Domácí výroba pelet

19.3.2006 - pajda

      Určitě to už znáte také. Sedíte u prutů a čekáte, až vás ten divný předmět upozorní na jízdu. Čekáte, čekáte a ono nic…
      To je přesně ten moment, kdy začínáte pochybovat o správné volbě nástrahy. Co jsem to zase koupil, měl jsem vzít raději ty červený, osmnáctka je velká. Jiná možnost je přebít. Dám tam pelety. Rozhodnuto. Už se nemohu dočkat, až to pojede. Ještě že jsem si trochu pelet doma udělal. A jsme u toho. Vše začíná doma přípravou výroby pelet. Poodhalím část svých tajných receptů.

Celkový pohled na několik druhů pelet. Kulaté, polštářky, válečky s dírou i bez, feeder pelety.

      Mnoho lidí stále neví, co to pelety jsou. Dnes jsou již nedílnou součástí moderního kapraře a pohlíží se na ně jako na zaručený způsob přilákání kapra na lovné místo. Zároveň ale kapra moc nenasytí a to je důležité. Bude nadále rejdit nad lovným místem s jasným signálem, že tu přece musí být něco na jídlo. Známe pelety malé, velké, kulaté, placaté s dírkou i bez dírky. Spolu s partiklem jsou nepřekonatelné. Nejjednodušší je koupit si je v obchodě, a přitom si neuvědomíte, že výroba není tak pracná, jak se zpočátku zdá. Vše začneme přípravou pomůcek. Klasický rollball, váleček na nudle, injekční stříkačka či řezací kolečko na pizzu má dnes doma skoro každý. Postupně budu představovat jednotlivé způsoby výroby a snad dojde i na nějaký ten recept. Ale musíte být hodní.


      Začneme stříkačkou. Ve zdravotních potřebách se dají zakoupit v několika velikostech, 2, 5, 10, 20 ml. Je dobré si pořídit od každé velikosti aspoň dva kusy. Kdo má známé ve zdravotnictví, nebo dokáže svým šarmem zapůsobit na sestřičky v nemocnici, má vyhráno. Poté je upravíme tak, aby při vytlačování válečků nikde píst nezadrhával. V první řadě je nutné u těch modernějších stříkaček s gumovým pístem sundat gumu a odříznout trn, který tuto gumu drží. Zůstane nám jen jakýsi pomocný píst, který je o pár mikronů menší než průměr stříkačky. Dále se zbavíme přední části, na kterou se nasouvá jehla. Ostrý nůž vykoná i zde svou práci. Nikde nic nedrhne a vše jde pěkně ven. Těsto si pěkně rozválíme na požadovanou tloušťku válečkem na nudle. Potom už jen vykrajujeme a vytláčíme válečky ze stříkačky. Je dobré před vytlačením ještě ucpat palcem druhé ruky otvor a trochu tlakem na píst těsto ve stříkačce zhustit. Vytlačí se přebytečný vzduch z těsta a to nám po usušení déle vydrží ve vodě. Jiné druhy stříkaček nepoužívám, rychle se opotřebí a zasekávají.

Bomba věc. Děkuji příteli, který mě na tuto myšlenku přivedl. Tady se konečně mohu odvázat a pustit svou fantazii ze řetězu.
      Druhá možnost je tvarování pomocí rollbalu do tvaru koulí. Kulaté pelety dobře lítají z kobry i praku, a proto jimi jde krmit i na větší vzdálenost s minimálním rozptylem. Jejich výroba je trochu pracnější, avšak nejrozšířenější. Určitě jste si to už zkusili. Těsto lze vytlačit i přes výtlačnou pistoli či mlýnek na maso s upraveným nástavcem. Jakmile máme váleček těsta, máme opět několik variant, jak dále postupovat. Nečastěji se setkávám s normálním nasekáním na malé kousky. Poslední dobou však dávám přednost takzvaným polštářkům, kterých docílím pouhým přiklopením druhé části rollbalu na válečky těsta. Tyto polštářky jsou více stlačené; proč, to už víte. Třetím způsobem je uválet přesné kuličky. Možnost nejpracnější, ale pro některé lokality téměř nutností.

