Lopaťáci - lokality

- MM

1. Lokality

     Nejčastěji navštěvuji větší řeky směrem na jih od Brna. Jsou to tedy nížinné řeky s teplou vodou a tudíž i s dostatkem potravy. Žádná z těch řek není vyloženě cejnovým typem, spíše bych řekl, že parmovým. Mnohdy mi dá hodně práce najít místo, kde by se dalo vůbec rozumně nahodit a udržet přitom háček u dna. Myslím si, že o cejnech má mnoho rybářů mylné představy, že jsou to ryby tiché a hluboké vody. Spíš bych řekl, že cejn bude všude tam, kde je teplá a úživná voda a proudu se př izpůsobí. Znám dost řek, kde je sotva metr vody a silný proud, ale pro dostatek potravy je tam cejnů více a větších, než v leckteré přehradě. Řeka má podle mne proti přehradě 3 zásadní výhody:

  1. Je zde vždy dost kyslíku. Na přehradách je kyslíku v létě většinou málo a ryby žerou méně, ačkoliv kvůli vyšší teplotě vody tehdy mají nejrychlejší metabolismus a měli by žrát a růst nejvíce.
  2. Většina ryb zde má lepší podmínky pro výtěr a také proto se zde lépe přirozeně udržuje rovnováha v početnosti jednotlivých druhů ryb. Přehrady mívají většinou celkem stabilní výšku hladiny a na jaře se proto nezatopují pobřežní rosliny vhodné pro přir ozený výtěr. Umělým vysazováním jen některých druhů se narušuje rovnováha a dochází pak k přemnožení, nebo i zakrnění některých ryb (cejn, plotice, karas...).
  3. V řece mají ryby více potravy (za to mne asi ukamenujete, ale stojím si za tím) a proto rostou rychleji.
     Všechny "moje" řeky mají ale jednu věc společnou: ryby zde velmi rády často a hodně migrují. Hlavně na jaře (květen, červen) připlouvají velká hejna cejnů a jiných ryb (a s nimi i rybářů) proti proudu do proudnějších částí, aby se zde vytřely (ne rybáři, ryby!). Také při každé větší vodě po deštích se ryby dávají do pohybu a rozjedou se ze svých "tajných" míst po celé řece. V tomto období roznáší zvýšená voda usazeniny (bahno) ze dna spolu s larvami a jinou potravou, kterou ryby z ačnou aktivně hledat a toho musím přece využít! Pokud nastane toto období, nechávám své přehradové pruty doma a chodím jen na řeky. Pouze v zimě jsou cejni více stanovištní a necestují za potravou takou cestu jako jindy.

Výběr řeky:
     Většinou ani tak moc nezáleží na volbě řeky jako na volbě místa lovu, přesto jsou období, kdy se na některé řece chytá lépe než na jiné. Těmito obdobími jsou především časné jaro (únor) a horké léto (srpen). Tehdy je více než kdy jindy potřeba dobře vybrat řeku, kde chci chytat. Na jaře je potřeba chodit na přítoky přehrad, kde není příliš velký proud a kam ryby na jaře vyplouvají z klidné vody do teplejších řek. V létě jsou lepší proudnější řeky a řeky, které nejsou příliš "zelen é" - nejhorší to v tomto ohledu bývá pod přehradami (hlavně, když fouká vítr k hrázi a voda teče přes horní přepad). Pozdě na podzim a v zimě je nesmysl chytat na mělkých řekách, prům. hloubka by měla být alespoň 1.5 m.
     Pokud přijdu na nový revír, tak téměř jistě mohu určit, jak velcí cejni zde jsou podle toho, kolik ryb zde je a jakého druhu. Dobrým ukazatelem jsou oukleje, ty jsou na všech řekách, kde jsem kdy pravidelně chytal lopaty. Oukleje jsou také většinou přímo na těch místech, kde jsou i cejni (cejni u dna, oukleje u hladiny). Naopak na těch revírech, kde jsem cejnů chytl málo, oukleje vůbec nejsou. Poměrně špatným znamením jsou plotice, aspoň na mých nejlepších řekách plotice téměř nej sou. Možná jsou jim cejni příliš velkými potravními konkurenty (nebo že by to bylo naopak?). Dalším záchytným bodem je početnost samotných cejnů. Čím více cejnů, tím menší průměrná velikost. Sám jsem se s přemnožením a zakrněním cejnů na řece ještě nesetk al a ani se toho na svých řekách nebojím. Je v nich totiž dost sumců přes 1m a i jiných velkých dravců, kteří regulují stav ryb do 30 cm na rozumnou míru. Větší cejni proto mají dost potravy a jejich počet je mnohdy větší než počet cejnů menších. Pro před stavu uvedu, že za poslední rok byl podíl cejnů pod 30 cm ke všem cejnům, které jsem na řekách chytl, asi tak 1:10 a průměr jsem měl skoro 40 cm. Dalším záchytným bodem je charakter dna. Cejni mají nejraději bahno, či jiné měkké nánosy a písek, na skalách a kamenech nevyrostou (viz dále). Také tvar břehu je důležitý, protože třeba na rovné regulované řece můžou být pro cejny, co se týká potravy, dobré podmínky, ale když přijde velká voda, tak se ryby nebudou mít schovat v tíšině a proud je smete pryč (smu tným příkladem je brněnská Svratka 3, kde nasazené ryby, přestože se navychytají, nezůstanou ani pár měsíců). Řeka by měla být co nejčlenitější s co nejvíce překážkami a zářezy do břehu, které zpomalují proud.

A ještě několik poznatků:
- čím je řeka větší, tím obtížnější je ryby vyhledat a tím déle rybám trvá, než najdou prokrmené místo
- na malých řekách jsou ryby plašší, v průměru menší a v menších hejnech než na velkých řekách.
- v hlubokých řekách je rybám většinou celkem jedno, jestli jsou v hloubce 3 nebo 5m, ale v mělkých je sakra rozdíl jestli chytám v 80 nebo ve 100 cm
- na hlubších řekách cejni častěji vyskakují nad hladinu (v těch místech doporučuji chytat), na mělčích se drží více u dna
- čím je řeka menší, tím více během roku kolísá hladina
- na proudnějších řekách je velmi obtížné udržet vnaděním ryby delší dobu na jednom místě.


předchozí strana                      další strana

Autor: MM - ®