V tomto článku bych se chtěl pokusit shrnout vybavení, která je pro lov na plavanou v podstatě nepostradatelné, a upřesnit některá fakta důležitá při nákupu. Nebudu se zabývat pruty, navijáky a splávky, neboť problematika výběru a popisu těchto části výbavy je nepoměrně složitější a zasloužila by si samostatné články.
Popisované vybavení je určeno především pro rekreační chytání, nejde jen o výrobky pro úzkou skupinu závodních rybářů a podobných "manuiak". Prostě pokud chcete plavačku dělat trochu poctivě, budete toto všechno dříve či později potřebovat.
Podběrák Na plavanou se používají poměrně specifické podběráky, které u jiných technik lovu uvidíte jen zřídka. Tak například je téměř standard používat podběráky, které mají oddělitelný rám se síťkou od tyče ("ručky"). Rám většinou nebývá skládací, jako je tomu u klasických trojúhelníkových podběráku, a je nejčastěji kruhového nebo elipsového tvaru. Někdy se lze setkat i s trojúhelníkovým tvarem rámu, opět je ale neskládací, jednodílný. Sítka bývá většinou poměrně mělká, aby z ní bylo snadné vyjímat ulovené ryby. Většinou je její hloubka jen kolem 30 cm, verze pro větší ryby bývají hlubší, aby ryba nevypadla, nebo nevyskočila. Síťovina je nejlepší z monofilních vláken, která nenasakují vodu ani pachy a zapíchnutý háček se z ní lehce vytáhne. Provedení oček síťoviny je pak bezuzlíkové (viz obrázek) a co nejhustější (často očka jen 2-3 mm). (Bezuzlíková síť se při přetrhnutí jednotlivých vláken může začít rozplétat a je potřeba co nejdříve vlákna opět spojit. K přetrhnutí dochází nejčastěji při zachycení vyčnívajícího háčku z tlamy mrskající se ryby.) Větší očka síťoviny mohou způsobit problémy se zamotáváním broků a háčků (hlavně proto jsou klasické podběráky nepoužitelné), naopak příliš malá velikost ok znamená horší průtok vody při zvedání podběráku nad vodu (na dlouhé tyči je to znát), zejména, je-li již síťka mírně obalena rybím slizem.
Kostra rámu podběráku je většinou z duté hliníkové trubičky nebo z jiných lehkých a pevných materiálů. Je důležité, aby rám měl co nejmenší hmotnost, neboť na dlouhé tyči bude cítit každý gram navíc. Průměr obruče závisí především na průměrné velikosti ryb, které si troufáte chytat. Rybu není možné s podběrákem nahánět, na to je příliš dlouhý a těžko ovladatelný, je tedy dobré mít raději podběrák širší a rybu do něj bezpečně a hned napoprvé přitáhnout. Universální průměr je dle mého názoru kolem 45-50 cm, což je dostatečná velikost i pro nouzové podebrání kapra kolem 65 cm (ale dostal jsem do podobného s pomocí kolegy i tolstolobika 90cm). Pokud chytáte především bílou rybu, stačí podběrák menší. Dělají se i extra velké nebo naopak malé průměry, výběr je poměrně široký.
Spojení rámu s tyčí podběráku je realizováno závitem. Většinou jsou závity standardizovány, ale raději si před nákupem ověřte, že vám bude tyč pasovat k rámu. Samotný závit je dle mých zkušeností jedno z nejslabších míst plavačkových podběráků. Různé hliníkové a podobné závity, ať již na rámu nebo na tyči, se brzy zničí. Zejména je-li každá část z jiného materiálu, např. z hliníku a mědi, vzniká zde jakýsi elektročlánek způsobující značnou oxidaci kovu, který se doslova ztrácí před očima. Závit na mé současné tyči vydržel necelý rok a musel jsem jej nahradit nerezovou ocelí (obrázek).
