Noční lov na bič

12.9.2002 - Spinner

To není žádný horník, ale noční rybář! (Martin M.)

      Tímto článkem bych vám chtěl přiblížit méně známou část rybařiny – lov se splávkem v noci. Mnozí jistě namítnou, že to až tak neobvyklé není, ale přece jen... Já jsem ještě nikoho kromě mne takto lovit neviděl. Většina rybářů lovících v noci chytá na anglický splávek poměrně daleko od břehu. Jiný to zkouší s bolonézkou nebo jen tak s normálním prutem. Já si v noci ale vezmu bič. Ne proto, že bych neuměl chytat s angličákem, to zdaleka ne... Beru si ho z několika důležitých důvodů. Prvním je snadná ovladatelnost, kterou v noci jistě každý ocení (není problém s určováním směru a vzdálenosti), a tou druhou je fakt, že v noci ryby projíždějí doslova pod nohama, a tak by byl lov s „odhozem“ na 30 metrů holé bláznovství. (Pozn.: Samozřejmě to neplatí vždy a všude, ale na revírech, kde chytám, je tomu opravdu tak). Jiná situace může nastat na velkých údolních nádržích nebo rybnících, kde je ryba rozjetá a lov na nějakých 30 – 40 metrů se dá považovat za lov „blízko břehu“. Na tyto revíry ale chytat nechodím a ani to není v mém zájmu. Mým cílem se stávají menší stojaté vody, s říčním rybolovem nemám zkušenost, protože se v blízkosti mého bydliště žádná řeka nevyskytuje. Tak se o něm ani nezmiňuji. Mělčí rybníčky a jezírka do nějakých 3 – 4 ha rozlohy jsou to, co přesně potřebujeme. (Pozn.:Ideální jsou rybníčky kolem 1 ha.) Proč tak malé? Jednoduché vysvětlení! Menší vodu dokáže ryba daleko rychleji prohledat a volbou správného krmení si můžeme stáhnou doslova „celý“ rybník. Dalším důležitým faktem je i to, že je zde menší rybářský tlak a ryba není tak ostražitá. Posledním a neméně zásadním důvodem je, že zde jen málo kdy potkáte bandu „kaprařů“ podroušených alkoholem, kteří jsou schopni vyplašit vše živé v okruhu několika kilometrů (prosím, berte to trochu s nadhledem - nechci se nikoho dotknout).


TEORIE:

