Sportovní lov kapru VI.

- Michal Kučera a Rick Mommers

Šest měsíců uteklo jako voda a seriál o sportovním lovu kaprů se chýlí ke konci. Snažili jsme se v něm přiblížit některé taje moderní kaprařiny, její zákonitosti, specifikace a odlišnosti. Snažili jsme jí přiblížit a popsat jako gentlemanský sport spojený se souzněním s přírodou, nikoli jako metodu, jak zdevastovat osádky našich vod. Snad se nám alespoň některé z čtenářů podařilo přesvědčit, že to tak opravdu je a pozměnit jejich nahlížení na lov kaprů. V závěrečné části se zaměříme na provedení záseku, průběh zdolávání a zacházení se zdolanou rybou.

R.M. : Záběr je zasloužená odměna po tvrdé práci. K tomu, aby jste jej přeměnili ve šťastný konec, je potřeba být předem připraven na to, co všechno se po záběru může přihodit. Absolutní nutností je materiálové vybavení v takovém stavu a kvalitě, aby mohlo odolat silnému náporu kapra. Prut odpovídající velikosti ryby, typu revíru a stylu lovu je nezbytný stejně jako bezchybně fungující naviják s brzdou, na kterou se můžete spolehnout. Bez toho nemůžete jít sebevědomě do boje a výsledek je pak víceméně ovlivněn faktorem štěstí.
M.K. : Každý rybář by si měl vyzkoušet, na jakou hranici je schopno jeho vybavení odolávat a od kdy už přestává plnit svoji funkci (prut už se dál neohýbá, vlasec přestává pružit event. praská v uzlu). Pokud znáte tuto mez, jste v obrovské výhodě. Vždy víte, co si můžete dovolit, kam až při zdolávání můžete zajít. Potom nebudete zmatkovat, překotně povolovat brzdu nebo běžet s prutem za rybou do vody.
R.M. : S perfektně vyladěnou výbavou se dá udělat víc, než si mnoho lidí vůbec dokáže představit. Velký kapr se dá otočit a udržet na pár metrech čtverečních, pokud máte sebevědomí. Jakmile začnete pochybovat a trochu povolíte, je po plánu. Ten by měl být předem stanoven. Už jen umístění prutů může ovlivnit směr, kterým kapr utíká. I zásek může být proveden na mnoho způsobů.
M.K. : Při záseku zohledňuji především vzdálenost, podmínky loviště, směr záběru, použité náčiní a koncovou montáž. Zásek pak může vypadat jako pouhé přidržení prutu (prudký záběr blízko od břehu v místě bez překážek), razantní švih za současného přidržení cívky (ryba míří do překážek), okamžité navíjení vlasce bez jakéhokoli záseku (při pevné montáži - ryba míří proti mně) nebo soustavné navíjení současně s táhlým zásekem (na dlouhou vzdálenost).
R.M. : Když máte vyvezeno na 300 metrů a nepoužíváte pletenou šňůru, je každý pokus o zásek promarněný čas. Lepši je co nejrychleji navinout silon, aby síla tahu byla co největší. Háček se tím zatáhne hlouběji než při zoufalých snahách prudce zaseknout prutem. Na blízko ovšem zásek může mít velký vliv na kaprovo chování. Na zabodnutí háčku stačí menší důrazný zásek. Když je proveden jako krátké cuknutí, kapr nevnímá směr a prchá tam kam bude chtít. Většinou je to ve směru pozice, ve které se v tom okamžiku nachází. Při důrazném záseku, který okamžitě podpoříme mohutným tahem, můžeme kapra obrátit na místě, v nejlepším případě dotáhnout k hladině. Potom je jen na nás, zda ho tam udržíme, nebo trochu povolíme, necháme ho v klidu vybojovat a potom si v plné kráse vychutnáme boj. V prvním případě nesmíme povolit, celý úspěch zaleží na pár centimetrech. Jakmile se kapr dostane hlavou trochu víc dolů, nebude vám stačit sebevětší sila, aby jste ho dokázali zastavit.
M.K. : Zdolávání v normálních podmínkách je pouze věcí rutiny. Se správně nastaveným náčiním stačí dodržovat tyto jednoduché zásady. Pokud se ryba nechá přitahovat, pokouším se navinout co nejvíc vlasce, pokud momentálně klade tuhý odpor, nechám pracovat prut, průtažnost vlasce a případně i brzdu navijáku (bez otáčení kličkou, kroutil by se vlasec!!!). Dnešní moderní pruty a vlasce jsou na takové úrovni, že bez problémů odpruží nápor velké ryby a kapři kolem deseti kg a kolikrát i mnohem větší často ani neuvedou brzdu do provozu. Ryba by sice za normálních podmínek, kromě extrémních situací, neměla plachtit po hladině, stejně nesmyslné je ale umělé prodlužování souboje. Nikoli tedy násilím, ale maximální silou! Zcela jiná situace je ale při lovu v překážkách. Tam, jak už si řekl, závisí na každé vteřině a každém centimetru, pokud chcete dostat rybu na břeh, musíte jí násilím otočit a při využití momentu překvapení vyvléct z vody. Jakékoli zaváhání znamená téměř jistou ztrátu. Nemusíte mít strach, že tím rybě nějak ublížíte, naopak. Její „ukování“ ve vázce pro ní může mít daleko tragičtější následky.
