Jeden na jednoho - lov amurů

- Fishky

      Letní odpoledne, rtuť teploměru „olizuje krásnou třicítku“. Na moment se u počítače zasním… hlavou se mi honí myšlenky, ohnutý prut, ječící brzda, mohutné výpady ryby bojující o „život“. Nasazuji čepici s kšiltem, polarizační brýle a už si to šinu k vodě. Přijíždím k revíru, na kterém jsem lovil naposled před třemi lety, byli tam tehdy krásní amuři. Přemáhá mě myšlenka opět zkusit přelstít nějakého z tamních velikánů. Objíždím celý revír a nikde ani živáčka. Zřejmě už to tady není, co to bývalo. Na moment se zastavuji a pokouším se najít vyhřívající se ryby. Pohyb v leknínovém poli upoutává mou pozornost - jsou tady! Líně se vyhřívající amuři, jejichž velikost se pohybuje kolem metru, vzbuzují respekt a zároveň rybářskou vášeň. Je rozhodnuto!
ideální revír na amury
      Při lovu amurů je pro mě v letních měsících nástrahou číslo jedna ovoce. Je velice úspěšné a má zejména neocenitelný selektivní účinek. Mirabelky, meruňky, švestky, ryngle, třešně, višně - tím vším se dá s úspěchem tato krásná a velice bojovná ryba přelstít. Rozhoduji se pro krátkodobou návykovou krmnou kampaň, při které krmím tři dny před samotným lovem, a to před předpokládanou dobou lovu, tedy odpoledne. Krmím směsí ovoce, přičemž meruňky, ryngle a švestky vypeckuji a půlím, ostatním menším ovocem krmím vcelku. Denní dávku přizpůsobuji velikosti revíru, obsádce a taktéž počasí (teplotě). Pro mé účely k tomu úplně postačí pětilitrový kbelík ovoce denně, přičemž čtvrtý den - v den samotného lovu - krmím většinou ještě i dopoledne 3 - 4 hodiny před lovem. Krmení se snažím rovnoměrně rozházet kolem předpokládaného místa lovu na ploše 10 x 10 m, přičemž v onom místě zakrmím zhruba dvojnásobně.
      Konečně přichází páteční odpoledne a já pln očekávání mířím k vodě. Lovné místo se nachází asi 8 metrů od břehu na okraji táhlého leknínového pole, v hloubce necelého metru. Dno zde tvoří dosti řídké bahno (stejně jako na zbytku revíru). Opatrně bodám vidličky s hlásiči do země, swinger nastavuji na minimální zatížení. Rozhoduji se pro důvěryhodnou