Feeder a proudné řeky

- Blood

       Jistě mnozí rybáři vědí své o lovu na řekách a také bylo o feederu již mnoho popsáno. Přesto je mnoho začínajících, o čemž svědčí stále nové otázky okolo lovu feedrovou technikou. To mne také vedlo k napsání následujících řádků. Jde o shrnutí mých zkušeností, obecných poznatků a mé cesty do feedrové "nirvány". Názory a poznatky mohou být různé, dovolte, abych se podělil o ty svoje. Věřím, že tento článeček dopomůže alespoň rybářům, začínajícím s touto technikou lovu.

Jak to začalo


      Už to je několik let, co jsem objevil feeder. Vždy jsem rád lovil co možná nejjemněji, ale veden otcem - rybářem jsem také seděl u svých policajtů, případně jsem se bavil chytáním drobotiny na bič. Jedného dne a nutno podotknout - díky internetu (MRKu nevyjímaje) jsem objevil feeder. To bylo ono, to jsem přesně hledal, jásal jsem nadšením. Pod vlivem článků, zaručených rad a pod požadavkem co největší univerzálnosti prutu jsem zanedlouho doma obdivoval krásu a jemnost mého prvního feederu v akci medium. Do té doby jsem převážně chytal na stojatých vodách, případně mírně tekoucích, kde jsem mohl mít v klidu nahozeno své krmítko, nebo se netrápil v proudu se splávkem. S feederem začalo chytání také na těchto vodách. Po sezoně s feederem, plný nových zkušeností a krásných chvil u vody, začal jsem se ohlížet po mnou opomíjených tažných a proudných řekách, kde jsem nebyl schopen a z lenosti ani nechtěl lovit. Teď už mohu říct, že to byla velká chyba. Proudy často skrývají nejedno překvapení. Jedného dne jsem se tedy rozhodl, že vyzkouším řeku. Dorazil jsem na místo a pln očekávání rychle připravil prut. Řeka měla zde šířku kolem čtyřiceti metrů a proud nevypadal až tak hrozivě. Mé naděje se však rozplynuly s prvním nahozením. Optimisticky jsem navléknul 30g krmítko a šup doprostřed toku. Co následovalo jistě tušíte. Krmítko splavalo téměř ke břehu, kde proud už neměl sílu tlačit košík. Špička ohnutá tak, že jakýkoli záběr nebylo vidět. Špičkou to však nekončilo, ohýbal se již celý prut a já jen zíral - konečně mi začalo docházet, že takhle to nepůjde. Nasadil jsem 2oz špičku, uvázal nejtěžší krmítko jaké jsem našel - 40g. Nahazování nebylo nikterak příjemné, prut se ohýbal pod tíhou košíku. Musel jsem opatrně. Následoval nához. Bylo to lepší, ale šlo chytat pár metrů od břehu, aby krmítko alespoň trochu drželo a špička nebyla strašlivě ohnutá. V ten den jsem chytil jednoho okounka při stahování udice. Záběr jsem neviděl žádný. Další vycházka na jinou řeku, kde bylo asi 1m vody a kamenisté dno, dopadla líp. Proud byl sice dost živý, ale neměl až takovou sílu a s přispěním kamenů na dně drželo i 30g krmítko. Tlak vody na vlasec byl také v normě, takže jsem se mohl věnovat konečně chytání. Na takový typ vody bych teda prut měl - říkal jsem si, ale minulá řeka mi nedala spát. Začal jsem se teda ohlížet po řešení a dospěl jsem k názoru, že potřebuji další prut - jeden feeder nestačí :-)

Výběr prutu


      Výběr a koupě prutu je jistě radostnou událostí v rybářově životě (horší je to už s radostí manželky). Jaký však prut koupit pro lov na proudných řekách? Jelikož jsem už medium feeder měl, tak jsem nehledal žádné univerzální řešení. Zvolil jsem tedy prut s označením „heavy“, což může být vrhací zátěž v rozmezí asi 40-120g dle výrobce. Délku jsem vybral univerzální - tj. 360cm. Na širokých tocích by se možná uživil i prut o délce 390cm, ale zatím jsem si vystačil s prutem o třicet čísel kratším. Na většině řek vystačím se dvěma feedrovými špičkami 2,5 a 3oz. Není na škodu mít třeba i 2oz pro slabší proud nebo 4oz pro bouřliváka. Dále jsem zvolil prut s tvrdší páteří. Myslím, že bych nic nepokazil prutem s parabolickou akcí, ale subjektivně silný proud má menší vliv na prut s pevnějším blankem a "béčkovou" akcí, tudíž se pro mne stává pohodlnějším a citlivějším. Možná nejde o zásadné věci, spíše o komfort. Určitě však dobře sladěné náčiní přispěje k radosti z lovu. Podle mých zkušeností, ale opravdu zaleží na tuhosti blanku, protože nejenže proud ohýbá špičku, ale i celý prut, co není zrovna pohodlné a ruší to také signalizaci záběru. Ohyb samozřejmě závisí také od hloubky řeky, teda kolik vody tlačí na vlasec. Takže někde to může být absolutní parádička, jinde zase tlak až hrůza (viz úvod).

