MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Velcí, větší, největší - tloušti 2

10.3.2005 - osprey

Volba nástrah

Jelec Tloušť       Celou dobu mluvím o „nástrahách“. Měl bych se už asi vyjádřit konkrétněji. Tloušť perfektně vnímá chutě a pachy a s přehledem zvládá větší sousta, ba někdy je i preferuje. Ovoce splňuje tyto podmínky skvěle, když chci v létě chytit opravdu pořádný kus, dávám na háček obrovskou vypeckovanou rozervanou třešeň, z níž se valí sladká rudá šťáva. Na plavanou anebo pro jakýkoli lov běžných exemplářů je leckdy lepší jen polovina, háček zatnu do slupky a vyjedu špičkou ven. Krásně to popsal Aleš. Podobně se dá nastražit kus dužiny švestky – v extrémním případě i celá půlka. S takovou nástrahou se dá někdy na feeder lovit i bez zátěže.. Nahodí se podle břehu a vlasec vypne proud. Dokonce můžete na špičce pozorovat, jak nástraha putuje, zastavuje a samozřejmě i okamžik, kdy je sebrána rybou.
      Další nástrahou je maso. Je třeba zkoušet, žádoucí jsou měkká rychle se louhující masa – do této kategorie patří i známá drůbeží střívka, mícha a podobně. Ale používal jsem lančmít, paštiku, drůbeží sekanou a měkké salámy a záběrů nebylo málo včetně ryb kolem 45 – 48 cm. Masové nástrahy lze používat při lovu na plavanou i položenou a poněkud lepších výsledků (může to být subjektivní dojem) jsem dosahoval v chladnější vodě. Účinné jsou i v zimním období. Tehdy jsou výbornou nástrahou na tlouště i kousky pečiva – nejlépe kostičky či útržky lisované housky. Zde opět pozoruji úspěšnost spíše větších nástrah. Už roky uvažuji o dipování housky při zimním lovu, jeden pokus s příchutí určenou „bílé rybě“ nevyšel, bylo to mnohem horší než bez ní, letos jsem rozhodnut dipovat rohlík prostým namočením do ovocného sirupu nebo chcete-li šťávy. Zkusím domácí, o níž na rozdíl od komerčních syntetických produktů vím, že základem pro její výrobu opravdu bylo ovoce a cukr.
      No a ještě je tu nepřehlédnutelná možnost nabídnout tloušťům rybku. Na plavanou je lepší živá, na feederový prut nastražuji mrtvou. Pokud už jsem takto chytal, zdálo se mi, že úplně nejmenší rybky na superjemném návazci (0,10 mm) nejsou pro větší tlouště tak atraktivní jako rybka kolem 6 – 7 cm třeba i na vlasci mnohem silnějším.

