Feeder a candát

3.3.2006 - profo

      S lovem na feeder jsem začal v roce 2004 někdy koncem sezóny. Jestli se nepletu, bylo to koncem října. Moc jsem tomuto způsobu lovu nevěřil. No to víte, když cca 15 let chytáte klasickým bobkařským způsobem, jak se běžné rybařině často přezdívá, máte většinou k jiným způsobům lovu své výhrady a jistou nedůvěru. Musím ale uznat, že se lovu na feeder dá šíleně propadnout a já jsem toho zdárným příkladem.
      Přečetl jsem spoustu více i méně zajímavých článků na téma feeder a jeho použití. Převážně se v nich psalo o lovu bílé ryby nebo kapra. S tímto jsem také začal chytat právě tyto druhy ryb. To, co mi ale opravdu chybělo, byly informace o možnosti lovu dalších druhů touto technikou, zejména ryb dravých. Asi nejvíc mě zajímaly možnosti lovu candáta na mrtvou rybku. Protože jsem o tomto využití feederového prutu objevil jen pár zmínek, nezbylo mi, než vyzkoušet lov candáta na feeder sám a získat konkrétní zkušenosti přímo u vody.
      Vzhledem k vypozorovaným a zjištěným skutečnostem jsem si jist, že feeder je pro rybu, jakou je candát, mnohem šetrnější metodou lovu než klasická položená. Většina kolegů rybářů mi asi dá za pravdu, že nejhorší pro candáta je pozdní zásek, kdy háček (často dvoj- i trojháček) končí hluboko v jícnu ryby a díky tomuto je pro ni jakýmsi rozsudkem smrti. Chci vám tedy touto cestou ukázat způsob, dle mého k této krásné rybě mnohem šetrnější, po kterém má candát vrácený vodě mnohem větší šanci přežít a dorůst do podstatně větších rozměrů.

Lov candátů

      Tak tedy jak na to? V první řadě něco málo slov k prutu, vlasci a navijáku. Co se týká prutu, nejsem zastáncem některé ze značek na našem trhu, a proto budu hovořit spíše jen o typech prutů. Dle mých zkušeností je na tento způsob lovu vhodné používat pruty typu „medium“ vzhledem k jejich univerzálnosti. Jelikož candát jako bojovník není tak agresivní jako třeba štika, tak opravdu není potřeba zbytečně tuhých prutů. Tuhé náčiní ponechejme lidem vyznávajícím klasickou položenou. Osobně jsem používal medium a zkoušel jsem i jemnější variantu – picker. V případě medium feederu jsem lovil většinou na větších vodách (ÚN Orlík a ÚN Hněvkovice), a to z důvodu potřeby delších náhozů a lovu ve vzdálenosti od 30 do 50 metrů od břehu. Picker jsem zkoušel na menší vodní ploše. Tou pro mne byla řeka Lužnice a několik stojatých revírů, kde vzdálenost lovného místa nepřesahovala 20 metrů od břehu. Podle potřeby, a tím myslím tah vody, vzdálenost a předpokládanou velikost ryby, jsem volil špičku 1oz až 2 oz. Musím uznat, že zdolávání candáta je mnohem lepší a krásnější zážitek při použití pickeru než při lovu na feeder. Je to dáno akcí prutů a jejich tuhostí.
      Vlasec – hodně přetřásaná část výbavy potřebné k lovu. Já používám jako kmen vlasec 0,20 mm od Colmicu. Jsem na něj zvyklý a důvěřuji mu, ale dle mého názoru nemá až tak velký vliv na zdolání ryby jako spíš na vyvolání určité důvěry ryby k nástraze. Vzhledem k tomuto faktu se spíše budeme zaměřovat na část, se kterou se ryba setká jako první, než na část, pomocí které budeme rybu zdolávat. Když použiji vlasec do koncové sestavy, zdá se mi, že ryba má větší důvěru k vlasci než k pletené šňůře. Sám mám se šňůrou zkušenosti pouze jako s návazcem, který jsem používal na revírech, kde je dno více pokryto travinami, protože jsem podstatně méně trhal koncové sestavy. Jak jsem ale stačil vypozorovat, četnost záběrů se zvýšila v případě, že jsem jako návazec použil vlasec. Z tohoto důvodu si myslím, že vlasec je pro rybu důvěryhodnější než šňůra. Samozřejmě záleží na vodě a revíru. Jak se říká, nikde to není stejné. Jinak pro ty, kteří používají na feeder šňůru, to samozřejmě neznamená, že s ní nemohou jít zkusit své rybářské štěstí a ulovit svého vytouženého candáta. Není potřeba měnit návin na cívce, jen doporučuji použít jako návazec vlasec o síle 0,16 - 0,22 mm podle potřeby.
      A teď naviják – osobně používám obyčejný naviják velikosti 30 se zadní brzdou. Jedinou podmínkou je opravdu dobrá a velice citlivě seřizovatelná brzda, která je jednou z hlavních věcí nutných k bezpečnému zdolání ryby jak pro rybáře, tak i pro rybu samotnou. Samozřejmě pro tento lov je důležité znát dobře svou sestavu a pokud možno mít už s celou sestavou něco odchytáno. Měla by vám zkrátka perfektně sedět v ruce.

