MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Sportovní lov kaprů III

29.3.2002 - Michal Kučera, Rick Mommers

Stanovit správnou taktiku vnadění, vhodně sestavit krmení, přesně a cíleně navnadit – to všechno je základ dnešní kaprařiny. Chce-li být rybář úspěšný, měl by znát odpovědi na většinu z těchto otázek : Čím, jakým množstvím a jak často budu vnadit ? Spokojím se s vnaděním až během lovu, nebo si místo předem připravím kratší či delší vnadící kampaní ? Jaké techniky vnadění přitom použiji ? Jak si označím místo lovu ?

M.K. : Stanovení správné taktiky krmení je jedním z nesložitějších úkonů lovu kaprů. Osobně se domnívám, že značné procento neúspěšných výprav je zapříčiněno nepřizpůsobením vnadící strategie momentálním podmínkám daného revíru. Mnoho rybářů totiž často sklouzává ke stereotypu, který jim v minulosti přinášel úspěch. Jenže kapři, ač nedokážou přímo uvažovat, mají velmi dobře vyvinout schopnost poučit se z předchozích chyb a tak vždy po nějakém čase přestávají reagovat na hojně používané metody. Tato situace je obzvlášť patrná na silně prochytávaných vodách. Stejně obtížné rozhodování vás čeká na revírech, kde jste dosud nelovili. Pokud zde chcete zvýšit své šance na úlovek, potřebujete věrohodné informace o hustotě a složení osádky, úživnosti vody, rybářském tlaku, nejčastěji používaných návnadách atd. Od toho se odvíjejí mé první úvahy, jakou návnadu použiji a v jakém množství.
R.M. : Množství, kterým vnadím, bývá značně odlišné. V zimě a na jaře málo, většinou jen pár kuliček boilie nebo hrst měkkých partiklů. Jakmile má voda víc než 12 stupňů, zvýším dávky. Těsně před třením se to blíží ke kilogramu na 1 den. Osobně nejsem zastánce hromadného vnadění několika kg naráz. Statistika pak pracuje proti nám a šance, že kapr najde nástrahu, jsou výrazně menší. Dlouhodobější vnadící kampaně také příliš nepoužívám. Mně se odsvědčilo večer vnadit a ráno chytat. Na velkých řekách nebo pískovnách to fungovalo a nebylo problém ulovit rychle za sebou 2-3 kapry a jít od toho. Jediné období, ve kterém se vyplatí dlouhodobější vnadící kampaň, je podle mého zima. Je to jediný způsob, jak se v této době dostat k pravidelným záběrům. Začínám na konci října a každý týden se snažím krmit alespoň 5 krát. Na začátku vnadím ještě celkem dost, podle teploty až půl kg denně. Po ochlazení méně a při mrazech už jenom 50 menších boilie. Krmím nejraděj ráno. „Zimní“ kapr je většinou aktivní přes den a tak má čerstvě prostřeno.
Přes léto a podzim je vnadění předem podle mě zbytečný přepych. Kapr se v tu dobu rychle pohybuje a je ochoten jíst tak jako tak. Raději se rozhodnu o místě lovu v ten okamžik, když přijdu k vodě, než týden předem, kdybych začal s vnaděním. Je to levnější a minimálně stejně účinné. Jediný způsob vnadění, který používám přes teplé měsíce, je silnější zakrmení při odchodu. Kapři si tu zvyknou na moji návnadu a při další vycházce mám větší naději, že mé loviště rychleji vyhledají.
M.K. : Pro mě je důležité také to, čeho chci vnaděním dosáhnout. Jestli chci ke svému lovišti přitáhnout co nejvíc ryb, nebo jen pár kusů upozornit na potravu. Podle toho se např. rozhoduji, jestli použiji také drobnou a měkkou návnadu (různá semena a částice), nebo jen větší a tvrdší boilie.
R.M. : Asi jako u každého moderního kapraře jsou mojí první volbou boilie. Především u vod, kde očekávám větší kusy, bych bez něj nevyrazil. Zároveň ale vždy s sebou nosím sladkou kukuřici a kočičí žrádlo. Jsou to dva chuťové extrémy, které už mi přinesly hodně ryb navíc. Jsou hodně cítit a pro mnoho ryb jsou neodolatelné. Pro delší výpravy ještě nosím partikly, jako je tvrdá kukuřice, buráky, řepka, konopí, tygří ořechy a další.
M.K. : Ve chvíli, kdy jsem se rozhodl, čím budu vnadit, musím také zvážit, jakým množstvím a jak často. Obvykle začínám menším množstvím (jedna až dvě hrsti směsi partiklů a pelet nebo pár kuliček boilie ke každé udici) a více začínám dokrmovat teprve tehdy, když přijdou záběry. Do té doby nijak nepřikrmuji, neboť bych s každou vhozenou návnadou zmenšoval své šance na záběr. Výjimkou jsou pouze drobná semena a pelety, které je nutné doplňovat častěji. Podle intenzity záběrů pak snižuji nebo zvyšuji množství návnady, mnohdy vystačím s necelým půl kg na den, někdy to může být až několik kilo. Vzpomínám, jak jsem jednoho dne během tří hodin zkrmil osm kg boilie. Postupným vnaděním se mi podařilo přilákat velké množství kaprů a jelikož jsem je chtěl udržet na svém místě, musel jsem silně a neustále dokrmovat. Po kouzelných třech hodinách, kdy jsem ulovil třiadvacet ryb dohromady vážících ke dvě stě kilům, jsem musel jet domů, neboť jsem neměl nač chytat. Ale stálo to za to! Kdybych vnadil méně, mohl bych sice chytat o něco déle, ale určitě bych neprožil takovou loveckou extázi. Paradox na tom byl ten, že se to odehrálo v pozdním podzimu při velmi nízké teplotě vody. Z toho plyne jediné, že ne vždy je optimální řídit se obecnými poučkami, ale snažit se vcítit do momentálního rozpoložení kaprů.
