Netradiční akvaristika

- Fosgen

      Asi každého rybáře někdy napadlo chovat ryby doma nebo v jezírku na zahradě. Sám jsem se touto myšlenkou nějakou dobu zabýval, než jsem si koupil první akvárium o obsahu cca 20 litrů a nasadil do něj rostlinky, nechal ustálit vodu atd., prostě vše přesně podle příruček akvaristiky. Poté jsem slavnostně vypustil prvního kapříka, kterého mi dal kamarád, rybář ze sádek. Moje radost ale trvala jen krátce, rostlinky pořád plavaly na hladině, jak je kapřík při požírání vytrhával. Patentky (i mražené) neuvěřitelně zakalovaly vodu a kapřík byl evidentně neklidný a vyplašený. Voda se musela čistit zhruba po dvou týdnech a motorek (Elite) vydával děsný hluk.
      Rodina mi ještě víc než kdy jindy říkala, ať se na to vykašlu a radši si tam dám nějaké neonky. Já jsem ovšem povaha tvrdohlavá, a tak jsem zkoušel vše možné i nemožné. Musím se přiznat, že kapřík, který byl mým oblíbencem, asi po dvou měsících uhynul. Byla to rána a uvažoval jsem, jestli mám právo riskovat život ryby pro jakési moje pokusy. Naštěstí byl zrovna listopad a na chalupě, kam rád jezdím, vrcholily výlovy rybníků. Pomáhal jsem rybářům a po výlovu jsem zůstal s kamarádem u velkého rybníka, který se úplně vypouštěl kvůli bagrování bahna. Čekali jsme, až začnou vylézat z bahna úhoři, a přitom jsme měli na břehu rozdělaný oheň, u kterého jsme si prohřívali zmrzlé prsty. Mě však trápil pohled na stovky malých rybek, které pomalu umíraly na bahně. Při večerním procházení jsem narazil na malinkou loužičku, ve které zůstaly dvě plotičky. Z kapsy jsem vyndal igelitový pytlík a nabral vodu z louže, chytil jsem plotičky cca 5 cm velké a vrátil se na břeh, kde jsem sklidil výsměch od kamaráda, cože to nesu. Pustil jsem je do kádě připravené na úhoře a vrátil se do bahna, tak jsem ještě zachránil malého lína cca 2 cm velkého. Pochopil jsem, že prostě musím pokračovat, protože toho nemůžu nechat.
akvarium
      Bylo mi jasné, že kromě základních rad jsou mi knížky o akvaristice k ničemu, a tak jsem začal experimentovat a hlavně se snažil rybám napodobit přirozené prostředí. Jsou to asi 4 roky, co jsem měl onoho kapříka, a musím říci, že jsem za tu dobu udělal ještě mnoho chyb.
      Pokusím se nyní popsat to, co by měl začínající akvarista udělat, pokud chce mít doma místo konvenčního akvária nebo mořského světa rybník s kapry, líny, ploticemi, perlíny atd.
      Než začneme cokoli zařizovat, musíme se rozhodnout, jak velké akvárium budeme chtít. To závisí samozřejmě na mnoha faktorech (místo, peníze atd.), ale taky na tom, kolik a jak velkých ryb chceme chovat. Nedá se přesně říct, že kapr velikosti 10 cm potřebuje 20 l vody (možná ano, ale já jsem na takový poměr ještě nepřišel). Osobně mám vyzkoušené akvárium okolo 100 l s násadou dvou nebo tří plotic, perlínů, slunek nebo něčeho podobného, kapra, karase, v akvaristice jsem koupil dva přísavné sumečky (vysvětlím později), a případně lína nebo jinou BÝLOŽRAVOU rybu.
      Pokud se chceme věnovat chovu dravců, zařídíme zvláštní akvárium. Co se týká tlouště - rozhodně ho řadím mezi dravce, protože je to asi nejagresivnější ryba. U dravců je nejdůležitějším faktorem velikost ryb. Uvažujte hlavně, že ryby musíte něčím krmit. To znamená, že pokud nemůžete zajistit celoroční přísun rybiček, tak se tímto chovem raději nezabývejte. Ale pokud si věříte, že to zvládnete, tak s chutí do toho, protože je to velice krásný koníček. Pozorovat candáta při lovu je nepopsatelný zážitek. Nikdy nepodceňujte dravost štiky nebo sumce, o tloušti jsem se již zmínil. Mám vyzkoušené, že štika dokáže sežrat štiku stejné velikosti jako je sama a nemusí to být způsobeno hladem, ale třeba bojem o území. Proto se připravte na to, že pokud budete chovat dravce, nebude to nijak osazené akvárium, ale spíš voda, rostliny a jeden nebo dva dravci. Záleží na druhu. Můžete třeba chovat menší hejno okounů.