Tyč podběráku bývá buď teleskopická nebo dělená-odkládací. Je zřejmě otázkou zvyku, čemu dáte přednost. U dělené verze můžete snadno během lovu měnit její délku, což byste ocenili zejména při použití velmi dlouhých tyčí ve stěsnaném prostředí. Teleskopické tyče jsou zase bezpečnější při kolmém zvedání ryby na vodu z vysokého břehu. Složená tyč má v obou verzích něco kolem 120 cm. Celková délka by neměla být menší než 3 m. Když budete mít tyč dlouhou, můžete v případě potřeby využívat jen několik prvních dílů, z kratšího podběráku ale delší neuděláte. Dlouhé tyče jsou nutné zejména při použití dlouhých bičů, s kterými nedostanete rybu ke břehu a musíte si pro ni proto dosáhnout podběrákem, a pak samozřejmě na vysokém břehu. Materiál je nejčastěji uhlík nebo různé kompozity. Tyč by neměla být těžká a rozložená s namontovanou síťkou by se neměla příliš prohýbat. Pamatujte na to, že podběrák obsluhujete jednou rukou, a proto si v prodejně zkuste podržet rozdělaný podběrák jen v zápěstí.
Cena dobré síťky podběráku je kolem 500 Kč, tyč může být o trochu dražší.
Vezírek I když vám vezírek nepomůže nalovit více ryb, přece jen je u plavačkářů jakýsi standard pro přechovávání ryb. Je sice běžné ryby po ulovení pustit, takže by se vezírek mohl pro nezávodní použití zdát zbytečný, ale každý z nás chce občas vědět, kolik je schopen nachytat a následně si i celý úlovek třeba vyfotit… A nebo si udělat vlastní "srandazávody" se svými přáteli.
Používají se vezírky z materiálu podobného, jako pro podběráky (bezuzlíková síťovina s mikroočky). Spodní část navíc bývá z ještě hustějšího materiálu (většinou hustá silonová textilie), který ještě více zabrání poškození ryb a navíc je pevnější, takže by nebyl problém zvednout i několik desítek kilogramů ryb.
Výztužné kruhy (nebo někdy i obdélníky) jsou nejčastěji z oceli, které drží síť pod vodou. Na spodním konci vezírku bývají poutka jak pro uchycení u dna (např. přivázáním ke kamenu apod.), tak pro napnutí během jeho sušení po lovu. Poslední horní kruh je opatřen kloubovým závitem pro uchycení vezírku k tyčce, která se zapíchne do břehu nebo jinak pevně připevní. Otvor do vezírku by měl být dobře přístupný a tedy dostatečně vysoko nad hladinou. Klasické vezírky se zatahovacím otvorem jsou krajně nepohodlné a také jejich velké oka s uzlíky zbytečně zraňují ryby.
Délka vezírku bývá i přes 5 m, ale pro běžné použití to není nutné. I 3 m vezírek vám bude většinou překážet a nevyužijete ho na 100%. Tato délka má smysl, potřebujete-li např. umístit ryby v hlubší vodě dál od břehu nebo při chytání na vysokém břehu, kdy pouštíte ryby po stěně vezírku z velké výšky. U některých vezírků lze spojit několik kruhů k sobě a tím jeho délku zkrátit.
Ceny obyčejných plavačkových vezírků začínají asi na 200Kč, ale kvalitnější kusy o délce přes 3 m se vyšplhají i nad 1300 Kč.
Podpěrky prutů Zde lze částečně použít klasické vidličky, jako při běžném lovu na položenou. Po většinu času se loví s prutem v ruce a podpěrky se využívají jen při odložení prutu např. během odháčkování ryby, manipulace s návnadou apod. Na přední podpěrku je výhodné použít speciální šroubovací nadstavce pro plavanou nebo lov na feeder. Jejich široká ramena umožňují odložení prutu i poslepu a navíc totálně zabraňují zachycení vlasce. Často u nich lze nastavit úhel sklonu (do boku i dopředu a dozadu), což oceníte, když z nějakého důvodu nebudete moci zapíchnout podpěru kolmo do země. K vlastní teleskopické tyčce se připevňují závitem. Délka přední podpěrky by měla být alespoň 80cm a vhodné jsou tenké profily, které se snadno zapichují i do tvrdého podkladu.
Jako zadní podpěru lze použít opět obyčejnou vidličku, ale u delších prutů, které mají těžiště až před přední podpěrou a překlápějí se proto na hladinu, je potřeba použít "hák". Tedy podpěrku s polokruhovitým hákem otočeným směrem k zemi, za který prut zespodu zajistíte tak, že již nepřepadá dopředu. Stejného efektu lze docílit např. kbelíkem na návnadu s uchem, pod které prut podstrčíte. Zejména u velmi dlouhých teleskopických prutů a bičů se bez něčeho podobného neobejdete.
