Lov karasů na stojatých vodách

19.10.2005 - Groow

      Je vůbec možné považovat lov karasů za sportovní vyžití, když jich je všude jak naseto? Domnívám se, že na tuto otázku si musí každý najít odpověď sám, ale je důležité, aby přitom nezapomněl na fakt, že i karas je živý tvor a podle toho je třeba s ním zacházet.

Karas obecný (Carassius carassius)

      Je hojně rozšířen v celé východní a střední Evropě, chybí jen na Pyrenejském poloostrově, Itálii a ve Velké Británii, ale postupně se sem na přání rybářů začínají vysazovat. Karas obecný je původní druh v našich vodách.
      Karas má jemné, zakulacené, tmavé, občas mírně načervenalé párové ploutve a lehce vyklenutou hřbetní ploutev. Na rozdíl od kapra je jeho malá tlamička bez vousků. Karasi žijí v teplých, mělkých a silně zarostlých vodách s měkkým bahnitým dnem. Velmi dobře snáší i ty nejtěžší podmínky. Údajně dokáží přežít zimu bez kyslíku, pokud je ve vodě dostatek sirovodíku. Zdržují se v zatuchlých a málo okysličených vodách, které jsou chudé na potravu. Díky nedostatku potravy mají karasi tendenci zakrnět a přecházejí do zakrnělé formy (Carassius carassius m. humilis). Pak nepřekračují délku několika centimetrů a hmotnost několika málo dekagramů. Výjimečně mohou dosáhnout hmotnosti i více než 2kg. Bohužel v poslední době se stávají úlovky karase obecného vzácnými.

Karas stříbřitý (Carassius auratus)

      Karas stříbřitý pochází pravděpodobně z jihovýchodní Asie. U nás není původním druhem, pronikl k nám v 70. letech z povodí Dunaje a Tisy. Karasi stříbřití, podobě jako karasi obecní, nemají vousky, což je výrazně odlišuje od malých kaprů šupinatých.
      Tento druh se na našem území velmi rychle šíří a množí a dokázal osídlit i vody, kde jiné rybí druhy žít nemohly, v rybníkářství je však nežádoucím druhem z důvodu potravní konkurence hlavně pro kapra. Prošlechtění zlatí karasi (Carassius auratus auratus) se odedávna chovají v Číně a Japonsku, dále se z nich šlechtili, a dodnes šlechtí, tzv. závojnatky (Carassius auratus auratus var. bicaudatus).

Loviště

Pro lov karasů jsou vhodná velmi zarostlá místa, kde se nezdržuje kapr ani lín, protože je tam velmi těsno.

      Pro lov karasů je nejlepším lovištěm zarostlá tůň, která skýtá úkryt velkým exemplářům. Pokud ryby nemají takové úkryty, tak celé hejno migruje po nádrži.
      Pokud se chceme zaměřit na velké exempláře, tak se snažíme lovit právě v těchto zarostlých tůních, kde mají karasi klid.
      Naopak, pokud nám jde o velké množství ryb a nezáleží nám příliš na jejich velikosti, tak hledáme úsek se strmým dnem, kde rozkrmíte poměrně velkou plochu (cca 2x2m) a v zakrmené oblasti i lovíme. Nemusíme lovit daleko od břehu. Většinou lovím maximálně 5m od břehu v hloubce od několika málo centimetrů až do hloubky okolo 1,5m. Převážně lovím na tvrdém dně nebo jen s mírným nánosem bahna, protože karas, na rozdíl od svého příbuzného kapra, nehledá (neryje) potravu v bahně.
      Protože chování karasa se podobá jeho příbuznému kaprovi, tak i karas je teplomilná ryba a podle toho ji musíme i vyhledávat. Nejlepším obdobím, kdy začít s cíleným lovem karasů, je květen – červen (po tření) nebo v době, kdy karas je ve vrcholném období: červen – srpen. V těchto měsících máme naději na ulovení těch největších jedinců.

Nástrahy

      Karasi se mohou krmit i ze dna, ale neryjí v bahně. Živí se larvami hmyzu a malými korýši. Velkou část jejich potravy tvoří vodní rostliny a řasy. Mezi nástrahy můžeme zařadit jak rostlinné nástrahy (těsto, pečivo, kukuřice, pšenice nebo i kroupy), tak živočišné jako žížaly, patentky nebo malé slimáky.
      Nejlepší nástrahou na karásky je ale jednoznačně rohlík, který je vhodný pro všechny velikosti karásků. Pokud chceme lovit větší ryby, tak na řadu přijdou zpola vařené brambory, na které díky selektivitě zabírají větší exempláře, než na rohlík. Stejně úspěšné nástrahy bývají zrnka pšenice či kukuřice.
      U všech zde použitých nástrah nechávám špičku háčku volnou z důvodu lepšího záseku do rybí tlamky.