Pozor, nepřítel naslouchá…

      Už jsem zmiňoval, jak je při snaze naplnit hlavní myšlenku tohoto článku důležitá opatrnost. Většině rybářů není třeba tento termín příliš rozvádět, udělám to hlavně pro pocit, že jsem tak zásadní věc neodbyl příliš rychle.
      Není ideální pokoušet se zvláště na menších vodách o lov prefíkaných ryb za asistence party kamarádů, je žádoucí zdržovat se dál od vody, vyvarovat se dupání, úderů čímkoli o cokoli, opatrně nahazovat a k dopravení nástrahy do cílového místa co nejvíc využívat proud – plavačkáři vědí, že často musí splavovat nástrahu i 30 m pod své stanoviště až do vzdáleností, kde viditelnost splávku ani šance na dokonalý zásek už nejsou zdaleka stoprocentní. Ani s feederem není problém po náhozu posunout nástrahu dřív než dopadne na dno o pěkných pár metrů. S těžší zátěží, jejíž dopad ve své blízkosti musí zkušená ryba zaregistrovat, to na počtu záběrů bude vidět.
      Zdolání jiné ryby vyhlídky na nějaký superúlovek na témže místě sice snižuje, ale nevylučuje. Spadlý tloušť kolem 55 cm mi zabral jako šestá ryba v pořadí z jednoho místa v hlubokém otavském proudu – stál ale níž než ostatní a nebyl jejich zdoláváním bezprostředně plašen. Loňskému jednapadesátníkovi jsem pak pravděpodobně protáhl zdolávaného kolegu přímo jeho zorným polem. Na základě těchto a dalších zkušeností prochytávám slibná místa důkladně a případné úlovky zdolávám tak, aby působily co nejmenší rozruch.
      Možná je to paradox, ale hodně velkých tloušťů uloví rybáři, kteří toho vlastně jinak moc nechytnou. Ale jejich dlouhé nehybné vysedávání nad stejně nehybnými pruty s rybičkou nebo i houskou pro kapříka přináší tolik potřebný klid přerušený nejednou záběrem jelce, jakého moderní rybář lupající rybu za rybou kolikrát ani v životě neviděl. Třicítka vlasec přitom většinou vůbec není překážkou. Mnohdy je proto nejlepším zdrojem informací o výskytu trofejních tloušťů v revíru čiperný sdílný stařík, který je denně u vody a k tomu pamatuje časy, kdy takových ryb bylo daleko víc než dnes. Slýchám o tom opravdu často a věřím, že je to pravda, ať už jsou příčiny jakékoli.

Vnadění

      Otázka vnadění je u tlouště problematická. Masem vnadit nelze, na většinu jiných nástrah začnou houfně brát jiné ryby – často i kapři a máme po legraci. Tloušti ale zase milují mnohé kaprařské nástrahy, zejména některé druhy boilies a vařenou kukuřici. Proto se jich hodně chytne i při klasickém lovu kaprů a už jsem mockrát slyšel kapraře nadávat na časté záběry ryb, o jejichž ulovení se leckdo marně pokouší. Pokusil jsem se i o malou sondu do kaprařského soukromí formou otázky zadané zde na MRKu. Zdá se, že tloušti jsou občas v kuličkách vybíraví, často berou jen jeden druh, ale vedou ovocné a masové příchutě. Výroba boilies a podobných druhů nástrah určená výhradně tloušťům je pole neorané a první, kdo se o něco takového pokusí, se může alespoň na chvilku vrátit do 80. let minulého století, kdy se fenomén boilies zrodil, aby opanoval lov kaprů.
      Jako dostupná a přitom selektivní nástraha na tlouště nám nakonec zbývá jen obligátní ovoce. Zde se okruh případných šupinatých zájemců silně zredukuje a tloušť hraje v této společnosti jednoznačně první housle. Přestože tloušti berou na ovoce velice upřímně i bez vnadění, není na škodu je s touto pochoutkou předem seznámit. Považuji však za zbytečné vrhat do vody hromady třešní, švestek nebo dalších plodů. Velký tloušť se potřebuje s ovocem skutečně pouze seznámit, aby ztratil aspoň část své ostražitosti. Při svých schopnostech najde bez problémů i několik zatoulaných třešniček. Masivní vnadění flek buď překrmí nebo stáhne hladový dav ryb průměrné velikosti. Použít se dá jen na mimořádně rybnatých místech.
      Známý je fakt, že řada rybářů nechává z krmných třešní trčet stopky, aby si ryby zvykly na to, že z nich něco vyčnívá. Pro lepší a rychlejší efekt zakrmení ještě dělám to, že několik plodů (a švestky všechny) roztrhám na kusy.
      Při vnadění nezapomínejte na to, že ovoce není olovo a proud ho může kutálet pěkně daleko. Jednou jsem si zakrmil místo a když jsem několik minut nato přecházel o 150 m níž přes řeku, abych si na druhém břehu provnadil ještě jedno, s úžasem jsem pozoroval, jak se mi kolem nohou kutálejí moje třešně.

