Říční splávek Cralusso

- Lubo

      Vždy jsem u rybaření dával přednost spíš lovu na jednom místě před provozováním „turistiky“ kolem říčních břehů. Byl jsem proto na „svých“ revírech často při výběru vhodného „fleku“ omezován nedostatkem zátočin s klidnými místy, protože mně nikdy nebavilo pořád donekonečna nahazovat splávek do proudu znovu a znovu, pořád dokola. Často jsem si tehdy říkal „Kdyby tak existovalo něco aby ten splávek při zastavení v proudu netáhnul ke břehu a já mohl chytat dále než na délku své boloňky“. Dá se samozřejmě namítnout že existuje dělička, ale ta není zrovna levnou záležitostí, nehledě k tomu že tato jak já říkám ručkovací plavaná mi stejně moc nesedí. To něco dle mého názoru přišlo se splávkem Cralusso.
      Lov s tímto splávkem se lovu s děličkou podobá. Lze jej zastavit na jednom místě nebo zadržováním vést nad zakrmeným místem libovolnou rychlostí, aniž by byl zanášen proudem ke břehu. A to vše i s běžným např. 4 m prutem.
      Pokud si takovýto splávek pořídíte, máte na výběr z nosností 4, 6, 8, 10, 12, 15 a 20 gramů. Nejuniverzálnější mi připadá splávek s nosností 4 nebo 6 gramů. V balení najdete vlastní tělo splávku z pěnového materiálu a hladkou povrchovou úpravou, 2 sady antének pro lov na pravém nebo levém břehu vyrobených z tenké duté kovové trubičky, několik centimetrů silikonové tlustostěnné hadičky, 3 zaměnitelné plastové signalizační praporky v barvě reflexní oranžové, reflexní žlutozelené a černé. To vše s návodem v češtině. Cena se pohybuje kolem 200,-Kč.
      Svým průřezem splávek nápadně připomíná křídlo letadla, což není náhoda. Rychlejším prouděním vzduchu na povrchu horní oblé (a tím pro průtok vzduchu delší) strany leteckého křídla vzniká podtlak a pomalejším prouděním na spodní rovnější straně vzniká přetlak, což dovoluje letadlu vzlétnout. A na podobném principu je založena i funkce splávku cralusso. Když mi byla tato novinka loni na jaře předvedena ihned mě nadchla. Mé nadšení ale opadlo hned na první rybářské výpravě s teď už vlastním splávkem. Většinou se v proudu klátil jako zmatený motýl o udržení na jednom místě ani nemluvě. Návod sice poskytne potřebné informace o sestavení splávku a základech jeho používání ale jedná se opravdu pouze o základ. Pár „prutohodin“ trvalo, než jsem získal potřebný „cit“ pro jeho správné vedení. Časem jsem pochopil, že pro správný chod je nejdůležitější nejen seřízení splávku, ale i říční proud.

Říční proud
      Pro dosažení nejlepší funkčnosti splávku musí být proud aspoň tak silný, aby dokázal při zadržení splávku zvednout vlasec nad hladinu mezi ním a špičkou prutu. Při menším proudu totiž může dojít k položení vlasce na hladinu a ten začne tvořit tzv. pytel, znemožňující splávek udržet na jednom místě. Pro první zkušenost proto doporučuji zvolit takové místo na řece, kde je stálý klidný proud střední síly, bez vírů nebo jiných anomálií. V těchto partiích je seřízení splávku nejjednodušší a je zde nejlepší možnost si jeho funkčnost tzv. „osahat“. Možná to bude znít divně, ale já právě proto považuji tento splávek za ideální pro tolik neoblíbené regulované části řek.