      Při lovu je nejdůležitější absolutní nenápadnost. Žádný táborák se na břehu konat nebude. Nedělejte rychlé pohyby, seďte dál od vody, sviťte jen v nejnutnějších případech. Také je dobré omezit pohyb a mít vše potřebné u židličky. Vhodnější je i tmavší oblečení, i když na tom až tolik nezáleží. Vyvarujte se hluku. Musíme si uvědomit, že lovíme ryby doslova na pár centimetrů. Lepší je také jít sám. Dva rybáři = rozhovor a tím byste rybu mohli plašit. Když už jdete rybařit s kolegou, seďte raději dále od sebe.
      K vodě je lepší přijít dle mých zkušeností minimálně dvě hodinky před setměním. Dostatečně si nakrmit, seřídit systém, nastavit hloubku a další nezbytnosti. V neposlední řadě také vyzkoušet, na co ryba nejvíce bere. Nenechejte se zmást druhy ryb, které budete lovit. Po setmění se to může otočit o 180 stupňů. Proto doporučuji s dostatečným předstihem připravit podběrák, baterku a další věci nezbytné pro zdolávání, aby nás večer nezaskočil nepřipravené. Není nic horšího než po tmě zaseknout pěkného kapra a zjistit, že podběrák je stále ještě úhledně složen v tašce. V lepším případě se hodně natrápíte, než rybu vytáhnete rukou a nebo se vám zdaří podběrák připravit. V tom horším rybu utrhnete.
      Nyní se konečně dostáváme k potřebnému vybavení. Nejprve je důležité si uvědomit, jaké ryby budeme chytat a kde je budeme chytat. Určitě nepoužiji na plotice zesílený „kaprový“ bič a naopak. Také délka rozhoduje. Tam, kde je ještě 4 metry od břehu 10 cm vody, tam s bičem 2 m neuspějeme. Z předchozích řádků je jasné, že začnu prutem. Jak jistě víte, dnes se biče prodávají v nepřeberném množství (délky, váhy, akce…). Osobně bych volil délky 3-6 (maximálně však 9) metrů. Kdo má, může vyzkoušet děličku. Musí mít ale bezpodmínečně natrénováno, jinak bude lov s děličkou tragédií, která může skončit zlomením nebo poškozením prutu. Biče volím raději s měkčí špičkou. Přece jen v noci nemáme tolik citu při zdolávání a nevidíme, co jsme ulovili, dokud to nepodebereme. Jen cítíme. Jemná špička tlumí výpady a zároveň dovoluje použití tenkých vlasců. Biče pod 3 metry již nepovažuji za vhodné. Dosáhnete s nimi jen zhruba 1 metr nad hladinu a za univerzální je rozhodně nelze považovat. Kompromisní délkou by mohlo být 5-6 metrů. Jsou dostatečně dlouhé pro překonání příbřežní mělké vody, ale zároveň pro náš cíl krátké ještě natolik, že jimi lze prochytávat vodu dostatečně blízko. Kdo se bojí (nebo ví), že bude tahat samé velké ryby (např. kapry nad 3 kg), může si zabudovat do prutu gumový amortizér. Vyrábí se v různých průměrech v závislosti na síle použitých vlasců. Zdoláte s ním i opravdu velké ryby. Prodávají se snad v každém rybářství. Já ho nepoužívám, protože kazí akci prutu.
      Podběrák je nejvhodnější klasický plavačkový s rukojetí dlouhou minimálně 3 metry (delší není na škodu). Dobrým nápadem je koupit si dělený podběrák (sice trošku dražší, ale užitečný) a používat právě tolik dílů, kolik potřebujeme. Zvláště v noci je to velká výhoda, že se nemusíme v křoví ohánět malým telegrafním sloupem. Síťka raději větší.
      Z dalších věcí jsou to běžné potřeby jako háčky, bročky, u silonů volím silnější průměry než ve dne (10-12). Mají menší náchylnost k zamotání a přece jen se dá do nich už opřít. Bylo by totiž velice nepříjemné roztrhnout si silon jen proto, že jsme zamáčkli broček příliš silně a on nešel posunout. V úplné tmě to člověku na náladě rozhodně nepřidá. K dalším drobnostem řadím kleště na broky, pean, hadr, foťák...
      Nejdůležitější součástí je splávek. Hmotnosti volím podle aktuálních podmínek, ale nebývá to více než 1-2 gramy. Hlavní prioritou je, aby na něj šlo připevnit chemické světlo (známé též jako svítící tyčinka, lamačka, svítivka apod.). Dají se koupit v různých průměrech a barvách. Seženete je v každém rybářství. Na splávek je připevníte buď izolepou nebo pomocí bužírek. Je nutné si to doma vyzkoušet. Také vyvážení splávku se změní přidáním tyčinky, proto by se vše mělo vyvážit ještě před tím, než půjdeme k vodě. Vyvažuji tak, aby nad hladinou byly jen asi 2 mm tyčinky. Pak bezpečně poznáte i velice jemné záběry. Pokud necháte nad hladinou celou tyčinku, o spoustě záběrů nebudete mít ani potuchy. Tyčinku totiž nevidíte jako přímku, ale jako kruh světla. Lamačka se dá použít i na jiné účely. Osobně jednu dávám do krabičky s nástrahou. Takto nemáme problém s „lovením“ masňáků po krabičce. Tyčinka vše krásně osvětlí. Můžete ji též připevnit na oblouk podběráku a podobně. Proto jich vždy mějte u sebe několik. Pomáhá i při zdolávání. Díky ní víme přesně, kde je ryba. A není nad ten zážitek, když máte na biči velkou rybu, tyčinka tancuje ve tmě, cítíte výpady rybího protivníka v zápěstí a potom ta úleva, když vklouzne do podběráku. Vydrží svítit asi 12 hodin.
