Feeder s pípákem 2

- Martin Maťák


Někoho by to štvalo, že návnada z krmítka
nevypadla... Mě ne :-)
      V tomto volném pokračování netypického použití feederového prutu bych si dovolil zapátrat ještě hlouběji do kaprařovi brašny a vypůjčit si tam kromě ele. signalizátoru ještě i swinger (číhátko na kovovém raménku s měnitelným zatížením - asi tak do 50g). Opět půjde o metodu, při které nemusíte být stále ve střehu a přesto nepromarníte žádný záběr. A co více, dokonce nemusíte ani spěchat se zásekem!
       Vlastně si ještě něco od kaprařů vypůjčím. Nebudete tomu věřit, ale helikoptéru (a třeba i dvojitou!). Když jsem tuhle montáž (v trochu jiné podobě) viděl před více než 2-mi lety v jednom anglickém časopise (IYCF), bylo to pro mne něco tak nezvyklého (a složitého), že mi trvalo rok, než jsem se rozhoupal to také vyzkoušet! Autor (bohužel již neznám jméno, nikdo u nás známý) chytal velké plotice s měkčími kaprovými pruty, rodpodem a opičákama. Fungovalo to a hlavně to bude fungovat i vám hned na první pokus. Hodně práce totiž odvede za vás koncová montáž (obrázek). Pokud čekáte jeden záběr za dopoledne a nechcete riskovat, že jej přehlédnete, měli byste o tomto způsobu lovu začít uvažovat.
       Použití malého kroužku pokládám za velmi zdařilý nápad, který efektivně zabrání omotání krátkého tenkého návazce kolem kmenového vlasce. Možná už jste sami zjistili, jak takové krátké návazce dělají neplechu. Kroutí se, krepovatí… Místo kroužku (ideální jsou ty pro kapraře na pohyblivé uchycení boilie k háčku) lze použít i mikroobratlík. Silný tvrdý monofil plnící funkci dlouhé trubičky proti zamotíní. Vše je přizpůsobeno samozáseku ryby – malé háčky, težké krmítko, plně zatížené signalizátory.
       Původní sestavu s dvěmi horními háčky jsem mírně upravil tak, abych jeden háček měl až pod krmítkem. A to na pevno přichycené ke kostře krmítka. Jak se ukázalo, záběrů bylo fakt hodně. Mnohem více než s jakoukoliv mně známou feederovou sestavou. Jakákoliv větší ryba mi ale tento návazec dokázala utrhnout (horní byl v pohodě), a to jsem používal i 0,18 mm! Silnější návazce se sice netrhaly, ale zase se narovnávaly háčky (i velikost 6)! Nedocházelo k tomu proto, že by ryby byly tak silné, ale protože cukaly hlavou a tažké krmítko při škubnutí setrvačností utrhlo návazec (aspoň tak si to vysvětluji). Zejména cejni v tom byli přeborníci a často jsem o návazec přišel dříve, než jsem zasekl. Ano, mluvím tu o cejnech kolem 50cm, kteří trhali osmnáctku vlasec a narovnávali šestku háček! Ty stejné jsem na plavačku o pár metrů bokem chytal na 0,10 mm návazec a #12 háček. Kapři do 3 kg občas vytahnout šli, poloviční cejni ne.

sestava: kmenový vlasec 0,18 mm je následován 50 cm dlouhým 0,50 mm silným vlascem (na obrázku modře). Na něm jsou 2 uzlíky asi centimetr od sebe, mezi kterými jsou 2 malé korálky a ještě mezi nimi malý kovový kroužek. Na něm je upevněn asi 10 cm dlouhý návazec 0,14 mm s klasickým plavačkovým háčkem vel. 10. Krmítko je těžké asi 30 g a je napevno (způsoby fixace popsány v textu). Pod ním je gumová kulička a obratlík, 10cm návazec z obyčejné pletenky na 5 kg, háček co nejpevnější, velikost 8.

       Po pár neúspěšných pokusech a hledáních správných pevných háčku jsem dospěl k jednomu z řešení, které využívalo gumu nataženou středem trubičky krmítka. Ta odpružovala škubání zaseknuté ryby. Opět anglický nápad (the method - prodávají se krmítka asi za kilo, která již gumu v sobě mají), ale koho by napadlo, k čemu tam ta guma je, pokud by neztratil tolik ryb co já? Zkusil jsem kaprařskou Power Gum i plavačkářský amortizér do děličky, obojí fungovalo. Musel jsem však přesto používat jako návazce tenkou pletenou šňůrku a silné háčky. Asi nejlepší byly Owner 50339 a levnější Zebco Topic carp. Ani nejlepší plavačkové háčky na větší cejny neobstáli (na jiné ryby šlo použít skoro vše).
       Pokud nechytám právě cejny, lze použít i variantu, kdy nad normální průběžné krmítko lehce přitisknu malý brok jako zarážku – musí se posunout, pokud chytnu sestavu za háček a budu s ní škubat. Také lze použít opravdu malou gumovou zarážku (3x protáhnutý 3 mm dlouhý kousek 2 mm silné silikonové hadičky), kterou lze vtáhnout do trubičky krmítka a částečně jej tím fixovat. Dalším řešením je navléci kaprařskou gumovou spojku jedním koncem na obratlík a druhým na spodní konec trubičky krmítka. Při škubnutí obratlík vyjede a je z toho průběžné montáž, které se, na rozdíl od pevné, netrhá. Výhoda těchto sestav je ta, že pokud utrhnete rybu, netahá za sebou dlouho krmítko.
       Používám asi 8-12cm dlouhé návazce. Ryba si hmotností krmítka s návnadou sama píchne háček do spodního pysku v momentě, kdy se pokusí zvednout nástrahu ze dna. K tomu napomůže i plně zatížený swinger (nebo jakýkoliv jiný těžký signalizátor), který je vytažen co nejvíce k prutu – hodně záběrů se projeví jako padáky. Případně jiný, většinou značně agresivní záběr (hrčák, mohutné škubání apod.).
       Systém navázání lze samozřejmě měnit podle potřeby. Např. dát oba návazce nad krmítko, měnit délku návazců a vzdálenost od krmítka. Často jsem měl více záběrů na horní návazec, a když jsem jej umístil třeba 80 cm nad krmítkem (ano, taky to nechápu). Pak jsou ale velké problémy při zdolávání ryby, která pod sebou zametá dno krmítkem a může uváznout. Také lze použít klasický feederový paternoster s dlouhým návazcem, kdy navíc dáte jeden krátký návazec pod krmítko. Potom musíte spodní háček před nahozením zapíchnout do krmení, abyste je nezamotali. Jinak ale nástrahu do krmítka nezamačkávám. Nemyslím si, že by to mělo nějakou výhodu kromě zmíněného zabránění zamotání. Ryba se píchne při zvedání nástrahy ze dna kolem rozpadající se hroudy krmení. Nejedná se tedy o českou „surf-srkačku“ (název "kombajn" přesně vystihuje nenápadnost této metody ve vodním prostředí).
       Tvar krmítka je asi nejlepší ten klasický „český“ se 4mi olověnými rameny a trubičkou uprostřed, jaký kromě mě a vás používá celý zbytek bobkařské obce. Jsou dostatečně těžká (a levná) a můžete na nich umačkat návnadu pevněji než ve feederových košících.

