MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Outdoorové oblečení - materiály

16.3.2006 - Rybář

      Jedno sportovní přísloví říká, že neexistuje špatné počasí, pouze špatné oblečení. A protože rybařina mezi sporty rozhodně patří, můžeme tuto teorii aplikovat i na náš společný koníček. Je sice pohodlnější sedět doma u krbu (pokud nějaký máte), než pobíhat v dešti a větru okolo vody, ale co když právě tehdy na vás čeká ta vysněná ryba nebo životní zážitek?

      Asi nejčastější slovo, které v souvislosti s outdoorovým (na ven – dosl. zadveřovým) oblečením uslyšíte, je slovo funkční. Neznamená to, že musíte mít nějakou funkci, abyste ho mohli nosit, ale že toto oblečení určitou funkci plní. Přestává tak být pouze oblečením, v lepším případě i módním doplňkem, ale stává se důležitou součástí vybavení do přírody, tedy i na ryby.

      Pro správný výběr funkčního oblečení existují dvě teorie, které se víceméně shodují, pouze se na správné oblečení dívají z odlišného pohledu. První a tradičnější se nazývá VRSTVENÍ (zásady tří vrstev nebo také cibulový princip), druhá MIKROKLIMA. Pojďme se na ně podívat podrobněji.

Vrstvené outdoorové oblečení (zásada tří vrstev)

      Tato teorie vychází z rozdílných vlastností nových technických materiálů a vyžaduje jejich správnou kombinaci. Pokud byste pořadí vrstev prohodili, případně jednu vrstvu nahradili tradičním oděvem, efekt se ztratí.

Transportní vrstva

struktura spodního prádla - termoprádla
Ukázka struktury termoprádla - vlevo letní, vpravo zimní.
      Nejspodnější vrstva oblečení doléhající těsně na tělo. Jejím úkolem je odvádět vlhkost (pot) z pokožky a zabraňovat tím ochlazování nebo přehřívání v důsledku fyzické aktivity. Tím udržuje tělo v tepelném komfortu. Tato vrstva se vyrábí z materiálů a vláken, které pot nezachycují (neabsorbují) ale odvádí (transportují). Tato vrstva se také často označuje jako termoprádlo a můžete se setkat se značkami např. Moira, Climatex, Coolmax atd.
      Termoprádlo nepodceňujte ani v teplém počasí. Budete se cítit opravdu lépe, když bude tělem vyprodukovaný pot odváděn pryč. Temoprádlo nesmí škrtit, ani nesmí být příliš volné. Má volně přiléhat na tělo, protože jen v kontaktu s kůží optimálně plní svou funkci.


Izolační vrstva

vrstvy oblečení na zimu       Hlavní funkcí této vrstvy je udržení tělesné teploty zachycením (akumulací) tělesného tepla. Současně ale musí i tato vrstva splňovat podmínku prodyšnosti (transportní podmínku), tedy odvádění vyprodukovaného potu a přebytečné tepelné energie ven. V opačném případě by se vyprodukované teplo nahromadilo v látce v podobě potu a ten by tělo ochlazoval.
      Tato vrstva se vyrábí z různých druhů izolačních syntetických vláken, která nehromadí vlhkost a zachovávají si dobré izolační vlastnosti. Nejčastěji se setkáte s fleecovými materiály rozličných gramáží a povrchových úprav. I když se stále bude jednat o jednu izolační vrstvu (z hlediska této teorie), může být zejména v chladnějším období složena z více kusů oblečení, např. lehčí fleecový rolák a teplá fleecová mikina. Ale pozor, není fleece jako fleece. Když si koupíte fleesku za dvě sta na stánku, nečekejte, že bude funkční a kvalitní.

