MRK.cz - stále na rybách - ryby a rybaření

MRK - Stále na rybách

Do fjordů s přívlačí II

1.1.2001 - Michal Kučera

      Pokud se vám podaří najít ryby a správně sladit vaši výbavu, máte za sebou notný kus cesty k úspěchu. Pak už zbývá jen vybrat správnou nástrahu a dokázat jí předložit tak, aby provokovala ryby k záběru. Mnohdy to není velký problém, zvlášť v době, kdy početná hejna dravých ryb útočí na houfy drobných rybek; zrovna tak ale není neobvyklé, že ryby právě nejsou ve fjordech najeté ve velkém množství, neodehrává se tedy takový boj o potravu a z bezhlavě a takřka na všechno útočících predátorů se stávají opatrní a leckdy až profesorsky vyčůraní tvorové. V tomto případě bude úspěšný lov záležet na každé maličkosti - od výběru nástrahy až ke způsobu jejího vedení.
       Většinu umělých nástrah, které se používají k přívlači na našich vodách, lze použít i ve fjordech. Ať už se jedná o rotačky, plandavky, woblery nebo twistery, všechny mohou být v určitých situacích úspěšné. Menší stříbrné Meppsky jsou například výborné při povrchovému lovu, kdy hejna makrel nebo tresek tmavých zespodu útočí na drobné rybky houfující se u hladiny. Jinak ale rotačky příliš nepoužívám. Ve většině případů se dají účinně nahradit plandavkami. Ty mají jednak lepší letové vlastnosti, navíc umožňují prohledat větší hloubkové spektrum než jejich rotující kolegyně. Plandavky jsou fantastické především v hloubkách od pěti do dvaceti metrů. Zvlášť podlouhlé typy s malými křidélky na konci jsou mimořádně účinné. Mnoho záběrů na ně mívám již při samotném klesání, obvykle od makrel a někdy se takto splete i treska obecná. Záběr poznáte podle toho, že se zastaví odvíjení vlasce v době, kdy třpytka ještě nemohla dosáhnout dna. V tu chvíli by měl následovat okamžitý zásek, jinak riskujete, že překvapená ryba zpozoruje léčku a zbaví se pichlavé přítěže. Jinak, snad vyjma povrchového lovu makrel, nechávám třpytku po náhozu dopadnout až na dno. Poté vyrovnám vlasec a začnu s navíjením. Okamžik, kdy se třpytka zvedá ze dna, je neodolatelný pro mnohé druhy ryb, zvlášť treska obecná nebo treska polak s oblibou útočí právě v tuto chvíli. Mnoho velkých polaků jsem také ulovil při přetahování třpytky nad mělčinou. Když byla třpytka na vrcholu vyvýšeniny, zpomalil jsem tempo vláčení a nechal jí škobrtnout o dno. Jakmile jsem ucítil dotek dna, udělal jsem dvě rychlejší otáčky navijákem a prudký záběr na sebe nenechal dlouho čekat. Správné aplikování této techniky mělo na jinak opatrné polaky doslova smrtící účinnost. Naproti tomu makrely nejčastěji útočily na více či méně pravidelně a především pomaleji vedenou třpytku, pokud je však přistihnete při povrchových nájezdech na hejna rybek, stojí za to tempo výrazně zrychlit.
       Co se týče zbarvení plandavek, téměř každý rok a na každém místě se osvědčilo něco jiného. Snad jen stříbrné vzory s modrým nebo červeným dekorem mě nikdy vyloženě nezklamaly. Při poslední výpravě se ukazovala jako nejúčinnější stříbrná se slabě fialovým desénem na jedné polovině třpytky. Protože jsem měl v tomto provedení jenom jeden kus, chránil jsem si ho jako oko v hlavě. Dlouho se mi to dařilo, dokud nepřijeli ti dva ... ! Byli to rybáři z téhož kempu, kterým ale pilkrování nepřinášelo příliš mnoho úspěchů a tak aby okoukali, jak to děláme, kroužili stále kolem nás. Možná by tam takhle dokola jezdili dodnes, nebýt toho, že jak se stále a stále přibližovali, podařilo se jim omotat moji veleúspěšnou třpytku na vrtuli motoru. Když viděli, jak skáču radostí, nakopli tam plný plyn a zmizeli v nedohlednu. Do konce zájezdu se mi vyhýbali velkým obloukem, aniž by se omluvili. Začal jsem je proto přezdívat Vašek Blboun a Venca Kretén, třpytku mi to ale stejně nevrátilo.
