Výroba soustruhu na splávky

12.4.2006 - Pajtás Teodor

      Stále jsem přemýšlel, z čeho vyrobit soustruh dostatečně přesný pro daný účel a výrobu většího množství splávků.
      Až jednou jsem na zemi zahlédnul vyhozený starý zvětšovací přístroj na fotky, kdo někdy zvětšoval fotky ještě postaru, tak ten přístroj zná. A kdo ho nezná, tak jen připomenu, že přístroj má dokonale přesná posuvná vodítka, pro daný účel se hodil znamenitě. Už jsem si v duchu představoval, jak to asi bude celé vypadat pohromadě. Každý to štěstí mít nebude a procházet bazary asi taky není to pravé.
      Pro ty, kteří chtějí do soustruhu investovat trochu víc, mám taky řešení. Použít jako základnu pro budoucí soustruh se dá řezačka na kachličky. Jsou různé délky. Když použijeme délku 50 cm, tak máme dost místa na uložení motoru na jednom konci a posuvného protikusu na straně druhé a zbude dost místa na soustružený splávek. Řezačka se dá koupit asi za 300 Kč ve stavebninách nebo v obchodě pro kutily.
      Jako pohon mého soustruhu jsem použil motorek z ventilátoru, který jsem získal při rekonstrukci staré hospody. Bez vrtule se sice trochu zahřívá, ale vydrží. Použít se dá motorek s patkami na přišroubování nebo kulatý (jak je vidět na snímku), každý bude mít jiný způsob upevnění. Použít se dá jakýkoliv motorek na 220 V a s více než 2000­ otáčkami za minutu, výkon stačí kolem 200 W. Nebudeme točit velké věci a na pilku se nesmí moc tlačit, jinak se balza při soustružení roztrhne. Vrtačka se dá použít také, ale při delší práci nám může vadit hluk, totéž se týká mixéru a podobných motorků.
      Teď mi zbývalo vymyslet přípravek, který by zároveň otáčel hranolkem balzy a vyvrtal dírku po obou stranách splávku, pokud možno v přesném středu, aby splávek nekopal při otáčení kolem své osy, to bude důležité při pozdějším barvení. Tento hrot jsem si vyrobil z kulatinky o průměru 10 mm a pilníkem zbrousil do potřebného tvaru. Průměr hrotu mám 2 mm a délku 10 mm. Zbývá plochý nůž, který se zabodne do hranolku hned za hrotem, takzvaný unašeč, ten bude otáčet soustruženým splávkem, detail je vidět na fotografii. Kulatinka musí být dostatečně dlouhá, aby se dala upnout do hlavy vrtačky, to pro ty, kteří budou k soustružení používat vrtačku. Sám jsem použil motorek a na jeho hřídelku jsem pomocí trubičky a vteřinového lepidla upevnil vyrobený hrot. Hroty budeme potřebovat dva, jeden na pohon a druhý na protilehlou stranu, ten může být uložený v ložisku nebo napevno, jen je třeba pamatovat, aby oba hroty byly ve stejné rovině, špičkami přesně proti sobě.
      Kamarád použil jako protikus dřevěný hranolek s naraženým hřebíkem o stejném průměru jako je hrot na motorku. Musel ale nejdříve navrtat při soustružení dírku na jedné straně a otočit hranolek pro vyvrtání druhé dírky. Kdo použije motorek, musí ho na vodítka připevnit, já použil kulatinku jako objímku, jak je vidět na fotografii, ale třeba má někdo jiný nápad (šlo by třeba použít plechový pásek a podobně). Je těžké popsat detaily, když nevím, co k danému účelu kdo použije, ale fotografie napoví více o základním principu stroje. Lidové tvořivosti se meze nekladou.
      Pozor na elektřinu, nechte si to zapojit odborníkem, ne jako já. Mnou zhotovený soustruh je zhotovený takřka na koleně, ale je plně funkční a pro daný účel se osvědčil. Kdo si na to netroufne sám, tak může poprosit kamaráda s dílnou, který pomůže s kompletací a poradí s detaily. Nemohu popsat celý postup do puntíku, když nevím, co přesně použijete, tak jsem se snažil naznačit aspoň tento princip. Já sám jsem svůj soustruh předělával několikrát, tak neházejte flintu do žita, když se nepovede napoprvé. Vyrobené splávky vám tu námahu vynahradí.