Cena teleskopické tyčky se závitem je asi 60 Kč a horní kloubový nadstavec (jako je na obrázku) je pak asi za 100 Kč. Obyčejná teleskopická vidlička (zadní) stojí asi 60 Kč.
Kýbl pro přípravu návnady Je nepsaným pravidlem, že se používají 17ti a 40ti litrové kýble o horním průměru 33 resp. 44 cm. Tento průměr je u všech značek stejný zejména proto, aby bylo možné používat síta na návnadu o těchto velikostech. Vyrábějí se i kýble menší, na které jsou i speciální síta, ale jde většinou o aktivity jednotlivých firem a masivnější podporu nelze očekávat. Rovněž tak různé nádoby pro jiné potřeby (kýble od primalexu apod.) nesplňují bezezbytku svůj účel, zejmena jsou málo ploché a promíchání nebude snadné.
Standardní 17ti litrový kýbl je universální velikost pro naše potřeby. Lze v něm návnadu jak míchat, tak přepravovat. Namícháte v něm bezpečně 10 litrů návnady naráz. S větším množstvím už budou problémy a návnada nebude zřejmě rovnoměrně promíchána. Je dobré mít kýble alespoň dva a při míchání přesypávat (resp. pasírovat přes síto) návnadu z jednoho do druhého. 40ti litrový kýbl je určen pro míchání zhruba 25 litrů návnady a společně s většími síty je míchání také rychlejší. Kýble této velikosti však již nelze snadno přenášet, resp. musíte je držet oběma rukama a tak se používají buď pro přípravu návnad doma, nebo si je donesete k vodě prázdné a návnadu mícháte až zde. Pro rekreační rybolov je tato velikost dle mého názoru zbytečná - především právě kvůli přepravě a také většinou takové množství návnady není potřeba, resp. nemusíte jí míchat tolik najednou.
Dále se používají různé polotuhé textilní nádoby, nebo, chcete-li, vaky s čtvercovou nebo kruhovou základnou. Jsou skladnější, ale ne tak praktické. Nelze u nich použít síto (nemáte ho o co opřít, ale v ruce nad nádobou jej držet můžete) a většinou se používají jen pro přípravu menšího množství návnady nebo si do nich přesypete návnadu připravenou v běžném kýblu, který pak použijete např. pro další návnadu.
Máte-li jen jeden kýbl, budete potřebovat také igelitovou plachtu, na kterou nasypete návnadu před každým pasírováním přes síto. Zároveň na ní můžete návnadu dobře promíchat. Velikost stačí zhruba 130 x 130 cm. Zároveň ji využijete za deště jako přehoz přes batoh apod., nebo na blátivém terénu jako podložku pod předměty, které si nechcete znečistit.
Cena plavačkových kýblů bývá okolo 200 Kč, ale velmi záleží, kde je kupujete.
Síto Jak jsem již napsal, používají se síta pro kýble s průměrem 33 a 44 cm. Tyto síta jsou pak s oky o několika velikostech - nejmenší jsou zhruba 3 x 3 mm a největší 10 x 10 mm. Malá a střední oka oceníte předeším pro přípravu návnad na stojaté vody, střední a velká pak na vodu tekoucí.
Jemná síta jsou z poměrně tenkých drátku a jsou proto celkem měkká a křehká. U hrubších sít jsou použité drátky již silnější a tak nehrozí jejich promáčknutí nebo deformace.
Při nákupu si dávejte pozor, jsou-li úchytky, o které se síto opírá o kýbl, dobře přiletované k obvodovému kruhu síta. Stejně tak nejsou-li uvolněny jednotlivé drátky. Celé síto bývá nalakováno (zataveno), čímž se zabraňuje korozi a zpevňuje se pletivo.
Cena menších sít začíná na 300 Kč, větší jsou asi o 100Kč dražší.
Příště deštník, prak, kmenové a návazcové vlasce, zásobníky na návazce.
Pokud jste již někdy zkoušeli protáhnout tenkou trubičkou (hadičkou) pletenou šňůru nebo tenký vlasec, asi jste sami zjistili, že to není zrovna snadné.
PÁRYSŮV RYBÁŘSKÝ RÁJ
