Úspěšnost zdolávání versus faktory ji ovlivňují 4.

24.4.2000 - Michal Kučera

IV. Průběh zdolávání

Naučit se úspěšně zdolávat velké kapry nelze natrénovat v křesle obývacího pokoje. Je to dlouhodobý proces postupného nabývání jistoty. Ta se však nedostaví sama od sebe, ale zvyšuje se s každou další a další ulovenou rybou. Jen tak můžete získat zkušenosti a především pak víru ve vlastní schopnosti. S narůstajícím počtem velkých ryb, které se vám podaří úspěšně přivést ke břehu, ve vás tato víra bude stoupat a zvyšovat se i vaše sebevědomí, až jednoho dne přijdete na to, že už se vám vůbec nepodlamují kolena ve chvíli, kdy jste zasekli opravdu velkého kapra.

     Dokázat úspěšně zdolat rybu v místech, kde pod vodou, nad ní ani kolem vás nejsou žádné překážky nebo nepůsobí jiné vlivy, které by mohly zkomplikovat průběh zdolávání, není zase až tak velký problém. Pokud nezpanikaříte a dodržíte některé zásady, o kterých si teď povíme, měli by jste za chvíli zaseknutou rybu přivítat v podběráku.

     Základní a opěrný bod je nastavení zdolávací brzdy (pojem zdolávací uvádím záměrně, jelikož tzv. baitrunnery mají brzdy dvě). Měla by být nastavena tak, aby pracovala pouze !! ve chvílích, kdy se napnutí vlasce blíží ke krajní mezi jeho pevnosti. Všechny ostatní výpady kapra musí utlumit pružnost prutu a průtažnost vlasce. Je bezpodmínečně nutné naučit se důvěřovat svému náčiní a dokázat odhadnout, kam až sahají jeho možnosti. Dnešní moderní udice jsou natolik výkonné, že za normálních podmínek by při zdolávání kapra zhruba do deseti kilogramů hmotnosti měla vaše brzda zůstat téměř němá. Mnozí, často i zkušení rybáři ze zbytečné obavy před přetržením vlasce nebo zlomením prutu příliš povolují brzdy u svých navijáků. Argumentují zdánlivě logickým odůvodněním, že tím nemohou nic zkazit. To je velký omyl. Pokud se ryba rychle rozjede a vysouká přes volnou brzdu větší množství vlasce, uvolní se jeho napětí a je jen otázkou času, kdy se jí podaří zbavit háčku.

      Během samotného zdolávání by jste měli, pokud je to možné, získat aktivitu na svoji stranu a snažit se rybu ovládat - být tím, kdo určuje podmínky boje. Nespoléhejte na to, že kapra trefí infarkt dřív než vás. Nejen jemu, ale i vám budou postupně docházet síly. Ve chvílích, kdy výpad kapra nabírá na síle, nechejte pracovat vaše náčiní a jakmile tah ryby sebemíň povolí, pokuste se navinout co nejvíc vlasce. Je nutné vyvarovat se otáčení kličkou navijáku ve chvíli, kdy ryba při prudkém úniku odebírá vlasec z cívky. Jediné, co je v těchto momentech třeba udělat, je pevně zapřít prut, nechat pracovat brzdu a s rukou na kličce být připraven, kdyby kapr náhle změnil strategii. Jinak zkroutíte vlasec natolik, že pokud náhodou přežije zdolávání, můžete jej tak maximálně věnovat pavoukům na stavbu příbytku.

        Neomlouvejte svoji bojácnost tvrzením, že si vychutnáváte souboj. Ryba by neměla dostat ani píď prostoru navíc, než je nezbytně nutné. Zdolávání by sice nemělo být vedeno násilím, ale maximální silou. Tyto zásady si musíte osvojit už při zdolávání menších ryb, jinak při souboji s velkou rybou, zvlášť za ztížených okolností, nemůžete uspět.