akvarium

Akvárium pro býložravé ryby

filtr do akvaria       Máme koupené akvárium, připravený prostor a chceme ho začít zařizovat pro násadu ryb. Velice potřebnou věcí je horní kryt s malou dírou na kabel od filtru a s dírkami pro vzduch, aby voda dýchala. Bez skla bychom riskovali vyskočení některé rybky ven z akvária a navíc by se nám do akvária prášilo a na hladině by vznikal bílý povlak.
      Na rostlinky můžeme zapomenout, protože by tam dlouho nevydržely. Tudíž doporučuji v akvaristice koupit pozadí, které docela dobře tento nedostatek simuluje. Také se prodávají umělé rostlinky, osobně jsem to vyřešil pouze několika umělými rostlinkami, které jsem sekundovým lepidlem přilepil k přísavkám třeba pro uchycení napáječek v teráriích. Připevnil jsem to ke sklu na dně a zasypal vrstvou kamínků. Nikdy nepoužívejte jemný píseček, sice to hezky vypadá, ale zanáší rybám žábry, protože se lehce víří a pro „naše“ druhy je zcela nevyhovující. Osobně nejraději používám kamínky střední velikosti, ale prakticky kromě písečku vyhovuje cokoli.
      Podle rybí osádky zvážíme, zda bude potřeba udělat skrýše, myslím si, že jedním dutým kořenem se nic nezkazí. Nyní máme tedy v akváriu kamínky, uchycené rostlinky a nějakou skrýš.
      Přistoupíme k filtraci vody. Pokud nemáte finanční prostředky na drahé soustavy pro filtrování vody, filtr do akvaria které používají profesionální chovatelé, postačí vám filtr jako na přiloženém obrázku. Jedná se o průtokové filtry s pěnovými houbičkami a malým motorkem. Pokud máte velkou ale nízkou nádrž, doporučuji koupit dva menší filtry a dát je křížem do rohů. Voda se pak krásně filtruje a prokysličuje. Tyto typy filtrů obsahují pěnové houbičky, ve kterých se zachycují pevné částice kalu z vody. Občas je nutné použít i aktivní uhlí, které se k nim dodává. Avšak tato náplň je drahá a životnost krátká, takže ji používám až ve chvíli, kdy vidím, že s vodou není něco v pořádku, nebo tyto škodliviny ve vodě změřím testem na pH a dusík ve formě dusitanů a dusičnanů. Tyto testy se prodávají v akvaristikách s podrobným návodem. Pokud váš filtr nemá možnost zapojení aktivního uhlí, musíte prostě vyměnit vodu.
      Nyní nalijeme do akvária vodu a je jedno, jestli vlažnou nebo studenou, protože ryby nasadíme nejdříve po 12 hodinách, a tak se teplota téměř vyrovná okolí. Po celou dobu necháme puštěný filtr, voda se lépe zbavuje chloru. Pokud máte vodu, která není nadměrně chlorovaná, dobu odstání vody tomu můžete přizpůsobit, někde stačí třeba jen hodina. Osádce se budu věnovat později.