       Další výbornou nástrahou ve fjordech je "stříbrný ďábel", jak jsme pro jeho účinnost pojmenovali plochý stříbrný pilkřík o váze 40 nebo 60g. Zabírají na něj prakticky všechny druhy ryb, ale u některých bylo nutné pozměnit standardní techniku vláčení. Například na tresky obecné se ukázalo jako nejúčinnější nechat dopadnout ďábla na dno a poté jej přitahovat tak, že špičkou prutu, vedenou ve vodorovné poloze, uděláte rychlejší pohyb do strany /bez navíjení/ - ďábel přitom bude krásně plandat. Poté uvolníte vlasec, tak že špičku vrátíte zpět do původní polohy. Tím dojde k nepravidelnému kývavému propadání ďábla dolů, což je vynikající imitace zraněné skomírající rybky. Přitom pomalu naviňte část uvolněného vlasce a pokračujte dál ve střídání těchto dvou pohybů. Na první pohled to vypadá složitě, ale až si to zkusíte u hladiny, zjistíte, že je to úplná hračka. Kromě tresek na takto vedenou nástrahu občas zaútočila i makrela, ale většinou až poblíž hladiny. Jinak na makrely spíš platilo to co u plandavek, tedy pomalejší a pravidelnější přitahování nástrahy. A jelikož makrely zabírají především ve středním a vrchním sloupci vody, nebylo při jejich lovu nutné nechávat dopadnout nástrahu až na dno.
       Zcela jiný styl platil na tresky tmavé. Jednou nás vítr zanesl dál na volnou vodu, navíc poblíž tří lodí pilkrujících rybářů. Už jsem chtěl přejet zpět k průlivu, když v tu echolot začal ukazovat velká hejna ryb ve střední hloubce. Nedalo mi to, abych se nepokusil zjistit, o jaký druh se jedná. Tak dlouho jsem měnil nástrahy a způsob jejich vedení, až to nakonec vyšlo. Jednalo se právě o tresky tmavé a jediným účinným stylem se ukázalo nechat klesnout stříbrného ďábla do poloviny vodního sloupce /zde to bylo třicet metrů/ a přitahovat jej způsobem, kdy po dvou otáčkách kličkou navijáku uděláte stop a přerušíte na moment navíjení, aniž by jste ale uvolnili šňůru. Záběr pokaždé přišel ve chvíli, kdy jsem začal opět navíjet. Dokud jsem se soustředil na přesné dodržení této taktiky, na každý hod následoval záběr. Tři lodi pilkrujících sousedů, ani vláčící kolegové z naší party však o rybu ani nezavadily. Jak jsem za chvíli poznal, stačila malá odchylka, jako jiné tempo navíjení nebo nepřesné odhadnutí hloubky vláčení a záběr se nedostavil. Bez zajímavosti ani není to, že ač jsem tímto způsobem v dalších dnech ulovil ještě několik tresek tmavých, žádná jiná ryba na takto vedeného ďábla nezaútočila. Přesto jsme tentokrát měli na tento druh tresky smůlu, neboť do fjordu nenajeli v obvyklém množství a jejich úlovky byli až na vyjímky ojedinělé.
       Také tresky polak se občas nechali přesvědčit svůdným pohybem stříbrného ďábla, zvlášť když jsme střídali rychlejší tempo vláčení s mírným zpomalováním. Záběr nejčastěji přicházel při opětovném zrychlení. Vyzkoušeli jsme i jiné tvary pilkříků, ale žádný se ďáblovi nevyrovnal. Pak jsem na jeden z nich ve tvaru rybky místo trojháčku připojil malou fluorescenční rotačku a světe div se, poměrně to fungovalo, pouze však při pravidelném vedení této neobvyklé nástrahy.