Ostatní metody lovu

      Až doposud jsem zmínil jen plavanou a položenou, ale tloušti do 60 cm a vzácně i lehce přes jsou ulovitelní všemi dostupnými technikami, běžně i muškařením a přívlačí. Muškaření zdaleka neovládám tak, jak bych chtěl a vím jen, že asi nejvíce tloušťů přes půl metru se chytá na větší mokré mušky a malé strímry. Při vláčení, kde se přece jen cítím jistěji, jsou asi nejúspěšnější miniaturní rotačky a voblery. Přestože tloušti občas útočí na relativně velké nástrahy, ti starší si dávají větší pozor a v případě drobnějších soust se spletou snáz. Navíc v případě, kdy nabízím něco většího, zaznamenám často jen úder do nástrahy a rybu buď nezaseknu nebo mi během pár vteřin spadne. Poté, co jsem o pár slušných kousků podobným způsobem přišel, snažím se používat rotačky do velikosti 1 a voblery do 5 cm.
      Poslední dobou jsem dokázal přesvědčit několik čtyřicátníků i k záběrům na gumové nástrahy a to i v listopadu a prosinci. Celkově ale dokážu v ideálním případě nalovit na plavanou či na feeder za den víc tloušťů než uvláčím za celou sezónu (určitě 10 – 15 kusů 40+). Dalo by se s tím možná něco dělat, ale plavanou a položenou preferuji z jediného prostého důvodu. Až na jednoho zabrali všichni tloušti přes 70 cm, o kterých bezpečně vím, pouze na rybku nebo na ovoce a pokud na ovoce, pak ze dna. Je to možná shoda náhod, ale víra hraje v rybařině nezanedbatelnou úlohu. Pokud jsem přesvědčen, že jsem zvolil metodu , která v minulosti přinesla nejlepší výsledky, pak chytám s maximální snahou a soustředěním. Na výsledcích je to znát.