Opět u vody


      S novým prutem jsem opět pospíchal na to inkriminované místo, kde jsem se tak natrápil. Mé vybavení se také rozšířilo o těžká krmítka - až 70g. Byl jsem připraven. Na navijáku velikosti 40 se v pozoru napínala 0,18-tka vlasec. Pod ohnutou špičkou prutu visel 60g košík a ve vánku se vlnil návazec 0,12 mm. I když byl prut tvrdší, nechtěl jsem se vzdát jemnosti. Mé odhodlání se také potvrdilo a při prvních rybách se možné obavy rozplynuly. I přes větší tuhost lze s ním lovit pořád jemně bez obavy o úlovek, i když trošku opatrnosti pro jistotu nezaškodí. Následoval nához doprostřed toku. Košík se splavil několik metrů, kde se zastavil na dně. Prut se týčil vzpřímeně k nebi a bez jakýchkoli problémů čelil krutému tlaku. Proud dával o sobě vědět jen skrze špičku 2,5 oz, která byla v mírném ohybu. Paráda. Konečně to jde. Záběry byly detekovány s přehledem, a já začal chytat ryby, nabírat nové zkušenosti s řekou a její šupinatými obyvateli.
      Dnes mohu říct, že v tom proudu se dá odchytat i s mediem. Ano jde to. I když nahazování těžkého košíku není zrovna slast. Také se dá lovit jen na kratší vzdálenost. Bez ohledu na to, co si kdo myslí, podle mě medium není na takovou rybařinu stavěno, a já cítím, jak prut přetěžuji. Stejně tak se prut víc ohýbá (řekl bych, že záleží od konkrétního prutu), takže prut heavy je pro mně citlivější.

Podběrák


      Zanedlouho jsem si opatřil plavačkový podběrák s 3m dlouhou tyčí, protože často jsem lovil v místech, kde není ideální přístup k vodě. Našel jsem v něm nepostradatelného pomocníka. Dlouhý podběrák ulehčuje manipulaci s rybou, když si dám pěkně prut do držáku a mohu se v klidu věnovat rybce. Taky mi ušetří zbytečné skákání po břehu, což také může plašit šupinatce.

Montáže


      Na řece nejčastěji používám průběžnou montáž bez trubiček proti zamotání. Je možné však použít s úspěchem jakoukoli montáž a zkoušet, co právě na ryby platí. Opakování je matka moudrosti (a na MRK-u jsem takovéto obrázky také nenašel), proto zde uvádím mnou nejčastěji používané montáže.
      Nejvíc se mi osvědčila na řece průběžná montáž bez trubičky. Při této montáži chytám s kratšími návazci. Ryby také berou proti proudu, proto se mi třeba zdá vhodnější než páternoster - u páternosteru je nutný delší návazec, aby se montáž nemotala, takže když například ryba uchopí nástrahu, která je vlivem proudu splavaná na délku návazce, a plave s nástrahou proti proudu bez vybočení, záběr se projeví opožděně. Takovéto braní však jistě není pravidlo, jinde sestava může bodovat. Také jsem experimentoval s montáží, kde je krmítko napevno respektive se zarážkou. Docela dobře tak funguje samozásek, ale nakonec jsem od toho upustil, protože v proudu se i tak kvůli težkému krmítku hodně ryb zasekne v podstatě samo. Pak stačí jen zvednout prut. Snažím se co nejvíc experimentovat. Braní ryb může být vždy jiné, proto, pokud nejsem moc línej, zkouším, dokud nenarazím na co nejlepší sestavu pro aktuální situaci.

