S blížícími se volbami bude jistě mnohé z vás zajímat, jak budou politické strany hájit zájmy rybářů. Proto jsme kontaktovali naše největší strany a položili jsme jim níže uvedené otázky, jejichž odpovědi vám mohou usnadnit rozhodování, kterou z nich ve volbách zvolit.
Strana KSČM od 28. března 2006 až do zvěřejnění článku nereagovala na naše opakované dotazy zaslané na oficiální kontaktní email, a proto v tomto článku není uvedena. Strana Zelených reagovala, ale nedodala odpovědi v termínu, který sama navrhla (22. dubna). Pokud tyto strany své vyjádření pošlou později, doplníme je sem.
Otázky
Pokud by se objevila snaha omezit rybaření např. z důvodu trápení zvířat nebo z jiných etických či dalších důvodů, budete stát při rybářích?
V současnosti většinu rybářských revírů obhospodařují rybářské svazy (Český a Moravský), chystáte nějaká omezení těchto svazů, např. "privatizaci" revírů (převod revíru do komerční sféry)?
Pokládáte predační vliv kormoránů na českém území za přiměřený?
Jaký trend lze od Vás očekávat v "protipovodňových úpravách" na našich tocích?
Lze očekávat z Vaší strany nějaké zásadní změny v zákoně o rybaření (např. denní doba lovu, velikost ponechaného úlovku, lov pod ledem na dírkách)?
ODS
Rybaření není jenom chytání ryb. To je také pohoda v přírodě a pokora před živlem, v němž se ryby pohybují. Rybáři jsou také ochotni pro vodu v krajině mnohé udělat. ODS má záměr do zvýšení rozlohy vodních ploch a oživení potoků hodně investovat. Proto jsem toho názoru, že omezování lovu ryb v České republice z etických důvodů není na pořadu dne. Jsem na straně rybářů, pro takové omezování není v tuto chvíli sebemenší důvod.
ODS privatizace revírů nechystá, ani jejich převod do komerční sféry. Mrzí mne, že se mezi rybáři tento mýtus šíří jako blesk dokonce někdy na oficiálních schůzích svazu. Zde jsou pak členové strašeni, že když budou volit ODS, přijdou o možnost rybařit. To je nesmysl a ten kdo takové pomluvy šíří, to činí se zlým úmyslem poškodit ODS a nahnat voliče jiným stranám, většinou těm levicovým. Já jsem ale přesvědčen, že i rybáři jsou moudří lidé a nenechají se jen tak obalamutit.
Nebude se však bránit tomu, aby vlastníci pozemků okolo zejména malých vodotečí se stali i správci těchto toků, budou-li respektovat i „veřejnou“ funkci těchto statků a z toho vyplývající určitá vlastnická omezení.
Ne.
Děkuji za otázku. V programu ODS je jednou z priorit „změna struktury krajiny“. Při podrobnějším prostudování zjistíte, že se jedná o systémová opatření k zadržení vody v krajině na základě tzv. zeleného kontraktu ? což je dohoda mezi vlastníky pozemků, uživateli a samosprávou. Budeme takovou dohodu plně financovat, povede-li k cíli zadržení vody v krajině a snížení eroze půdy. Je zcela logické, že to je obrovská příležitost zejména pro revitalizaci malých vodotečí, mokřadů a stavbu rybníků s multifunkčním využitím a tím i pro rybáře lovící na udici. V námi navrhovaném „zeleném kontraktu“ se počítá s iniciativou právě rybářů, myslivců a všech dalších spolků, kterým jde o oživení krajiny. Pro ně to bude nová aktivita a nový zdroj příjmů.
Ne.
Jiří Papež, Stínový ministr zemědělství ODS
ČSSD
Rybáři mohou i nadále provádět výkon rybářského práva podle dosavadních zvyků a tradic. Jejich vlastní interní předpisy jsou natolik etické, že bližší podmínky výkonu rybářského práva podle ustanovení zákona o rybářství jsou v souladu i s nejnáročnějšími požadavky ochranářů. Jejich nedodržení mohou postihovat nejen sami rybáři, ale i příslušný krajský úřad.
Proto není důvod vyvíjet tlaky na další omezování práv rybářů a rybolovných metod. Poslední novela zákona na ochranu zvířat proti týrání ošetřila doposud jediné zájmy rybářů, které nebyly dosavadním předpisem zcela jednoznačně formulovány.