      Nesmíme si samozřejmě zapomenout udělat náhradní systémy (viz níže). K tomu potřebujeme sadu kostřiček a kotvičky. Takto nejenže předejdeme převazování v noci u vody, což není příliš pohodlné, ale můžeme si připravit hned několik odlišných systémů, a tak pružně reagovat na situace u vody. Jen je jednoduše budeme měnit v koncové úchytce našeho prutu. Žádné složitá manipulace. Lze to zvládnou i potmě.
      Dále by pak v naší výbavě neměla chybět pohodlná židle nebo v lepším případě (kdo na to má) plavačková bedna. Ta má nesporně více výhod oproti klasické židli. Vzpomenu snad jen, že vše je při ruce a bezproblémově se můžeme přizpůsobit terénu. V chladnějších obdobích roku (jaro, podzim) není na škodu mít teplé oblečení a termosku s něčím na zahřátí. Dále pak prostornou tašku, ve které nemusíme dlouho hledat jako v batohu, když chceme něco najít. Vše je pěkně rozloženo. Dobré je nosit s sebou igelit, který využijeme proti dešti nebo padající vlhkosti. K míchání krmení také potřebujeme vhodnou dostatečně velkou nádobu (nebo nádoby - záleží, kolik toho budete míchat) a síto (bohatě postačuje průměr 4 mm). No, a jaký by to byl noční lov bez baterky. Nosím vždy dvě. Jednu menší, kterou udržím v zubech na drobné práce, a jednu velkou na konečný úklid a odchod od vody.
      Jak ale přilákat rybu k našemu háčku? Snadná pomoc. Použijeme krmení. Žádných specialit a nevšedností není třeba. Nejsme na závodech. Postačí strouhanka nebo šrot. Do toho přidáme mleté konopí, kukuřici z plechovky a další partikl dle libosti (osobně dávám partiklu co nejvíce, abych selektoval malou rybu a přilákal ty větší, které, jak známo, berou v noci velice dobře). Jestliže chcete krmný mrak, tak mleté burizony a sušené mléko (až po navlhčení). Důležité je nedělat krmení příliš lepivé. Spíše tak, aby se rozpadlo při nárazu o hladinu. Musí dostatečně dlouho vydržet vlhké. Pokud bychom ho museli v noci dovlhčovat, tak kromě ztraceného času by se nám mohlo podařit ho úplně znehodnotit - „přelít“. Zvláště to platí v případě, že nemáte dostatečnou praxi. Všemu lze předejít velice jednoduše. Přes krmení dáte vlhký hadr - nevysichá. To samé platí při dešti. Zakrýt krmení, jinak se vám může stát, že z něj budete mít výživnou kaši. Vůni přidáme skořicí nebo perníkovým kořením.
      Množství záleží na aktuálních podmínkách (cca 10-17 l). Na začátek se snažíme naházet koule velikosti pomeranče přesně ke splávku. Raději krmte blíže než dále. Vše si musíte natrénovat na 100%, abyste to v noci dělali zcela automaticky. Za světla vykrmím cca ¾ krmení a zbytkem jen občas po menších kuličkách povzbudím ryby. Hlavně tam v noci nesmíte hodit velikánskou kouli. To rybu rozplaší na hodně dlouho. Máte-li prak, je dobré po setmění nastřelovat jen čistý partikl. Nejvíce mi vyhovuje prak určený pro střelbu masňáků. S ním dostřelíte košíček kukuřice bez větších problémů na nějakých 16-17 metrů. Zase je nutné mít vše „v ruce“. Také pelety se dají použít. Opět spousta velikostí, chutí...
      A nyní jsme se dopracovali k systémům. Snažím se je používat co nejjednodušší. Rybě v noci nějaká ta nepřesnost tolik nevadí a čím jsou jednodušší, tím méně se motají - a to je cíl. Dokonce můžeme zvětšit i háček a průměr vlasce. Na záběry to dle mého pozorování nemá příliš vliv. Základní udička vypadá asi takto. Kmenový vlasec 0.12 a návazec 0.10 (háček podle nástrahy). Začínáme od špičky biče a jdeme směrem k rukojeti: Dvojitá smyčka pro uchycení v koncovce, hodný splávek, bročky (skládají se ze dvou částí - hlavní zátěž tvořená několika většími broky nebo torpilou a pod ní je cca 3-5 menších bročků kolem 0.07 g. Ty můžeme podle potřeby různě posouvat a rozdělovat a tak zefektivnit účinnost udice. Vždy by měl být jeden asi 20 cm nad háčkem. Pro rozležení platí: slabé braní = větší vzdálenosti mezi bročky, dobré braní = kratší vzdálenosti. Rozložení si každý musí vyzkoušet.), obratlík, návazec, háček.