Ochranná vrstva

      Poslední (svrchní) vrstva má za úkol chránit tělo před okolním počasím a současně musí zachovávat vlastnosti spodních vrstev. Tzn. musí být nepromokavá, aby zabránila promočení transportní a izolační vrstvy a zároveň musí být i prodyšná, aby zabránila hromadění vlhkosti zevnitř v izolační vrstvě. Navíc musí být tato vrstva odolná i vůči větru, aby zabránila úbytku tělesného tepla v důsledku proudění vzduchu. V zabezpečení celkové úlohy funkčního oblečení hraje tato vrstva podstatnou roli. V souvislosti s touto vrstvou se asi setkáte s pojmem membrána, může se jednat např. o Goretex, Gelanots, Sympatex atd.

Kombinovaná vrstva

      V poslední době získala popularitu kombinovaná vrstva, která spojuje vlastnosti izolační a ochranné vrstvy. Bývá odolná vůči větru, nepromokavá (nebo částečně nepromokavá) a dobře prodyšná. Zejména v méně náročnějších klimatických podmínkách tak můžete snížit počet vrstev na dvě. Setkat se můžete s materiály např. Windstopper, No-wind, Polartec Power Stretch, SoftShell atd.

Mikroklima

      Také u této teorie se setkáte s pojmy jako prodyšnost, tepelná izolace, odolnost vůči větru, nepromokavost, odvádění vlhkosti. Na rozdíl od teorie tří vrstev (a tedy zaměření na funkčnost) se soustředí na tělesný komfort, tzv. mikroklima.
      Mikroklima je tenká vrstva vzduchu těsně u těla (silná cca 1 milimetr). Pro naše ideální pohodlí by měla mít tato vrstva teplotu mezi 34 a 35 °C a relativní vlhkost v rozmezí 40 až 60 %. I malé změny teploty mikroklimatu způsobí, že je nám buď zima nebo naopak horko.
      Mikroklima se může porušit vlhkostí (a to jak z venku – déšť, tak zevnitř – pot), větrem, zadrženým teplem nebo naopak zimou, která pronikne oblečením v důsledku špatné izolace.
      Možná namítnete, že v klidu na rybách se přece nepotíte. Opak je pravdou. Tělo i v klidu (dokonce i ve spánku) vyprodukuje za hodinu přibližně 0,05 až 0,1 litru potu (čili za 5 hodin poklidného rybolovu bez záběru pot o objemu jednoho piva). Samozřejmě že s fyzickou aktivitou (např. přibývajícím počtem záběrů) objem vyprodukovaného potu rapidně roste.
vztah rychlosti větru, teploty a vnímané teploty       Stejně tak si můžete říct, že vás nějaký ten větřík nerozhází. Proudění vzduchu (pokud pronikne oblečením a dostane se vám na tělo) působí na tělo jako ochlazovač. Závislost vnímání tepla (chladu) na rychlosti větru ukazuje tabulka.

      Nesmíme zapomínat ani na to, že stejně nebezpečné jako prochladnutí je i přehřátí organismu. Pokud tedy oblečení neodvádí přebytečnou tepelnou energii pryč od těla, snadno se přehřejeme, a pak to obvykle přeženeme s ochlazením (sundání bundy na vrcholu kopce nebo po zdolání trofejní ryby). A nachlazení či nemoc na sebe nenechají dlouho čekat.

Důležité pojmy aneb na co dávat pozor při výběru

      Ať už se rozhodnete pro výběr funkčního oblečení dle teorie tří vrstev nebo s přihlédnutím na mikroklima, je potřeba dávat pozor na vlastnosti kupovaného zboží, a ne v každém obchodě vám dokáží poradit (i když z vlastní zkušenosti mohu říct, že personál v outdoorových prodejnách je většinou velice fundovaný). Někteří výrobci uvádějí na visačkách dokonce hodnoty jednotlivých vlastností. Vzhledem k tomu, že způsoby měření se u jednotlivých firem liší, může být výběr podle těchto hodnot zavádějící. S jakými vlastnostmi se tedy u outdoorového oblečení můžete setkat:

  • Prodyšnost (Breathable) – na etiketách obvykle znázorněna šipkou procházející všemi vrstvami. Tato vlastnost udává, zda je oblečení schopno plnit transportní funkci, tedy odvádět pot a přebytečnou tepelnou energii.
  • Větruodolnost (Wind resistant) – obvykle znázorněna šipkou směřující k oblečení a odrážející se zpět. Tato vlastnost říká, zda je oblečení schopno bránit ochlazování těla vlivem proudění vzduchu.
  • Voděodolnost (Water resistant) – obvykle znázorněna kapkami, které neprochází skrz oblečení. Často se tato vlastnost zaměňuje s nepromokavostí. Ani ty nejlepší materiály nemohou být úplně nepromokavé (aby současně naplňovaly i prodyšnou funkci), přesto hodnota voděodolnosti (tedy množství vody, která musí působit, aby došlo k prosaku – většinou udávaná v gramech na m2 za 24 hod.) je u kvalitních membrán natolik vysoká, že vás jen tak nějaký déšť nerozhází.
  • Membrána – speciální vrstva umístěná mezi spodní a vrchní vrstvu materiálu, ze kterého je oblečení vyrobeno. Membrána je porézní materiál, který je schopen propustit vodní páry (pot) od těla, ale přitom póry jsou tak malé, že nepropustí kapky vody dovnitř. (Jednotlivé póry membrány jsou dvacettisíckrát menší než kapka vody, ale současně sedmsetkrát větší než molekula vodní páry {potu}.) Většinou bývá membrána pevně spojena se svrchním materiálem a zevnitř je chráněna volnou, často síťovanou, podšívkou (dvouvrstvý laminát), někdy se můžeme setkat i s třívrstvým laminátem (membrána je nalaminována mezi vnější tkaninu a podšívku). Dvouvrstvý laminát je univerzálnější, lehčí a prodyšnější, třívrstvý vykazuje lepší vodě- a větruodolnost.
  • Zátěr – u levnějšího oblečení bývá membrána nahrazena tzv. zátěrem, tedy směsí chemických látek nanesených na spodní stranu vrchní vrstvy materiálu. Má horší vlastnosti než membrána (voděodolnost, větruodolnost a prodyšnost).
  • Impregnace – zabraňuje sycení materiálů vodou a je důležitá i u oblečení, které obsahuje membránu či zátěr, protože impregnace zvyšuje jejich účinnost. Ani sebelepší impregnace v žádném případě membránu nenahradí. Výrobci doporučují použít impregnaci každé 2 - 3 prací cykly.

Vrstvy outdorového oblečení       Membrána v ochranné vrstvě nepropustí vítr ani vodu, která by případně pronikla svrchní tkaninou chráněnou impregnací.

Praktické rady aneb vlastní zkušenost

      Popsané zásady a vlastnosti jsou sice užitečné z hlediska výběru vhodného oblečení, přesto vás po jejich přečtení asi napadne otázka: Jak se mám teda vlastně obléct do různého počasí? Pokud se pokusím na tuto otázku odpovědět, budu se trochu pouštět na tenký led. Výše uvedené je totiž možné brát jako objektivní fakta a na této obecné rovině by s nimi asi většina lidí souhlasila. Nicméně konkrétní volba oblečení a pocit tepelné pohody už jsou vyloženě subjektivní záležitostí a může se stát, že právě tady bude platit ono okřídlené: Co člověk - to názor. Přesto se pokusím poradit, jak bych se za daných klimatických podmínek oblékl já.
      Pro názornější ilustraci budu pro jednotlivé vlastnosti outdoorového oblečení používat bodovou stupnici, kdy hodnota 1 je nejlepší a 5 je nízká (úmyslně nepíšu nejhorší, protože téměř jakékoliv oblečení (snad s výjimkou rybářské sítě) plní alespoň částečně tepelně izolační funkci. Nejdříve ještě několik zkušeností:

  • Pro vrchní vrstvu nepoužívám pouze impregnované oblečení, ale vždy alespoň se zátěrem, případně membránou. Impregnaci používám pro zvýšení voděodolnosti této vrstvy.
  • Za jakéhokoliv počasí mám v batohu ještě alespoň jednu vrstvu navíc. Např. za teplého letního dne lehkou fllecovou mikinu nebo lehkou větrovku, případně obojí.
  • Jako střední izolační vrstvu raději používám 2 kusy lehčího oblečení (zpravidla lehký fleecový rolák a fleecovou mikinu) než jednu silnou mikinu.
  • Při výběru funkčního prádla nezapomínejte na ponožky… znáte to… klid a nohy v suchu. :-)
  • Za opravdu dlouhého, silného a vytrvalého deště může promoknout i membránové oblečení s impregnací. Za takového počasí vás zachrání jedině pláštěnka (pod tou se budete ovšem potit) nebo příjemná hospůdka.
  • Vrchní vrstva oblečení (se zátěrem nebo membránou) by měla mít v ideálním případě podlepené švy. Právě chybějící podlepení švů bývá nejčastějším místem, kudy začne voda prosakovat.
  • Na outdoorové oblečení nepoužívejte klasické prací prostředky, ale pouze speciální z outdoorových obchodů. Jedině tak zůstanou vlastnosti funkčního oblečení zachovány.
  • Jakýkoliv výrobek, tedy i nejkvalitnější membrána, má určitou životnost (v závislosti na kvalitě a údržbě) a budete ho muset za čas vyměnit. Životnost můžete prodloužit správnou údržbou a šetrným zacházením (žádné prolézání šípkovými keři).
  • Pokud se ve funkčním oblečení opřete o rybářské křesílko, případně budete mít na zádech batoh, bude se pot, který odchází z těla, koncentrovat právě pod batohem nebo v místě opěradla. Vznikne tak tedy podobný efekt jako za deště.
  • Platí pravidlo, že čím složitější střih membránové bundy (kapsy atd.), tím pomalejší odpařování (resp. horší hodnoty prodyšnosti). Stejně tak čím je svrchní tkanina pevnější a odolnější vůči otěru, tím má menší prodyšnost (a to už pak žádná membrána nezlepší).
  • Některé bundy mají pro zajištění lepšího odvětrání zpravidla v podpaží otvor na zip, který urychlí odpaření potu při vyšší námaze (např. při výstupu do kopce).
  • Jako spodní vrstva se vyrábí i tzv. overaly – triko i s nohavicemi. Do letního počasí je tato varianta nevhodná, v zimě může pomoci. Ale pouze v případě, že právě nepotřebujete konat na mrazu nějaké velké skutky. :-)
  • Někdo používá jako ochrannou vrstvu místo membránové bundy pevné naolejované bundy či kabáty. Ty sice poskytují ochranu před deštěm a větrem, ale neplní další úkoly funkčního oblečení.
  • Z důvodů zachování lepších vlastností bývá zip u membránových bund kryt pruhem stejného materiálu. Ten je pak k bundě připevněn buď pomocí druků nebo suchého zipu. Suchý zip je rychlejší a pohodlnější na zapínání, může se ale časem třepit, případně zachytávat podšívku při praní. Druky se netřepí, ale při nekvalitním připevnění by se mohly začít vytrhávat (přestože mně se ani po šesti letech nevytrhly) a navíc jsou pomalejší na zapínání (rozepínání).
  • Některé membránové bundy mají ještě jeden vnitřní zip, který umožňuje připojení druhé (tepelně izolační) vrstvy – fleecové bundy (mikiny). Vznikne tak jedna bunda kombinující dvě vrstvy. Někomu to může vyhovovat, já tuto možnost na svém oblečení mám, ale nevyužívám ji.

Horké letní počasí

      Za horkého letního počasí bych zvolil pouze jednu vrstvu funkčního oblečení, která by měla maximální hodnoty pro odvod vlhkosti (tedy 1), ale minimální (5) pro tepelnou izolaci. Takové oblečení odvede od těla pot na vnější stranu, kde se díky teplu pot rychle odpaří. Kůže i prádlo tak zůstávají suché a tělo je díky proudění vzduchu příjemně ochlazováno.