Jde o téma k dlouhé diskusi. Nyní zákon o rybářství umožňuje vynětí ze současných revírů výhradně jen na základě vlastnických vztahů. Pokud majitel rybníka či např. zatopené propadliny požádá o vyhlášení revíru, není důvod jeho žádosti nevyhovět. Pokud ovšem majitel uzavřené vodní plochy, která není rybníkem, zde vykonává činnost mající charakter výkonu rybářského práva a nebyl zde vyhlášen rybářský revír, tak bude postižen, protože zákon o rybářství jiné formy rybářského hospodaření než rybníkářstvím nebo výkon rybářského práva v rybářských revírech neumožňuje.
Po našem zopakování otázky odpověděl Tomáš Loskot, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství:
Stávající znění zákona nevylučuje, aby vlastník vodního útvaru s uzavřenou vodou nepožádal o vynětí ze stávajícího a vyhlášení vlastního revíru. Ze strany státu se však v současné době nepřipravuje žádný akt, který by řadové rybáře připravil o možnost rybolovu. Z hlediska možných výběrových řízení v případě nutnosti změny zarybňovacího plánu (při zániku podmínek k chovu ryb) je věcí minulého uživatele revíru, jak se dokáže v rámci tohoto řízení prosadit. V rámci doposud uskutečněných řízení se vždy prosadil dosavadní uživatel revíru, neboť zcela přirozeně měl nejlepší soubor informací. Navíc ve většině případů, pokud se nepřihlásil jen územní svaz, se přihlásila jen jeho organizační složka.
Přiměřenost či nepřiměřenost predačního tlaku chráněných živočichů nelze od stolu jednoznačně stanovit. Ochrana tohoto živočišného druhu a náhrady za něj vychází přímo ze zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Přesto již Ministerstvo životního prostředí v současné době připravuje novelu, která by měla řešit problematiku kormoránů. Ministerstvo zemědělství bude spolupracovat na připomínkách k této vyhlášce se zástupci rybářských svazů.
Jde o dlouhodobý již schválený program prevence a odstraňování povodňových škod, který je zaměřený na zvyšování retenční kapacity povodí budováním suchých poldrů, retenčních nádrží, zvyšováním průtočné kapacity koryt vodních toků a rovněž na výstavbu a rekonstrukci ? pokud možno odsazených ? hrází podél vodních toků. Jeho význam a posílení stoupá v návaznosti na aktuální povodně. Vedle toho existují „alternativní“ programy v gesci MŽP.
V současné době se nepředpokládají změny v nedávno novelizovaném zákoně, které by ovlivňovaly Vámi citovanou problematiku.
Za ČSSD poslala Anna Veverková.
KDU-ČSL
Vždy jsme při rybářích stáli a nikdy jsme nepodporovali žádné nesmyslné zákazy (např. zakázat lov na nástražní rybičku). Sám jsem také aktivní rybář a nedovedu si lov na dravce představit jinak než s nástražní rybičkou…
Základní diskuse o možné privatizaci rybářských revírů se již odehrála při přijímání nového rybářského zákona. KDU-ČSL nikdy nepodporovala privatizaci rybářských revírů a od tohoto stanoviska nehodláme ustoupit. Sportovní rybaření má v naší zemi velkou tradici a nedovedu si představit, že by „na ryby“ mohli chodit jen ti bohatší, kteří na to „mají“.
O nějaké přiměřenosti nelze vůbec mluvit. Naopak budeme muset v příštím období hledat cesty, jak redukovat především migrující hejna těchto ptáků. Pokud některému živočišnému druhu chybí přirozený predátor a dokáže se reprodukovat tak rychle, jak to dokázali právě kormoráni, je nutné v zájmu ochrany dalších živočišných druhů počty kormoránů regulovat.
KDU-ČSL prosazuje, aby péče o krajinu především podporovala zvyšování její retenční kapacity (tj. schopnosti zadržení vody). To má ostatně pozitivní vliv i na kvalitu pitné vody. S tím souvisí i dotační podpora, kterou jsme i v tomto volebním období poskytovali např. z programu péče o krajinu nebo programu revitalizace říčních systémů. Protipovodňové úpravy vodních toků musí být prováděny šetrně k přírodě. Žádné bagrování, betonování a narovnávání koryt. Chceme v naší krajině potoky a řeky, nikoli kanály.
