Vybavení moderního kapraře - navijáky

1.1.2001 - Michal Kučera

       Po zmapování oblasti speciálních kaprových prutů se dnes podíváme na jejich nejbližší příbuzné - navijáky. Tentokrát ale již bez přívlastku speciální, neboť některé navijáky používané dnešními kapraři nebyly k tomuto způsobu lovu původně určeny. Málokdo asi ví, že takový Shimano US Baitrunner, stále velmi populární mezi lovci kaprů a především sumců, byl původně vyvinut pro mořskou rybařinu. Také moderní navijáky s vysokou kónickou cívkou, používané především pro "dálkovou" kaprařinu, byly převzaty od rybářů chytajících v mořském příboji.
        Možná by se někomu mohlo zdát, že naviják není až tak důležitý. Viděl jsem zdolat několik pěkných kaprů na skřípající Roen nebo na zaseklého Tapa - šťastný lovec opřel prut přes záda a šel k lesu. Když pak dostal signál, že ryba už je u břehu, vrátil se zpátky a teprve zjišťoval, co vlastně chytil. Pokaždé to ale šťastně neskončilo. Můj kamarád Pepa, kterému se naviják nezasekával náhodně, nýbrž permanentně, měl tento styl zdolávání už v malíku. Mým novým navijákům se jen vysmíval, že prý ten kdo umí, se obejde i bez navijáku. Jednoho dne, kdy jeho mašinka opět vypověděla službu, opřel prut přes rameno, otočil se a vyrazil. Jenže si neuvědomil, že je zvýšený stav vody a tudíž i kratší vzdálenost k lesíku. Takže když dorazil k okrajové houštině, kapr byl stále ještě deset až patnáct metrů od břehu. Chystal jsem se uchopit vlasec a přitáhnout již unavenou rybu rukou. Ale to by pro Pepu bylo nepřijatelné ponížení a tak raději furiantsky vykročil do útrob lesíka. Ve chvíli, kdy už byl zhruba tříkilový kapr na dosah, se z lesa ozvalo šílené zaúpění a nepříjemný zvuk praskajícího laminátu. Zbytek si jistě domyslíte sami. Za týden se mi byl Pepa pochlubit s komplet novou výbavou. A týden stará byla i sádra na jeho noze ...