Montáže

      Co je potřeba ještě zmínit, než se začneme zabývat přímo nástrahou, je celkové složení sestavy a zátěže. Testoval jsem pro tento způsob lovu různé typy sestav a po získaných zkušenostech jsem začal používat jen dvě. Jako první bych uvedl klasický a pro feeder hodně běžný způsob. Tím je páternoster. Na kratší část jsem navázal háček pro nástrahu a na delší část zátěž většinou ve tvaru kapky o hmotnosti od 15 g do 40 g, dle podmínek a potřeby. Tuto montáž jsem používal hlavně v místech, kde bylo dno velmi členité, kamenité či porostlé travinami a vodní vegetací. V případě dna rovného, písčitého či pokrytého tvrdým jílem jsem většinou vyměnil způsob páternoster za klasickou průběžnou montáž se zátěží většinou v podobě olověné kuličky nebo válečku o hmotnostech od 5 g do 30 g. Obě se mi velice osvědčily a byly zárukou jakési jistoty úlovku.

Nástrahy

      Takže to bylo něco málo k části, kterou vidíme my, a teď přijde na řadu to, co vidí ryba jako první. Tím myslím samozřejmě nástrahu. To, co ryba uvidí a na co ji chceme chytat, jí musí připadat co možná nejvíce přirozené. Candát je ryba nedůvěřivá a velmi plachá. To je věc, kterou musíme mít vždy na paměti. Lov na mrtvou rybku nebo jen na část jejího těla má svá specifika i své taje. Vzhledem k tomu, že candát, stejně jako ostatní dravé ryby, vnímá i poměrně dost pachových vjemů, je dobré nástrahu upravit tak, aby po dobu lovu v co možná největší míře uvolňovala do vody pachovou stopu a tím lákala predátora. Existuje sice spousta různých esencí na různých bázích, ale já jsem vždy sázel na jednoduchost a přirozenost. Pokud nastražuji mrtvou rybku, vždy mi stálo za to zajistit pachovou stopu tím, že rybku zabiji těsně před nastražením a poškodím její skřele tak, aby pomalu uvolňovaly krev nástrahy do vody. V případě, že používám pouze část těla (např. ocas – mimochodem moje nejčastější nástraha), doporučuji alespoň částečně stáhnout kůži. Jak je známo, tak podstatně výraznější pach vydává odkrytá svalovina, která predátora přímo dráždí k útoku na takto poškozenou rybu. Zároveň je dobré při lovu na části rybích těl nechat je dopředu, jak se říká, „zasmrádnout“, protože pak je pachová stopa ještě silnější.
      A nyní se dostáváme k samotné fázi nastražení nástrahy. Při nastražení celé rybky používám dva způsoby. Na oba používám přiměřeně (vzhledem k velikosti rybky) velký jednoháček. Jako první způsob vezmeme třeba nastražení rybky za pysky. To, co se mi osvědčilo, je použití plovoucích kuliček pro nadnášení nástrahy. Tyto kuličky se dají koupit v každé dobré prodejně rybářských potřeb, kde prodávají