R.M. : Když už se kapr dostane do vázky, je nutné ho co nejrychlej zastavit. V případě, že se vlasec nezasekne a vydrží, je lepši pár minut počkat bez jakéhokoli zásahu. Kapr se uklidní a potom se občas nechá vytáhnout stejnou cestou zpátky. Pravděpodobnost odhaduji tak na 20-40%, takže nebuďte zklamaní, když se vám to párkrát nepovede. Druhá varianta je, že kapra cítíte na vlasci, ale nemůžete ho vyprostit ani po delší době. Tady nezbývá nic jiného než se dopravit na místo, pokusit se kapra dostat do podběráku a přeříznout vlasec. Většinou to sice skončí koupelí, ale kvůli zdraví kaprů tohle provedu i v dost studené vodě. Prostě, jakmile to trochu jde, nechci kapra nechat na pospas s montáží v hubě přivázaného ke stromu. K tomu bych dodal, že když hrozí uváznutí kapra, používám sestavu s háčkem bez protihrotu a průběžnou montáž, abych měl klid v duši, kdyby se mi udici nepodařilo vyprostit.
M.K. : Háčky bez protihrotu ale můžete používat i v čistých bezvázkových vodách, pokud máte prut s parabolickou akcí, pružný vlasec a dostatek sebedůvěry. Alternativně lze použít háčky VMC Fastgrip, které mají tři malé protihrotky, ale ven jdou téměř jako háčky bez protihrotu. I když se domnívám, že v brzké budoucnosti budou háčky bez protihrotů převažovat (na mnohých zahraničních vodách jsou už dnes povinné), jsou situace, kdybych určitě preferoval klasické modely s protihrotem.
R.M. : Háčky s protihrotem používám např. při chytání poblíž měkkých porostů, protože šance na zdolání ryby jsou velmi vysoké a nechci je tak zbytečně ztrácet. Když se kapr válí v porostu, často uvázne tak, že ho ani necítím a než se k němu dopravím, má spoustu času se v klidu zbavit háčku. Při použití háčků bez protihrotu je to otázka pár sekund. Aby množství porostu, které zůstane viset na vlasci bylo co nejmenší, používám co nejjednodušší montáž a často také připevním boční olovo jenom na 0,16mm vlasec. Olovo odpadne a místo 100 kg chuchvalce táhnete jen těch 15kg, které vás zajímají.
Zdolávání by se nemělo uměle prodlužovat, do 10-15 minut musí být kapr snad až na výjimky připraven na podběrák. Při příliš dlouhém a jemném zdolávání jenom kapr zeslábne. Šťastný konec záručí dostatečně velký podběrák. Spousta podběráků je ale perfektní akorát tak na zničení ploutví a hřbetu kapra. Správný podběrák by měl mít jemnou síť s velkými otvory, aby se hřbetní ploutev nemohla zachytit. Spodek může být z jemnější síťoviny, ale není to nutné. Důležité je před vyzvednutím kapra z vody kontrolovat polohu ploutví. Všechny by měly být směrem dozadu podél těla. Potom rychle vyzvedneme kapra z vody, aby neměl šanci změnit pozici. Položíme ho na podložku, v případě nouze do mokré trávy, ale vždy na rovinu. Překryjeme mokrým černým sakem a připravíme váhu a metr. Případné fotografování je nejlepší provést ihned. Na odstranění trávy či jiných nečistot z těla ryby používejte vodu namísto suchého hadru. Na konec ovšem to nejdůležitější – kapr patří zpět do vody. Fotky a zápis do deníku budou lepší vzpomínkou než dvoudenní rybí hody.
M.K. : Šetrné zacházení se zdolanou rybou by mělo být základním kodexem pro každého rybáře, ať už ryby pouští nebo ne a ať se jedná o trofejní kus nebo podměrečného kapříka. To, jestli si kapra ponecháte nebo jej vrátíte zpět do vody je pouze vaše věc. My dva a spousta dalších jsme se je rozhodli pouštět zpět. Nikdo nám to nenařídil ani nás k tomu nenutí a kromě dobrého pocitu z toho nic nemáme. Ale právě ten pocit je pro nás velmi důležitý. Přelstít velkého kapra, udělat si fotku na památku a pak jen pozorovat, jak majestátně odplouvá zpět – kdo tohle ještě nevyzkoušel, nedokáže si představit, jak nádherný pocit a vzrušení to přináší. V tom okamžiku jste totiž nezvítězili jen nad kaprem, ale především sami nad sebou, nad pýchou lidské nadřazenosti. Ryby pouštíme i proto, že jsme si vědomi, že spokojený lov do budoucna nám zajistí jen revíry s plnohodnotnou osádkou ryb všech velikostí, nikoli revíry, kde, dokud se nevychytají, tvoří drtivou většinu „násaďáci“. Proto bych chtěl na tomto místě pogratulovat a smeknout před členy MO Kolín a Ústí n/L, kteří si na členských schůzích odhlasovali zavedení horní hranice míry kapra 65 resp. 70cm na jimi obhospodařovaných revírech. Je to ta nejlepší zpráva, kterou jsem si jen mohl na závěr tohoto seriálu představit. Nejde totiž jen o jakousi změnu v rybářském řádu, jde o zásadní změnu a posun v myšlení lidí. Úplně na konec bych chtěl popřát rybářům splnění jejich snů, rybám pak tak moudré rybáře a zákony, aby trofejní kapři zůstali chloubou našich revírů, nikoli vyhynulým muzejním exponátem. Petrův Zdar.

Autor: Michal Kučera a Rick Mommers

Přečteno: 5 995x
Průměrná známka: 1.42

NZacházejte s kapry šetrně

Při chytání v mušlových polích nebo na ostrých lavicích nám velké procento ryb, hlavně kaprů, montáž uřízne a tahá pak s sebou háček, olovo, někdy olověnou šňůrku a několik metrů pletené šňůry.

NSportovní lov kaprů V.

Budeš se divit, ale své největší kapry v Čechách jsem ulovil právě po takových poškubnutích, jaké popisuješ.