NAVIJÁKY PRO LOV KAPRŮ
       Pro mě, a doufám že i pro většinu z vás, nejde o to dostat rybu na břeh jakýmkoli způsobem, ale v klidu si vychutnávat ty úžasné souboje s kapřími velikány. A k tomu je potřeba mít stoprocentně funkční všechny součásti udice. Jakmile jedna z nich selže, ostatní už to nezachrání. Proto kladu na kvalitu navijáků minimálně takový důraz, jako u prutů.
        A jak poznáte kvalitní naviják ? Není to až tak jednoduché, neboť některé nedostatky se nedají poznat na první pohled a projeví se až časem. Přesto lze už na pultě prodejny objevit výraznější vady a zredukovat tak výběr o nejslabší modely. Takže, jdeme na to! Zatočte si volně kličkou - čím hebčí chod, tím lépe. Vezměte kličku v místě, kde prochází do těla navijáku a zjistěte, jakou má vůli. Uchopte do jedné ruky tělo navijáku /spodek/, druhou vezměte z obou stran za jeho horní část v úrovni překlapěče a vyzkoušejte, jestli se neviklá. Opět - čím menší vůle, tím lépe. Dále zkuste plynulost překlápění, mělo by jít lehce a bez zadrhávání. Také brzda by měla jít přirozeně a plynule. Všimněte si, kolikrát jí lze otočit dokola. Čím větší má rozsah, tím jemnější a přesnější nastavení umožňuje. Pokud takovémuto testu podstoupíte několik nabízených navijáků, zcela jistě mezi nimi zjistíte nějaké rozdíly. Ještě se podívejte na rolničku u překlapěče, která by se měla lehce otáčet, nejlépe na ložisku. Co se týče samotných ložisek, jejich počet udávaný výrobcem může být zavádějící. Neplatí generelně, čím víc, tím lépe - přesto, alespoň dvě až tři ložiska by kvalitní naviják mít měl. Už jste si vybrali ? Pokud ne, můžete se mnou na některé současné navijáky nahlédnout zblízka.
        Navijáky používané moderními kapraři by se daly podle funkčnosti rozdělit do dvou skupin, na navijáky s jednou brzdou a navijáky s tzv. volnoběžkou, tj. s dvěma brzdovými systémy. A těmi začneme. Mezi kapraři jsou velmi oblíbené pro jejich jednoduchou obsluhu. Po záběru stačí zatočit kličkou a máte hned přepnuto ze záběrové na brzdu zdolávací. Opravdu geniální řešení, které nabízí mnoho výhod. Po náhozu si nastavíte záběrovou brzdu natolik, aby vám ryba nestrhla prut ze stojanu, ale okamžitě po přeskočení brzdných systémů můžete bez jakéhokoli dalšího "štelování" vyvinout silný tah a zabránit tak rybě vplout do nebezpečných míst. Další, málo využívaná výhoda, která mi ale již zachránila mnoho ryb, se naopak skýtá při jemných záběrech. V tomto případě je kromě záseku nutné rychle navinout co nejvíc vlasce, aby zůstal maximálně napnutý a neumožnil rybě zbavit se háčku. Háček totiž často sedí pouze jemně zabodnutý v rybí tlamě a samotné zaseknutí k jeho hlubšímu proniknutí nestačí. S předem dotáhnutou zdolávací brzdou můžete tento manévr provést velice rychle a neztratit tak rybu, která by se jinak mohla vyháknout. Někdy je ale kapr přeci jenom rychlejší a ze vzájemného souboje vyjde vítězně, jak se to nedávno stalo mně. Po jemném záběru se mi náhle silně prověsil vlasec, tak jak ryba ujížděla směrem ke břehu, na kterém jsem stál. Bohužel, malou chvilku jsem zaváhal, takže ani při následném nasazení třetí kosmické /z navijáku se málem kouřilo a klička byla rozžhavená do běla/ jsem už nestačil navinout tolik vlasce, abych s kaprem získal přímý kontakt. Ten se nakonec zbavil pichlavého sousta až v hlubším korytě pár metrů před mým stanovištěm. Kdybych na vlastní oči neviděl, jaké vzedmutí způsobil při průjezdu mělčinou, asi bych se tím příliš netrápil a netvářil se tak kysele.
        Ač v současné době vyrábí navijáky s volnoběhem mnoho firem, je nepochybné, že Shimano má v této kategorii zřetelný náskok. Několik sezón jsem chytal s Aero Baitrunnery, které tato firma nabízí již mnoho let. Pokud hledáte naviják na menší revíry bez nutnosti používat těžší zátěže, neznám lepší. Potíže ale mohou nastat při častém nadměrném namáhání, např. při používání velmi těžkých zátěží /přes 100 gramů/ - zvlášť, chytáte-li s nimi dále od břehu /zavážení/.
        Proto mnozí kapraři dávají přednost americké US verzi, neboť silné převody tohoto navijáku zvládnou bez problémů i ty nejtěžší zátěže. Celkové robustní zpracování z něj dělá nerozbitný stroj, dokonale pracující za všech podmínek. Vodotěsná! přední brzda je pak opravdovou lahůdkou. Mezi jeho zápory lze zařadit celkovou vyšší hmotnost, absenci dvourychlostního posuvu a především menší rolničku. S velkými nadějemi jsem proto čekal na nový model, který měl odstranit drobné nevýhody obou jmenovaných navijáků a skloubit jejich přednosti. A stalo se - Big Baitrunner, jak se tento naviják jmenuje, nenechá nikoho na pochybách, že se to podařilo. Jeho konstruktéři převzali to nejlepší z předešlých modelů a díky zcela nové Stargate koncepci postavili stroj, jenž ve třídě "volnoběžek" nemá konkurenci. K preciznímu zpracování, které tak proslavilo US BTR, přibyly další technická zdokonalení. Namátkou jmenujme SBL - zámek, který znemožňuje nežádoucí zpětný pohyb při přerušení navíjení nebo nejnověji Floating Shaft - plovoucí uložení osy navijáku minimalizující tření a zajišťující tak doslova hebký chod navijáku. Big BTR je nabízen ve čtyřech velikostech - M, L, XL a Long Cast. Posledně jmenovaný je zřejmě první a zatím i jediný model, v němž se spojují přednosti velkokapacitních dalekoodhozových navijáků se systémem volnoběžky.
        Měl jsem možnost vyzkoušet modely "volnoběžkových" navijáků i od jiných firem. Některé jsou poměrně solidně zpracovány /DAM, Silstar, Byron/, jiné se naopak příliš nepovedly. Pokud však na naviják nekladete vysoké nároky a upřednostňujete pohodlnou obsluhu, budete s většinou z nich spokojeni.
        Zcela z jiného soudku jsou navijáky jednobrzdové. Mám tu na mysli samozřejmě nejmodernější stroje s vysokou kónickou cívkou a všemi dalšími vymoženostmi současné techniky. Mnozí odborníci je preferují především pro jejich absolutní kvalitu a spolehlivost. Ač to na první pohled tak nevypadá, jejich obsluha vyžaduje mnohem větší zkušenost než u volnoběžek. Chtě nechtě, někdy se nevyhnete tomu, aby jste během boje /často již při záseku/ museli upravovat původní nastavení brzdy, což se může zdát, zvlášť pro začátečníky, dosti složité. Pokud se ale naučíte tyto situace řešit s přehledem, dostanete do ruky dokonalý stroj, navíc s takovou brzdou, o které se většině volnoběžek ani nesní. Další výhoda těchto navijáků se skrývá ve vysokých kónických cívkách, které spolu s dokonalým ukládáním vlasce umožňují katapultovat udice do neskutečných vzdáleností.
        Špičkové modely těchto navijáků lze najít především v nabídce firem Daiwa a Shimano. U prvně jmenované firmy jmenujme především Tournament ST a také zcela nový Emblem s označením ZA nebo XA. Shimano v této kategorii nabízí modely Power Aero XT, Ultegra XT nebo velmi populární Biomaster XT. Jako absolutní lahůdka se jeví jejich zcela nový model prodávaný pod označením Stella. Když jsem si jej prohlížel na pultě rybářské prodejny, vůbec se mi nechtělo vrátit jej zpátky do regálu. Až cena, která se zhruba rovnala mému měsíčnímu příjmu, mi jej vyrvala z rukou. Už jsem si ale udělal kuklu přes hlavu a vystřihl dvě díry pro oči, takže příště ... kdo ví ...