27.11.2005 - Martin Maťák
Asi jsem na MRKu znám tím, že moje pojetí feederového chytání není zcela "standardní". Připouštím, že všechny ty srkačky, pípáky, číhátka a swingery, hutné návnady, tuhé vlasce a další mé "zaručené vychytávky" skutečně mohou u konzervativnějších jedinců vzbuzovat pohoršení. U feederu je ale pěkné, že si každý může najít svou oblíbenou metodu a nemusí se držet žádných zaběhlých pravidel. Někdo s feederovými pruty přeba i vláčí, někdo s nimi chytá na rybičku candáty, lze je použít i na plavanou... Ale věřte nebo ne, i já většinou chytám zcela klasicky, jak se sluší a patří, a nevybočuji z davu běžných feederových lovců. Ale o tom až někdy jindy. V tomto článku budu ještě trochu pokračovat v extrémech. :-)
Když jsem si kupoval svůj první feederový prut, myslel jsem si, že s ním budu chytat strašně jemně. Tenké vlasce, malé háčky, nejměkčí špička na opatrné záběry... A to že bude ten důvod, proč začnu chytat více ryb a hlavně ty větší, opatrné. Byl to hezký sen, který jsem snil několik sezón. Ale pak jsem se probudil. Všechno je totiž jinak. Určitě jste sami také zažili, že vy nemáte ani záběr a vedle sedící rybář s hrubým náčiním na těžko nachytal. Jemnost není všelék. Pokud nedokážete s jemným náčiním chytat tam, kde jsou ryby, je výhodnější přitvrdit.

Ke změně jsem se odhodlal proto, že jsem začínal mít více záběrů od zajímavětších ryb, čím více jsem si troufal lovit dál od břehu řeky ve větším proudu a větší hloubce. S mým krátkým light prutem s max. 2 oz špičkou to často nešlo vůbec, s mediem to také nebyla žádná sláva. Chtělo to náčiní, které je určeno pro tyto podmínky. A tak jsem se stal majitelem heavy feederu s až 4 oz špičkou a vrhací zátěží 120 g. Těžký kalibr. Bezbolestná.
S větší vzdáleností, hloubkou a proudem jsem musel přejít na těžkou zátěž. Může to být buď velké olovo nebo těžké krmítko, ve kterém je ještě návnada. Tyto dvě možnosti jsou velmi rozdílné a každou nasazuji v zcela odlišných situacích. Nejdříve o olovech.
S olovem bez návnady chytám jen v jednom jediném případě, a tím je lov parem v extrémně silném proudu velkých řek. Většinou pak používám zátěže kolem 20 - 60 gramů, ale letos jsem se dostal do situace, kdy mi nestačilo 110 g kaprařské olovo, tzv. "žába" (trojúhelník s nožkami). A to i přesto, že jsem nahazoval šikmo po proudu, dno bylo štěrkové a hloubka jen kolem metru. Ten den parmy braly jen v tom největším proudu, chytli jsme jich s kamošem každý několik desítek. Nebylo to za povodně, proto si dokážu představit situaci, kdy by muselo být olovo ještě těžší. Nebo bych musel použít olovo s drátky, které se zachytí o dno. Ryby byly všude bez ohledu na sílu proudu, ale čím byl proud silnější, tím byly méně plaché a dalo se chytnout několik kusů z jednoho místa. Na klidnější vodě jsem ryby často poplašil už při nahození.
Zpravidla používám klasické kaprařské typy zátěží. Pokud je dno alespoň trošičku členité, je podle mých zkušeností téměř jedno, jaký má olovo tvar a důležitá je jen jeho hmotnost. Mé oblíbené tvary vidíte na fotografii.
Vždy používám jen olova s očkem nebo obratlíkem. Průběžné klasické vzory (kuličky, rakvičky apod.), kde je veden holý vlasec skrz olovo, nejsou dobré. Jak olovo při stahování ke břehu skáče po kamenech, vlasec se o ně doslova utluče.




U krmítek je to složitější než u olůvek. I když je dnes nabídka feederových krmítek v prodejnách slušná, verzí nad 30 gramů je velmi málo. Pokud chcete 60 gramů a více, budete zřejmě hledat marně. Příklady, jak tuto situaci řešit, vidíte na obrázcích.
Velmi rád v proudu používám olověná krmítka s obratlíkem (předposlední obrázek). Jsou levná, těžká a návnada se z nich vyplavuje opravdu plynule, na rozdíl od pletivových košíků, kde se odplaví horní vrstva návnady a zbytek z krmítka vypadne vcelku. Lze sehnat i kusy kolem 60-ti gramů a do největších modelů můžete pro další zvýšení hmotnosti mezi olověná ramena zapasovat menší krmítko nebo vhodné olůvko.
Pokud se ptáte, kolik takové krmítko s návnadou váží, tak asi 80 - 120 gramů. Opravdu se nejedná o nějaké extrémní chytání kaprů s tripody nebo tak něco. Normální feederová chytačka. Jen vše přizpůsobím tomu, abych mohl chytat v půlce nebo i za půlkou řeky v největším proudu a hloubce. Na stejných místech by se dalo chytat s 20-ti gramovým krmítkem, pokud byste nahazovali do 10 m od břehu.
Nalistujte si, prosím, rubriku Můj lov s mými zápisy z letošního deštivého jara, kdy jsme s Boyscoutem chodili na Svratku na cejny a kapry. Tam jsme často používali krmítka kolem 30 - 70 gramů plus návnada. Stejně i v případě mých podzimních lovů cejnů na řece Dyji, kde sice byl poloviční proud, ale řeka je dvakrát tak široká i hluboká - často kolem 5 - 6 metrů.
Sestavení udice (feederová montáž) může být prakticky jakékoliv. Držím se jen zásady: čím větší proud, tím delší návazec. Většinou tak 60 - 80 cm. Platí to na páternosterech i u průběžných montáží. Znovu musím vyzdvihnout jedno řešení, a tím je tuhá průběžná montáž (pozn.: v odkazovaném článku je dole použita fotka kapra, kde je vidět krmítko 50 g a heavy feeder).
Použití těžkých olov či krmítek vyžaduje několik pravidel, na která byste měli pamatovat. Prvním z nich je nutnost použít silnější kmenový vlasec. Se standardním 0,18 monofilem prostě více jak 80-ti gramové olovo bezpečně nenahodíte. Zárověň se vlasec mnohem rychleji ničí, když je stahován očky prutu pod tak velkým napětím. Nejvíce trpí posledních pár metrů vlasce nad olovem - zkroutí se a je odřený. Myslím, že to je způsobeno opakovaným třením v tomto místě o koncová očka prutu během nahazování.
Slabé návazce (což je v tomto případě i 0,14 mm) je potřeba také používat se zvýšenou opatrností, protože olovo má velkou setrvačnost, a když sebou ryba ve vodě při zdolávání škube, lehce návazec o hmotnost olova utrhne. To platí hlavně u kratších návazců a průběžných montáží, páternoster tím tak netrpí. I proto nepoužívám při lovu na řekách s těžkou zátěží pletenku jako kmen (a to jsem pletenkový nadšenec). Jednak je to zbytečné, protože záběry jsou zřetelné, a také pletenka není tak tolerantní k chybám rybáře během zdolávání ryby s těžkým olovem. Přicházel jsem o více ryb, když jsem musel rybu silně táhnout proti proudu a přitom bych s pletenkou a těžkým olovem měl mít "uvolněné zápěstí". To se mi nepovedlo zkloubit dohromady, a tak používám klasické vlasce kolem 0,20 mm (dnes člověk nikdy neví přesně, kolik to vlastně je).
Tak to je vše. Možná jsem někerým z vás mnoho nového neprozradil, pak alespoň doufám, že tento článek budete brát jako inspiraci k lovu ve větších hloubkách a proudech, než jste doposud zkoušeli chytat. Třeba budete mít méně záběrů, ale o to významnější konečný výsledek.
Diskuse k článku (20 reakcí)
A to byl moment, který změnil naši výpravu. Nestačil jsem parmy zdolávat. Právě tato sestava byla konečně pro ryby důvěryhodná.
Při lovu na proudnějších řekách bývají záběry často prudké a jasně čitelné, k tomu je ale potřeba mít vhodnou montáž.
Možná jsou tyto sestavy trochu komplikovanější na navázání, ale přesto doufám, že je alespoň vyzkoušíte.
Je třeba skutečně vycházet z toho, že se jedná o ryby dna, živící se převážně živočišnou potravou.
Změna se ukázala jako pozitivní a já opět dostávam navlas stejné záběry a zdolávám několik pěkných ryb.
Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.
Naviják Big Baitrunner CI4 Naviják Big baitrunner CI4 XTR-A LC nyní v akci! K nákupu obdržíte novinku boilies CRAVE ZDARMA!
Mimořádná akce 1 + 1 zdarma!Za 499 Kč s DPH.
Populární baitrunner + druhý zdarma! Akce platí jen do 1.6.2013!
MRK.cz na Facebooku
![]()
|
|
Další partneři: Kempy a tábořiště ČR a SR, Počasí, Fitness.cz, Tvorba XHTML, Odborná stavební literatura, Tuzemská a zahraniční vína