       Jelikož ale kapři neobývají pouze rozlehlé planiny klidných vod nádrží a pískoven, je nutné zmínit se i o způsobech vedení boje ve ztížených podmínkách. Mezi faktory, které komplikují zdolávání, můžeme zařadit např. výskyt podvodních překážek (zatopené hráze, pařezy ale i celé stromy, velké kameny atd.), silnější proudění vody (řeky), převislé větve stromů v místě zdolávání a všechny druhy vodních rostlin s tvrdšími stonky. V těchto situacích nestačí spoléhat jen na svoje zkušenosti, ale musíte si už předem vytvořit jasný plán, jak budete postupovat při snaze ryby využít těchto okolností ke svému osvobození. Je nutné mít alespoň přibližnou představu o reliéfu dna, vědět, kde jsou pod vodou hráze, zlomy  nebo překážky. Do takových míst rybu nesmíte za žádnou cenu pustit. Proto je nutné v těchto podmínkách používat natolik kvalitní a nadimenzovanou výzbroj (prut, vlasec, návazec, obratlík, háček), která vám umožní rybu silou zadržet dřív, než se jí podaří vplout do nebezpečných míst.

     Ještě větší problémy mohou nastat v případě, že chytáte v bezprostřední blízkosti takovýchto oblastí. Jediná šance, jak v těchto podmínkách úspěšně zdolat velkou rybu, je nenechat ji vůbec rozjet. Tento způsob zdolávání by se dal přirovnat k terapii šokem. Musíte riskovat s dotaženou brzdou navijáku, ihned nasadit plnou sílu a nekompromisně rybu přetočit. Pokud to provedete včas, máte velkou šanci, že se vám to podaří. Proto by jste se měli nacházet poblíž svých prutů a být připraveni okamžitě reagovat. Jakmile se už jednou kapr rozjede a vycítí na blízku záchytné body, nemáte šanci ho zastavit. Buď se vyřízne, nebo vám z výbavy udělá kůlničku na dříví.

Podebírání úlovku

Nebudu zbytečně plýtvat místem k vysvětlování činnosti, která už byla popsána v tolika publikacích. Moje rady zní. Neunáhlujte se, nezmatkujte, používejte dostatečně velký podběrák a rybu zbytečně neplašte prudkými pohyby nebo reflexním oblečením.

Kde končí náhoda ... ?

Každá ztráta ryby, zvlášť pokud se jedná o trofejní kus, jednoduše řečeno naštve, a jestli vám někdo bude namlouvat, že mu to nevadí, nevěřte mu. Na druhou stranu by byla obrovská nuda dopředu vědět, že každá ryba, která dostane zálusk na moji nástrahu, automaticky skončí na břehu. Nikdo ale není neomylný a ani největší „profíci“ se občas nevyhnou chybám vedoucím ke ztrátě ryby. Je také přirozené, že k nějakým ztrátám může dojít vlivem souhry nepředvídatelných okolností. Zcela určitě to ale není tak často, jak si mnozí myslí.

     Je velmi těžké, neřkuli nemožné, určit přesnou hranici, která by oddělovala, kdy lze výsledky zahrnující úspěšnost zdolávání považovat za dobré a kdy nikoli. Vždy záleží především na konkrétních podmínkách, které se liší revír od revíru, místo od místa a mohou se dokonce na témž místě měnit i v různých obdobích. Je též zcela přirozené, že jiné cíle si klade zkušený lovec vlastnící špičkové vybavení, který už úspěšně zdolal desítky velkých kaprů, a jiné začínající rybář s průměrnou výbavou. Přesto pro obě skupiny platí jedno a to stejné pravidlo - i když se čas od času může stát, že o nějakou tu rybu přijdete, každá ztráta by vás měla přimět k zamyšlení nad provedením záseku, způsobem zdolávání a k překontrolování všech částí koncové udice. Jen tehdy, pokud nemáte o ničem z toho nejmenší pochybnosti, si můžete říct, že jste udělali vše, co bylo ve vašich silách. V opačném případě je nutné pokusit se změnit či upravit tu činnost nebo část udice, kde pravděpodobně vznikla chyba.

    Každý se máme stále co učit. A jen ten, kdo je schopen na sobě dál pracovat, zdokonalovat se a neustrne na určitém stupni vývoje, se může stát úspěšným lovcem velkých ryb a nechat se nazývat profíkem, specialistou a Pánem kaprařem.