R.M. : Jeden problém je, kolik a čím vnadit, druhý, jak dostat všechny ty dobrůtky do vody a hlavně na správné místo. Je k tomu řada pomůcek, ale není nic jednoduššího, než chytat pod vlastním břehem. Není to sice moderní, ale je to velmi přesné a snadné (včetně umístění montáže), proto je to moje oblíbená taktika. Nejde to však aplikovat všude. První, co funguje, je prak, ne ovšem každý. Guma musí být kvalitní a také tvar košíčku je důležitý. Se správným prakem jde položit kuličky na jeden metr čtvereční na dálku 60 metrů. Partikly zvládá tak do 15 až 30 metrů. Tady platí pravidlo, že partikly nesmí být smíchané. Nejdřív střílím např. řepku, potom tygří ořech atd. Jinak leží řepka na břehu a ořechy v 25 metrech.
Na vetší dálky už přesnost trpí. Z vrhací trubky ještě dokážu dostat kuličky na hranu 100 m, ale už s nějakým rozptylem. Partikly jdou nastřílet zamražené z formiček, ale jen v létě. V zimě by to příliš dlouho rozmrzalo. Střílení s 200 gramovou ledovou bombou navíc není zas tak jednoduché a prak na takový systém připomíná spíš středověk než moderní kaprařinu. Partikly zabalené do šrotu nerad používám, protože šrot přitahuje hodně menších ryb. Úplně jinou alternativou jsou pomůcky z rozpustného PVA. Jsou to šňůrky, sáčky a síťky. Pomáhají umístit omezené množství krmiva těsně vedle montáže. Je to sice na úkor délky náhozu, ale bývá to velmi efektivní ve všech ročních obdobích. V zimě často nic jiného nepoužívám, než šňůrku a na ní navlečených 4-5 kuliček.
M.K. : PVA pomůcky také patří k mým nejoblíbenějším. Neexistuje totiž nic přesnějšího. Jejich nevýhodou je ale to, že je lze použít pouze na suché návnady, tedy boilie a pelety. Je tu ale ještě jedna pomůcka, kterou je možné dostat i drobné nebo vlhké návnady na velkou vzdálenost. Jsou to krmící rakety, které jsou odhazovány prutem. Po dopadu na hladinu se raketa díky plováku natočí tak, aby z ní vypadala návnada. Poté můžete raketu přitáhnout a vše opakovat. Sám s nimi nemám velké zkušenosti, neboť se mi je dosud nepodařilo sehnat. Nedávno jsem ale listoval novým katalogem Fox, který měl v nabídce 4 typy těchto raket a u některých byl uváděn „dostřel“ až 150m.
R.M. : Aby efekt vnadění byl kumulativní, je potřeba se pořád trefovat do stejného místa. Do 60 metrů si vystačím se směrem a zkušebním odstřelem z praku. Do kroužku, který se udělá na hladině po nastřelení boilie, potom nahodím. Pro delší hody používám odstranitelný Marker, který jsem popsal v minulém dílu.
M.K. : Pokud je na revíru povoleno využívat loď, k označení místa lovu používám především tzv. H bójky nebo sklopné tyčové bójky. Ty mají tu výhodu, že se do nich ryba nemůže zamotat, tyč se naklopí, vlasec po ni hladce sklouzne a já můžu bez potíží pokračovat ve zdolávání. Přesto většinou bójku umísťuji 1 – 5 m za loviště, abych si nechal určitý odstup. Jedině v případě, pokud potřebuji označit nějako hranu ležící souběžně se břehem, umístím bójku přesně na tuto hranu a udice nahazuji nebo vyvážím na stranu od bójky. Otázkou také je, na jaké ploše vnadit. Rozhoduji se většinou podle charakteru loviště. Pokud se jedná o větší plochu (např. štěrkové pole či rozsáhlejší nános) nebo dno nemá výraznější charakteristiku, vnadím po diagonále, kterou se snažím protnout co největší část prolovované oblasti. Pokud se ale jedná o malé místo a očekávám jen jednotlivé kusy, vnadím na co nejmenší ploše. Výjimkou jsou místa v travinách, kde kromě návnad v bezprostřední blízkosti nástrahy rozhazuji do širšího okolí malé pelety (např. Mini Betain). Ty zapadají do trav, kde se pomalu rozpadají a lákají tak ryby svojí pachovou stopou. Vzhledem k jejich rozptýlení ale nepředstavují sousto, které by kapry zasytilo. Avšak kolem mé udice … a už to lítá!
R.M. : Při aktivním vyhledávání kaprů u břehu prohazuji atraktivní místa pár hrstmi krmení. A to každých pár set metrů. Abych nezapomněl, kde to bylo, mám u sebe vždy 10 bílých kolíčků, které položím do trávy. Při poslední obchůzce všechny postupně vyzvednu. Je to namáhavý způsob, ale šance narazit na kapra v úseku 1-2 km je o mnoho vyšší, než někde čekat a doufat, že přijdou. I když je třeba jen polovina míst úspěšných, jdu domů s pěti kapry na filmu. To při lovu na jednom místě většinou není možné.
Jinou málo používanou metodou je plovoucí krmení - psí granule. Je potřeba mít trochu soukromí a trpělivosti. Kapři se můžou zbláznit, když velkou plochu pokryjete těmito granulkami. Berou často i okamžitě po dopadu a bývá vidět, jak musejí ty tvrdé kousky rozžvýkat. Když taková situace nastane, je jen na šikovnost rybaře, kolik z toho vytěží. Lov ale může pořádně zkomplikovat vítr. Nepříliš estetické ale účinné je krmení tzv. „pod přikrývku“. Zkusím to vysvětlit. Přes velkou duši od kola přetáhnu černou folii. Kolo pak přivážu a nechám plavat u břehu v blízkosti stromů nebo rákosí, podmínkou je dostatečná hloubka. Pod kolo pustím pár hrstí granulí a vrátím kolo na místo. Výhoda je, že kapr dostává krmení na stále stejné místo a vítr nám to nemůže pokazit. Je to nádherný pohled, jak kapři doráží na plavidlo. Pod úkrytem ztrácejí přirozenou ostražitost a troufají si víc a víc. Nechytám samozřejmě v kole, ale kousek vedle, abych se nezapletl s kotvící šňůrou.
Musím přiznat, že tohle jsem v Čechách ještě nepoužíval. Ale v kanálech a jezerech v Holandsku to fungovalo dobře, chce to však mít místo sám pro sebe. Takové kolo je vidět široko daleko a krmit pro sousedy je sice ušlechtilé, ale neúčinné pro vlastní statistiku. Nejlepší období je samozřejmě léto, ale pokud si kapři trochu zvyknou, může to přetrvat až do podzimu.