akvarium a sumec

Akvárium pro masožravé ryby

      Postupujeme stejně jako u akvária pro býložravé ryby, ale s několika odlišnostmi. Tou hlavní je možnost použití živých rostlin. To je hlavně estetická záležitost, nicméně rostliny jsou dobrým zdrojem kyslíku, proto pak můžeme použít filtry, které kladou důraz na čištění a ne na důkladné prokysličování. Ovšem s rostlinkami nám přibývají i tři nové starosti. Co se týče druhů rostlin, volím rychle rostoucí, protože při lovu dravce to skoro vždy nějaká ta rostlinka odnese, tak aby stačily dorůstat. Poté je důležité hnojení. Pro tyto účely se prodává řada výrobků. Vždy čtěte dávkování a dodržujte jej. Pokud akvárium přehnojíme, zbytečně riskujeme „spálení“ rostlinek nebo dokonce otrávení ryb. Pak ještě musíte vyřešit osvětlení, které je pro většinu rostlin velice důležité a nezbytné. Lampy se prodávají s jedním nebo více úchyty na zářivky a velikost se odvíjí od nádrže. Světlo z lampy by mělo osvítit celý prostor akvária, ale není to podmínka, záměrně můžeme nechat v nádrži tmavá místa. Já, jak je z obrázku zřejmé, používám světlo se dvěmi zářivkami. Jedna poskytuje obyčejné světlo a druhá simuluje sluneční svit, a tak zabezpečuje rostlinám průběh fotosyntézy. Zářivky vám doporučí v každé akvaristice. Zářivky je nutné měnit podle jejich životnosti. Je to nutné hlavně u té, která simuluje sluneční záření. Nedoporučuji ani zde ani u akvária s býložravými rybami svítit lampami s obyčejnými typy žárovek, protože vydávají teplo a voda by se nadmíru zahřívala. Doba svícení záleží na výšce akvária, druhu rostlin a taky na zářivce. Jasným ukazatelem přesvícenosti je tvorba zelených řas (dají se odstranit některými přípravky).
osvětlení
      Hlavní výhoda dvou zářivek je v tom, že můžeme mírně regulovat dobu svícení v akváriích Pokud akvárium přesvěcujeme, vznikají v něm zelené řasy, kterých se špatně zbavuje. Vznik řas jde omezit tím, že vypneme zářivku simulující sluneční záření a svítit pouze zbývající zářivkou. To vám jistě prodavač v obchodě sám řekne, jaké jsou dnes možnosti osvětlení.
      Rostlinky jsme vyřešili, kameny jsou stejné jako u býložravců s tím rozdílem, že jich nasypeme větší vrstvu, aby rostlinky mohly dobře zakořenit. Použijeme hodně úkrytů a snažíme se navrstvit nerovné dno. Dravce uklidňuje, když je dno členité a mohou se schovat někam do stínu před světlem. U dravých ryb hlídáme kvalitu vody ještě důkladněji než u býložravých. Voda se může zkazit prakticky po každém krmení. Osobně jsem si udělal síťku z dámské punčochy, pomocí které vybírám vyvržené zbytky ryb (šupiny…). Jinak jsou obě akvária shodná.