Teplo (pozdější jaro, začátek nebo konec léta)

      V teplém (ale ne horkém) počasí bych zvolil 1 - 2 vrstvy v závislosti na dalších okolnostech (vítr, déšť atd.). V bezvětří a bez deště by stačila jedna vrstva s hodnotami odvodu vlhkosti 1 a tepelné izolace 4.
      Bezvětří, bez deště, ale už nižší teplota – 2 vrstvy – spodní opět s hodnotami odvod 1 a izolace 4, druhá vrstva lehká fleecová mikina, případně prádlo s hodnotou izolační vlastnosti 2.
      Teplo, ale vítr – dvě vrstvy – spodní viz výše, jako druhá vrstva dobře poslouží lehká větrovka (stačí se zátěrem pro případný deštík).
      Teplo, ale déšť – dvě vrstvy – spodní viz výše, druhá vrstva větrovka se zátěrem, případně membránou při vytrvalejším dešti. Při ochlazení v důsledku deště doplnit ještě střední vrstvu – lehkou fleecovou mikinu, příp. prádlo s tepelně izolační vlastností.

Chladno (jaro, podzim)

      Do chladného počasí bych zvolil 2 - 3 vrstvy.
      Spodní opět s maximálním odvodem vlhkosti a hodnotou tepelně izolační mezi 2 - 4.
      Druhá vrstva je důležitá z hlediska tepelné pohody a pohybovala by se od lehké fleecové mikiny (bezvětří a příznivější stupně Celsia) po teplou fleecovou mikinu (vítr, chladno).
      Třetí vrstva by byla nutná za větru, deště či nízké teploty (pokud by nebyla splněna uvedená kritéria, měl bych tuto vrstvu v záloze v batohu) a použil bych větrovku se zátěrem (vítr, ale bez deště) nebo membránovou bundu (vítr, déšť či chladno).
      Případně bychom mohli druhou a třetí vrstvu zkombinovat do jedné, např. mikina (či bunda) s windstopper membránou.

Zima

      Na zimu budeme potřebovat 3 - 4 vrstvy.
      Spodní vrstva s co nejlepší kombinací odvodu vlhkosti a tepelné izolace.
      1 - 2 tepelně izolační vrstvy (teplá fleecová mikina či bunda, případně ještě jedna lehčí mikina nebo rolák).
      Na vrchní vrstvu bych v zimě vždy použil membránovou bundu.

zimní outdorové oblečení "Civilní" oblečení lze používat i při rybolovu.

Závěrem

      Častou chybou při výběru oblečení do přírody bývá opomíjení dolních končetin (a je pravda, že ani já jsem o nich v tomto článku nepsal). Nahoře máte sice správně zkombinované vrstvy ze super materiálů, ale na nohách jen obyčejné kalhoty. Všechna výše uvedená pravidla by ale měla platit pro celé tělo, nohy nevyjímaje. Samostatnou kapitolu pak tvoří boty, které jsou ovšem námětem na samostatný článek.
      Jsem si vědom, že tento článek nepokryl všechny dnes dostupné materiály a technologie používané pro oblečení do přírody. Takový článek by byl nepřiměřeně dlouhý a než bych ho dopsal, objevilo by se určitě něco nového. Snažil jsem se pokrýt alespoň základní poznatky a materiály a nabídnout své zkušenosti.
      Pořizovací cena funkčního oblečení je vysoká (zejména to platí pro membránové bundy), ale ceně je úměrná také kvalita a především pohodlí, které vám toto oblečení nabízí.
      Závěrem chci upozornit zejména české patrioty, že mnoho firem vyrábějících kvalitní funkční oblečení má i přes cizokrajně znějící název český původ. :-)

Autor: Rybář - ®

Diskuse k článku (33 reakcí)

Přečteno: 14 250x
Průměrná známka: 1.27

Co je nového (všeobecné)
Oznámení - obecné
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - obecné
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniPánská zimní obuv Demar Hunter Speciál

Za 1 219 Kč s DPH.
Pánská vycházková zimní obuv Hunter Speciál.


akce, rybareniSuper dárek - oblečení NAVITAS

Vyberte si ze zajímavých produktů značky Navitas, jejíž popularita v poslední době významně roste. Kvalitní a hezké oblečení za příjemnou cenu.


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen