Úvod:
V úvodu bych Vás chtěl seznámit s nástrahou nazvanou „peří“. Původní myšlenka vznikla v dobách, kdy jsem byl ještě na studiích a měl jsem poměrně hluboko do kapsy. Jelikož už tehdy jsem nejvíce chodíval chytat pstruhy na nástrahy značek Rapala, Meppss a jim podobné znamenaly dost obrovskou díru do rozpočtu, tak jsem hledal jiný způsob jak je nahradit. Vyzkoušel jsem hodně nástrah, ať už vlastních, či kupovaných, ale pořád to nebylo ono. Ony značkové firmy byly stále vpředu. Neustále jsem neměl to, co jsem hledal. Jednoho dne mi jeden kamarád poradil, ať si přečtu článek v časopise Rybářství od p. Hauzera, že zde uveřejňuje něco trochu odlišného. Po přečtení článku jsem byl rázem inspirován jiným směrem, než jsem dosud hledal. Kupovat nástrahy p. Hauzera by bylo jistě jednoduché, ale já si je chtěl udělat podle své fantazie. Začal jsem vázat. První pokusy byly dost „neobratné“, ale i přesto výsledky byly překvapující. Okamžitě jsem se rozhodl začít s vývojem a výzkumem v tomto směru. Jeho výsledky Vám přináším v následujících odstavcích a fotografiích….
Princip nástrahy:
Nástraha imituje rybičku. Záleží jen na rybáři, jestli zraněnou, sbírající hmyz z hladiny, nebo naopak vranku při dně, anebo „nějakou jinou“. To vše se dá zvládnout vedením nástrahy. Pokud ji budete vláčet „jen tak“ prostým navíjením vlasce, tak úspěchy budou pouze náhodné a spíše od menších důvěřivých ryb. Je to způsobeno tím, že nástraha sama o sobě nemá žádné prostředky, které by ji dělaly „jako živou“. Toho se musí docílit perfektním vedením. Pokud vedete nástrahu pocukáváním, tak se peří vlní a chová se jako rybička. Čím je peří menší, tím je frekvence pocukávání větší a prudší. Čím je nástraha delší, tím pomaleji a vláčněji se musí tahat.
Například:
a) Nahodím. Nástrahu nenechám klesnout ke dnu, ale okamžitě ji špičkou prutu pozvednu k hladině (klidně až na hladinu – rybička sbírá) a opětovným povolením vlasce ji nechám klesnout 15-50cm pod hladinu. Vše opakuji. Záběr přichází nejčastěji v okamžiku, kdy nástraha klesá ke dnu. Proto je nutné hlídat vlasec a povolovat pouze „s citem“.
b) Nahodím. Nástrahu nechám klesnout do vodního sloupce (ne na dno) a poškubáváním ji přitahuji ke břehu. Záběr opět nejčastěji přichází v okamžiku, kdy nástraha klesá.
c) Nahodím. Nechám klesnout nástrahu až na dno. Začnu pocukávat prutem tak, aby poskakovala po dně po cca 50cm. Záběr přichází opět ve fázi, kdy „rybička“ dosedá na dno.
To jsou tři základní způsoby, jak s peřím chytat. Samozřejmě je možné je kombinovat, vymýšlet nové atd... Možností je tolik, že se všechny vyzkoušet nedají. Nástraha má největší úspěšnost, když se nahazuje kolmo přes proud. Vynikající je též nahazovat šikmo, nebo proti proudu. Nahazování po proudu se mi nikdy moc neosvědčilo. Tam pak nástraha moc neklesá a to se rybám většinou nelíbí. Kompenzovat se to dá nástrahou vázanou pro chytání po proudu (hodně těžká hlavička).
Navázání na udici provedeme takto: Provléknete vlasec tělíčkem nástrahy a navážete háček, dvojháček nebo trojháček. Z mojí zkušenosti platí, že bohatě stačí jednoháček. Nástrahu pak spustíte po vlasci až se zarazí o háček. No a to je vlastně skoro vše…
Materiál pro vázání:
Jelikož způsobů jak vázat tuto nástrahu je nekonečně mnoho uvádím pouze základ, který stačí na princip nástrahy.
materiál bude také vidět na fotografiích
- Odlité tělíčko z olova
- Lametky (zlaté, stříbrné, zelené, modré….)
- Peří ze skalpu kohouta.
- Požadavkem je, aby bylo co nejkvalitnější. To znamená, aby srpky byly co nejužší a nejdelší. Musí být co nejvíce ohebné. Pokud je srpek tuhý, tak celá nástraha nepracuje tak, jak by měla. Tento materiál je to nejdůležitější na celé nástraze. Nelze ho ošidit.
- Nejlepší barvy jsou bílá, popelavá, hnědá, kombinace černo-bílá
- Ostatní peří (marabou, jakékoli, které se barevně hodí)
- Bavlnka nebo dabing na hlavičku
- Vázací nitě
- Lak
- Chemopren ředěný toluenem
- Umělé vlasy
Způsob vázání nástrahy z peří:
Obr.1 Vázací pomůcky
Obr.2 Olověná tělíčka .Zde jsou ukázána olověná tělíčka 5g. To je universální zátěž pro většinu našich pomalejších až středně rychlých pstruhových vod. Je dobré si odlít tělíčka s odstupňováním po 1g. Od 3g do 8g. Tvar a váha se musí přizpůsobit délce srpků!
Obr.3 Uchycení vázací nitě. Na tomto obrázku je patrné uchycení vázací nitě. Než však vezmeme do ruky vázací niť abychom ji uchytili, tak je dobré tělíčko lehce potřít ředěným chemoprenem. Vázání pak bezvadně drží.
Obr.4 Lametka na tělíčku. Dvěma oviny vázací nitě uchytím lametku a jednotlivými oviny navinu lametku až do konce olova. Druhá volná část tělíčka (olova) ve svěráčku zůstane bez lametky, tam bude navázána hlavička.
Obr.5 Lametky II. Po navázání lesklého tělíčka naváži dvě a dvě lametky z každé strany tělíčka. Je dobré volit ve dvojici různé barvy zlatá x stříbrná a zlatá x stříbrná. V barvách je možno experimentovat. Délka lametek by měl být asi do dvou třetin srpku, který potom navážeme. Osobně váži o dost delší a po dovázání celé nástrahy zkracuji dle potřeby.
Obr.6 Uchycení srpku ze skalpu kohouta. Zde uchytím přesně v místě navázaných lametek (obr.5) srpek z kohouta. A to tak, aby kryl ty dvě navázané lametky. Vzhledem k tělíčku musí být navázán plochou (paprsky objímá nástrahu). Nesmí být navázán bokem, jinak nástraha nepůsobí přirozeně. Pozor! Někdy má srpek snahu se kroutit, je dobré si před vázáním pomoci chemoprenem a jemně jím potřít místo kam přijde srpek navázat.
Obr.7 Uchycení srpků proti sobě. Jakmile naváži první srpek, tak přesně proti němu naváži druhý z druhé strany tělíčka. (Zakryji druhý pár lametek). Srpky je nutné vždy volit tak, aby vždy dva a dva byly přirozeně zatočeny stejně (pokud se točí každý na jinou stranu tak nástraha nemá tvar rybičky) – viz obr. Ideální je, pokud jsou srpky rovné (viz ty na podložce vedle svěráčku)
Obr.8 Navázání 2 páru srpků Tady je vidět navázání druhého páru srpků přes ten první. Peří je hustší. Na středně rychlé vody je lepší další srpky nepřidávat. Nástraha je pak moc tuhá. Na rychlé vody je dobré ještě po jednom srpku z každé strany. V tuto chvíli bych zkrátil lametky tak do dvou třetin délky nástrahy.
Obr.9 Příprava vlasů Srpky jsou navázány a je ten pravý čas udělat bříško celé nástrahy. Použiji umělé červené nebo žluté vlasy. Stříbrnou bych nevolil, lametky stačí. Připravuji si materiál.
Obr.10 Uchycení vlasů. Několika oviny vázací nitě uchytím barevné umělé vlasy k tělíčku. Jsou uchyceny ve stejném místě jako srpky (přes ně).
Obr.11 Bříško.Zde je bříško uchyceno několika pevnými oviny a nůžkami odstřihnu přebytečný materiál u hlavičky (odstřihnu těsně u vázacích nití).
Obr.12 Tvarování bříška.Zde vytvaruji pomocí nůžek bříško a to tak, že nejhustší vlasy nechám u hlavičky a postupně je sestříhám do ztracena.
Obr.13 Výběr srpku na znázornění hřbítku. Vyberu srpek z tmavšího skalpu jako hřbítek. Dlouhý by měl být tak do dvou třetin nástrahy. Může být trochu tužší.
Obr.14 Hřbítek Srpek znázorňující hřbítek uchytím několika pevnými oviny, jak je patrné z fotografie. Tím je hřbítek hotov.
Obr.15 Zachycení bavlnky Několika oviny vázací nitě uchytím bavlnku na vytvoření hlavičky.
Obr.16 Lakování hlavičky Po uchycení bavlnky lehce nalakuji hlavičku olova, kam budu pokládat závit za závitem bavlnku, která bude tvořit hlavičku.
Obr.17 Vytvoření hlavičky Nástrahu uchopím do ruky a do ještě nezaschlého laku na hlavičce pokládám bavlnku tak aby pravidelně tvořila hlavičku. Navíjím směrem od peří ke konci hlavičky a vracím se zpět ve druhé vrstvě.
Obr.18 Zakončení bavlnky Nástrahu upnu opět do svěráčku a několika pevnými oviny vázací nitě pevně uchytím bavlnku a zakončím ji. Bavlnku odstřihnu a ještě několika oviny se ztracenými uzly zakončím vázání celé nástrahy.
Obr.19 Ztracené uzly Tímto nástrojem tvořím ztracené uzly. Vyrobil jsem si ho z drátu od kola.
Za 3.999 Kč Cenově zajímavý naviják určený zejména milovníkům Baitrunnerů je vybaven celou řadou jedinečných technologií. Má A-RC cívku z hliníku kovaného za studena a tělo z materiálu XT-7. Naviják využijete nejen pro sladkovodní, ale také mořský rybolov.
Geoff Anderson TEDDY mikina s kapucí
Shimano naviják Baitrunner 12000 OC
www.chytil.cz