       Co by to bylo za rybáře, který k lovu ve fjordech nepoužil twistery ? Je pravda, že v minulých letech jsem je tolik nepoužíval, jako právě při poslední výpravě. Možná jsem předtím nebyl dost trpělivý, možná jsem nelovil v tak příhodných místech pro jejich nasazení a možná jsem až tentokrát narazil na ty pravé. Každopádně jsem si tyto své nedostatky uvědomoval již před výpravou a tak jsem jim snažil zamezit už od počátku. Proto jsem nevsadil na nahodilé nakupování v různých obchodech a na doporučení svých kamarádů, kteří se přívlači věnují ještě daleko intenzivněji než já, si pořídil twistery s příhodným jménem - Mister Twister. Nabídka této firmy je tak široká, že mi, byť příjemně, komplikovala samotný výběr. Nakonec jsem si vybral v několika provedeních, barvách a velikostech jak klasické jednoocásky, tak dvouocasé, ale i čtyřocasé !! modely. K tomu různé typy riperů, z nichž mnohé měly doslova originální design. Samozřejmě jsem nevynechal ani twistery Exude od stejné firmy, vydávající pach přirozené potravy a aminokyselin.
       Hlavičky k twisterům si naproti tomu vyrábím sám. Stojí mě to jen cenu háčku a navíc si je mohu vyrobit o váze, kterou právě potřebuji /v tomto případě ca. 30gramů/. Odjížděl jsem tedy dobře vyzbrojen a s předsevzetím, že budu twistery zkoušet mnohem častěji, než tomu bylo dříve. Jak se později ukázalo, byl to dobrý tah. Na některých místech se twistery ukázaly jako jediné schůdné a přitom velmi efektivní řešení. Podle předpokladů na ně nejčastěji útočily tresky obecné. Nechytili jsme sice žádný kus přes metr, tak jak se to podařilo dvěma pilkrujícím kolegům, ale tresek okolo osmdesáti centimetrů jsme ulovili několikanásobně víc, než ortodoxní zastánci pilkrování. A to jsme byli ve fjordech v době, kdy úlovky větších exemplářů u tohoto druhu už nejsou tak časté.
       Jistě k tomu přispěla i vynikající práce gumových ocásků od Mister Twister. Nejčastěji jsem sice nasazoval twistery s jedním ocáskem, ale také dvou nebo čtyřocasé o nic nezaostávaly. Nesmírně účinné se ukázaly aromatizované twistery. Tresky je přímo zbožňovaly a záběry na ně přicházely rychleji než u klasických gum. Co mě ale udivilo nejvíce, byla úspěšnost riperů s protáhlým camfourem na zádech, které jsem si vybral spíš pro jejich neortodoxní zjev, než že bych až tak věřil v jejich účinnost. Braly na ně nejen tresky, ale také i další druhy ryb /např. makrely/. Ty ale narozdíl tersek útočily ve sloupci, při přitahování riperu k lodi. Záběr však byl pokaždé nebývale prudký, evidentně je něco na tomto riperu muselo dráždit a provokovat.
       Další umělou nástrahou, kterou jsme úspěšně použili, byly woblery. Po zkušenostech z minulých let jsem s sebou nebral krabice plné různých woblerů a vzal si jen osvědčený model Shad Rap, nesoucí značku světoznámého výrobce - Rapala. Používal jsem je ve velikostech 7 a 8 cm v různých barevných provedeních, z nichž bylo tentokrát překvapivě nejúspěšnější fluorescenční FT, mající svítivě zelený hřbet, žluté tělo a oranžové břicho. Woblery jsem nejčastěji nasazoval k trollingu. Nelovili jsme tímto způsobem nijak cíleně, ale vždy při