      Jedna taková drobná poznámka: Dejte si na rukojeť biče gumičku, za kterou v případě potřeby můžete háček zachytit, a tak předejdete nechtěné motanici.

      Mými nejoblíbenějšími splávky pro noční lov na bič jsou malé angličáky 1-2 g těžké. Mám je v oblibě hned ze dvou důvodů. Daleko méně se motají a za větru krásně drží na prokrmeném místě. Montáž udice je skoro stejná. Splávek navlečete na vlasec a zajistíte z obou stran bročky. Lze ho také připevnit na obratlík nebo adaptér. Takto můžete anglíčák měnit během chytání, aniž byste museli kousnout návazec. Je to výhodné i při zpětném motání na kostřičku - nehrozí zlomení. Splávek odložíte do bezpečí. Pokud používáte obratlík, je lepší dát po každé straně menší korálek. Místo bročků lze použít silikonové zarážky (příliš nedoporučuji) nebo zarážku z nitě (váže se jako uzel na háček s lopatkou - minimálně trojitý). To pro případ, že budete často měnit hloubku. Také je nutné přidat korálky. Pro tento typ je nejvhodnější zubní niť. Dostatečně odolná, pevná a nesaje vodu.

PRAXE:

      Teorii máme zdárně za sebou a můžeme přejít k praxi. Nejprve si musíme rozmyslet kam si vlastně na takový lov sednout. V první řadě je dobré se informovat, co se v dané lokalitě dá ulovit. Podle toho vybíráme místa. Na bílou rybu (ať už jsou to plotice, perlíni, cejni a další...) volíme mělké zátoky s hloubkou kolem 70 cm. Samozřejmě můžeme zajít i na nějakých 15 cm. V této hloubce je však lov na malou vzdálenost značně složitý. Ryba se neustále plaší a nebere spolehlivě. Já tyto extrémní mělčiny příliš rád nemám. Vraťme se ale k původní verzi (tj. 70-100 cm). Ideální je, když je takováto zátoka lemována rákosím, orobincem a jinými vodními rostlinami. Zde má ryba dostatek potravy i částečný klid.
      Sestavení udice se příliš nemění. Při ploticích a perlínech vyměříme hloubku do sloupce a podle potřeby upravujeme. Je vhodné též dát poslední broček dále od háčku, aby nástraha volně propadala ke dnu. Buďte připraveni na častější dokrmování než při lovu kapra. U cejna se snažím položit pár centimetrů návazce na dno a poslední brok těsně nad něj. Cejny nakrmím velkou dávkou chvíli před nástupem tmy a později vůbec nedokrmuji (zvláště, pokud berou větší kusy). Kapry se snažím lovit na přechodech mělčin do hloubek. Ne však více než 2.5 metru. Výhodná místa skrývají potopené stromy, vysoká příbřežní vegetace či převislé větve. Na těchto místech se jistě kapři zdržují a přijímají potravu z bohatého jídelníčku. Musíme nejprve zvážit naše náčiní a zjistit, zda-li máme šanci rybu vytáhnout, nebo jestli skončí někde ve větvích. Kapr je silná a bojovná ryba a zvláště na biči bojuje jako pravý sportovec. Proto se po každém zdolání místo na nějakou dobu rozplaší. Toho využívám a při zdolávání (nebo těsně po něm) dokrmuji (většinou jen čistý partikl).
      S lovem jiných ryb, jako je lín nebo úhoř, nemám zkušenosti. Co vím z doslechu, tak na úhoře funguje jako návnada zemina s nasekanými žížalami. Tento fakt však nemohu ani vyvrátit, ani potvrdit. Na amura se také v noci nezaměřuji, protože si myslím, že jeho noční úlovky jsou jen náhodné a daleko lépe se dá lovit ve dne na odhoz.
      V noci je u vody většinou klid. Vítr se s nadcházejícím večerem uklidní. Pokud by foukal dál, tak v žádném případě nepokládejte zátěž na dno. Mělo by to za následek neustálé potápění splávku a tím i vznik planých záběrů. Nechejte jej volně proplavat přes nakrmené místo (můžete přibrzďovat prutem). Pokud by foukalo opravdu silně, přehlubte systém o pár centimetrů (někdy i desítek centimetrů). To zpomalí chod splávku. V tomto případě nekrmte do jednoho místa, ale raději pruh cca metr dlouhý, kterým splávek při každém nahození propluje. Anténku (tyčinku) splávku nechávám vyčnívat na celou délku, aby byla zřetelnější ve vlnách. Záběr bývá obvykle dosti razantní.

      Na závěr tohoto nočního povídání mi nezbývá než popřát vám mnoho krásných zážitků se svítivkou. Možná se sami sebe budete ptát - jsem blázen? Odpověď naleznete hned při prvním nočním výletu za našimi rybími přáteli se splávkem na prutu. Těším se, že konečně nebudu jediný, kdo prožívá ty okouzlující noční lovy v krásné přírodě u oblíbeného jezírka nebo rybníčku. Nazdar všem a rybám obzvláště!