Lov ryb na položenou nebo feedrem na krátké vzdálenosti se často neobejde bez různých falešných záběrů, které nejsou způsobeny uchopením nástrahy rybou, ale pohybem ryb v těsné blízkosti napnutého vlasce. Zabývám se z velké části lovem ryb ze dna do vzdálenosti 5, maximálně 10 m. Převážně lovem kaprů na stojaté vodě. Proto mi, prosím, dovolte podělit se o některé skromné poznatky týkající se přejezdů ryb přes vlasec. Pro spoustu z vás to nebude nic nového, ale někomu to může pomoci. V mém případě půjde především o poznatky při lovu na položenou, ovšem v mnoha případech při lovu feedrem s nízko položenou špičkou bude vliv přejezdů shodný. Někdy i při lovu feedrem se špicí nahoře za prudším spádem dna. Podstata je stejná, protože vlasec protíná vodu v místě, kde ryby aktivně hledají potravu u dna.
U vody to pak může vypadat asi takto: Rybář si vybere pěkné místečko u břehu a zakrmí si ve vzdálenosti pěti metrů, pak si nahodí třeba na položenou. Zanedlouho se mu číhátko lehce zhoupne, věnuje tedy veškerou pozornost prutům a je připraven okamžitě zaseknout. V tom se číhátko plynule zvedá a rybář přisekává ve správný okamžik. Ale ono nic, ryba na háčku prostě není. Není, protože netahala za háček.
Typy falešných záběrů
Příčin i charakterů falešných záběrů je samozřejmě velká spousta. Nechci rozebírat vliv větru a proudu, popřípadě klouzání zátěže na prudkém svahu. Jde mi pouze o potažení vlasce způsobené rybami, které zrovna nepožírají nástrahu. Každý rybář má své zkušenosti a před zaseknutím jistě zváží všechny okolnosti po svém. Já například rozeznávám několik typů falešných záběrů.
Plynulé dlouhé potažení, většinou do strany: Jde především o ryby proplouvající podél břehu. Vlasec směřující od špičky prutu plynule uhýbá do strany a dochází k silnému potažení vlasce, který po rybě sklouzne někdy až za delší dobu. Jestli se vrátí do původní polohy, závisí taky na velikosti koncové zátěže. Měl jsem tu možnost si to jednou ověřit. Lovil jsem na vzdálenost 4 m v hloubce 2,5 m s pevným olovem 80 g. Pravý záběr byl vždy zřejmý – okamžitá ostrá jízda od břehu. Byl květen a kapři projížděli taky asi ve dvoumetrové vzdálenosti. Přejezd běžných kaprů okolo 50 cm mi ohnul i třetinu prutu (vrhací zátěž 60 g) do strany. Po uvolnění silného bočního přejezdu jsem zátěž vytáhl ze stejného místa, kde byla nahozena. Takhle jsem si to ověřil několikrát. Při použití lehkého olůvka by samozřejmě kapr potáhl i to koncové olůvko. Někdo by tohle mohl jistě považovat za krásný záběr.
Plynulé krátké potažení: Klasický známý přejezd – plynulé potažení vlasce o několik málo centimetrů je vystřídáno plynulým uvolněním do původní polohy. Jsou podle mne způsobené opřením větších ryb do vlasce nebo proplutím ryby pod vlascem. Pokud lovím velmi blízko břehu – např. do 3 metrů – jde takto poznat každé větší zavadění ocasní ploutví.
Rychlejší krátké potažení: Odhaduji na aktivní hladové ryby, které se při krmení předhánějí a občas zavadí o vlasec blízko zátěže. Mohou být velmi podobné nedotaženým záběrům. Taky už jsem viděl takový potah udělat menšího tlouště, který oždiboval částečky naplavené na vlasci.
Jemné záchvěvy vlasce: Na vlasci mezi špičkou prutu a vodní hladinou je možné pozorovat jemné záchvěvy, které bezpečně signalizují hejno krmících se ryb. Pokud jsou tyto záchvěvy častější, vždycky se už těším na záběr, který na sebe většinou nenechá dlouho čekat.
