Kapři z Orlíku

30.3.2005 - tonysuk

      Před čtyřmi lety jsem jako asi mnozí z vás propadl kouzlu feederu. Začal jsem touhle metodou lovit všude a snažím se lovit všechny druhy ryb, které se na našich vodách vyskytují. Samozřejmě nechodím na medium proutek lovit cíleně sumce a štiky, ale postupem času jsem zjistil, že se na feeder dají tahat větší ryby.
      Několik let jezdím lovit ryby na Orlickou přehradu a nakonec jsem tam zakoupil i starší usedlost. Od té chvíle mi na dlouhodobý rybolov tak, jak jsem byl zvyklý dřív, nezbývá moc času. Spíš skoro žádný. Ale nechtěl jsem o víkendech přestat úplně rybařit, tak jsem se začal pídit po metodě, jak si slušně zachytat během krátkého času.


      Časem jsem se seznámil s několika místními rybáři a v restauraci a pak i u vody jsme mluvili o tom, jak zde loví domorodci.Také jezdí na ryby jen na pár hodin, dlouhodobě nekrmí, nezaváží. Začal jsem tak lovit a funguje to. O tom jsem se přesvědčil minulý rok na podzim.
      V pátek jsem přijel navečer na chalupu, vyložil jsem rodinu s báglama a rychle jsem ujížděl k Orlíku. Nemám to moc daleko, asi šest kilometrů, tak není problém tam na otočku zajet. Měl jsem připravenou uvařenou kukuřici s řepkou. Kukuřice je na tomhle revíru nejčastější návnada a ryby na ni dobře reagují. Prohodil jsem si lovné místo asi deseti hrstmi partiklu. Vybírám si návětrná místa s velkou hloubkou blízko u břehu, takže krmím nejdál 15 metrů od břehu, ale mnohdy ještě blíž. Kvůli té krátké vzdálenosti musím dodržovat absolutní klid, každé bouchnutí kyblíkem nebo dupnutí je na tuhle vzdálenost fakt hodně nebezpečné. Cejnům a ploticím to nevadí, o tom jsem se už několikrát přesvědčil, ale kapříci jsou na hluk moc opatrní.
      Ani nebudu popisovat, jak se mi v noci spalo. Zná to každý, kdo má prohozený flíček a nemůže se dočkat rána. K vodě jsem přijel chvilku před šestou, bylo trošku zataženo a foukal vítr. Jinak to nemám rád, když fouká, ale tady jo. Prut sestavuji na okraji lesa, navazuji montáž a rozkládám podběrák. Už jsem se to naučil, párkrát jsem to neudělal a samozřejmě jsem ho potřeboval. Opatrně si přenáším vercajk k vodě a vnadím čtyřmi hrstmi partiklu. Používám nejradši jednoduchou průběžnou montáž s malinkým 10gramovým krmítkem. Kmenový vlacec používám 0,16mm Tubertini a návazce 0,12 a potom 0,15mm Tectan a Dega. Háčky používám Maruta, hodně lidí je zatracuje, já jsem s nimi spokojený. Návazce nedávám delší jak 25 cm. Krmení používám Lorpio feeder, do kterého zamíchám kukuřici s řepkou. Na háček nastražuji jedno zrnko kukuřice. Mám všechno připravené, tak nahazuji do provnazeného místečka. Lovím tak na 13 metrech od břehu a hloubce okolo 5 metrů.
      Mám nahozeno, došponováno a zbývá jen čekat. Mám to na Orlíku po ránu moc rád, je tam klid a mimo rybářů nikdo. Horší je to okolo deváté, to začnou jezdit lodě a lyžaři. Ty mám ,,nejradši ze všech". Snad po čtvrt hodině mám první záběr. Krásný dlouhý pomalý záběr. Stačilo jen přizvednout prut a ryba začala bojovat. Ale ne moc statečně a za chvilku podebírám tmavězeleného cejna okolo 50 cm. Dost pěknej kousek. Pouštím ho a znovu nahazuji. Teď čekám asi 10 minut a probere mne cvrček brzdy. Zasekávám a ryba mi bere několik metrů vlasce. Po chvilce rybu brzdím a otáčím ke břehu. Ale to neznamená, že mám vyhráno, takhle se to opakuje několikrát. Bojím se víc dotáhnout brzdu, návazec 0,12 mm by to mohl lehce prasknout. Nechci o rybu přijít, tak velice citlivě přimotávám metry vlasce na naviják. Když se kapr poprvé objevil u hladiny, tak zabral velkou silou a znova zmizel v hloubce. Ale už jsem cítil, že mu ubývají síly, a ke břehu jsem ho přitáhl mnohem snáž než před chvilkou. Po chvilce jsem ho konečně podebral a vynesl na břeh. Byl to krásný zdravý šupináč 59 cm.Změřil jsem ho a pustil zpátky do Orlasu. Byl jsem z toho boje správně vyklepanej, a když se mi přestaly třást prsty, tak jsem převázal návazec za silnější 0,15ku. Nikdy jsem neulovil většího kapra než 9 kg, tak si myslím, že souboj s takovýmhle kaprem na 0,12ce vlasci se dá přirovnat ke 15ti kilovému kaprovi na 0,28ce. Jsou to pro mne úžasné souboje a v tu chvíli mám možná místo krve čistej adrenalin.


      Nahodil jsem znovu a přihodil pár hrstí partiklu. Kapřík asi všechny ostatní ryby vyplašil, tak jsem si myslel, že budu dlouho čekat na další záběr. Nečekal jsem dlouho a vytáhl jsem dalšího velkého cejna a po něm v krátkém intervalu ještě další dva. Za půl hodiny mi zabral další kapr a souboj se opakoval s tím rozdílem, že jsem si trochu víc dovolil. Také ulovený kapr byl o centimetr menší. Dostal svobodu, stejně jako další dva cejni.
      Ten den jsem u vody strávil tři hodiny a zažil perfektní rybářský zážitky.S feederem se dají lovit i větší ryby. Podle mne záleží hodně na citu a opatrnosti rybáře, na navijáku s dobrou brzdou a na příhodném prostředí. Tím mám na mysli, že na otevřené vodě bez překážek si mohu dovolit mnohem víc, než na řece plné větví a překážek.