věci pro kapraře. Ti je používají občas mezi boilies a nebo se používají pro lov cejnů. Kuličky mají různou barvu a různou velikost. Já používám kuličky do velikosti 8 mm a většinou si vybírám barvu co možná barevně nejbližší nástraze, aby zbytečně neodrazovala rybu. Vrátíme se k nastražení rybky za pysky. Vždy napichuji za oba pysky, a to většinou odspoda nahoru. Zde na barvě kuliček tolik nezáleží, jelikož se vkládají do břišní dutiny rybky a nejsou vidět. Vkládám je tam malým otvorem, který udělám nožíkem v prostoru řitního otvoru rybky. Vložím dle velikosti rybky 2 - 3 kuličky a otvor zašiji pomocí kousku drátku. Oba konce drátku je nutné zapíchnout do těla rybky tak, aby je candát nezaregistroval. Zarážku pro zátěž dávám do vzdálenosti od 20 – 50 cm od nástrahy (podle druhu vody a proudu) tak, aby nástraha plavala cca 15 - 25 cm nade dnem. V tomto způsobu nastražení se rybka (byť mrtvá) chová ve vodě přirozeně, jako by sbírala potravu ze dna a zároveň vypadá jako nemocná a pro candáta tedy snadná kořist.
      Druhý způsob je nastražení za hřbet. Tento způsob není potřeba nějak rozvádět. Postup je totožný s předchozím způsobem, jen umístění háčku je do hřbetu a to v jedné třetině těla směrem od hlavy. Kuličky pak ve vodě rybku otočí a nadnáší a pro candáta je to neklamný znak pošlé rybky a nutnosti ji zkonzumovat. Používám nejčastěji rybky ve velikosti 4 až 7 cm.
      Co se týká nastražení části ryby, je to prakticky stejné. Jediný rozdíl je zde v použití plovoucích kuliček. Tady používám vždy jen jednu kuličku přiměřené velikosti vzhledem k nástraze a zároveň přibližné barvy jako je nástraha. Nastražení provádím dvěma různými způsoby. Ten první je trochu jednodušší na provedení. Nejprve propíchnu háčkem nástrahu, pak kuličku a hrot háčku zpětně zapíchnu do nástrahy. Tím částečně schovám kuličku (ta se po nahození ocitne nad nástrahou). Druhý způsob je poněkud komplikovanější. Dá se přirovnat ke způsobu nastražení celé rybky s kuličkami v břiše. Do ocasní části se udělá pomocí nože řez hluboký cca 1 cm v těsné blízkosti páteře. Do vzniklého otvoru vložíme kuličku a zajistíme háčkem. Propíchneme nástrahu na jedné straně tak, aby háček prošel masem, pak kuličkou a masem na druhou stranu nástrahy. Toto uchycení kuličky ji udrží v části nástrahy a zároveň ji ponechá schovanou uvnitř. Ze zkušenosti častěji dávám přednost prvnímu nastražování části rybky, protože tento způsob mi dává lepší výsledky lovu. Vzdálenost zarážky pro zátěž od nástrahy volím tak, aby byla nástraha nadnášena 15 - 25 cm nade dnem. Pro nastražení používám kousky o velikosti 3 až 5 cm.