Krmítko s dvojitě protaženým gumovým amortizérem.
       Myslím, že návnada na krmítku by měla být tak pevná, aby na něm vydržela (alespoň částečně) nejenom samotné nahození a klesání ke dnu, ale i případné posunutí do místa loviště a pak i po celou dobu, kterou průměrně čekáte na záběr - tedy třeba i hodinu! Většinou návnadu před nahozením jen dolplňuji. (Pojivost zvýšíte např. přidáním pomletých ovesných vloček. Hroudu návnady nejdříve hodně umačkejte a až potom s ní obalte krmítko.) V tomto případě navíc hraje hmotnost návnady při záběru v náš prospěch - společně s krmítkem dosahuje asi 60 g - tedy asi jako u kaprařů při lovu na pevnou montáž na boilies.
       K nástrahám - je potřeba použít něco trvanlivějšího, co není nutné často měnit - zkrátka ideální jsou masňáci a sladká kukuřice. Výhodně lze použít i plovoucí nástrahy (křupky, burisony – pokud nejsou na vašem místě malé ryby). Vyzkoušejte např. i bílou kuličku polystyrénu v kombinaci s 3mi červenými masňáky (doslova jedovatě svítící kombinace). Nepřehánějte to ale s velikostí soust - ryba musí nástrahu nasát hned napoprvé dostatečně hluboko, bez ochutnávání. Samozřejmě špička háčku až po oblouček musí zůstat volná, aby vše zafungovalo, jak má. Na spodním háčku lze ev. umístit nástrahu (kukuřici) na vlas (jelikož jsou ale většinou masňáci lepší, nevyužívám tohoto řešení). Čím studenější bude voda, tím pomaleji se ryby budou pohybovat a o to hůře se dají touto metodou "nachytat". Naopak v teplejší a navíc třeba proudné vodě bude příjem nástrahy agresivnější a háček pak má větší šanci se zabodnout. Může se pak stát, že chytnete 2 ryby na jeden prut současně (mně se to stalo letos s touto metodou 3x - 2x kapři kolem 40 cm, jednou lopaťáci přes 50).
       Kromě jiného je to ideální metoda tam, kde přilákáte velké množství ryb a máte pak strašně moc přejezdů přes vlasec. S touto sestavou nemusíte čekat na záběr, ryba se ohlásí sama.
      Přestože jde stále o relativně velmi jemnou metodu, ale neměli byste ji ale chápat jako typicky feederovou. Spíše jen doplněk pro speciální použití (ojedinělé, ale poctivé záběry hlavně od středních a větších exemplářů menších druhů ryb).

       PS: s touto metodou jsem letos nachytal opravdu velké množství ryb, často více než na plavanou. V článku jsem uvedl vše, co vím, ale některé své nejlepší vychytávky jsem záměrně vklínil mezi více různých možností, které, ačkoliv také fungovaly, nebyly až tak super. Nemohu vám přece upřít tu radost, kdy si vy sami najdete nejlepší kombinaci ;-)

(pozn.: dostal jsem několik špatných známek, že jsem důkladně nenapsal, kde že je ten pípák! Tak tedy - je na tom úplně nejprostějším místě, které by vás určitě také napadlo, kdybych vás nezmátl v prvním díle tou nezvyklou polohou před špikou. Je zkrátka na přední vydličce, na které leží prut.)

Autor: Martin Maťák - ®

Přečteno: 18 887x
Průměrná známka: 1.66

NFeederové malování

Volbou montáže do jisté míry ovlivníme i to, jak se bude špička při záběrech chovat a připravíme si půdu pro optimálně provedený zásek.

NÚvahy nad feederem II

Zjistil jsem, že tam dole může být spousta ryb, které se o mou nástrahu zajímají, ale že jsem to já, kdo musí vytvořit podmínky k tomu, aby tento zájem skončil sekatelnými záběry. To bylo něco, s čím jsem se u položené do té nikdy nesetkal a dost se to vymykalo mým představám.

NFeeder s pípákem 1

Dokonce často můžete zasekávat jen podle zvuku.