Pruhovaní tygři norských fjordů

- Michal Kučera

Rok co rok vždy koncem léta začínají vody norských fjordů doslova vřít pod nájezdy obrovských hejn pruhovaných tygrů zdejších vod - makrel. Tento nevelký dravec vám dokáže připravit fascinující podívanou, kdy se při hromadných útocích na hejna drobných rybek klidná hladina náhle promění ve vroucí kotel. Stejně tak nezapomenutelný je i zážitek z jejich zdolávání. Ostatně, neznám jinou rybu, která by se vzhledem ke své velikosti dovedla bránit takovou silou.

    Makrely jsou velmi rychlí a vytrvalí plavci. Absence plynového měchýře je nutí k neustálému pohybu. Velice rychle mění svoje stanoviště a snad jen na místech, kde dojde k velkému nahromaděním potravy, se zdrží déle. Jsou to krásné ryby se stříbřitými boky a  zelenomodrým hřbetem s kovovým odleskem, který je protkán nepravidelnými tmavými proužky. Dorůstají nejvíce 70 cm délky a 3,5 kg váhy, v průměru kolem 30ti - 40ti cm a 0,75 až 1 kg.

    V příbřežních oblastech fjordů se objevují až v průběhu léta a po ochlazení v podzimních měsících se stahují zpět do vzdálenějších oblastí moře. Nejvhodnější dobou pro lov této bojovné ryby je tak konec léta. Makrely jsou v tomto období velmi hltavé. Pohybují se v hejnech čítajících někdy až několik set kusů, společně vyhledávají potravu a útočí na houfy drobných rybek. Ideální vřetenovitý tvar těla jim při tom umožňuje vyvinout značnou rychlost a sílu, kterou pak také náležitě využívají k obraně po zaseknutí.

     Mnozí rybáři, kteří již v Norsku lovili teď mohou namítat, že bez větších potíží zdolali i několik makrel na jedné udici. Nebudu jim oponovat, ale chytání ryb této velikosti s několikasetgramovým pilkrovacím prutem (který se dá jinak dobře použít ke klácení ořechů), obrovským multiplikátorem (připomínající spíše rumpál než naviják) a dakronem 30 až 50 kg nosnosti nepovažuji za příliš sportovní a není proto ani mým oblíbeným způsobem lovu. Mimochodem, i když tato metoda může přinést svoje ovoce, sotva existuje stereotypnější a únavnější způsob lovu. Proto chcete-li si z Norska kromě úlovků přivézt i spoustu zážitků z vlastního rybolovu namísto bolavých zad, na pilkrování zapomeňte a zvolte přívlač !!

    Chytání makrel přívlačí vyžaduje aktivní přístup, kdy vyhledáváme hejna lovících dravců - a to buď při hladině, nebo ve středním sloupci vody. V prvním případě chytáme přímo v místech, kde makrely zaútočily na hejna rybek plovoucích při hladině. V tu chvíli se na menší či větší ploše (až několik desítek m2) začne typickým způsobem vařit voda. Při jasném počasí a klidné vodě je tento jev vidět na velkou vzdálenost. Pokud lovení ustane dříve než k místu přijedete, nezoufejte. Je velmi pravděpodobné, že zanedlouho někde poblíž makrely zaloví znovu. Jakmile se tak stane, neváhejte a co nejrychleji připlujte k místu činu - a to do takové vzdálenosti, aby jste byli schopni svým náčiním dohodit mezi lovící makrely. Nikdy nevjíždějte přímo do hejna, makrely by okamžitě zmizely. Všechny věci mějte připravené tak, aby jste po ustálení lodi mohli okamžitě začít s vláčením, neboť zalovení může být  jen krátké.