KDU-ČSL nepřipravuje žádné zásadní změny rybářského zákona. Domníváme se, že poslední verze zákona již zohlednila všechny námitky odborné rybářské veřejnosti a nemáme žádné signály ani od rybářů, ani z EU, že bychom měli tento zákon měnit.
Otázky 1, 2, 3, 5: Ing. Jan Grůza, poslanec za KDU-ČSL, místopředseda zemědělského výboru
Otázka č. 4: RNDr. Libor Ambrozek, ministr životního prostředí
US-DEU
Současné legislativní vymezení sportovního rybaření považujeme za vyhovující, žádné omezující změny proto pro nás nepřipadají v úvahu.
Vzhledem k tomu, že rybářské svazy ve většině případů obhospodařují revíry dobře a ku prospěchu věci, rozhodně žádnou privatizaci či jiné zásahy do jejich kompetencí nepřipravujeme. Kde s činností svazu nejsou členové spokojeni, musí situaci řešit vnitřními mechanismy, např. výměnou vedení. Vznik privátních revírů, které jsou za poplatek otevřeny široké rybářské veřejnosti, však vítáme.
Kormoránů díky příznivým podmínkám žije na našem území v tuto chvíli více, než je přirozeným stavem. Negativní dopady z toho vyplývajícího zvýšeného prefačního vlivu umožňuje současná legislativa finančně kompenzovat. Jsme připraveni na diskusi, ve které bychom hovořili o změně legislativy a případném umožnění velmi omezeného a odůvodněného odstřelu.
US-DEU považuje za nezbytné přijmout dlouhodobá systémová opatření. Po vyhodnocení třech rozsáhlých povodní v letech 1997, 2002 a letos je totiž zjevné, že technická opatření sama o sobě nejsou zárukou dostatečné bezpečnosti občanů a omezení škod na majetku při povodních. K podstatnému zlepšení povodňové prevence proto navrhujeme: posílit realizaci opatření v krajině s cílem zvýšit její přirozenou retenci (obnova a tvorba rybníků, mokřadů, revitalizace přírodě blízkých toků v nivách včetně rozšíření lužních lesů, pěstování přírodě blízkých lesů, protierozní opatření ap.), umožnit řízené a neškodné rozlivy řek a potoků v nivách a pomocí územních plánů omezit nevhodnou urbanizaci niv a okolí vodních toků, a tak snížit škody v sídlech situovaných podél toků, vytvořit adresný fond k podpoře výstavby domů pro občany, kteří se rozhodnou opustit svá obydlí v blízkosti řek a záplavových územích a tím zvýšit bezpečnost svou a svých spoluobčanů.
Jak již bylo řešeno v první otázce, současnou legislativu považujeme v zásadě za vyhovující a žádné zásadní změny nechystáme.
Poslala Petra Špirková, tisková mluvčí US-DEU
Strana zelených
(Strana zelených poslala své vyjádření 3. května 2006.)
Sportovní rybářství jako péče o vodu a ryby i vlastní rybolov jsou v souladu s ochranou životního prostředí. Etická pravidla existují a jsou nastavena dobře, občas se ale nedodržují. Problém je spíš v sílícím využívání revírů, rostoucím počtu rybářů a jejich docházek k vodě i zlepšující se rybářskou technikou. Budeme muset spíš upravovat pravidla pro rybaření. A to nikoliv kvůli tlaku na rybáře zvenčí, ale kvůli vzájemnému tlaku mezi rybáři samotnými. Do popředí bude čím dál víc vstupovat ono Coubertenovské: „Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.“ Ano, není potřeba po příchodu od vody naplnit mrazák.
Snahy o privatizaci revírů a jejich komerční intenzívní rybářské využívání mohou sílit a pravděpodobně tomu tak bude. Takový způsob využití je možný na menší části uzavřených soukromých vod. Na zbytku chce Strana zelených (SZ) zachovat současný stav s výkonem rybářského práva převážně prostřednictvím rybářských svazů. „Na ryby“ se bude chodit pořád.