udici. Malou pětigramovou kapku, ventilgumku a po 25 centimetrech háček. Pln nedočkavosti nahazuji první prut, zatímco druhý je ještě ve futrálu. Nasazuji swinger, velice opatrně dopínám vlasec, abych nechtěným pohybem nezasunul mirabelku do bahna a seřizuji hlásič. Hotovo. Teď druhý prut. Při nasazování navijáku mě však překvapuje nečekané ggrrrrrr (nejnižší tón hlásiče). V rychlosti prut opírám o křesílko, otáčím se a zasekávám. Voda vře a ryba si vynucuje z brzdy navijáku dotažené takřka na krev další a další metry silonu. Mnoho tlumí dva a půl librový prut, jenž se neskutečně ohýbá. Po pěti minutovém doslovném přetahování o každičký centimetr silonu, toho máme já i soupeř dost a přivádím ho až ke břehu, kde však zjišťuji, že podběrák je ještě v batohu. A tak amur opět podniká další výpad. Za moment navádím amura zase ke břehu, tentokrát již s úspěchem. Krásně stavěná ryba. Opatrně rybu zbavím háčku, letmo ji v rychlosti měřím a pouštím zpět s přáním, ať pošle babičku :-)
      Po navázání a nahození druhého prutu usedám do křesílka. Při pohledu na lovné místo uvažuji, zda má smysl čekat na další záběr, neboť zhruba osmikilový amur proměnil jinak čirou vodu v doslovné kafe. Z přemýšlení mě však vytrhne opětovné ggrrrrr. Zasekávám! Situace se opakuje, jen podběrák je už připraven, a tak nechtěný výlet na souš následuje hned po prvním navedení ryby do podběráku. Opětovné odháčkování, rychlé měření a šetrné pouštění. Super! Tak tohle jsem nečekal, první čtvrthodinka letošního lovu na ovoce a dva střední dorostenci (8 a 10 kg) zdoláni. Spokojenost. Do večera přichází ještě dva menší.
      Rozhodl jsem se zkusit štěstí i následující den ráno, a tak ještě před svítáním přicházím k vodě, vše v tichosti a potmě rozbaluji a takřka naslepo nahazuji. Usedám. Přemýšlím o včerejšku, nebyla to jen náhoda? Nebo sen? Jsem ještě rozespalý, napadá mě dohnat spánkový deficit. Oči jsem však zavřít nestačil, opět se ozývá grrrrrr…
      V průběhu pěti dní jsem na tomto místě ulovil 17 amurů velikosti 78 - 104 cm. Má vysněná dvacítka zůstává stále nepokořena.