Osazování

      Toto bývá asi nejnáročnější část celého projektu. V dnešní době je velice problematické sehnat ryby v požadované velikosti. Chytit si plotičku, okounka nebo jinou plevelnou rybku lze i do čeřenu, ale ryby, které mají míru, nebo jsou hájeny, si musíme obstarat jinak. Nejlépe seženete rybky v loužích po výlovech. Budete mít dobrý pocit, že jste rybce zachránili život a kolikrát se budete sami divit, jaké poklady se v našich rybnících nacházejí. Dokonce jsem jednou našel i potěr sumce albína, bohužel se mi ho nepodařilo zachránit. Cesta k potěru vede i přes různé sádky a podobná zařízení. Chtěl bych se ještě zmínit o „rybách z bahna“, jak jim říkám. Ne každou rybu se nám podaří zachránit, ale pokud vybíráme rybky z malých loužiček, tak z 95 % ryby přežívají. Necháme je odbahnit ve vodě z rybníka, kde jsme je našli. Poté je dáme do nějaké přepravní nádoby, kde se voda z rybníka dá již naředit pitnou vodou, ale doporučuji maximálně 1:1. Pro delší transport se dají použít různá zavzdušňovadla na baterie nebo kyslíkové tablety (mají je v lepších akvaristikách a stojí pár korun, ale zase pozor na dávkování). Rybu převezeme domů a necháme pomalu vyrovnat teplotu, asi po dvou hodinách vždy odlijeme tak 1/3 obsahu nádoby a doplníme odstátou vodou. Tím si rybka pomalinku zvyká na jiný typ vody. Doporučuji před vypuštěním do akvária ryby nechat tak jeden až dva dny v klidu někde, kde je minimální pohyb. Při vypouštění dejte pozor, aby nenastal tepelný šok. To se může stát, pokud třeba máte ryby na studené chodbě a rychle je vypustíte v prohřátém bytě do akvária. Rybám pak není pomoci a téměř na 100 % uhynou.
akvarium
      Na začátku jsem se zmínil o přísavných sumečcích, mám je v akváriu u dravců i u býložravců. Jsou výborní v tom, že k okolí jsou neteční, a krásně čistí všechny předměty, kameny i sklo. U těch kamenů je to velmi vhodné, protože výkaly těchto ryb se rychle usazují a nedostanou se k filtru. Přísavní sumci kal zdvihají a víří. Tím se rozmělněné výkaly dostávají do filtru a voda se nekazí hnijícím rybím trusem tak rychle.
      Vraťme se ale zpět k rybkám, které jsme nasadili čerstvě do akvária. Pokud máme první násadu, je nutné navyknout ryby na nový zdroj potravy. Já nejraději používám lupínky pro „bojovnice“, ale dlouho jsem krmil granulemi pro koi kapry. Jenže tyto granule hodně špiní vodu a jsou určeny spíš pro ryby větší velikosti a do zahradních jezírek, kde si přece jen některé živiny obstarají přirozenou cestou (larvy, mouchy atd.), pokud jsou ryby k potravě netečné a zdá se, že jí nedůvěřují. Nejlepší je použít mražené patentky, červy, kousky žížal, živé nitěnky nebo něco podobného v kombinaci s krmivem, kterým chceme v budoucnu krmit. Po několika krmeních již ryby žerou jen naši potravu. Při nasazení dalších nových ryb tento postup opakovat nemusíme, protože ryby se lehce učí jedna od druhé a pokud nová plotice vidí, jak ostatní potravu konzumují, přidá se k pojídání obvykle už při prvním krmení.
      Krmit doporučuji radši méně ale častěji než jednou a v obrovském množství, asi tak jednou za dva dny. Potrava se ve vodě kazí a odfiltrovává, proto ryby stačí vždy sníst jen část potravy a zbytek kazí vodu. Pokud žrádla dáme méně, ryby snědí všechno a vodu nemá co kazit. Co se týče dravých ryb, tak ty si na nic zvykat nemusí, protože je prostě musíme krmit masem. Nejlepší je dát do akvária hejno malých rybiček a dravec je sám vychytá, když bude mít hlad. Ovšem ne po celý rok je možné mít přísun živých rybek. Proto se zmíním ještě o jiném způsobu krmení dravců. Sumci a úhoři této velikosti mají velice rádi moučné červy (takoví velcí červi v akvaristikách, prodávají se na odměrky), okouni sní všechno stejně jako tloušť, bolen si taky rád smlsne na červech, ale jí (občas) i ty lupínky, hlavatka a pstruzi totéž. Nejnáročnější jsou štiky a candáti. Štiky si občas vezmou kousek masa, třeba kuřecího nebo tak něco, ale candát (mně osobně) žral pouze rybičky nebo jejich části. To jsem vyřešil náhodou, když jsem šel v supermarketu kolem pultu s rybami a narazil jsem na pytel s malými mraženými rybičkami. Šok pro mě byl, když jsem zjistil, že jsem utratil 150 Kč za pytlík 2 cm velkých hrouzků a slunek. Prodávají je jako takzvané grundle (vcelku se usmaží, osolí a jí se to jako brambůrky).
      V závěru bych se chtěl věnovat osazení a proslulému zakrsnutí ryb. Ryby opravdu zakrsnou podle velikosti nádrže a množství osádky. Je velice důležité osádku akvária nepřehnat. Ryba by měla po nasazení ještě o kousek vyrůst, jinak je veliká pravděpodobnost deformace páteře. Může se stát, že se ryba takzvaně zkroutí! U masožravců osádku nijak nepřehánějte, dravci potřebují klid a pokud dáte dohromady sumce a hejno okounů, sumec bude neuvěřitelně trpět dotíráním okounů. Totéž platí, jestliže tam dáme tlouště. Ideální je třeba sumec, úhoř a candát. U býložravých je dobré zaplnit celý vodní sloupec; například perlíny na hladinu, plotice na střed a parmu nebo hrouzky na dno. Kapr je takový univerzální tvor.