Vyvážení a seřízení splávku
      Prvotní vyvážení se provádí stejně jako u klasických splávků tak, aby bylo ponořeno celé tělo a nad hladinou byl pouze signalizační praporek. Na každém splávku je sice uvedena jeho nosnost, ale k přesnému dovážení je třeba i několik gramů! zátěže navíc. Pokud se splávek ihned po nahození ponoří je nutno zarážku na horní (vodorovné) anténce posunout blíže k tělu splávku. Jiný případ nastane když se po zastavení v proudu splávek vynoří z vody a mírně s natočí bokem proti proudu. Naruší se tak ideální proudění kolem těla a tím dojde v lepším případě ke ztrátě citlivosti na záběr a v tom horším k zanášení splávku ke břehu jako u splávku klasického. Nejspodnější zarážka na spodní (svislé) anténce slouží k přizpůsobení splávku rychlosti daného proudu. Pro pomalejší proud je nutno posunout zarážku víc k tělu splávku a to klidně až blízko k zalomené části anténky, pokud je to nutné. Pro rychlejší proud je naopak nutno zarážku posunout víc od těla splávku. V případě silného proudu se může stát, že se splávek po zastavení ponoří i když je zarážka již na konci anténky. V tomto případě stačí pootočit signalizační praporek o 45°.
      Nastavení lze považovat za ukončené když se splávek po nahození a dosažení potřebného úhlu s vlascem ustálí na jednom místě i po uložení prutu do vidličky a zároveň se nevynořuje z vody.

Vedení splávku v proudu
      Po nahození je nejlepší nechat splávek volně unášet proudem a počkat až se po zadržení vlascem ustálí na jednom místě. To se stane když vlasec svírá s prodlouženou osou prutu od špičky úhel cca 45°. Pokud je toto místo vyhovující můžeme je zakrmit a začít lovit „naostro“. Dle nálady můžeme buď splávek nechat na zvoleném místě a prut odložit do vidličky nebo splávek zadržováním libovolnou rychlostí vodit nad zakrmeným místem podobně jako u lovu s děličkou. V tom případě splávek zadržíme ještě před zakrmeným místem a pomalu jej nad toto místo popouštíme povolováním vlasce. Když se splávek dostane za zakrmené místo, pomalu jej přitahujeme proti proudu zpět. Díky svým vlastnostem splávek při tomto přitahování míjí zakrmené místo vnějším obloukem a tím nedochází k vyrušování „zobajících“ ryb. Potom postup znovu opakujeme. Při troše cviku se takto dá splávek vodit dost dlouho bez přehazování.
      Protože já osobně mimo plavané chytám ještě i na feeder, volím způsob lovu s tímto splávkem dle momentální situace. Pokud mám více úspěchů na feeder, odložím po nahození prut se splávkem do vidličky a používám jej jenom jako doplněk k feederu. Pokud naopak ryby na feeder moc nejdou, ponechám jej svému nahozenému osudu a věnuji se plavané.
      Závěrem bych se chtěl zmínit o asi nejčastější pochybnosti většiny rybářů – o citlivosti splávku na záběr. Přiznávám, že kdybych tento splávek viděl jenom tak za pultem v obchodě, moc by mně neoslovil. Na první pohled opravdu působí robustním až nemotorným dojmem dinosaura, postrádajícího jakoukoliv citlivost na záběr ryby menší než vorvaň. Ale i když na to nevypadá, jeho reakce na záběry je velmi dobrá díky proudu, který jej neustále tlačí pod hladinu. To jsem si ověřil na 10-ti centimetrových hrouzcích, jejichž záběry jsem uměl celkem spolehlivě rozpoznat. Chce to opravdu jen trochu trpělivosti a pár prutohodin, než se s ním naučíte „pracovat“. Vyplatí se to.

Autor: Lubo - ®

Diskuse k článku (58 reakcí)

Přečteno: 20 664x
Průměrná známka: 1.45

NBoloňská metoda na řekách

Boloňská metoda, jak název napovídá, vznikla v Itálii v okolí Bolonge, kde se univerzální dlouhé teleskopické pruty používaly k splávkovému chytání na všechny druhy tamních ryb.

NAngličák jednoduše

Pokud je pro vás splávek spotřebnímateriál, nebo vás štve platit dlouhý peníz za značku,nebo jste prostě domácí kutilové hrdí na své výtvory,může vás tento článek inspirovat.

NUdělej: splávek!

Upevněte vrtačku do držáku a upněte do ní hřebík bez hlavičky.