Amuři na stojatých vodách

půlky třešne pod háčkem       Na stojácích obvykle stejně jako kapři i amuři mají svá oblíbená místa. Lovíme-li poblíž (většinou na okraji) takovýchto míst (leknínová pole, spadený strom…), záběry přichází nepravidelně, ale celý den. Lovíme-li na „amuří cestě“, pak záběry přichází denně takřka v stejnou dobu, jde si podle nich takříkajíc nastavit hodinky. Pak se stává, že na zakrmeném místě migrující ryby na okamžik zdržíme a za deset minut přijdou i tři záběry, ale po zbytek dopoledne je místo mrtvé a amuří rodinka o sobě dá vědět zase až odpoledne.
      Sledováním vody není složité tyto stezky a oblíbená amuří místa najít (doporučuji parné dny – ryby se vyhřívají, nebo letní večery – mnohdy jezdí u hladiny). Je to velice důležitý základ úspěšného lovu. Ovoce přijímá amur s důvěrou i na vodách, kde se s ním předtím nikdy nesetkal, stačí třídenní krmení (nejlépe dvakrát za den). Je samozřejmě lepší místo průběžně kontrolovat, abyste měli jistotu, že vámi nabízené dobroty jdou na odbyt.
      Na stojaté vodě bohatě postačí 5 kg ovoce denně (s ohledem na velikost revíru a předpokládané množství ryb navštěvujících krmné místo). Je lepší lovit o samotě, tichost při lovu amurů je základem úspěchu. Zdolávání taktéž není problematické a třeba metrové kusy se dají s úspěchem zdolat o samotě v rákosí.
      Samozřejmostí je používání podběráku s dostatečně velkými rameny. Amura lze podebrat i s menším podběrákem, ale s větším nemusíme rybu zdolávat a unavovat do vyčerpání sil, přičemž chceme-li ji vrátit vodě, je právě tento faktor velice důležitý.
      Lovíme-li ve dvojici, je možné po prvotním navedení ryby ke břehu ji ihned podebrat a doba zdolávání i větších kusů této velice bojovné ryby je řádově v oblasti sekund. Neunavený amur ale na břehu předvede neskutečné rodeo, při kterém se mnohdy zraní. Proto je při tomto způsobu lovu (mající uplatnění zejména v revírech s četnými vázkami) nutná podložka pod ryby, kde se ryba vyvzteká. Tato technika mi však připadá barbarská, jelikož se nevysílená ryba často i přes rybářovo úsilí zraní. Proto mám v praxi raději druhou variantu.
      Amura je možné po zaseknutí (pokud ho nerozdivočíme) navést až ke břehu, obvykle teprve v jeho blízkosti amur udělá první výpad. Poté se otáčí a prudce vyráží na volnou vodu. Na rozdíl od kapra bojuje v horní vrstvě vodního sloupce a nemá tendenci při svých výpadech vyhledávat bezpečí ve vázkách. Při zdolávání amura se snažím s prutem zacházet tak, abych na rybu vyvíjel vždy sílu v protisměru jejího směru, tedy pokud nejede ke mně. Dovolím si tvrdit, že u amura na rozdíl od kapra můžeme ve velké míře měnit směr úprku ryby. Zdolávání ovlivněné touto strategií pak probíhá v okolí břehu (viz video). Použijeme-li však jemnější prut, může nám i menší dorostenec dopřát chvíle, na které jen tak nezapomeneme (viz video).
      Při volbě montáže spoléhám na důvěryhodnou udici s 5 - 25gramovým olůvkem, ventilgumkou či gumovým korálkem a po 25 cm s háčkem. Osobně nemám v oblibě háčky s lopatkou, a tak i při lovu s návazcem z monofilního vlasce používám háčky s očkem. Protože je lepší používat tenčí silony a současně mít silon s dostatečnou nosností, snažím se, aby moje udice neměla žádné slabší místo, takže jako zarážku použiji ventilgumku, ne obratlík, a háček vážu bezuzlovým vázáním. Uzlík drží stoprocentně a nikdy mě nezklamal. Je však nutno si jej vyzkoušet zprvu vázat normálně, neboť na kmenový vlasec se váže v podstatě odzadu.
      Háčky k lovu amurů mám nejraději s menším ramínkem, ale s širším obloučkem, neboť amur má velice tvrdé a masité pysky, a tak háčky tohoto tvaru jsou nutností. Současně tento tvar háčku lépe poslouží k nastražení ovoce. Nejčastěji používám na stojaté vodě Ownery AYA (50924) č. 2. Háček i přes svou velikost drží v masitých pyscích bezproblémově a ani při silovém zdolávání u vázek mě zatím nezklamal. Při nastražování ovoce na háček postupuji následovně:
nastražení třešně       1) Háček zabodnu do ovoce v místě, kde bylo uchyceno ke stopce, protáhnu ho co nejdále a povytáhnu.
      2) Následně háček otočím takřka o 180 stupňů kolem osy ramínka a zpětně vsunu do spodní části ovoce. Pozor ale, aby ve směru záseku - v obloučku - nebyla pecka.