Výskyt kormoránů se u nás v posledních letech výrazně zvýšil zejména v období jejich tahu a škody na rybách jsou nepopiratelné. Stížnosti rybářů lze tedy považovat za oprávněné. Nicméně prozatím je kormorán chráněný druh a tento fakt chce SZ respektovat – i s odvoláním na institut finanční náhrady za újmu, kterou rybáři utrpí. Ochrana by ale měla být diferencovaná podle charakteru lokality, míry zájmů ochrany přírody i množství kormoránů. Měla by pokračovat dosavadní praxe povolení k odstřelu podle individuálního posouzení konkrétních podmínek. Tak lze reagovat i na vývoj situace. Pokud budou pokračovat trendy v rozmnožování kormoránů, nelze do budoucna vyloučit ani diskusi o dalších opatřeních či zmírnění ochranných podmínek.
SZ navrhuje, aby protipovodňová ochrana byla řešena jako integrovaný celoplošný systém současně s revitalizacemi toků a niv, zlepšením podmínek pro život ryb a dalšími funkcemi. Chceme se zasadit o to, aby byl řekám vrácen prostor umožňující revitalizaci, a aby byl umožněn velkoplošný rozliv povodní do nezastavěných území. Tohle zadání je zdánlivě jednoduché, ale jeho realizace má dost překážek. K dosažení těchto cílů máme připravenu řadu opatření, která směřují hlavně do změny vodního zákona a jeho prováděcích vyhlášek, do financování protipovodňové ochrany, revitalizací a dalších činností v krajině a do organizace správy toků a povodí. Jde nám o mnohem větší zapojení všech dotčených subjektů: samosprávy, vlastníků nemovitostí, rybářů a dalších. Chceme také, aby podstatně zesílila finanční podpora komplexní revitalizace povodí včetně stavby malých vodních nádrží.
Tohle slibuje většina politických stran. Dosavadní vlády přibližně od roku 1992 ovšem uvolňovaly ze státního rozpočtu do Programu revitalizace říčních systémů částky průměrně do čtyř set milionů korun (letos je to například 384 mil. Kč). Vytčených cílů tohoto programu tak bude dosaženo přibližně za tisíc let. To jsem si nevymyslel. To vyplývá z orientačního výčtu potřebných prostředků uvedeného každoročně ve směrnici k tomuto programu a státního rozpočtu. Jistěže do vodního hospodářství krajiny jdou i další peníze, ale tristní výhled zůstává stejný. SZ to chce změnit, a to s využitím evropských fondů.
Změny zákona o rybářství a jeho prováděcí vyhlášky SZ připravené nemá. Vnímáme ale, že obsahují problematická nebo diskutabilní ustanovení. Namátkou lze jmenovat definici nepůvodních druhů nebo absolutní zákaz lovu ryb pod ledem. V oblasti sportovního rybolovu zákon nereflektuje současné přírodní podmínky a technické možnosti rybářů a je dosti náročný na výkon státní správy. Myslíme si, že by o těchto tématech měla ještě probíhat diskuse.
Tomáš Havlíček,
vedoucí odborné sekce pro krajinu Strany zelených
KSČM
Strana KSČM poslala své vyjádření již 8. dubna jako jedna z prvních. Svou vinou jsem její odpověd zařadil do špatné poštovní složky a při sestavování tohoto článku jsem ji pak nenašel a domníval jsem se, že odpověď nezaslala. Omlouvám se KSČM a i našim čtenářům za tuto svou chybu. Martin Maťák
Nejsme pro omezení rybaření a to především z hlediska přirozeného běhu přírody. Navíc činnost rybářských svazů v mnohých regionech a obcích má širší úlohu – např. čištění rybníků, úprava krajiny atd. a jejich činnost na krajinotvorbu má pozitivní vliv.
Nejsme exekutivní-vládní stranou, tudíž nemůžeme rozhodovat o prodejích. Náš názor je takový, že přírodní bohatství má sloužit všem a tudíž odmítáme i privatizaci pozemků a rybníků.
Jak je viz výše uvedeno, přirozený běh přírody by neměl být uměle narušován, není-li nutné.
Všechny prostředky směřující do oblastí protipovodňových opatření musí být využity na tento účel. K tomu vytvořené státní podniky – Povodí Labe, Povodí Vltavy, Povodí Ohře se musí systematicky touto problematikou zabývat a ne jenom hasit nastalé problémy. Zde musí být i účinná kontrola těchto podniků ze strany státu.
-40% krmítka PRESTON Hexmesh
GScarp.cz
