Jsou v Jizeře patnáctikiloví kapři ? 3.

- Michal Kučera

Nástrahy a vnadění

Za nástrahu při chytání větších kaprů na Jizeře nejčastěji používám kukuřici, boilís a brambory. Prvně dvě jmenované jsou účinné po celý rok, brambory pouze v teplých měsících. Při zkušebních lovech chytám na nevařené těsto z boiliesměsi, umístěné na vlasovém návazci se spirálkou. Vždy si beru k vodě alespoň dva druhy těsta s různým složením nebo vůní, podle reakce kaprů pak zvolím při výrobě boilís úspěšnější recept.

  Byl jsem často mile překvapen, jak rychle zde kapři na boilís reagují, přestože se s ním mohli setkat nejspíš poprvé. Připadal jsem si jak ve snu, kdy už druhý den po zakrmení boilísem z ptačího zobu přišly během čtyřiceti minut od příchodu k vodě tři záběry od větších kaprů. Také kukuřice a brambory jsou přijímány okamžitě. To jen potvrzuje moji teorii, že na menších vodách s výrazným členěním břehů a dna lze daleko snadněji a hlavně přesně najít místa, kde kapři vyhledávají potravu a právě tam je většina našich nástrah a návnad kapry ihned akceptována. Ještě poznámka ke krmení – zpočátku raději méně a teprve při kladné odezvě kaprů zvyšovat krmné dávky.

 

Doporučené vybavení

   Tady se musíte rozhodnout podle tloušťky své peněženky. Je možné použít všechny moderní doplňky počínaje elektronickými signalizátory a bivipřístřešky konče, ale věcí, které opravdu nutně potřebujete, zas tolik není. Pokud chcete úspěšně zdolávat větší ryby a ještě z toho mít požitek (a právě o to myslím pravým sportovním rybářům jde),  je nutné vybavit se kvalitním prutem a navijákem. Kdybych měl popsat ideální prut pro podmínky Jizery, ale i dalších podobných lokalit, kde je nezbytné okamžitě použít sílu proti snaze ryby dostat se do závad a přitom není nutné daleko nahazovat, vypadal by následovně: délka 3,30 m (11ft),  2,25 – 2,75 lb test s CPT* akcí, stavěný z uhlíku a kevlaru, samozřejmě dvoudílný, s rukojetí asi o dlaň kratší než u boilísových speciálů. S kratším prutem (oproti standardním 3,60 m) vyvineme větší tlak při snaze kapra zajet do závad a také se s ním lépe nahazuje a manipuluje při zdolávání na zarostlých březích (keře, stromy). Kratší rukojeť tolik nepřekáží a přitom je dostatečně dlouhá na to, abychom si ji mohli při enormním tahu kapra opřít o tělo. Bohužel, zatím se mi takové pruty na našem trhu nepodařilo sehnat. Sám používám pruty podobných parametrů, jen s nižším lb test (1,75lb). Chytat s nimi je opravdový požitek, dobře zaseknutý kapr má pramalou šanci se při zdolávání vypnout. Nevýhodou je limitující použití zátěže (80g max.) a menší „síla“ při chytání poblíž překážek.

   Ve výběru navijáků dávám přednost „baitrunnerům“. Předem utáhnutá zdolávací brzda mi umožňuje ihned po záseku nasadit plnou sílu proti snaze kapra vjet do závad, kdežto při záběru se vlasec z cívky odvíjí podle nastaveného odporu na druhé (záběrové) brzdě. Nezbytně nutné je použití kvalitního vlasce. Tady nejde ani tak o jeho cenu nebo udávanou nosnost, ale o jeho stáří a stav (poškození). Je lepší používat levnější vlasce a měnit je i víckrát do roka, než chytat několik let na stále stejný, byť sebekvalitnější. Průměr vlasce doporučuji od 0,28 mm pro místa bez vázek až  po 0,35 mm pro obtížné úseky.

   K montážím udic pouze stručně. Nejčastěji používám jednoduché sestavy s ochranou trubičkou a postraním olůvkem. Jeho plochý tvar, umožňující lepší pozici v proudu, vytvářím slisováním klasické „kapky“ ve svěráku. Na návazce se mi nejlépe osvědčil Merlin od firmy Kryston. Další důležitou součástí udice je kvalitní a dokonale ostrý háček. Zde se nevyplatí šetřit. Při sebemenším otupení či poškození jej vyřazuji.

