Konzervace kukuřice

- Robert Raschik

      Velmi často se zde na MRKu objevuje otázka, jak nejlépe konzervovat kukuřici, aby nám vydržela na několikadenní či týdenní výpravě aniž by se začala kazit. Možností, jak kukuřici ochránit, je celá řada. Většina metod má však nějaké to mínus, jak rozvedu dále.
       Asi nejpohodlnějším způsobem konzervace je chemická cesta – materiál se smíchá s nějakou chemikálií a je to. Tou chemikálií nejčastěji bývá kyselina benzoová nebo sorbová, které jsou levné a volně dostupné v potravinářských obchodech. Nevýhoda v použití kyseliny benzoové je to, že působí pouze v kyselé oblasti, cca do pH 4,5. Ve vařené kukuřici začne být účinná až tehdy, když se „do ní něco pustí“, tedy až začne kvasit či se jinak kazit, a to již bývá pozdě.
      Kyselina sorbová je trochu lepší kabrňák, působí až do pH 6,5. Funguje solidně proti kvasinkám a plísním, ovšem slabší je to s bakteriemi. Dávkování obou se u potravin pohybuje v desetinách procenta, u krmných materiálů můžeme trošičku přidat. Prodává se její rozpustná sůl, sorban sodný.
       Mnohem solidnější a jistější konzervanty jsou tzv. parabeny, tj. metyl- až propylestery kyseliny benzoové. Používají se v lékárnách na konzervaci mastiček, a to již od koncentrací několika setin procent. Jejich nevýhodou je jejich nízká rozpustnost ve vodě a i v maličkých koncentracích silně patrný „lékárenský puch“. Proto bych je do rybářských nástrah a návnad nedoporučoval. Stejně tak za nesmyslné považuji i síření. Pomineme-li kyselinu propionovou, jejíž dostupnost je malá a účinky nijak světoborné, jsme s možností chemické konzervace u konce.
       Z fyzikálně-chemických metod přichází v úvahu zvýšení osmotického tlaku v prostředí, které se docílí procukrováním nebo prosolením. Cukr či sůl z buňky mikroba vysaje vodu a tím ho vyřadí z činnosti. Slabou stránkou této metody je to, že koncentrace soli či cukru nesmí klesnout pod kritickou mez, a to ani uvnitř zrna. Pro jistotu tedy kukuřici uchováváme v přesycených roztocích, kdy je na dně nádoby stále patrná vrstva nerozpuštěné soli či cukru.
       Nosíme-li k vodě kukuřici v malých a dobře uzavřených nádobách, vystačíme si s běžnou fyzikální metodou, tedy sterilizací. Podmínkou je naprosto bezchybná hygiena v době přípravy a následná sterilace v láhvích. Při teplotě okolo 100°C spolehlivě zabijeme všechny aktivní mikroby, nedosáhneme ale na spory, jež se časem probudí k životu a sterilovaná sklenice se stejně zkazí. Tomu lze předejít tak, že kukuřici nesterilujeme ihned po naplnění do sklenic, ale necháme ji tak tři dny odpočinout při pokojové teplotě. Spory v takto příznivém prostředí neodolají, rozvinou se k životu a pak jim teprve poučený rybář dopřeje trochu toho varu. Velmi odolní jsou mikrobi, které vytvářejí botulotoxin. Ti přežijí i velmi dlouhý var. Jejich slabinou je však to, že se jim nelíbí v kyselém prostředí. Proto do sklenice před sterilací přidáme lžíci octa či citrónové šťávy. Připomínám, že ochrana sterilací končí v momentě, kdy se sklenice otevře.
      Celkem náhodou se mi podařilo najít způsob, jak konzervovat vařenou kukuřici biologickou metodou, a to velmi účinně a navíc bez jakýchkoliv negativních vlivů na braní ryb. Princip spočívá v tom, že mikrobi jsou cháska nesnášenlivá a pokud v nějakém prostředí dojde k dominaci jednoho druhu, jsou ostatní druhy potlačeny.
      Stačí tedy promořit vařenou kukuřici nějakým ušlechtilým mikrobem a hnilobná a jiná čeládka nebude mít šanci. Tím ušlechtilým mikrobem jsou, jak jinak, lihové kvasinky. Sám používám vinné z drogerie, ale zkusil jsem s úspěchem i pekařské droždí a nepochybuji o tom, že i pivovarské kvasnice budou fungovat.
      Postup přípravy je následující:
      Kukuřici uvaříme běžným způsobem. Ještě teplou ji dáme do kvasné nádoby (velkovýrobci do zeláku, já ji dávám do PET lahví, které zpočátku uzavřu igelitem a gumičkou, později ji zašroubuji běžným uzávěrem a obden chodím povolovat, aby se nahromaděný oxid uhličitý dostal ven). Přidáme cukr, a to cca 1 kg na 3 litry objemu materiálu. Veškerá kukuřice musí být ponořená ve vodě. Po vychladnutí asi na 30 °C přidáme rozkvašené kvasnice (dle návodu v příbalovém letáčku nebo u droždí dle rady nejbližší hospodyňky) a uzavřeme. Ideální teplota kvašení je okolo 20 °C. Teplota by neměla klesnout k 10 °C a překročit 30°C. Čím vyšší teplota, tím je proces rychlejší, při nižších teplotách ovšem omezujeme rozvoj nežádoucích mikrobů, např. octových bakterií, které se nám do substrátu dostali se znečistěním. Kvasná nádoba by měla být z devíti desetin plná. Celý proces fermentace trvá podle teploty čtyři až deset týdnů. Zelák přestane bublat a PETka při otevření již nepění. Poté kukuřici ze zeláku zabalíme do plastových pytlíků nebo do lahví, PETka je rovnou připravená k lovu. Kvasnou vodu sleju a kukuřici přechovávám jen tak volně loženou. Další výhodou PETky je to, že u vody si vyklepu potřebné množství zrnek na zem aniž bych se v tom musel rukou ráchat a tím si materiál zbytečně znečistil. Zrnka mírně charakteristicky páchnou. Tento pach není nikterak nepříjemný, ale na rukou se urputně drží. Proto s rukama od nástrah nešaháme na partnerky, nebo nám utečou k někomu s voňavějším materiálem!
      Tato konzervace je velmi účinná, v garáži mám na zkoušku jednu načatou láhev již třetím rokem a stále bez problému! Kapříkům takto upravená kukuřice chutná také velmi dobře, rozhodně ne hůř než ta jenom vařená. Zatím jsem takto zkoušel upravovat jenom kukuřici, ale myslím, že kroupy nebo konopí by takto konzervovat šlo taky.

Autor: Robert Raschik - ®

Diskuse k článku (21 reakcí)

Přečteno: 43 193x
Průměrná známka: 1.24

NKukuřice 12x jinak

Kukuřice z plechovky je jedna z nejoblíbenějších rybářských nástrah z oblasti lidských potravin.

NChov hnojákov v paneláku

Chovám si už viacej rokov hnojáky v panelákovej pivnici skoro bez zápachu a som celoročne, čo sa toho týka, sebestačný.

NNetradiční konzervace boilie

Pro mě je už vyhovující, že po uvaření (upečení) a zakonzervování mohu jít za dva měsíce na ryby s tím, že vím, že mám sebou čerstvé atraktivní boilies, které je schopné chytat kapry.

NKukuřičný náklad

Navázal bych na své zkušenosti s kukuřicí a nabídl bych Vám zajímavý způsob předkládání partiklu.