Rychlá varianta zhotovení pevných pelet s rozpadem až 5 hodin.
      A nyní se dostáváme k nejrychlejšímu způsobu. Pracujeme pomocí kolečka na pizzu. Jistě si to dovedete představit. Je to frkot. Těsto pouze rozválíme na plát o síle cca 1 – 2 cm a kolečkem rozřežeme ho na kostičky. Tyto pelety mají ve vodě celkem krátkou dobu rozpadu, poněvadž obsahují nejvíce vzduchu. Někdy je to výhodou. Když je přidám k boiliesu, rychleji mám záběry.

Když nemám čas, nebo když potřebuji větší množství rychle se rozpadajících pelet, neváhám a vezmu kolečko na pizzu.
      Jiná veličina, kterou můžete ovlivnit, je doba rozpadu koulí. Je jen na každém z vás, na jak dlouho budete chtít prodloužit pozvolné rozpadávání a uvolňování drobných částeček. Začneme pěkně od Adama, jednoduchou směsí složenou z kukuřičného a pšeničného šrotu. Postupným přidáním surovin způsobíte, že se pelety budou rozpadávat pomaleji. Jednou ze základních surovin, která toto dokáže, je gluten, druhou jsou vejce. Na trhu se objevují i speciální lepidla, třeba kukuřičné lepidlo od Chytila. Nemám zatím s tímto zkušenost, jelikož suroviny, které používám, mi pro mou potřebu vystačí. Pozvolným zvyšováním procentuálního zastoupení ve směsi prodlužujete rozpad pelet. Hodiny a hodiny jsem strávil nad miskami s vodou, ve kterých jsem bedlivě pozoroval rozpad pelet a výsledek zapisoval i s časovými údaji do notesu. Rodina si pomalu začínala zjišťovat telefonní číslo na doktora Chocholouška. Opravdu, pokud budete chtít toto podstoupit, vše si ihned zapište. Protože už druhý den budete vědět velký kulový, pokud nebudete mít zápis. Manželku předem ujistěte, že je vše v normě. Hotové pelety nechám pomalu „zavadnout“ na suchém místě asi 24 hodin, a potom je mohu s klidem dát na ústřední topení doschnout. Zavadnout je nechávám proto, aby během sušení nepopraskaly. V suchém stavu vydrží i několik let a nezplesniví. Žádné konzervační přípravky, stačí jen suché místo.

