Boili kontra boili 3.

24.4.2000 - Michal Kučera

Vstoupit na horkou půdu komerčních boilí není vůbec snadné. V tomto podivném světě se pravda příliš nenosí a více než skutečnými výsledky a kvalitou se na peněženky rybářů útočí silně nadsazenou reklamou, ať už tou klasickou, nebo šikovně ukrytou v článcích. Dříve, než se nechám se na cucky roztrhat silnou obchodnickou lobby, chtěl bych uvést jednu radu pro ty méně zaujaté - aby se nenechali manipulovat a všechny knížky a články, tohoto nevyjímaje, brali více méně jako inspiraci, zdroj k zamyšlení a ne jako nějaké dogma či hotovou věc. Definitivní závěry o tom, co je dobré a co nikoli, si dělejte až na základě svých vlastních pozorování. Mnozí obchodníci se vás totiž budou snažit přesvědčit, že stačí zakoupit jejich prima super žrádýlko + mega hi – tech nářadí a kapři se vám budou sami věšet na háčky a v davové euforii vylízat na břeh. Opravdu jste tak naivní, že tomu věříte ?

KOMERČNÍ BOILÍ

Nemusíte být zrovna příznivcem hotových boilí, aby jste byli nuceni přiznat, že nabízejí mnohé výhody. Na prvním místě to bude značná úspora času, kterou by jste jinak museli věnovat jejich výrobě, navíc, co si budeme namlouvat, ruční zpracování těch barevných kulatých nesmyslů je pěkná nádeničina! Naproti tomu není nic snadnějšího, než zakoupit hotová boilí v prodejnách s rybařinou nebo prostřednictvím zásilkové služby. Dnešní nabídka je již natolik pestrá, že by jste neměli mít problém vybrat si podle vašich představ. Dalším nepopiratelným faktem je skutečnost, že většina ze značkových boilí byla již dlouho dopředu testována a tudíž je tu i jakási záruka, že by měla být schopna lovit kapry.

     Na druhé straně není možné přehlížet, že komerční boilí mají také svoje slabiny. Na rozdíl od domácích produktů obsahují konzervační látky, které více či méně tlumí působení přirozených i syntetických atraktantů. Tím, že neznáte složení směsi a ani ho nijak nemůžete ovlivnit, připravujete se o možnost přizpůsobovat jej např. ročnímu období nebo specifickým podmínkám jednotlivých revírů. Největší nedostatek ale spatřuji v jejich tuctovosti – podle mě má totiž většina komerčních boilí /především levnější provenience/ podobný základ a taktéž chemické složení ochucovačů, sladidel, atd. To by znamenalo, že budou ve vodě vydávat velmi podobný chemický signál /pach/ a pak je otázkou, zda kapři, pokud narazí během krátké doby na více lovišť prokrmených různými značkami takového komerčního boilí, je přesto nebudou vnímat jako shodný zdroj potravy. Svědčí o tom i známý fakt, že tam, kde se intenzivně krmí hotovým boilím, kapři ochotně zabírají i na výrobky jiných firem. Jak jsem ale mohl pozorovat, při použití návnady zhotovené z domácích směsí účinkovalo ostatní boilí buď minimálně, nebo vůbec!

      Ani další aspekty, vyplývající z této hypotézy, nevyznívají pro komerční boilí nejlépe. Např. rybář používající tyto boilí by pak chytal prakticky se stejnou návnadou, jako všichni ostatní rybáři v okolí, kteří zrovna tak použili komerční boilí, byť jiné značky. V tom případě by jeho plánovaná taktika krmení mohla být narušena nebo zmařena kýmkoli z těchto rybářů. Vysvětlovalo by to i poněkud nízkou účinnost komerčních boilí na silně prolovovaných vodách. Kapři totiž sice nedokážou přemýšlet, ale mají silně vyvinutou schopnost učit se. Jestliže se tedy na takovémto revíru takřka denně setkávají s nabídkou hotových boilí, je velmi pravděpodobné, že s nimi byli již vícekrát uloveni a tudíž na ně mají vesměs negativní vzpomínky. Pak zcela jistě budou k takovéto nabídce opatrní jako čert.