     Pokud se vám podaří narazit na velká hejna makrel při intenzivních nájezdech na drobné rybky, je tento způsob lovu velmi efektivní. V opačném případě je účelnější  vyhledat místa, kde mají makrely stálý dostatek potravy a v jejichž okolí se tak zdržují takřka po celý den. Při tomto způsobu lovu se už tolik nehoníme za lovícími rybami, ale systematicky prohledáváme vrchní a střední vrstvy vody. Úspěšná místa lze nalézt v nepříliš hlubokých zátokách, poblíž průplavů či jiných zúženin, u skalisek, v okolí plovoucích klecí na chov lososů nebo podél mol, kde se do vody dostává rybí odpad. V blízkosti takovýchto míst pak můžeme makrely zastihnout i tehdy, pokud právě neloví.

      Samotný lov se řídí danou situací. Pokud chytáme přímo mezi lovícími makrelami, vedeme nástrahu s mírně sklopeným prutem kousek pod hladinou. Ve chvílích, kdy lov ustává je účinnější nechat třpytku či twister pár metrů klesnout a teprve pak začít s navíjením. Stejnou taktiku volíme i při lovu v oblastech zdržovišť makrel, kde je navíc nutné najít správnou hloubku vláčení. Na otázku jakým tempem vláčet nelze jednoznačně odpovědět. Během intenzivního lovu makrely zaútočí i na rychle vedenou nástrahu, častěji je ale úspěšnější pomalejší tempo s občasným nenápadným zrychlením. Pro zajímavost mohu uvést, že nejvíce záběrů většinou mívá můj devítiletý syn, který z nás má naviják s nejpomalejším převodem a místy, ač nechtě, vláčí značně nepravidelně. Mnohokrát jsem zkoušel jeho přirozený styl napodobit, ale nebyl jsem přitom zdaleka tak úspěšný jako on.

    Jaké náčiní k  lovu makrel tedy použít ? Lehký vláčecí prut 2,60 až 2,80 m dlouhý s vrhací zátěží okolo 30ti gramů. Ideální jsou dvoudílné pruty z uhlíku nebo jeho kompozic. Mě se osobně nejvíce zamlouvají modely od Berkley, Shimano nebo Abu. Na kvalitě navijáku se nevyplatí šetřit. Většina mašinek cenové relace okolo 500 Kč nevydrží několikadenní lov ve slaných vodách a zanedlouho se zcela zadře. Chcete-li se takovým nepříjemnostem vyhnout, je radno použít víceložiskový naviják, nejlépe v antikoro úpravě, s bezvadně fungujícím překlapěčem a brzdou. Neméně důležité je i to, aby svou velikostí (vahou) tvořil spolu s prutem dokonale vyvážený celek, jinak se při déletrvajícím lovu brzy unavíme. Dále upotřebíte pevný vlasec průměru  0,22 - 0,25 mm nebo snad ještě lépe 0,12 mm Fireline, která umožňuje dokonalý kontakt s vláčenou nástrahou. Nezbytný je i obratlík proti zkrucování vlasce s karabinkou na rychlou výměnu nástrah, lanko ani kevlar nejsou nutné.

   Vyzkoušel jsem většinu běžně používaných umělých nástrah. Účinné byly zejména plandavky, twistery (ripery) a rotačky. Ty ale neumožňují delší náhozy a díky jejich pomalému klesání se ukázaly vhodné pouze pro povrchový lov. Měkká tělíčka twisterů zase často nevydržela průběh zdolávání a jejich spotřeba tím byla dost vysoká. Jako nejlepší se tak ukázalo použití plandavek. Umožňují pohodlně dlouhé náhozy, jsou odolné, je s nimi možné lovit v různých hloubkách a pro makrely je jejich pohyb neodolatelný. Ovšem i mezi samotnými plandavkami byly, co se úspěšnosti týče, značné rozdíly. V místech, kde makrely intenzivně útočily na hejna rybek nebyl problém vybrat tu správnou, ale když lov ustal, byl správný výběr třpytky rozhodující. Nejvíce záběrů jsme měli na  podlouhlé typy ve tvaru rybky se zahnutými křidélky na konci, v originále označované jako Abu Toby. Svůdný pohyb těchto třpytek dokázal vyprovokoval makrely i tehdy, pokud právě nelovily.