Vliv pohybů ryb na napnutý vlasec
Pokud ryby nepřijíždějí ke krmnému místu vyloženě jednotlivě z opačné strany, než vede vlasec, přejezdům se většinou neubráníme. Tedy samozřejmě se to dá vychytat, ale o tom později. Na ukázku třeba tento případ hlubšího břehu: Špičky prutů jsou 20 cm nad hladinou, na třech metrech od břehu je hloubka 2 m a na šesti metrech hloubka 3 m.
Tady jde vidět, že třeba metr od nástrahy, v těsné blízkosti krmného místa, je vlasec 30 cm nad dnem. Kapříci kolem 40 – 60 cm se mu nevyhnou a mohou plavat i dva metry s vlascem u hřbetní ploutve nebo se o něj opřít z boku a tlačit tělem, než vlasec sklouzne. Dost často taky přitlačí vlasec svým tělem ke dnu. Vlasec je relativně vysoko i přímo u zátěže a kapři o něj zavadí při hledání potravy.
Na příkladu pozvolnějšího břehu je vše trochu jiné. Na třech metrech je 60 cm hloubky a na šesti metrech je hloubka 1,2 m. Metr od krmného místa je vlasec jen 5 cm nade dnem, takže větších přejezdů by mělo být minimum. Jednotlivé ryby se ale mohou pohybovat i blíže břehu, kde už je vlasec výše a vytvořit silnější falešný záběr. Přejezdy na pozvolném břehu by pak měly být spíše kratší a v menším počtu, vytvořené nejspíš ryjícími kapry.
Na pozvolném břehu může být také prudší hrana, která bude vlasec nadzvedávat a riziko falešných záběrů opět vzroste. Podobný vliv bude mít i postavení špičky prutů výše nad vodou nebo nahození na vodorovné dno bez mírného spádu. V takovém případě budou falešné záběry zase silnější a častější.
Mám vyzkoušeno, že přejezdy ryb přes napnutý vlasec jsou rozeznatelné pouze do určité vzdálenosti. Nejkvalitnější přenos každého opření ryby do vlasce jsem poznal při náhozech na vzdálenost do 3 – 4 metrů. Při takovémto blízkém lovu je možno odpovídající jemnou technikou nebo pozorováním vlasce mezi špičkou prutu a vodní hladinou poznat téměř každé silnější dotknutí ryby ploutví. Někdy jdou v tomto případě vidět přejezdy i malých ryb na vlasci v místě, kde se pod úhlem setkává s vodní hladinou. Na vzdálenost větší než deset metrů se už signalizace přejezdů ryb velmi rychle zhoršuje a je možné poznat jen silnější přejezdy větších ryb. Je to způsobeno hlavně vzdáleností – na 3 metrech poznáme, kdy nám ryba pohne s vlascem o 10 cm do strany, ale na vzdálenost 20 m to už vidět nejde. Také díky pružnosti vlasce a jeho prověšení.
Využití při rybolovu
Falešné záběry určitě znesnadňují lov na krátkou vzdálenost hlavně proto, že někdy může být těžké poznat rozdíl mezi přejezdem a záběrem ryby. Mohou být ale z několika důvodů při lovu užitečné.
Nejdůležitější je pro mne informace, jak často ryby přijíždějí ke krmnému místu. Je to jedna z věcí, podle které se řídím při zakrmování místa. Budu jinak zakrmovat, když zjistím, že mi několikrát za den proplave malé hejno a po jedné vytažené rybě je pryč. A jinak, když půjde o velké hejno, které sice proplave jen ráno a večer, ale dá se udržet po delší dobu. Podle přejezdů můžu poznat, že ryby mi sice připluly, i když pořádný záběr jsem nedostal. Za předpokladu správné montáže apod. to může být například tím, že ryby na vodě s větším rybářským tlakem už propluly více krmnými místy a jsou polosyté, vybíravé. Příště zakrmím méně a ten záběr už dostanu. Také po přejezdech, i když záběr nedostanu, vím, že musím trochu dokrmit, protože ryby vysbíraly část návnady.