      Při této lehké položené je nutno zasekávat ihned, osobně zasekávám po dvou pípnutích (tj. zhruba 6 cm potahu vlasce). Amur s nástrahou zpravidla popojede dál, a tak se stává, že ovoce rychle pozře a háček končí až u požeráků.
      Způsob číslo dvě při nastražování ovoce je tzv. zviditelnění. Ovoce rozpůlit a následně poloviny podvázat (navázat pod háček). S oblibou dávám například mezi 2 poloviny mirabelek pěnu, která celou sestavu zvedne nade dno.
nastražení třešně       Způsob číslo tři je přes speciální gumičky určené k lovu na boilies. Pod háčkem na ouško však nedávám jednu gumičku, ale dvě, které ovoce obepnou do kříže. Doporučuji slupku na některých místech ještě částečně naříznout, aby gumka dosedla a lépe tak držela. Naříznutím ovoce lépe uvolňuje aroma a stává se o něco atraktivnější.

      Doba lovu se liší na jednotlivých stojatých rybnících podle toho, jak moc je na daný revír vyvíjen rybářský tlak a tudíž, jak moc jsou ryby opatrné. Obecně platí, že čím víc je revír zarostlý a poskytující množství úkrytů, ve kterých se ryby cítí bezpečně, tím častěji se rybář dočká záběru i přes den. Na prochytávaných revírech s nedostatkem leknínů, rákosí, padlých stromů berou amuři mnohdy pouze v nočních hodinách. Proto se často stává, že i když lovíme na revíru, o kterém máme informace, že je v něm slušná obsádka amurů, nemáme žádné záběry. Aby byl lov efektivní, musíme vědět, kdy amuři přijímají potravu.

meruňky pod háčkem       Při lovu na stojatých vodách vyhledávám místa v pobřežních partiích revíru, neboť amur rád tyto místa navštěvuje a často ho můžeme spatřit v těsné blízkosti břehu. Možnost dopravení ovoce nedaleko břehu je taktéž méně náročné a pohodlnější než lov na velké vzdálenosti a taktéž tento způsob lovu má svůj osobitý půvab, neboť amur zaseknutý takřka pod nohama svými nesčetnými výpady uštědří lovci krásný zážitek z lovu.


Rybolov na řece

      Lov na řece se liší v podstatě pouze v množství krmení a koncovou udicí (částečně v použitém náčiní). Řeka s vysokým břehem a problematickým sestupem k vodě si většinou vyžaduje lov ve dvojici. Na tekoucí vodě (v mém případě řeka Dyje a Morava) je lepší krmit víc, a tak s kolegou krmíváme 15 kg denně.
      Amuři na řece často migrují mezi jednotlivými úseky i několik kilometrů denně, proto je obtížné najít tzv. horká místa. S úspěchem však lze lovit i migrující kusy, které zaujalo naše krmení a na chvíli je na našem lovném místě zdrželo.
      Lov na stojaté vodě spočívá v absolutní přirozenosti nástrahy při lehké položené. Avšak při lovu na řece volím jinou techniku. Citlivost udice s 80 - 100g olovem, které je na řece často nutné, je značně omezená, proto volím olovo napevno, návazec 35 - 60 cm (30 lbs pletená šňůra). Upevnit zralé ovoce tak, aby ani v silnějším proudu nepadalo, je nutné přes dva háčky vzdálené od sebe zhruba centimetr. Vrchní, zásekový, používám Owner CP (5106-091) č. 2, na druhý háček v podstatě ovoce nastražím jako v případě lovení na stojaté vodě, avšak v tomto případě přes pecku, lépe tak drží. Tento druhý háček v podstatě slouží pouze jako vychytávka, protože zralé ovoce nastražené na vlas se většinou po dopadu těžšího olova na hladině uvolní, i když místo zarážky použijeme například kousek sirky eliminující proříznutí slupky.
      Taktéž je možné nastražit ovoce pomocí dvou gumiček, které nám plní stejnou funkci jako podvázaný háček. Při tomto způsobu lovu spoléhám v podstatě na stejný princip, jako při lovu na boilie, a tak záběr amura si mnohdy nic nezadá s klasickou kaprovou jízdou.

      S pevnou montáží jsem zkoušel lovit i na stojaté vodě, přičemž jsem měl v úmyslu v podstatě boilie nahradit ovocem a tedy lovit za pomoci samozáseku, jenž by mi umožnil se případně nevěnovat prutům na 100% (ono za letních nocí se v oblasti Podyjí věnovat plně rybařině mnohdy alergikovi a nejen jemu není dopřáno, neboť všudypřítomní komáři o sobě dávají citelně vědět, a tak jsem byl nucen se před dotěrným bodavým hmyzem schovat do bivaku). Po několika dnech nezdaru jsem byl přesvědčen, že tento způsob lovu není vůbec vhodný na stojatou vodu, neboť ani průběžná montáž, ani menší olovo při rybaření na větší vzdálenosti neindikují citlivé záběry.

