přes 50 cm a mnohé se blížily 60 cm, což byl před 3 lety ještě úspěch z kategorie snů.