Soustružení splávku

      K samotné výrobě splávků kupuji balzu v prkénkách o tloušťce 10, 15, 20 a 30 milimetrů, vyjdou levněji než hotové hranolky, jen je musím nařezat na potřebné hranolky. Cena za jedno prkénko dlouhé asi 1 m a široké 10 cm je podle tloušťky přibližně 70 Kč a víc. Měla by být k dostání v každé lepší modelářské prodejně. Tam, kde nakupuji já, mají také grafitové špejle o průměru 0,6 mm, 0,8 mm, 1 mm. Mně se osvědčil průměr 0,8 a 1 mm, cena je 26 Kč, špejle jsou 1m dlouhé a modeláři je používají na zpevnění křídel letadel.
      Po upnutí hranolku do soustruhu, délka a průměr hranolku odpovídá předpokládané velikosti splávku, začnu samotné soustružení. Soustružení začínám na straně, kde není motorek, abych mohl brousit do konečné podoby co nejdéle. K soustružení se mi osvědčil plátek z pilky na železo, nepoužívám opěrku, ale držím ho volně v ruce. Můžu tak měnit citlivě přítlak na soustruženou věc a zabránit případnému protáčení unašeče v hranolku. Stane se mi to také, zvláště když je balza měkká, proto kupuji kvalitu standard, ta má střední tvrdost a na toto použití se hodí lépe. Plátkem pilky udělám jen hrubý tvar, jemné dobroušení provádím smirkovým papírem, začínám od hrubšího a pokračuji po jemnější. Před dokončením tělíčka splávku opatrně přiložím nůž na místo, kde chci splávek oddělit od soustruhu, ale vždy tak, aby ve splávku zůstaly otvory po hrotech, do těch se budou lepit anténky. Detaily jsou vidět zase na fotografii. Po vysoustružení několika kousků získáte ten správný grif a jeden splávek vám bude trvat asi 5 minut.

Lepení splávku

      K lepení používám Kanagom, je to acetonové lepidlo a má tu výhodu, že při lepení můžete ještě poměrně dlouho pohybovat s vlepenou anténkou a tím doladit případné nepřesnosti, to u vteřinového lepidla nejde. Na anténky momentálně používám čistítka do uší, tyčinka s vatičkou na obou koncích, cena je 20 Kč za sto tyčinek. S přibývajícím věkem se trochu zhoršuje zrak a tento průměr je dobře vidět. Na menší a titěrnější splávečky - třeba na oukleje - používám anténky z grafitové špejle, jsou pěkně kulaté a hlavně mají stejný průměr po celé délce. Kdysi jsem anténky strouhal z bambusové špejle, ale každý splávek měl jiný průměr anténky a nevypadalo to dobře. Co se týče spodní části splávku, na to používám buď obyčejný špendlík, to na kratší splávky, nebo zase grafitovou špejli o průměru 0,8 mm. K upevnění splávku na silonu používám silikonovou bužírku o průměru 0,5 mm, takže průměr grafitu 0,8 mm je akorát, v případě potřeby špejli zbrousím jemným smirkovým papírem na požadovaný průměr.
      Takže máme splávek slepený a pořádně zaschlý, pokračuji ve výrobě až druhý den, abych měl jistotu, že lepené spoje pořádně zaschly. Splávek přebrušuji do finální podoby tak dlouho, dokud nemá dokonalý tvar, to znamená, že přechod z balzového tělíčka na anténku a špendlík dole musí být plynulý. Po nabarvení bude splávek vypadat jako z jednoho kusu a to chceme, ne? Toto přebrušování provádím už v ruce, protože naše prsty jsou dokonalý detektor nerovností. Zbývá vlepit do tělíčka splávku očko pro vedení silonu. Očka si udělám z měděného drátu požadovaného průměru, asi 0,5 mm, který stáčím na špendlíku. Očka by neměla mít větší průměr než je průměr špendlíku, jinak budou hyzdit konečný výrobek. Na plavanou používáme tenký silon a tato velikost očka je dostatečná. Kdo bude dělat větší splávky, tak udělá očka podle průměru použitého silonu. A máme splávek připravený k lakování.