Lov

      Takže teď víte vše potřebné k nastražení a nyní poloha prutu a záběr samotný. Po náhozu předepnete špičku stejným způsobem, jako jste na to zvyklí z lovu bílé ryby. I tady je samozřejmě možné, že ryba pojede proti vám. Sice se mi to stalo opravdu zřídka, ale i tato možnost tu je. Poloha prutu - stejně jako u jiného lovu záleží na poloze a rozloze místa lovu a také na době lovu. Já, protože lovím povětšinou pouze na jeden prut, preferuji spíše polohu prutu podél vody než pruty trčící k nebesům. I když tím samozřejmě nechci říci, že lov na dva pruty není možný, mně to tak vyhovuje. Jelikož nejvhodnější dobou pro lov candáta je čas, kdy se začíná šeřit, to znamená zhoršení viditelnosti špičky, je tato poloha velice výhodná i díky možnosti upevnění nasvíceného terče pro lepší viditelnost záběru. Jako terč jsem se naučil používat bílý kbelík. Zvenku na jeho dně mám nakresleny kruhy jako na terči. Špičku namířím na tento terč a předepnu. Dovnitř vložím rozsvícenou svíčku nebo baterku tak, aby svítila na dno. Takto osvětlený terč neoslňuje oči a je velice dobře díky nasvícení vidět i malé pohnutí špičky prutu.
      Vzhledem k citlivosti feederu, opatrnosti ryby a přímému kontaktu s rybou je potřeba být stále připraven k záseku. Záběr většinou přichází náhle, a to razantním ohnutím špičky prutu bez jakéhokoliv varování, a pak následují další trhance za nástrahu. Doporučuji při záběru okamžitě sekat. Zásek většinou perfektně sedí a ryba má háček přesně v koutku tlamy. Pokud se vám nepovede správně zaseknout, trochu prodlužte dobu před zásekem o cca 1 - 2 další vteřiny. Nemusíte se bát ztráty ryby. Když zásek nesedí, znamená to, že se vám pokouší nástrahu sebrat candát menších rozměrů, který není schopen najednou do tlamy nacpat celou rybku. V takovémto případě okamžitě následuje nový útok na rybku a další trhavý záběr. V žádném případě nečekejte se zásekem příliš dlouho. Pokud vám po nástraze vyjede malý candát a necháte ho, jak se říká, zažrat, je to bohužel pro něho jistý rozsudek smrti. Candát, a to určitě víte, krom toho, že je krásnou rybou, je také rybou velice choulostivou a ošklivé poranění od háčku hluboko v tlamě většinou nerozdýchá a uhyne. Vzhledem k citlivému a přímému kontaktu s rybou při použití feederové techniky je toto poškození ryb při lovu na položenou minimalizováno.
      Vím, že vám tímto nedávám 100% návod na chycení candáta, ale doufám, že se vám touto cestou přiblíží feederové chytání a rozšíří se vám obzory, co se týká možnosti použití této skvělé techniky v praxi. Jistě jste si všimli, že jsem se v celém článku nezmínil o použití lanka na dravce, které se dosti často používá při klasické položené. Sám je nepoužívám a myslím si, že při použití této techniky je zbytečné. Pomocí těchto poznatků se mi dařilo běžně lovit candáty ve velikostech okolo 50 cm a občas, když se poštěstilo, byla radost i z větších úlovků. Zatím za největší úspěch považuji candáta o velikosti 67 cm chyceného na celou rybku nastraženou za pysky. Vzhledem k radosti, kterou mi udělal, jsem ho ocenil svobodou a myslím, že nemusím ani popisovat, jak krásný je pohled na takového nádherného dravce, jak se pomalými pohyby ladně vrací zpět do hlubin, odkud byl nuceným způsobem vytažen.
      Doufám, že se vám tento článek alespoň trochu líbil a přeji vám mnoho úspěchů při toulkách za těmito nádhernými predátory. Zároveň touto cestou děkuji za ilustrační fota a pomoc s náčrtky svému příteli Ospreyovi. Petrův zdar všem.