Jelec Tloušť

Pár slov k náčiní

      Zbývá popsat mnou používané náčiní. Na plavanou je to matchový prut nebo pětimetrová tužší boloňka dovolující udržovat větší odstup od břehu, na položenou pak feederové pruty třídy „medium“. Na zdolání tlouště libovolné velikosti by stačil i lehčí prut, ale „medium“ svou stavbou nejlépe odpovídá proudovým a hloubkovým poměrům v místech, kde nejčastěji lovím. Pro lov na cit stačí jakýkoli lehký prut kolem tří metrů, ideálem jsou vláčecí pruty pro zátěž do 20 g.
      U vlasců preferuji nosnost před neviditelností a tak návazec z vlasce 0, 10 mm beru jen na lov na zcela bezvázkových dobře přístupných místech, ale raději lovím s průměry 0,12 – 0,14 mm a v zarostlých úsecích i víc. Na položenou při lovu velkých kusů pak používám vlasec (návazec) 0, 16 mm. Staří tloušti celkem běžně vyhledávají úkryty ve vázkách a od události, kdy jsem za jeden večer utrhl tři velké exempláře hodně přes 45 cm, když jsem se snažil „sportovně“ chytat s návazcem z monofilu 0, 12 mm, jsem definitivně přešel na silnější materiál. Celou tu historii tady vylíčím, protože přesně ukazuje ty nejběžnější způsoby, jak o vysněnou rybu přijít.
      Byl červencový večer, který se mi zdál ideální k ověření teorie, nad níž jsme tou dobou s Alešem diskutovali. Zdálo se nám, že se soumrakem ubývá záběrů, ale v průměru pak berou větší jedinci. Abych s tímto problémem nějak pohnul, sebral jsem feeder a pytlík třešní a odjel k úseku, který jsem znal jako relativně bohatý na větší tlouště, ale toho roku jsem na něm ještě nechytal. Brzy po náhozu doprostřed hlubokého tahu se špička párkrát zachvěla a vzápětí přišla rána, která utrhla celou montáž. Vlasec či olovo se u dna o něco zachytily a ryba měla snadnou práci. Nestává se to často, ale znám to třeba i z lovu kaprů . Druhý záběr přišel po víc než půlhodině. Zdolal jsem nádherně stavěný kus dlouhý 49 cm. Slunce se skoro dotýkalo obzoru, když se špička feederu zazmítala potřetí. Zásek seděl, někde v hloubce se válelo těžké tělo a za pomoci proudu vytahovalo z mého navijáku mnohem víc vlasce než bylo zdrávo. Když jsem rybu konečně zastavil a vyvlekl z proudnice, byl už mezi námi strom s kaskádou větví spadající až k hladině. Nezaváhal jsem ani chvíli, skopl boty a vrhl se do řeky ve snaze dostat se k němu dřív než ryba. Měl jsem to ale dál a můj soupeř se tu dobře vyznal. Dva nula pro ryby a totálně splašený flek… Když jsem se posbíral a našel nové místo, slunce už bylo pod obzorem. Nově zvolené loviště byl velký hluboký a čistý úplav, jenom pár kroků přede mnou trčela z vody nevelká větev. Byla příliš daleko na to, abych ji odstranil, aniž bych poplašil ryby a po zkušenostech z minulých let jsem věděl, že většina zaseklých tloušťů zde směřuje svůj únik po proudu – úplně na opačnou stranu. Ryba, kterou jsem ale s posledními zbytečky světla zasekl, bojovala v hloubce úplavu, byla velká, nechtělo se jí ode dna a sotva jsem ji přitáhl blíž, ta potopená větev na ni působila jako magnet. Vidět bylo špatně a tak se jí pro mě osudný záměr podařilo asi napotřetí zrealizovat. Prohrál jsem i proto, že jsem byl zvyklý, že většina tloušťů se dá i na dvanáctce otočit (na to je zvyklých hodně lidí – průšvih je, když zjistíte, že to nejde). Kromě toho jsem nešel podruhé do vody, poněvadž jsem nechtěl jet domů potmě mokrý. V případě rychlého rozhodnutí by to nepochybně znamenalo mé vítězství. Od té doby používám při lovu tloušťů na položenou vlasec prakticky stejný jako na menší kapry a nijak se za to nestydím. Když jsem brzdil svou poslední „padesátku“ prchající do křoví, nebyl jsem si ani zdaleka jist, že to má šestnáctka vydrží. A jsem přesvědčen, že mít tehdy můj soupeř o kilo víc, bez problémů by dosáhl svého.
      Montáž pro lov tloušťů na feeder vychází z faktu, že tloušť bere nástrahu velmi dynamicky. Aby se předešlo spoustě neseknutých záběrů, měl by mít návazec přes 60 cm. Dobře funguje paternoster i průběžná montáž, já dávám přednost paternosteru s návazcem 70 cm a olovem na přívěsu dlouhém asi 30 cm. Při použití rybky návazec prodloužím ještě o kousek.

      Když vidíte ten balík teorie a nepříliš výrazné výsledky, možná se zeptáte, jestli jsem také přišel na to, v čem jsem celá léta chyboval. Snad už to vím. Myslím, že chyby, které jsem dosud dělal, spočívaly hlavně v tom, že jsem se naučil chytat menší tlouště a moje taktika, výběr míst i vybavení tomu odpovídaly. Pokud jsem se víc snažil, výsledkem byly jen další průměrní jedinci. Ale dokud jsem mezi nimi neulovil první větší kusy, nebylo o co se opřít. Nějaké závěry jsem si mohl dovolit až v posledních letech a hodně tomu napomohlo setkání s Alešem. Je více než symbolické, že se tak stalo prostřednictvím MRKu.
      Dnes už se teoreticky nemám na co vymlouvat, jsem ochoten hledat, vnadit, zkoušet, cestovat i čekat na záběr déle než jsem býval při lovu tloušťů zvyklý a během dvou tří let bych měl dospět k ulovení alespoň jedné pořádné ryby kolem 60 cm. Jestli se mi to podaří, nezapomenu se pochlubit. A pokud ne, slunce svítit nepřestane.