Lakování splávku

      U barvení se zastavím trochu déle, protože v této části práce jsem dělal z počátku nejvíce chyb a splávek nevypadal podle mých představ.
      Teď používám na první napuštění řidší průhledný nitrolak, má tu výhodu, že ucpe póry v povrchu balzy a zasychá za několik minut, nezapomeňte každou vrstvu přebrousit. Natírání provádím tak dlouho, až se na povrchu utvoří souvislá vrstva laku. Obvykle 3x. Když jsem natíral splávek hned základní barvou, která schla do druhého dne, tak splávek, který byl před lakováním dokonale hladký, rozpraskal, jako by byl ponořený ve vodě.
      Když je splávek dostatečně napuštěný lakem, můžeme použít bílou základní barvu. Tu budeme potřebovat pod reflexní barvu, jinak nebude tak zářivá, jak má být. Reflexní barvu používám ve spreji a potřebné množství si odstříknu opatrně do malého kelímku. Když nestíhám a barva v kelímku začíná houstnout více než je potřeba, tak nastříknu trošku čerstvé na zředění. Barva je běžně k dostání v obchodě s pracovními pomůckami, stavbaři ji používají na značení výkopu a jsou v odstínech oranžové, červené a žlutozelené, cena je 140 Kč, vydrží vám několik let, nevysychá.
      Při barvení tělíčka splávku používejte jeden druh barev. Nitrolaky rychle zasychají, takže práce je rychlejší. Kdybyste použili barvu syntetickou a na to další acetonovou, tak vám zničí předešlý nátěr, protože acetonová je agresivnější.
      Nyní přistoupíme k finalizaci. Když si myslíte, že pro zdárné dokončení splávku jste udělali vše a konečný výrobek se vám zamlouvá, tak zbývá poslední fáze. Abychom měli splávek trvanlivější a barevný dojem byl dokonalý, zbývá poslední nátěr syntetickým lodním lakem. Nemusíte mít obavy, tento lak nerozpustí spodní nátěry, když štětcem nebudete přetírat jedno místo delší dobu, to se týká zmiňované reflexní barvy na anténkách, takže přetřít a už to dál nerozmazávat a nechat zaschnout. Tento nátěr vám překryje případné nerovnosti na splávku jako proužky a podobně.
      A na závěr malý doplněk, na tuto poslední vrstvu laku ještě používám zlatou práškovou barvu, dá se koupit v prodejně s barvami a stojí 36 Kč, vydrží vám na dlouho. V krabičce je přibalený štěteček, na který naberu trochu prášku a jemně popráším splávek ve spodní části, když je poslední lak ještě čerstvý, prášek zaschne s lakem a dobře to vypadá. Jen radím nekýchat, jinak máte všechno pozlacené.
      Když vytrváte a nenecháte se odradit prvními neúspěchy, tak časem budete vyrábět splávky jako z katalogu renomovaných značek.

      Snažil jsem se, aby můj článek byl pokud možno vyčerpávající, ale to určitě není. Jestli někdo získá inspiraci, budu jen rád. K napsání tohoto článku mě přivedly časté dotazy mých kolegů, jak to vlastně vyrábím, tak takhle.