    Nutno přiznat, že tato domněnka přináší i jeden pozitivní efekt - jde jen o to, jestli po něm toužíte. Pokud se totiž ocitnete poblíž místa, které bylo jinými rybáři pečlivě prokrmováno komerčním boilím, můžete bez výdajů a bez námahy využít jejich záslužnou činnost ve svůj prospěch. A vemte na to jed, že mnoho rybářů, ať už vědomě nebo ne, tento efekt rádo využívá. Potkal jsem mnoho takových chytráků, kterým stačí jeden pytlík boilí na sezónu a přitom nachytají víc než party, které poctivě a dlouhodobě zakrmují vytipovaná místa. Číhají jak hladoví supi, až jim to někdo poblíž provnadí a připraví, aby se střemhlav mohli vrhnout po své šupinaté oběti.

     Ač jsem v předchozích odstavcích byl ke komerčním boilí velmi kritický, neznamená to, že jsem proti nim zaujatý nebo že je nepoužívám. Jen vždy dobře rozvažuji, kdy a kde je jejich nasazení nejvhodnější. Pokud to zjednoduším, tak bych je doporučil především pro krátké jedno až dvoudenní vycházky a všude tam, kde je zapotřebí použít minimální množství návnady. Ale obzvlášť na lokalitách, kde se s boilím doposavad intenzivně nelovilo, se komerční boilí jeví jako mimořádně účinné při jakýchkoli krmných dávkách.

     Jestli očekáváte, že tu teď jednotlivé výrobky a firmy seřadím podle účinnosti a některé zatratím do pekel, tak vás asi zklamu. Nikoli z obavy před všemocnými obchodníky, ale z jiného prostého důvodu – žádné z nich jsem totiž nepoužíval natolik dlouho, abych si troufal je objektivně hodnotit. Vím, že někteří „specialisté“ jsou schopni vyjmenovat dva tisíce předností u boilí, které používají teprve čtrnáct dní. To po mně, prosím, nechtějte – neumím si totiž vysvětlit, jak může někdo po dvou neúspěšných výpravách použité boilí zcela zatratit nebo jej naopak po jedné zdařilé prohlásit za všelék a supertrhák všech dob. Myslím, že nejdříve po jednom, u normálně pracujících smrtelníků spíše dvou letech testování, se dají objektivně posuzovat kvality jednotlivých značek boilí. Proto berte moje následující doporučení s nadhledem. Netvrdím, že ostatní boilí jsou špatná nebo na ně nelze ulovit trofejní kapr, pouze mně se tyto osvědčily více než jiné.

     Velmi dobrý dojem na mě udělalo boilí prodávané pod jménem Kevin Nash. Tato firma vyrábí neuvěřitelnou škálu mixů a příchutí, že snad ani není možné si nevybrat. Z nich se mi nejvíce osvědčila Banana a také většina rybích příchutí /např./.  Další značky, ke kterým mám důvěru, nesou označení Rod Hutchinson a KM Professional. Špatný není ani Richworth a v poslední době se mi též osvědčily hotovky od Top Secret v příchutích ořech nebo jahoda/ryba. S tuzemskými produkty nemám příliš velké zkušenosti. Nejdéle z nich /zhruba půl sezóny/ jsem používal boilí VJC od firmy. Na mých zpravidla dvoudenních vycházkách jsem na něj chytil několik pěkných kaprů, přesto si myslím, že vzhledem ke své povaze by lepší výsledky přineslo až po dlouhodobějším zakrmování. Byl jsem také svědkem zajímavého úkazu, kdy kapři a dokonce i amuři čtrnáct dní po sobě nechtěli pozřít nic jiného, než krmné boilí H.P.B. Ryba od Jizery. Ostatní renomované značky přitom zcela ignorovali a tak není divu, že kolega, který toto boilí používal, od té doby už jiné nechce.

    Je zajímavé, že každá firma má svoji úspěšnou příchuť, která alespoň nějaký čas překonává ostatní z též řady. Jak měl např. Rod Hutchinson svůj Monster Crab, Scopex či Ultra Spice, tak Kevin Maddock sklízel úspěchy s Cream RM30, firma Richworth s Tutti Frutti nebo Solar se Squid and Octopus Koi Rearer. Posledně jmenovaný výrobek má však kromě pohádkové účinnosti i pohádkovou cenu, pro ilustraci - 100ml stejnojmenného aroma vás přijde přes 60 DM.

    Jsem přesvědčen, že i ostatní komerční boilí mohou mít vynikající účinnost, jen je musíte umět správně použít a nevzdávat to po prvním neúspěchu. Mějte na paměti, že chyba většinou není v boilí, ale v rybáři, který je použil.