Jelec Tloušť

Shrnutí

      Protože celý předchozí text je spíše rozvláčné povídání, na konci v krátkosti shrnu závěry, k nimž jsem se během své snahy neustále zvyšovat hodnotu svého osobního rekordu jedné z našich nejzajímavějších ryb dopracoval.

  1. Za hranicí 50 cm je jelec tloušť tak vzácný, že ani na atraktivních místech s desítkami ryb se přítomnost takového kusu nedá s určitostí předpokládat. Nezbývá než prolovovat úseky s výskytem větších jedinců a čekat na záběr toho pravého.
  2. Přestože se už padesátníci vyskytují jen řídce, mohou tloušti dosáhnout podstatně větších rozměrů. Skutečnou raritou jsou až exempláře přes 70 cm, ale růstové maximum druhu téměř určitě leží až za 80 cm. Ryby z této velikostní kategorie se v našem státě mohou vyskytnout pouze na několika lokalitách, například ve Vltavě a Labi.
  3. Čím více se trofejní jedinec odlišuje od svých soukmenovců velikostí, tím více se liší i jeho chování a jídelníček. Zkušenosti z lovu menších ryb často nelze pro jeho ulovení použít.
  4. Je mnohem snazší ulovit velkého tlouště v okamžiku, kdy se nachází mimo standardní podmínky svého stanoviště. Největší šance se nabízí v letním období v proudech, pod nimiž se nachází rozsáhlé nadjezí nebo rovnou u přítoku velké údolní nádrže. Platí sice pravidlo, že větší revíry hostí i větší ryby a já skutečně doporučuji všem zájemcům o chycení mimořádného exempláře rozlehlé úživné revíry, ale tloušť do 55 cm vyroste i na větším a úživnějším potoce.
  5. Hlavním předpokladem ulovení největších jedinců je rybářova opatrnost a nenápadnost. V porovnání s tím je například výběr náčiní druhotný (a tím vůbec nechci význam správně zvoleného náčiní snižovat).
  6. Velká ryba potřebuje čas k prozkoumání nástrahy. V souvislosti s tímto faktem je mnohdy účinnější lov na položenou. Nejlepší výsledky dávají návazce přes 60 cm. Při použití kratších roste počet promarněných záběrů.
  7. Mnohokrát jsem se utvrdil v tom, že tloušti dokáží najít i jedinou nástrahu v mimořádně krátké době. Účinné jsou větší nástrahy uvolňující do vody dostatečnou pachovou stopu. Není třeba se obávat, že by aktivní ryba nástrahu třeba i na vzdálenost několika metrů nenašla. Tato skutečnost ovšem nezaručuje záběr.
  8. Tloušti se rychle učí a na malých řekách dokáží ti starší běžné nástrahy ignorovat. Berou pak mnohdy na netypické nástrahy a v netypickou dobu. Jejich potravní aktivita se může posouvat do nočních hodin a podobně. Úseky s minimálním rybářským tlakem poskytují snadnější úlovky.
  9. Střídmé vnadění možná není nutné při lovu menších ryb, toužíte – li po těch rekordních, stane se asi nezbytností.
  10. Velký kus se většinu času ukrývá na hlubokých a nepřístupných místech, při shánění potravy se naopak pohybuje i v naprostých mělčinách v těsné blízkosti břehu. Zejména v noci se vyplatí věnovat pozornost i takovým místům.
  11. Tloušti milují břehové porosty a u zarostlých břehů se vyskytují i přes den. Občas i ti velcí.
  12. Chceme – li ulovit největší jedince, je žádoucí dimenzovat náčiní tak, aby bylo připraveno na boj s rybou o hmotnosti 2 až 4 kg. Je třeba počítat s tím, že tyto ryby na rozdíl od malých s oblibou zajíždějí do vázek.
  13. Šance na úspěch je v průběhu celého roku, největší možná od června do října, ale reálná naděje je i v zimních měsících. Špičkové je první jarní oteplení.
  14. Spokojíte – li se s rybou do 60 cm, můžete uspět prakticky jakoukoli rybolovnou technikou včetně použití umělých nástrah, v každém případě ale budete muset vybranou techniku slušně ovládat.