Autor: Michal Kučera, Rick Mommers

Přečteno: 7 554x
Průměrná známka: 1.43

Související články

Sportovní lov kaprů IV

Celý proces míchání směsí, volba ingrediencí, příchutí a velikosti boilie nerozlučně patří k rybolovu.

Sportovní lov kaprů II

Každý úspěšný lovec kaprů dobře ví, že k ulovení vysněné ryby nestačí jen kdesi rozbalit náčiní, navléknout nástrahu a nahodit udice.

Sportovní lov kaprů I

Následujících šest měsíců se budete moci setkávat se seriálem o sportovním lovu kaprů.

Co je nového - kaprařina + obecné
Oznámení - kaprařina
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - kaprařina
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniElektromotor MinnKota ENDURA MAX 45/36"

Za 9 800 Kč s DPH.
Vlastníte-li motor Endura (což v doslovném překladu znamená odolný), můžete si být jisti jeho maximální trvanlivostí, efektivitou a spolehlivostí. Vyzkoušejte v praxi tento elektromotor a přesvědčíte se o tom, že Endura je to nejlepší, co na světě v dané třídě existuje


akce, rybareniwychwood solace comforter

Za 1 299 Kč s DPH.
SLEVA 31% Jedna z dalších velmi pohodlných sedaček od firmy Wychwwod. Díky příjemnému polstrování a velkému prostoru pro sezení je sedačka optimálním řešením pro každého rybáře.


Doporučujeme e-shop
Rubrika E-shopy
Tomas-carpio.cz Tomas-carpio.cz

nejvyšší kvalita za nejnižší ceny pro naše kapraře. výběr toho nejlepšího od fox, rod hutchinson, shimano, carp spirit, dynamite baits, ace,...