Ještě malá zmínka o nemocech a prevenci

      Do akvária se mohou dostat nemoci například s novými rybami, proto je dobré dobu před nasazením (jak jsem se výše zmiňoval) využít jako karanténu. Do nádržky, kde rybu aklimatizujeme, dáme podle dávkování prostředek proti plísním a bakteriálním onemocněním. Doporučuje se vodu trochu přisolit (dobré proti parazitům). Nejvíce nemocí jsem si do akvária natahal živými nitěnkami, ty mražené bývají dobré (myslím si, že mráz bakterie zabije). Pokud v akváriu propukne nějaká nemoc, je nutné najít si, o kterou nemoc se jedná a začít urychleně léčit. Též doporučuji ryby rychle chemie do akvaria přemístit do čisté vody. Přikládám ještě fotku některých přípravků pro akvárium. Přípravek ANTIMYKOTIN a BAKTOPUR nebo MULTIMEDIKAL by měl mít každý po ruce ještě dříve, než vůbec nasadí první ryby. PREVENTIN se dá použít i při rybolovu jako prevence na odřeniny ulovených ryb.
      V úplném závěru bych se chtěl vyjádřit ke dvěma častým dotazům. První je, co když se mi ryby v akváriu vytřou. Na to je lehká odpověď. Ryby se v akváriu pravděpodobně samovolně nikdy nevytřou, protože je to pro ně nepřirozené prostředí. Je to stejné jako ve volné přírodě: Ani tam se nevytírají amuři a další nepůvodní druhy. Druhý názor, který občas slýchávám, je ten, že se jedná o trápení zvířat. Ano, mnoho lidí to tak může chápat, protože jsme holt národ, který si na změny moc nepotrpí a rád se drží konvenčních věcí (viz RŘ). Prostě dělal to tak můj děda, takže já to budu dělat taky tak. No, a proto když vidí akvárium s kaprem, tak si přirozeně řeknou: „Chudák kapr.“ Podle mého názoru se to ovšem takto brát nedá. Ryba neví, co je její přirozené prostředí, akvárium jako zajetí nevnímá, pro ni je to prostě rybník, ve kterém žije, a pokud ji nic nebolí, nehladoví nebo něco podobného, nemůžeme mluvit o trápení. Je to jako malá zoologická zahrada, prostě někdo má mořský svět a my máme sladkovodní. Ryby neví, jakých rozměrů mají dorůst, tudíž jim to, že již dál nerostou, nemůže připadat nijak divné. A taky pokud vylovíte svoje rybky z kaluží vypuštěných a vylovených rybníků, tak zachráníte život odsouzencům na smrt.
      Bylo by toho ještě moc, co by se dalo říct a napsat, ale myslím si, že jako základ to zatím sstačí. Pokud se vám nebude něco zdát, budete mít jakýkoli dotaz, nebo s chovem máte jiné zkušenosti, než jsem psal, napište to do komentářů a já se vám ozvu. Nebo mi to pošlete na mail a pokusím se pomoci, pokud to bude v mých silách. Je možné, že časem se ještě na základě vašich dotazů objeví pokračování.

      Přeji vám hodně úspěchů na rybách a třeba i v chovu.

Autor: Fosgen - ®

Diskuse k článku (73 reakcí)

Přečteno: 24 353x
Průměrná známka: 1.33

NPřezimování KOI kaprů

Při nízké teplotě vody a nedostatku kyslíku se snižuje imunita ryb a zvyšuje se riziko jejich onemocnění a úhynu.

NAkvárium

Jak se živí cejn, kapr nebo bolen si takový akvarista může jen představovat.