    Úspěšné vybarvení se měnilo rok od roku a oblast od oblasti. Zatímco v jihozápadním Norsku nejvíce bodovala zlatá, v oblasti středního Norska (nedaleko Trondheimu) nebyla příliš účinná a stříbrné vzory ji daleko předčily. Nebo v jednom roce zcela nejúspěšnější měděná třpytka nepřinesla rok poté na stejném místě ani záběr. Jedna věc mi ale byla nápadná. Jakýkoli červený doplněk třpytek zvyšoval jejich účinnost na několikanásobek. Někdy jsem měl pocit, že je to právě ten malý červený praporek na spojovacím kroužku trojháčku, kdo provokoval makrely záběru. Také moje zlatá třpytka, do té doby průměrná, se po dvou tečkách červeným lakem jakoby mávnutím kouzelného proutku proměnila doslova v makrelího zabijáka.

     Zdolávání makrel na lehké přívlačné náčiní je absolutní požitek. Makrela dokáže vyvinout obrovskou sílu a takové náhlé zrychlení, že kolikrát ani sebelepší brzda nestihne včas povolit a vy musíte tlumit výpady ryby povolením ruky v zápěstí. I když by vám 0,25 mm vlasec se správně sladěným náčiním měl umožnit zdolat i ty největší makrely, budete překvapeni, kolik práce vám dají jen středně velké kusy. Zvlášť v konečné fázi zdolávání, kdy makrely nejčastěji míří kolmo dolů pod loď budete mít co dělat, aby jste tuto kritickou situaci zvládli. Já jsem tak vloni přišel o trofejní makrelu (odhadem přes 60cm), kterou jsem zdolával již mnoho minut. Dvanáctka Fireline při jednom z posledních výpadů ryby nevydržela dotek s lodí a já mohl jen přemýšlet, kde jsem udělal chybu.

     Vylovení makrely je otázkou cviku. Jelikož gaf nepřipadá vůbec v úvahu a podběrákem naděláte víc škody než užitku, neboť makrela ihned zcela smotá síťku natolik, že jí budete rozmotávat (v horším případě rozřezávat) do večera, doporučuji je vylovovat prostým vyzdvižením za vlasec. Makrelu si musíte přitáhnout do takové vzdálenosti, aby jste druhou volnou rukou mohli uchopit napnutý vlasec a rychlým ale plynulým tahem přehoupnout rybu přes bort lodi. Na první pohled se to jeví snadně, sami se ale přesvědčíte, že tomu tak není. Jestliže jsem předeslal že můj syn z nás mívá nejvíce záběrů, díky nedokonalému zvládnutí tohoto úkonu však nakonec nejméně zdolaných ryb. Ale i pro zkušeného rybáře je to náročný moment, neboť makrela jako na potvoru vždy nechce zůstat tam, kam jste si ji navedli a často nečekaně a se značnou silou ujíždí právě ve chvíli, kdy už druhou rukou saháte po napnutém vlasci a připravujete se k jejímu vylovení.

     Proč vlastně píšu o makrelách, když je v Norsku mnoho jiných atraktivních druhů ryb, které dorůstají větších rozměrů a jejich lov je někdy mnohem snadnější? Snad pro jejich nádherný vzhled, dravost, enormní bojovnost či právě pro to, že mě snadný úlovek tolik neláká. Do Norska si jezdím především zarybařit a lov přívlačí mi to do sytosti umožňuje. Chytání s lehkým náčiním a pouze jednou nástrahou je daleko sportovnější a přináší i větší uspokojení z lovu. Tady se na rozdíl od pilkrování nedá spoléhat jen na rybářské štěstí, hojnost ryb nebo echolot, ale je nutné prokázat rybářský um, znalosti a dovednosti.

      Láká-li vás tedy rybařina v krásné přírodě, neskutečně čistém ovzduší a průzračné vodě plné ryb - neváhejte, pruhovaní tygři norských fjordů už na vás netrpělivě čekají. Přeji vám k tomu mnoho nezapomenutelných zážitků a úspěšný lov.

Autor: Michal Kučera

Přečteno: 5 273x
Průměrná známka: 1.54