Je dobré si vše důkladně zaznamenat.
      Rád bych se pozastavil nad přechodem od pelet k boiliesu. Boilies jako takové dostalo svůj název z anglického slova vařit. Ale jak nazvat koule, které pečeme či mikrovlnkujeme? Ano, čtete dobře, pelety jde dělat i v troubě a mikrovlnce. Vždy záleží na tom, jak dlouho hodláme pelety tepelně upravovat. Nebojte se toho, že budou tvrdé jako boilies. Nezapomínejte, že jsme výrazně omezili vejce a tudíž výsledek nikdy nebude mít stejnou výdrž ve vodě jako pravé bobule. Musíme si uvědomit, že hlavně albumin, který je obsažen v bílku, způsobuje tvrdost. Z vlastní zkušenosti vím, že upečením v troubě prodloužím dobu rozpadu až na 8 hodin. Málem mě to stálo manželství. Ten smrad z kuchyně nešel ničím přebít. Takže bacha na to!!! Zrnitostí surovin v peletách můžeme docílit toho, že se nám budou pelety rozpadat po kouskách, nebo naopak budou vytvářet mléčný mrak nad zakrmeným místem.
      Jde jen o to, abyste si doma v misce nebo v akváriu vyzkoušeli způsob a dobu rozpadu a recept pak neměnili, abyste se vyhnuli nepříjemnému překvapení u vody. Krátkým ponořením, řekněme na 20 vteřin, do horké vody můžeme pelety na povrchu uzavřít. Poté je již normálně usušíte. Po vhození do vody změknou jako těsto, ale nerozpadnou se. Přiznám se, že s posledně jmenovaným způsobem nemám až tak velké zkušenosti a letos se budu i tímto více zaobírat.
      Ve svém počítačovém deníčku mám již nyní několik slibných variací na dané téma.
      Možností je nepřeberná řada a já, pokud bych chtěl všechny vyzkoušet, vím, že mi na to jen ten jeden život nebude stačit.
      Rád vzpomínám na první loňský výjezd. Neponechal jsem nic náhodě a ukoulel si olihňové boilies. Nadupaná směs měla přinést úspěch. K tomu jsem udělal asi 2 kila pelet na jednoduchém základu z rybí moučky a pstružích pelet. Jen tak na přikrmení. Prvních několik hodin na předem zakrmeném místě nepřineslo žádný výsledek. Ale ti kapři tam byli. Kola bublinek vystupujících ze dna k hladině jasně naznačovala, že žerou. Tak proč nic? Ve chvíli zoufalství jsem nastražil peletku v podobě kostičky. Neuběhlo ani 15 minut od nahození a první šupináč se přišel podívat na břeh. A vzápětí druhá jízda. Double. Že by změna v jídelníčku? Na nic jsem nečekal a znovu pověsil peletku na přívěs k háčku. Dalších 24 hodin mi připadalo jako ve snu. Postupně jsem byl dotazován kolem lovícími rybáři, co že jim to servíruji. A někdo si i pár nabídnutých kostiček odnesl. Asi za hodinku na mě volal soused vpravo, abych se šel podívat. Na podložce ležel v zapadajícím slunci krásný dvanáctikilový šupináč. Šťastný lovec právě přijímal gratulace k novému osobáku. Od té doby jsem si několikrát ověřil, že to nebyla jen náhoda. Začal jsem si připravovat směsi na pelety sám. Několik vyhraných závodů a překonaný vlastní osobák mě ujistil, že tudy vede správná cesta. Letos jim dám na frak.

Popis zleva doprava. Uchycení pomocí gumičky na D-udici. Klasické uchycení na vlas. Drcené pelety, pstruží pelety, kaviár, AC oliheň v punčoše. Velice rychlé a účinné.
      Samostatnou kapitolou je nastražení těchto pelet. Ano, tyto kousky můžete použít nejen na krmení, ale i, jak jsem se výše zmínil, na chytání. Nejvýhodnějším se mi jeví způsob „na vlas“. Mám-li jistotu, že pelety vydrží ve vodě 5 hodin, přehazuji a dávám novou už po 4 hodinách. Ve většině případů tam tak dlouho nevydrží. Záběry přicházejí celkem pravidelně a často. Minulý rok jsme zdárně odzkoušeli tyto pelety i s variantou na feeder. Ale o tom snad někdy příště.

Jeden z mých osvědčených receptů

• 1 kg kukuřičný a pšeničný šrot 1 : 1
• 0,5 kg mleté konopí
• 0,5 kg mletá řepka
• 0,4 kg sušené mléko odtučněné
• 0,1 kg gluten pšeničný
• 0,5 kg pstruží granule drcené
• 0,1 l olej
• 7 ks vejce
• olejová esence ryba dle dávkování
• voda dle hustoty

      Na celkovém složení budoucí směsi se můžete v klidu vyřádit. Lze přidat extrakty z GLM, jater, CSL, olihně apod. Nebo dipovat v sáčku až těsně před lovem.

Hned při prvním zkušebním lovu přišel tento krasavec. Od té doby nedám na pelety dopustit.

      Až budete příště dělat boilies, určitě si nechte bokem trochu syrového těsta. Udělejte si pár usušených kuliček a vyzkoušejte, co je účinnější. Možná se budete divit. A někdy v budoucnu u vody naviděnou.