      Příklad: večer zavezená montáž na předem připravené horké místo na stojaté vodě, ideální počasí, ryby ukazující se v oblasti mého krmného místa, a přesto nedošlo ani k nejmenšímu pohybu signalizátoru záběru. Protože jsem měl krmné místo označené a montáže jsem ručně pokládal na dno, vydal jsem se po dvaceti hodinách neúspěšného lovu zjistit, kde je chyba. Své montáže jsem nalezl bez ovoce. Úspěšný lov amura na ovoce (na stojaté vodě) se zakládá zejména na citlivé indikaci záběru.
krásný amur bílý

Honza M. a jeho nádherně vybarvený amur

      Při lovu amurů je nutné používat dostatečné vybavení, ne však předimenzované. Lov je velice úspěšný a možný i s jemnějším vybavením, přičemž požitek ze zdolávání je neskutečně emocionálnějším v porovnání s klasickými kaprařskými pruty (2,5 - 3 lb). Momenty lovu s prutem určeným na feeder nebo plavanou, jenž se pod náporem bojující ryby ohýbá do neskutečných křivek za současného sténání až uši drásajícího jekotu brzdy malého navijáku, z něhož mizí metry silonu, jsou opravdovým požitkem ze zdolávání.
video 1 Amur na lehké náčiní
46 MB, 7 minut

video 2 Zdolávání amura
3 MB, 1 minuta

video 3 Zdolávání amura
20 MB, 3.5 minuty
      Amur miluje sladké dozrálé ovoce, dalo by se říci, že čím víc cukru ovoce obsahuje, tím ho mají tito bojovníci více v oblibě. Nejraději však mají kvasící a přezrálé ovoce, na které je však vzhledem k jejich konzistenci obtížné chytat, neboť na háčku nedrží a navíc na takovém lahodném soustu si ráda pochutná i mnohá jiná ryba (zpravidla menší, při tomto lovu považovaná za necílovou).
      Lov amurů na ovoce je velice úspěšný. Selektivita ovoce je zhruba 9 záběrů z deseti, přičemž ten jeden způsobí kapřík dorostenec. Absolutním adrenalinovým zážitkem je zaseknutí amura takřka pod špičkami prutů, přičemž nedaleko břehu rostou lekníny, do kterých pustit rybu by ve většině případů znamenalo její ztrátu, a tak zdolávání probíhá doslova silově. Mám pocit, že při silovém zdolávání se nemusíme obávat o amurovo zdraví, neboť tento ruský bojovník na rozdíl od kapra disponuje velice masitými pysky, ve kterých háček drží opravdu ukázkově na stejném místě po celou dobu zdolávání, a tudíž při zdolávání nemá tendenci se z masitých tvrdých pysků vyříznout. Přeji hodně štěstí a trpělivosti při tomto adrenalinovém rybolovu!

      PS: Zkoušejte nové věci, mnohdy se to vyplatí, letos na podzim jsem se nechtěl smířit s tím, že vhodné ovoce k lovu pomalu ale jistě mizí nejen ze zahrádek, ale i z obchodních pultů, a tak jsem přemýšlel nad lovem amura na jablka. Po zakoupení a nakrájení 5 kg jablek na malé kostičky o hraně 1,5 cm jsem pln očekávání a radosti šel zakrmit s tím, že sezona lovu na ovoce přece jen nekončí. Ti, kteří jsou znalí, určitě tuší, co následovalo. Po vhození 5 hrstí do vody mě zaujaly bílé předměty, které najednou plavaly všude kolem po hladině... Mé rozčarování neznalo mezí, jablka plavou, nejsou tedy vhodná k lovu amurů na dně. Zbývající 4 kg nezkrmených jablek výborně posloužily na jablkový závin.
      Příští rok určitě zkusím lovit amury v leknínech na jablka, ale z hladiny.

Autor: Fishky - ®

Diskuse k článku (57 reakcí)

Přečteno: 67 669x
Průměrná známka: 1.44

NAmuři – praví bojovníci

Zjistili jsme, že více záběrů měl vždy ten, který se barvou vlasce více přiblížil barvě dna.

NLov s volným vlascem

Kapr při záběru necítí žádný odpor, protože sebou táhne jen háček bez olova.

NLov amurů na ovoce

Amur z počátku neklade příliš velký odpor, ožívá často až u břehu, kdy začne s prudkými výpady do stran.