Podle četnosti a typu přejezdů se dá odhadnout, v jaké přesné vzdálenosti od břehu ryby proplouvají, v jaké hloubce. Někdy třeba ryby berou jen ve třech metrech a týden nato podle přejezdů zjistím, že projíždějí blíže – třeba v hloubce 1,5 m. Někdy je to naopak.
Když mám podle přejezdů ryby na místě, ale záběr několikrát nedostanu – může to být také důvod ke změně montáže, nástrahy, návnady, někdy pomůže jen menší háček apod.
Jak rozeznat falešné záběry
Rozeznat falešné záběry může být jednoduché. Stačí si nahodit do prokrmeného místa stejně jako vždycky, ale bez nástrahy na háčku a sledovat. Všechny potahy pak budou způsobeny pouhým pohybem ryb v těsné blízkosti vlasce. Vypadá to hloupě, ale dokáže to hodně pomoci při dalším správném zasekávání opravdových záběrů.
Omezení falešných záběrů
Jak omezit přejezdy ryb přes vlasec bude určitě každý rybář lovící často u břehu vědět. Zmíním se o čtyřech způsobech, které považuji za nejlepší. Jde o to, jak dostat vlasec nejlépe po celé délce ke dnu.
- Zadní olovo – jedná se o olůvko (většinou 20 – 40 g), které se spustí u břehu po vlasci.
Je důležité, aby olůvko bylo těžší, než použité číhátko nebo síla špičky feedru. U položené je důležité pro správnou signalizaci postavit pruty ve směru vlasce mířícího na zadní olovo.
- Prověsit vlasec – při použití pevné únikové montáže nebo u důvěryhodné montáže prověsit vlasec vedoucí od špičky prutu a nechat ho klesnout ke dnu. Dal by se použít malý broček na zatížení volného vlasce třeba dva metry nad montáží.
- Špičky prutu do vody – někdy může pomoci jen postavit pruty tak, že špičky prutu jsou ponořeny do vody, aby vlasec vycházel z co nejnižšího bodu. Ovšem u lovu takhle blízko břehu považuji za důležité k vodě moc nechodit a spíše se zdržovat co nejdál nebo v zákrytu porostů.
- Lovit jen na nejbližším okraji zakrmeného místa. Jednoduché, ale ne vždy účinné.
Lov blízko vlastního břehu je pro mne nádherný především přímým kontaktem s rybami. Jak krásnou bezprostřední bojovností ryb, tak i veškerou signalizací pohybů ryb u krmného místa. S přejezdy ryb se setkávám prakticky při každé takové vycházce a chvíle, kdy mám i více než deset falešných potahů během půlhodinky nejsou výjimkou. Snažit se zasekávat takovéto potahy je jedna z cest, jak si krmící ryby vyplašit. Někdy i několik planých záseků ryby nezpozorují a krmí se nerušeně dál, ale někdy stačí i jeden nešťastný zásek s nárazem zátěže do kapra a menší hejno je pryč. Řeším to tak, že pokud se číhátko (špička) po potahu nevrátí přirozeně zpátky – většinou přisekávám. Taky to řeším tak, že mívám pruty ve směru vlasce a pokud si záběrem nejsem jist, stačí letmý pohled na vlasec před špičkou. Vlasec vychýlený od původního směru mě nechává klidným, jestli jde vlasec stejným směrem – přisekávám. Samozřejmě to jde pouze ve dne. Někdy jsem si charakterem očekávaného záběru jistý a nechám kapra, ať se přisekne sám. Prut přizvedávám až při evidentním cukání nebo jízdě. Je to taky jeden ze způsobů, jak vyřešit časté falešné záběry, ovšem vždy se vyplatí prut sledovat a být připraven přiseknout v momentě opatrnějšího záběru například zkušené ryby.
Rybářské potřeby JESETER