      A teď už přijde jen můj obvyklý moralizující závěr. Pokud chcete lovit trofejní ryby původních říčních pomalu rostoucích druhů, kam kromě tlouště patří i parma, ostroretka, jesen nebo podoustev, naučte se je co nejohleduplněji pouštět. Na jídlo jsou tu dostupnější druhy nezřídka vysazované přímo v lovných velikostech (kapr, duhák,…). Konzumní hodnota úlovku není u tlouště schopna vyvážit hodnotu sportovní a ryby pod 10 let věku jsou pro rybáře zaměřeného na trofejní jedince velikostně nezajímavé. A na rozdíl od systematicky vybíjené štiky budete mít možnost puštěné ryby skutečně opakovaně lovit znovu.
      Už se mi stalo, že jsem ulovil téhož tlouště s deformovanou ploutví dvakrát během půlhodiny. A věřím, že z těch stovek nijak nepoznamenaných a proto anonymních, které jsem dodnes pochytal, se už nejeden octl v mých rukou víckrát. Proto vždycky když pouštím pěkného tlouště, říkám si, že za čtyři pět let z něj může být ten vysněný. Aby mi do podobné délky dorostl vysazený roček nebo jedna z rybek proplouvajících v té chvíli na písčině u mých nohou, musel bych si počkat nějakých 15 až 18let. A to je sakra rozdíl.
      Kdysi jsem zažil situaci, kdy jediný výborný, ale naprosto nepoučitelný rybář, beroucí si své úlovky domů v naprostém souladu s předpisy, doslova zdevastoval dvoukilometrový úsek řeky Blanice. Tento člověk, jehož know how zimního rybolovu mi nezbylo než duševně vykrást, abych se mu aspoň vyrovnal, dokázal v průběhu dvou zim dotyčný úsek vyrabovat tak, že si v něm nezachytal ani on sám. Dnes pro mě není problémem tohoto člověka v zimních úlovcích překonat. Ale je to jen proto, že on chytá menší ryby než kdysi, zatímco já jsem jeho někdejších úspěchů dosud nedosáhl. Tento příklad je pro mě dokonalou ukázkou, že skutečně záleží na každém z nás, zda za pár let ještě bude co chytat. Pozornost mnoha rybářů se už dnes obrací od všudypřítomného kapra k tradičním a dlouho nedoceňovaným říčním rybám. Bylo by dobré, aby tento zájem přinesl díky ochraně, vysazování a zvýšení kultury lovu nárůst jejich stavů a ne devastaci toho místy už posledního, co nám v řekách zbylo.

Autor: osprey - ®

Diskuse k článku (18 reakcí)

Přečteno: 14 683x
Průměrná známka: 1.21

Související články

Tloušť kostelník

S boiliem lze chytat i jiné druhy ryb v zajímavých velikostech.

Lančmít a jiné masařiny

Co myslíte, není to hřích, když ryby jedí maso jen tak, bez chleba?

Letní lov tloušťů na třepanou

I když své největší tlouště jsem chytil jiným způsobem, tato metoda mi přináší naprosto jisté a pravidelné úspěchy.

Velcí, větší, největší - tloušti 1

Od důvěryhodných rybářů mám informace o rybách 72, 73 a 75 cm. Jednou jedinkrát jsem takového tlouště dokonce i viděl.

Oznámení - plavaná
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - plavaná
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniZimní Výprodeje - slevy až 70%!!!

Likvidace končícího sortimentu 2016, pouze u nás naleznete stovky produktů se slevou až 70%! Kdo zaváhá, nenachytá.


akce, rybareniMondial F Supermix Feeder černý 2,5kg

Za 126 Kč s DPH.
Ideální krmení do studené vody !!


Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
Grundik - Příbram Grundik - Příbram

Vítejte na stránkách našeho e-shopu, který Vám nabízí široký sortiment rybářských potřeb za velmi zajímavé internetové ceny. Veškeré...