Cejní den


      Krásné počasí opět vylákalo k vodě. Známá řeka. Voda je trošku nad normálem, proto jsem trochu skeptický, jak to bude s braním. Sestavuji prut a průběznou montáž (dle obrázku vpravo - 3). Do 60 gramového košíku namačkávám návnadu. Na 40 cm 0,14 mm návazci mám 12tku háček z tenkého drátku, na který napichuji rohlík. Sestava už leží na dně a já čekám, co se bude dít. Proud je dnes velice silný a i 60g krmítko splavává po proudu. Dělám teda změnu a měním stávající feeder košík za jiný. Také 60g, ale je tady malé vylepšení. Z měkkého drátku je zde výčnělek, který má drhnout o dno a tím zafixovat sestavu na dně. Funguje to. Teď již montáž drží a já čekám na záběry. Zapálím si cigárko, když mezitím povoluje špička a třepe se jedna radost. Bez spěchu zvedám prut. Odpor na druhé straně je hutný. Po chvílí se ryba vyvalí na hladině a já se snažím rybu z proudu dotáhnout ke břehu. Je to cejn - lopaťák. Za dvě minutky je venku, metr ukazuje 57 cm.
      Chytám ještě několik cejnů stejným způsobem a záběry ustávají, jen občas malý potah. Zkouším vyměnit návazec za 60cm 0,12mm. Změna se ukázala jako pozitivní a já opět dostávam navlas stejné záběry a zdolávám několik pěkných ryb. Všichni cejni byly chyceny za spodní ret. U všech záběrů jsem jen zvedl prut.
      Pokládám si otázku: Proč to? Proč se každá ryba sekla sama? Napadá mně jen jedno řešení: Zrějmě jde o klasický cejní zvedavý záběr. Pravděpodobně vlasec nepřechází dobře očkem obratlíku, nebo se možná návazec nějak lehounce obtočí. Tím pádem jak cejn zvedá nástrahu, seká se o krmítko sám za spodní pysk. Něco jako samozásek u kaprařů.

      V proudu se veliké procento záběrů projeví jako povolení špice, protože ryba často posune i krmítko, které zase kousek posune proud. Teoreticky však by se měly jako povolení projevovat záběry zvedavé, nebo proti proudu. Když si představím jak asi leží paternoster na dně a vlivem proudu se narovná návazec, tak mi z toho vychází, že jakýkoli záběr kromě výše zmíněných, by se měl projevit jako ohyb. Pravděpodobně ale tomu tak není, a to, co se děje přesně pod vodou, se lze jen dohadovat. To samé se dá říct i o průběžné montáži. S tím rozdílem, že teoreticky všechny záběry by měli jít do ohybu, protože mám průběžné krmítko. Postřehem je také fakt, že od menších ryb dostávám záběry v podobě potahů a ty větší košík strhnou.
Ne vždy všechno funguje tak jak si člověk myslí, proto fragmenty zde popisované mohou sloužit jako další díl do velké stavebnice zvané feeder.

Krmítka


      Dostáváme se k důležité části sestavy, a tou jsou právě krmítka. Na menších, ale silných řekách často potřebuji lovit uprostřed toku, takže je nevyhnutné používat těžká krmítka, aby jsem udržel nástrahu a krmítko na jednom místě. Jinak bude proud splavovat krmítko, přičemž na špičce bude vytvářet plané záběry. I když se dají tyto - jakoby záběry - odfiltrovat od rybích, stejně bude špička vlivem proudu neúměrně ohnutá. To samozřejmě komplikuje lov. Proto volím krmítka tak těžká, aby odolaly proudu na zvoleném místě. V zásadě se pohybuji v gramážích 50 – 80g podle síly proudu. S váhou krmítka také souvisí technika nahazování, kterou popisuji níže. Také si myslím, že při lovu svou roli hraje průměr oček v pletivu, které bylo použité na krmítko. Je-li průměr oček menší, má proud menší vliv na krmení, tudíž se odplavuje pomaleji a delší dobu láká rybu na místo lovu. Možná si teď říkáte, že obecně při feederu jde o to dostat návnadu z košíku. Dle mého názoru, toto na proudné řece neplatí, nebo alespoň ne v takové míře, protože proud velice rychle z mého místa návnadu odplaví i s rybami. Toto také ovlivňuje tíha a lepivost návnady. Ke stabilitě krmítka v proudu také dopomůže, když ho opatříme nějakým výčnělkem, který bude drhnout o dno. Tohle se dá dosáhnout třeba použitím měkkého drátku (jak již jsem psal výše), který upevníme na krmítko. Vhodný způsob si jistě najde každý sám.