 

Několik rad k samotnému lovu

V prvé řadě musíme zvládnout přesný nához. Na mnoha místech je nutné nahazovat s absolutní přesností třeba i na čtyřicetimetrovou vzdálenost. Jediný metr dál a udice visí na keři a zase o dva metry blíž jste většinou bez záběru. Ovšem pozor, náhozy nelze příliš často opakovat, neboť tím zaženete kapry na míle daleko. Má to ale jednu obrovskou výhodu. Nemusíte se bát, že vám někdo obsadí váš flek. Málokdo si totiž v těchto místech troufá chytat. Stejně tak krmení musí být umístěno poměrně přesně. Podle hloubky a tahu vody jej vhazujeme několik metrů proti proudu nad vytýčené místo. Zrní a ostatní malé návnady by v hlubších tažných úsecích byly zaneseny daleko po proudu, proto je lepší smícháním se sypkou směsí vytvořit pevné koule velikosti pomeranče, které se rozpadnou až na dně.

   pruty umísťuji do stojanů šikmo nahoru, aby vlasec byl co nejméně ovlivňován tahem vody. Jedinou vyjímku tvoří chytání na mělčinách blízko břehu. Tam naopak skláním špičky prutů co nejníže. Nikdy nechytám kolmo na proud, ale šikmo po směru proudu. Pro silný tah vody je na mnoha místech nutné zatížit mechanické signalizátory až na  30 - 40 gramů, aby bylo vůbec možné rozpoznat záběr.

    Mnohem víc než momentální stav počasí ovlivňuje aktivitu ryb teplota vody v řece. Především na jaře je díky přívalům sněhových vod velmi nízká a vyhlídky na úlovek jsou tím pádem mizivé. Také po jakýchkoli vydatnějších deštích se voda v Jizeře zcela zakalí v barvě ranní kávy. Tento stav někdy trvá i počátkem léta.

 

Pár slov závěrem …

Mnozí místní rybáři se domnívají, že je Jizera v této oblasti špatně zarybněná. Mám na to trochu jiný názor. Myslím si, že chytání v těchto úsecích je poměrně náročné a vyžaduje od rybáře víc, než kamsi nahodit nějakou nástrahu (třeba zbytek od svačiny, jak jsem taky mohl pozorovat). Abych to řekl opravdu jasně - co může stačit k úspěchu na rybníku, který je otevřený jako vana, kde je hojná osádka kaprů značně závislá na krmení vhazovaném rybáři, prostě na vodách s členitým dnem a hojností přirozené potravy nestačí.

   Velikost kaprů mnohé rybáře chytající na Pálavě, Orlíku, Rozkoši nebo i na dalších vyhlášených revírech asi příliš neudiví. Takoví kapři tam nejsou vzácností a chytají se i mnohem větší. Kdo ale měl na prutu byť jen šesti-sedmi kilového kapra, který využívá sílu proudu a má v blízkosti dostatek překážek, ví, o čem mluvím. Mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že jeho úspěšné zdolání dá mnohem víc práce, než vylovení kapra patnáctikilového ze stometrové vzdálenosti na jezeře s plochým dnem bez překážek.

    Jsou v Jizeře patnáctikiloví kapři ? Jsem přesvědčen že ano, byť jsem zatím žádného dosahující této magické hranice neulovil a ani jsem neslyšel, že by se to někomu podařilo. Ale chycení kapři okolo deseti kilogramů mi dávají naději se o tom alespoň domnívat. Musím také podotknout, že stavba těla zdejších velkých kaprů si v ničem nezadá s těmi labskými, které jsme mohli obdivovat na fotkách Carp teamu Jizera a zcela rozmetává mýty o nízkých protáhlých a vyzáblých tělech říčních kaprů. Při zdejší dosti chladné vodě si vysvětluji výskytem velkého množství přirozené potravy.

    Přeji tedy všem, kteří se pokusí tyto myšlenky převést v praxi, mnoho úspěchů. Třeba již po této sezóně se bude moci někdo z vás pochlubit úlovkem, který dá odpověď na moji otázku z titulu. Jizera ovšem není vodou, kde by trofejní kapři o sebe brkali. Proto zvlášť zde by „chyť a pusť“ mělo být základním motem rybářů specializujících se na lov velkých kaprů. A nezapomeňte, že nejkrásnější je ten úlovek, který skončí pouze na fotografii a ne ve vaší udírně.

 

*CPT – Composite Progressive Taper – při menším zatížení akce ve špičce, při větším ohyb celého prutu

Autor: Michal Kučera

Přečteno: 4 344x
Průměrná známka: 1.44