přejíždění na jiné místo jsem měl zhruba 20 metrů za pomaleji jedoucím člunem spuštěného woblera, prut jsem přitom držel v ruce. Záběry od tresek byly velice razantní a jelikož jsem měl velmi tenký vlasec, okamžitě jsem musel uvést v chod bojovou brzdu. Občas se spletla i makrela, v jednom případě dokonce tehdy, kdy člun už měl značnou rychlost. Myslel jsem si, že se na wobler pověsila tráva, ale v tom makrela vylítla z vody a klouzala po hladině jak na vodních lyžích. Asi z toho byla dost vedle, takhle se určitě nikdy neprojela, i když makrely jinak patří mezi nejrychlejší plavce. Jelikož ale neměla oprávnění pro řízení vodních lyží, uložil jsem ji mezi ostatní úlovky, než se celá záležitost vyřeší.
       I taková zdánlivá maličkost, jako kvalitní karabinka, může přispět k celkové pohodě při lovu. Stejně tak důležité je dokonalé ostří trojháčků. Mnoho rybářů tuto věc podceňuje, ale kdyby si vyzkoušeli, jaký rozdíl je mezi perfektně ostrým háčkem a háčkem s průměrným ostřím, který se jim zdá ještě dost dobrý, asi by nestačili zírat. Při intenzivním lovu své trojháčky přibrušuji až několikrát denně, při poškození je ihned měním. Já vím, že lze nachytat i bez toho, ale kdyby se to nevyplácelo, určitě bych to nedělal.
       Právě takovéto drobnosti dělají z průměrného rybáře úspěšného lovce. Jejich nepodceňování vám přinese dodatečné úlovky často i tam, kde jsou ostatní bez záběru. V tom je právě krása přívlače. Tady se vám nemůže stát, že vás bude válcovat někdo, kdo drží prut poprvé v ruce, tak jak je to skoro pravidlem při pilkrování. Při něm obvykle nejvíce nachytají nerybáři nebo manželky rybářů. Ač se to zdá nelogické, má to svoji hlubokou logiku. Oni totiž o rybařině nic nevědí a tak poctivě spouští a popotahují těžkého pilkera sem a tam, což je vlastně to nejúčinnější, co mohou udělat, zatímco rybáři se snaží stále něco vymyslet, jenže ono při pilkrování není co a proto s úlovky zůstávají pozadu.
       Při přívlači můžete naplno rozvinout svoji fantazii a rybářské umění. Nachytají přitom většinou všichni, ale ve chvílích, kdy ryby nebudou právě šílet po potravě, jen zkušení a dobře připravení lovci. A to je právě ta největší výzva pro opravdové sportovní rybáře. Nespoléhat na náhodu, nečekat na houfy hladových a na vše se vrhajících ryb, ale správně zvolenou nástrahou a technikou vláčení se snažit vydráždit i jinak netečné, odpočívající nebo opatrné kusy. Přívlač je spolu s muškařením nejsportovnější způsob lovu a její správná aplikace ve fjordech vám připraví nejedny nezapomenutelné chvíle. Budiž vám jich přáno co nejvíce ...

Autor: Michal Kučera

Přečteno: 5 048x
Průměrná známka: 1.53

Související články

Co je nového (dravci + obecné)
Oznámení - dravci
Vložit oznámení

Na toto místo můžete sami vložit své oznámení ostatním čtenářům MRKu.

Kalendář akcí - dravci
Seznam závodů
Výsledky závodů
Všechny výsledky
Akční nabídky
Všechny slevy a akce
akce, rybareniPenn Slammer - doprodej za super ceny

Za 1 610 Kč s DPH.
U tohoto legendárního navijáku dochází k ukončení výroby. Máte poslední možnost nákupu za super ceny. Doprava ZDARMA!!!


akce, rybareniPenn Slammer Live Liner AKCE!!!

Za 2 490 Kč s DPH.
DOPRODEJ za super ceny + doprava ZDARMA!!!


Doporučujeme prodejnu
Adresář prodejen
LOS-CORMORAN LOS-CORMORAN

Praha 3,130 00, Řipská 23