Příprava na lov

      Karásky můžeme lovit prakticky stejnými metodami jako ostatní nedravé ryby. A to buď na položenou nebo na plavanou. Pokud chceme karásky lovit cíleně, tak předem vyloučíme lov na tradiční položenou, protože zdolávat čtvrtgramového karáska na 100g bidlu opravdu není požitek. Lovit lze i na feeder (winklepicker), ale protože tomuto stylu zatím neholduji, tak se vám zde pokusím popsat lov karásků na plavanou. Oba druhy karasů se vyznačují stejným chováním, a proto to, co napíši níže, platí pro oba druhy.

      Tak si pojďme ulovit karáska :-).

      Jako první, co bychom si měli připravit ještě doma, je vnadící směs. Ze své zkušenosti vím, že pokud chcete lovit cíleně karásky na plavanou, tak budete potřebovat jemnou a jednoduchou vnadící směs.
      Pokud chcete lovit pouze karasy, tak se vyvarujte výrazným vůním (migrující hejno zakrmené místo velice rychle objeví a začne hodovat), které by mohly přilákat i jiné rybky jako cejny, plotičky nebo kapry.

Jednoduchá vnadící směs na karásky

60 % kukuřičného šrotu
20% rozmočeného chleba
10% pšenice (namočené 24h a uvařené), případně i ovesné vločky (rychlejší příprava)
5% pšeničných klíčků
5% pšeničné mouky (hladké)
      Vůně této směsi není moc výrazná, a proto je pro ostatní rybky méně nápadná (ne doslova ;-)). Směs se rozpadne na dně do několika minut po vhození do vody v závislosti na její vlhkosti. Pro lov na velmi krátkou vzdálenost používám převlhčenou směs, kde se lehké části ze směsi rozptýlí na velkém prostoru a těžké částice (partikl) rychle klesají ke dnu. Tímto způsobem zakrmím poměrně velký prostor několika koulemi (spíše hroudami), které nejsou pro kapry tak atraktivní a dlouho se na lovišti nezdrží.

      Máme připravené návnady a nástrahy. A můžeme jít k vodě.

Zakrmení

      Před vlastním lovem nakrmíme místo, kde chceme lovit 2-3 koulemi velikosti pomeranče a při lovu dokrmujeme každých 10 - 15 minut (dle množství záběrů a ročního období) koulemi velikosti mandarinky. Karásci si nedělají hlavu z toho, že na ně padají nějaké ty vnadící koule, a proto se nemusíte chovat tak opatrně jako při lovu kapra na plavanou.
      Pokud zakrmíte klasicky na plavanou, tak s největší pravděpodobností budete lovit směs kaprů, karasů a dalších rybek (lín, cejn, atd. - dle zarybnění). Pokud si jdete vyloženě zachytat karásky, tak zakrmte větší plochu, kde nebude taková rivalita jako na klasickém krmném místě.
      Ačkoliv si mnoho rybářů myslí, že bílá ryba vytlačí kapra ze zakrmeného místa, tak opak je pravdou. Pokud je na vodě velká obsádka kaprů a jejich hejna najdou vaše zakrmené místo jako první, tak jen stěží na něj pustí bílou rybu. Proto, když rozkrmíte větší plochu, máte větší šanci, že vám na loviště připlují hejna karasů, která se začnou ládovat až k prasknutí a to je naše šance jak zabodovat.
      V teplých dnech není na škodu přidat do směsi mletý popcorn a lovit v různých hloubkách.

Závěr

      Lov karásků je skutečně zábava, pokud nebazírujete pouze na trofejních exemplářích. Jsou dny, kdy nalovíte více jak 60 kousků (samozřejmě zkušení plaváčkáři i víc), a naopak dny, kdy je to slabší.
      Je škoda, že na mnoha našich revírech vymizel karas obecný a my tak budeme odkázaní na lov zakrslých exemplářů karase stříbřitého. Ale mohu říct, že i v průběhu roku se mi podaří ulovit i několik nadprůměrných kousků, ale opět se jedná téměř vždy o karase stříbřitého. Souboj s karasem okolo 30cm na příslušném nářadí je požitek.

Pár karásků, kteří přišli rychle za sebou.

      Pokud si již hodláte od vody odnést nějakého toho karáska, ať již ke konzumaci nebo jako nástražní rybu, tak raději volte karase stříbřitého, kterého je na našich vodách více než dostatek a není to náš původní druh. Našemu zlaťákovi věnujte velkoryse svobodu. Třeba vám splní alespoň jedno vaše tajné přání.