Vlasce


      K vlascům bylo řečeno hodně, ale něco málo dodám. Podle mě je vhodné používat obecně užívaný průměr vlasce 0,18. Nejde o ryby, ale právě o těžká krmítka, která dají vlasci zabrat, minimálně při náhozu.
Návazce používám standardní 0,12 – 0,16, ale při slabých průměrech je na místě opatrnost, protože nelze opomenout, že "heavy" je malinko silnější proutek. Pozor dávám hlavně při záseku. Myslím ale, že není třeba mít přehnané obavy. V pohodě lovím na 0,12 vlasec (1,5kg) a ješte jsem o rybu při zdolávání nepřišel. I heavy prut je dostatečně jemný a v kombinaci s kmenovým vlascem odpruží výpady. Samozřejmě to chce nespěchat a zdolávat s rozvahou.

Krmení


      Pro větší hmotnost návnady přidávám hlínu přesetou přes kuchyňské sítko. Také se dá použít lepidlo do krmení. Sestava pak rychleji klesne ke dnu. Po finálním dovlhčení přetlačím krmení přes síto. Na začátek lovu, obvykle namáčknu návnadu do košíku jen zlehka, abych ryby v okolí navnadil. Pak už krmení namačkávám pevněji, aby nějakou tu chvilku vydrželo a vyplavovalo se pomaleji. Návnada se bude vyplavovat postupně a bude lákat rybu na lovné místo. Právě k pomalému uvolňování návnady dopomůže krmítko s menším průměrem pletivových ok. V proudu vůbec nevnadím rukou, protože nemám jistotu, jestli se krmení nesplavalo a jestli je skutečně tam, kde myslím. Všechno dodá košík. Radši častěji přehazuji.

      Příklad složení mnou používaného krmení na řeku: Komerční směs podle cílové ryby, strouhanka, konopí případně jiná semena, anglická vločka + přesetá hlína (pokud chci směs zabarvit, přidávám před vlhčením). Tohle je jen hrubý příklad, existuje hodně přísad, partiklů atd., kterými se dá vylepšit směs. Krmení připravuji také dle ročního období. Hlavně mi jde o tu hlínu, krmení je s ní težší a rychleji klesne ke dnu.

Začátky, parmy, zklamání


      Koncem léta pospíchám na břeh řeky. Je zde asi 50m úsek, kde se dá chytat. Usedám deset metrů nad rybáře chytajícího s krátkým laminátovým prutem. Má tam těžké olovo, nekrmí, záběry sleduje jen na vlasci. Vybalím feeder a s jistotou, že mu ukážu, jak se chytá, nahazuji 40g košík. Zde stačí krmítko lehčí, protože dno je kamenisté, takže se bez problému zachytí a nesplavuje. Své sebevědomí zvětšuji naházením koulí krmení několik metrů nad svou pozici. Za nějaký čas vytahuji malého cejna. Ryby mi moc neberou, tak dělám všechno možný, abych to tomu vedle ukázal. Jak jsem byl hrdý! Myslel jsem, že feeder je neporazitelný. To však už rybář pode mnou vytáhl druhou parmu. Měním nástrahy, háčky, návazce, ale ůspěchy jsou nevalné. Rybář vedle tahá další pěknou parmu odhadem kolem 65 cm. A takhle to šlo celou dobu. Jsem zdrcen. Nandal mi to. Útěchou mi není ani malá 20cm parmička. Balím a odcházím. Ješte se zeptám, na co chytá: prej na rohlík. Po cestě přemýšlím, kde jsem udělal chybu. Splavalo mu moje krmení? Měl jsem přidat hlínu? Nevím. A jaké poučení z toho plyne? To také nevím ;-), ale asi to, že je to v rukou a ne v náčiní. Každopádně od té doby nekoukám na sebe s feedrem jako na zbraň hromadného ničení. Feeder je kouzelný, ale není to všelék. K feedru je také potřeba dobrého rybáře a "čich" pro vodu.

Nahazování


      Zde je opatrnost na místě. I když chytám s těžkým feedrovým prutem, nahazuji plynule obloučkem, žádné švihání. Při použití 60g košíku nahazuji i 75g s krmením, což vytváří již slušný nápor na vlasec a při švihu i na špičku. Pokud tedy nechci házet bomby na rybáře na druhém břehu, nebo jen ze sportu je trefovat, nahazuji plynule bez švihání. Nahazuji mírně proti proudu, proud pak stáhne montáž přede mně, kde se krmítko na dně zastaví. Takto také proud působí nejmíň na vlasec a špičku. Pokud bude montáž splavávat po proudu, vytváří se tím větší tlak na vlasec a špička bude neúměrně ohnutá, což se odzrcadlí na viditelnosti záběrů.

Postavení prutu


      Většinou prut stavím mírně proti proudu, nebo kolmo špičkou na řeku. Směr a úhel postavení volím podle hloubky, vzdálenosti a proudu. V zásadě je to nejčastěji zhruba asi 45° - 70° kolmo na řeku. Na to stačí jedna vidlička, o kterou podepřu prut, konec prutu dám na zem. Existují ovšem různé držáky prutů, do kterých položíme prut za navijákem a svojí váhou drží ve vidličce. Posledně jsem si takový držák obstaral a je to s ním opravdu pohodlné. Mohu mít prut tesně vedle sebe, pričemž mám rukojeť prutu krásně po ruce. Sklon prutu lze také měnit okamžitě. Dají se také použít dvě vidličky – jedná klasická, druhá ve tvaru obráceného U, které zapíchneme za sebou dle potřeby.
      Doufám, že mezi těmito pár řádkami si aspoň pár rybářů najde něco zajímavého. Pokud ano, pak splnil svůj účel. Jen chci podotknout, že jde o subjektivní informace a nikomu nechci vnucovat jeden názor. Každý si stejně nakonec najdeme to, co nám vyhovuje. Lovu zdar.

Ještě pár tipů



      Zkušení pravděpodobně tyto věci znají, možná je již zavrhly. Přesto bych si dovolil malý tip.
      Pro ty, kteří nepoužívají zásobníky na návazce, nebo ze zásady nepodporují komerční produkty a co mohou vyrobit, vyrobí :-) jako i pro ty, kteří jsou pohodlní jako já, a nechce se jim pokaždé při vodě navazovat celou montáž (jestli nenosíte feedrový prut už navázaný) slouží nasledující tip: Připravíme si kartónový blok, tvar záleží na osobní potrebě, já používám obdélník. Šikmo napícháme špendlíky, které nám budou sloužiť na uchycení montáže. Háčky potom zapíchneme do kartónu. Takto můžeme pohodlně skladovat celé paternosterové montáže, nebo návazce na průběžnou montáž. Na kmenovém vlasci uděláme smyčku a montáž připevňujeme pomocí karabínky, nebo také uděláme smyčku a klasicky spojíme. Montáže mám přispůsobené tomuto systému, co také je vidět na obrázku. Pokud je vám to nesympatické, montáže můžete samozrějmě vázat rovnou na hlavní vlasec.
      Malé vylepšení paternosterové montáže spočívá v tom, že na vlasci uděláme smyčku tzv. uzel Dropper Loop, který myslím používají muškaři, jestli ne, tak prominou. Smyčka směřuje od vlasce a tím nám drží návazec od kmenu, alespoň po krmítko. Eliminujeme tím trochu motání. Není třeba se bát malého občasného obtočení kolem kmenu, při záběru se návazec odkroutí. Vyskoušeno na suchu. Nepamatuji si, že bych takhle uvázanou montáž vytáhl zašmodrchanou. Kukuřice ovšem dokáže zkroutit cokoli.

Autor: Blood - ®

Diskuse k článku (21 reakcí)

Přečteno: 29 482x
Průměrná známka: 1.21

NJak chytat s feederem na řekách?

Při lovu na proudnějších řekách bývají záběry často prudké a jasně čitelné, k tomu je ale potřeba mít vhodnou montáž.

NHeavy feeder

Když jsem si kupoval svůj první feederový prut, myslel jsem si, že s ním budu chytat strašně jemně a začnu chytat více ryb a hlavně ty větší, opatrné.

NParma - víc než jen ryba, 2.část

Je třeba skutečně vycházet z toho, že se jedná o ryby dna, živící se převážně živočišnou potravou.

NParma – víc než jen ryba, 1. část

Jediným společným vodítkem parmových míst je proudící voda s oblázkovým dnem.

NViděno ze sektoru

Po té, co se lopaťák ukázal na hladině, jsem zavrávoral, neb takového na prutu mít je víc nežli štěstí.

NÚvahy nad feederem

Nikdy jsem si nemyslel, jak velký vliv má koncová sestava udice na detekci záběru.